Proč přišla na svět? I po 95 letech zůstává soška Věstonické venuše pro vědce velkou výzvou

Od nálezu Věstonické venuše uplynulo přesně 95 let – 13. července 1925 ji v jednom z pravěkých ohnišť na sídlišti lovců mamutů mezi Pavlovem a Dolními Věstonicemi na jižní Moravě objevil tým vědců pod vedením Karla Absolona. Venuše prošla řadou nejrůznějších zkoumání nejmodernějšími technologiemi. Přesto stále zůstávají některé otázky otevřené a pro vědce je unikátní soška stále výzvou.

Video Události v regionech (Brno)
video

Výročí nálezu Věstonické venuše

Zdroj: ČT24

Věstonická venuše byla podle odhadů zhotovena před 30 tisíci lety a jde tak o třetí nejstarší zpodobnění lidské postavy na světě. Je nejstarším známým použitím pálené hlíny, tedy i dokladem počátků keramiky. Téměř okamžitě po svém nálezu se v roce 1925 stala světovou senzací.

Přesné místo nálezu Věstonické venuše znají jen odborníci. Celé naleziště Dolní Věstonice, které je schováno mezi vinohrady, připomíná informační cedule. Přímo v Pavlově si návštěvníci zdejšího Archeoparku mohou prohlédnout věrnou kopii sošky.

„Největším překvapením pro lidi je velikost sošky. Do té doby ji viděli jenom v učebnicích dějepisu nebo v novinových článcích a jejich představa o ní je mnohem větší, než reálně vidí v měřítku jedna ku jedné,“ řekla kurátorka a správkyně Archeoparku Pavlov Zuzana Havlická.

Absolon dokázal místo zpropagovat

Nález odhalil badatelský tým pod vedením Karla Absolona. Ten sice sám u výkopových prací často nebyl, dokázal ale místu zajistit potřebnou popularitu, a tím pádem i peníze pro další výzkum. Jedním z vlivných hostů, které pozval, byl například i prezident Masaryk.

Originál sošky je uložen v útrobách Moravského zemského muzea v chráněném trezoru. Kde přesně se nachází, ví jen několik lidí. K vidění bývá jen při výjimečných příležitostech. Naposledy byla zapůjčena olomouckému Vlastivědnému muzeu na konci loňského roku.

Venuší je víc, Věstonická je dokonalá

Kromě Věstonické venuše našli archeologové na jihu Moravy i další významné památky minulých kultur. Jde například o pozůstatky z Býčí skály na Blanensku nebo nejstarší kresbu v Česku, která se skrývá v Kateřinské jeskyni v Moravském krasu. Zhruba sedm tisíc let je pak stará takzvaná Mašovická Hedvika, půlmetrová soška ženy objevená na Znojemsku.

„Věstonická venuše má unikátní tvary, ta stylizace je perfektní. Tady když změníte něco, rozšíříte boky, tak už to není ono. To je dokonale vyvážený tvar, takových dokonalých tvarů je v paleolitickém období málo, to bychom napočítali snad na prstech ruky,“ popsal archeolog Moravského zemského muzea Martin Oliva.

Věstonická venuše stále překvapuje

Věstonická venuše je dodnes předmětem zkoumání. Vědci stále například nevědí, proč byla soška vyrobena. Nabízí také mnohá překvapení. V roce 2016 při skenování speciálním mikroskopem například vědci zjistili, že byla původně zdobena ptačími pírky. Díky skenům víme, že na výrobu sošky byla použita i mamutovina. Poslední skenování ovšem také ukázalo, že je uvnitř těla sošky několik nebezpečných prasklin.