Proč stejné testy na zjištění koronaviru v těle jednou ukážou pozitivní a jednou negativní výsledek? Také to nyní vědci zkoumají. A stejnou otázku si klade i Tomáš Kadlec, který prožil jednu z nejdelších karantén v Česku.
Příznaky vymizely, virus z těla nikoli. Část pacientů s covidem-19 má negativní test, který ukončuje karanténu, až po několika týdnech. Musejí tak zůstávat doma, i když už nejsou fyzicky nemocní. Vláda podle ministra zdravotnictví v pondělí rozhodla, že karanténa se bude ukončovat takzvaným PCR testem, nikoliv rychlotestem.
Podle lékařů by nejistotu mohly změnit až jasné výsledky studií o přežívání viru. Doktoři očekávají, že objasní, jak dlouho je člověk opravdu infekční.
Karanténa byla horší než fyzické příznaky nemoci
Tomáš Kadlec prožil jednu z nejdelších karantén v Česku. Kvůli nejasným testům musel doma strávit téměř dva měsíce. Covidem-19 onemocněl v polovině března. Z izolace vyšel v květnu. Kvůli nejasným výsledkům totiž musel podstoupit celkem devět testů, než se dočkal přesvědčivě negativního výsledku. V pondělí, už zdravý, přišel darovat krev pro výzkum buněčné imunity.
„Ty testy vycházely pozitivně, negativně, neurčitě. My jsme celých 48 dní byli zavřeni doma. A to jsme to ještě vyhráli, že máme rodinný dům, mohli jsme trávit čas na zahradě,“ řekl Kadlec. Covid-19 prodělala i jeho partnerka. Dcera se nenakazila. On sám nemoc přirovnává k těžší chřipce.
Horší než fyzické příznaky podle něj byla právě dlouhá karanténa. „Chyběl mi sociální kontakt s lidmi, Facebook ani sociální sítě vám to nenahradí – a když jste doma se třemi lidmi, tak to je strašně málo.“
Proč mu vycházely testy různě, lékaři přesně nevědí. Roli hrálo pravděpodobně množství viru v těle. Prošel standardními takzvanými PCR odběry, které se provádí výtěrem z nosu.
Problém může vzniknout při odběru vzorku
Výtěry z krku a z nosu a pak důkladná práce v laboratoři. Tak v současné době vypadá zatím nejspolehlivější metoda, jak zjistit přítomnost koronaviru v těle. Přesto někdy může nesprávně určit pozitivní případ nebo takzvaně neurčitý.
„To znamená spíš, že ten vzorek nemusel být dobře nabrán a neobjevila se tam dostatečná velikost těch částic, které v rámci toho PCR testu musí být zachytitelné,“ domnívá se hlavní hygienička Jarmila Rážová.
Nikoho dalšího už nenakazili
Střídání pozitivních a negativních testů ale zřejmě není ani chyba, ani náhoda. V Jižní Koreji vědci zkoumali 284 lidí, kteří se už uzdravili, ale pak měli podle testu vir znovu v těle. Důležité je, že ani jeden z nich v té době už nikoho dalšího nenakazil.
Z grafu, který ukazuje čas od uzdravení do dalšího pozitivního testu, vyplývá, že v průměru to trvá 14 dní. U některých lidí to ale bylo i víc než měsíc od uzdravení.
Podle odborníků je prakticky vyloučené, že by se lidé virem nakazili znovu. Zároveň ale není úplně jasné, proč i výsledky laboratorních testů jsou nejdřív negativní a pak znovu pozitivní. Nejčastěji se ale mluví o tom, že za to může samotná metoda testování.
„My se snažíme už detekovat, určit specifické části viru, jestli tam jsou, nebo nejsou, je to metoda běžně používaná v molekulární biologii,“ uvedla k tomu viroložka Biotechnologického a biomedicínského centra AV ČR Ruth Tachezy.
Právě takto ale může test najít i zbytky viru, které sice v těle ještě zůstávají, ale už nejsou aktivní a nemůžou se dál množit.
