U některých lidí se střídají pozitivní a negativní výsledky testů. Vědci pátrají po příčině

5 minut
Události: Zkoumání koronaviru
Zdroj: ČT24

Proč stejné testy na zjištění koronaviru v těle jednou ukážou pozitivní a jednou negativní výsledek? Také to nyní vědci zkoumají. A stejnou otázku si klade i Tomáš Kadlec, který prožil jednu z nejdelších karantén v Česku.

Příznaky vymizely, virus z těla nikoli. Část pacientů s covidem-19 má negativní test, který ukončuje karanténu, až po několika týdnech. Musejí tak zůstávat doma, i když už nejsou fyzicky nemocní. Vláda podle ministra zdravotnictví v pondělí rozhodla, že karanténa se bude ukončovat takzvaným PCR testem, nikoliv rychlotestem.

Podle lékařů by nejistotu mohly změnit až jasné výsledky studií o přežívání viru. Doktoři očekávají, že objasní, jak dlouho je člověk opravdu infekční.

Karanténa byla horší než fyzické příznaky nemoci

Tomáš Kadlec prožil jednu z nejdelších karantén v Česku. Kvůli nejasným testům musel doma strávit téměř dva měsíce. Covidem-19 onemocněl v polovině března. Z izolace vyšel v květnu. Kvůli nejasným výsledkům totiž musel podstoupit celkem devět testů, než se dočkal přesvědčivě negativního výsledku. V pondělí, už zdravý, přišel darovat krev pro výzkum buněčné imunity.

 „Ty testy vycházely pozitivně, negativně, neurčitě. My jsme celých 48 dní byli zavřeni doma. A to jsme to ještě vyhráli, že máme rodinný dům, mohli jsme trávit čas na zahradě,“ řekl Kadlec. Covid-19 prodělala i jeho partnerka. Dcera se nenakazila. On sám nemoc přirovnává k těžší chřipce.

Horší než fyzické příznaky podle něj byla právě dlouhá karanténa. „Chyběl mi sociální kontakt s lidmi, Facebook ani sociální sítě vám to nenahradí – a když jste doma se třemi lidmi, tak to je strašně málo.“

Proč mu vycházely testy různě, lékaři přesně nevědí. Roli hrálo pravděpodobně množství viru v těle. Prošel standardními takzvanými PCR odběry, které se provádí výtěrem z nosu.

Problém může vzniknout při odběru vzorku

Výtěry z krku a z nosu a pak důkladná práce v laboratoři. Tak v současné době vypadá zatím nejspolehlivější metoda, jak zjistit přítomnost koronaviru v těle. Přesto někdy může nesprávně určit pozitivní případ nebo takzvaně neurčitý.

„To znamená spíš, že ten vzorek nemusel být dobře nabrán a neobjevila se tam dostatečná velikost těch částic, které v rámci toho PCR testu musí být zachytitelné,“ domnívá se hlavní hygienička Jarmila Rážová. 

Nikoho dalšího už nenakazili

Střídání pozitivních a negativních testů ale zřejmě není ani chyba, ani náhoda. V Jižní Koreji vědci zkoumali 284 lidí, kteří se už uzdravili, ale pak měli podle testu vir znovu v těle. Důležité je, že ani jeden z nich v té době už nikoho dalšího nenakazil.

Z grafu, který ukazuje čas od uzdravení do dalšího pozitivního testu, vyplývá, že v průměru to trvá 14 dní. U některých lidí to ale bylo i víc než měsíc od uzdravení.

Podle odborníků je prakticky vyloučené, že by se lidé virem nakazili znovu. Zároveň ale není úplně jasné, proč i výsledky laboratorních testů jsou nejdřív negativní a pak znovu pozitivní. Nejčastěji se ale mluví o tom, že za to může samotná metoda testování. 

„My se snažíme už detekovat, určit specifické části viru, jestli tam jsou, nebo nejsou, je to metoda běžně používaná v molekulární biologii,“ uvedla k tomu viroložka Biotechnologického a biomedicínského centra AV ČR Ruth Tachezy. 

Právě takto ale může test najít i zbytky viru, které sice v těle ještě zůstávají, ale už nejsou aktivní a nemůžou se dál množit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci popsali 230 neznámých obřích virů

Skupina obřích virů patří k tomu nejpodivnějšímu, co věda zná. Ví o nich ale jen velmi málo. Teď se podařilo popsat dvě stovky nových, zatím neznámých zástupců této skupiny.
před 18 hhodinami

Loňská mořská vlna veder postihla oblast pětkrát větší než Austrálie

Světová meteorologická organizace zveřejnila výsledky měření teplot v Tichomoří. Podle dat se tam stále silněji projevovaly dopady klimatických změn.
před 20 hhodinami

Peru výrazně zmenšilo chráněnou plochu na planině Nazca

Peruánská vláda téměř o polovinu zmenšila chráněné území kolem záhadných obřích obrazců, takzvaných geoglyfů, na planině Nazca, které jsou od roku 1994 zapsány na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO a jejichž stáří se odhaduje na dva tisíce let. Za tento krok čelí kabinet kritice od archeologů, kteří se obávají, že památku ohrozí těžaři. Ti už v oblasti Nazca na jihu Peru řadu let nelegálně působí.
před 22 hhodinami

Červi staví věže z vlastních těl, mohou tak i vzlétnout

Hlístice jsou prastará skupina tvorů, kteří připomínají červy. Patří mezi ně například roupi, tasemnice nebo škrkavky, ale také mnohem menší červíci. Němečtí biologové teď poprvé popsali, že jeden druh hlístic, hádě Caenorhabditis, dokáže něco, co u nich nikdy dříve v přírodě nepozorovali. Splétají svá těla tak, že z nich umí postavit věž, kterou pak využijí k tomu, aby překonávali překážky.
před 23 hhodinami

Lidi s depresí by mohla již brzy vytáhnout „ze dna“ i psychedelika

V Česku aktuálně chybí některá antidepresiva včetně přípravku Anafranil. Ten pomáhá i pacientům se záchvaty paniky, fóbiemi či obsedantně-kompulzivní poruchou. Lidí s duševními obtížemi přibývá, brzy se jim ale mohou otevřít nové možnosti. Poslanci totiž schválili léčbu pomocí psilocybinu – halucinogenní látky, která se vyskytuje v lysohlávkách. Substance některým pacientům pomáhá v tuzemsku už nyní v rámci různých studií.
včera v 07:00

Uprchlí gestapáci se v 50. letech přestali skrývat. Aby za mlácení Čechů dostali důchod

Příslušníci gestapa byli ochotní s koncem války udat kde koho, aby si vysloužili co nejmenší trest. Bývalí kolegové, kteří šest let trýznili české obyvatele, na sebe navzájem donášeli. Některým se podařilo uniknout za hranice a žít pod falešnou identitou. K té pravé se ale často vraceli už v 50. letech. Většinou z pragmatického důvodu – aby nepřišli o důchod za léta, kdy pomáhali stíhat a vraždit Čechy.
8. 6. 2025

Archeologové rekonstruovali středověký zločin a trest z břehů Temže

Na pohled obyčejná stará kostra. Nový výzkum, na kterém spolupracovali britští archeologové a historici a využili pro něj nejmodernější technologie, ale díky ní odvyprávěl dramatický příběh ženy z doby středověku, který se označuje jako temný.
7. 6. 2025

Teorie, že náraz planetky vedl k vyhynutí dinosaurů, zprvu vyvolávala skepsi

S všeobecně přijímanou teorií o konci éry dinosaurů přišli vědci přesně před 45 lety. Jedno z největších vymírání v historii mělo podle týmu kolem geologa Waltera Alvareze a jeho otce Luise příčinu pocházející mimo Zemi. Mohla za něj asi desetikilometrová planetka, která do Země narazila zhruba před 66 miliony let. Paleontologové byli ze začátku k teorii skeptičtí, a to až dokud se nepodařilo najít kráter po dopadu obřího asteroidu na pobřeží poloostrova Yucatán.
6. 6. 2025
Načítání...