U některých lidí se střídají pozitivní a negativní výsledky testů. Vědci pátrají po příčině

Události: Zkoumání koronaviru (zdroj: ČT24)

Proč stejné testy na zjištění koronaviru v těle jednou ukážou pozitivní a jednou negativní výsledek? Také to nyní vědci zkoumají. A stejnou otázku si klade i Tomáš Kadlec, který prožil jednu z nejdelších karantén v Česku.

Příznaky vymizely, virus z těla nikoli. Část pacientů s covidem-19 má negativní test, který ukončuje karanténu, až po několika týdnech. Musejí tak zůstávat doma, i když už nejsou fyzicky nemocní. Vláda podle ministra zdravotnictví v pondělí rozhodla, že karanténa se bude ukončovat takzvaným PCR testem, nikoliv rychlotestem.

Podle lékařů by nejistotu mohly změnit až jasné výsledky studií o přežívání viru. Doktoři očekávají, že objasní, jak dlouho je člověk opravdu infekční.

Karanténa byla horší než fyzické příznaky nemoci

Tomáš Kadlec prožil jednu z nejdelších karantén v Česku. Kvůli nejasným testům musel doma strávit téměř dva měsíce. Covidem-19 onemocněl v polovině března. Z izolace vyšel v květnu. Kvůli nejasným výsledkům totiž musel podstoupit celkem devět testů, než se dočkal přesvědčivě negativního výsledku. V pondělí, už zdravý, přišel darovat krev pro výzkum buněčné imunity.

 „Ty testy vycházely pozitivně, negativně, neurčitě. My jsme celých 48 dní byli zavřeni doma. A to jsme to ještě vyhráli, že máme rodinný dům, mohli jsme trávit čas na zahradě,“ řekl Kadlec. Covid-19 prodělala i jeho partnerka. Dcera se nenakazila. On sám nemoc přirovnává k těžší chřipce.

Horší než fyzické příznaky podle něj byla právě dlouhá karanténa. „Chyběl mi sociální kontakt s lidmi, Facebook ani sociální sítě vám to nenahradí – a když jste doma se třemi lidmi, tak to je strašně málo.“

Proč mu vycházely testy různě, lékaři přesně nevědí. Roli hrálo pravděpodobně množství viru v těle. Prošel standardními takzvanými PCR odběry, které se provádí výtěrem z nosu.

Problém může vzniknout při odběru vzorku

Výtěry z krku a z nosu a pak důkladná práce v laboratoři. Tak v současné době vypadá zatím nejspolehlivější metoda, jak zjistit přítomnost koronaviru v těle. Přesto někdy může nesprávně určit pozitivní případ nebo takzvaně neurčitý.

„To znamená spíš, že ten vzorek nemusel být dobře nabrán a neobjevila se tam dostatečná velikost těch částic, které v rámci toho PCR testu musí být zachytitelné,“ domnívá se hlavní hygienička Jarmila Rážová. 

Nikoho dalšího už nenakazili

Střídání pozitivních a negativních testů ale zřejmě není ani chyba, ani náhoda. V Jižní Koreji vědci zkoumali 284 lidí, kteří se už uzdravili, ale pak měli podle testu vir znovu v těle. Důležité je, že ani jeden z nich v té době už nikoho dalšího nenakazil.

Z grafu, který ukazuje čas od uzdravení do dalšího pozitivního testu, vyplývá, že v průměru to trvá 14 dní. U některých lidí to ale bylo i víc než měsíc od uzdravení.

Podle odborníků je prakticky vyloučené, že by se lidé virem nakazili znovu. Zároveň ale není úplně jasné, proč i výsledky laboratorních testů jsou nejdřív negativní a pak znovu pozitivní. Nejčastěji se ale mluví o tom, že za to může samotná metoda testování. 

„My se snažíme už detekovat, určit specifické části viru, jestli tam jsou, nebo nejsou, je to metoda běžně používaná v molekulární biologii,“ uvedla k tomu viroložka Biotechnologického a biomedicínského centra AV ČR Ruth Tachezy. 

Právě takto ale může test najít i zbytky viru, které sice v těle ještě zůstávají, ale už nejsou aktivní a nemůžou se dál množit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Již nelze poznat, kdy je obraz vygenerovaný AI, míní expert

Čipy používané v oblasti umělé inteligence se dají přirovnat k lidskému mozku, popsal v pořadu 90' ČT24 Vladimír Janíček z Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického (ČVUT). „Bavíme se o něčem, co je na špičce výkonu,“ dodal. Umělá inteligence se v posledních měsících nesmírně posunula, podle expertů se u výtvorů vytvořených kvalitní technologií nedá určit, zda je vytvořila právě AI. „Musíme si zvyknout, že technologie změní způsob, jakým věci kolem sebe vidíme,“ míní ředitel spolku prg.ai Lukáš Kačena.
před 3 hhodinami

Archeologové v Pompejích objevili luxusní soukromé lázně

Archeologové v Pompejích objevili přepychové soukromé lázně, možná největší, jaké tam kdy našli. Lázně tvoří čtyři bohatě zdobené místnosti, jednu služební místnost a velký bazén. Podle archeologů jde o objev století, napsal server BBC.
před 21 hhodinami

Česko vypustilo do vesmíru svou největší družici, sloužit bude obraně

Česko v úterý vypustilo do vesmíru prozatím svou největší družici SATurnin-1. Sloužit má k obraně a bezpečnosti. Na rozdíl od jiných družic není závislá na zahraničních technologiích a jejím úkolem bude pořizovat snímky planety. Družici představili zástupci Výzkumného zkušebního a leteckého ústavu (VZLU) Aerospace, který ji vytvořil na zakázku od ministerstva obrany. Na oběžnou dráhu ji vynesla z USA raketa Falcon-9 společnosti SpaceX.
včera v 12:55

Dvůr Břevnovského kláštera ukrýval přes tisíc koster vojáků

Přes tisíc koster vojáků našli archeologové na dvoře Břevnovského kláštera. Odkryli tam jedno z největších hromadných pohřebišť v Evropě. Pochází z období Sedmileté války. Vzhledem k velikosti a době, kdy se konflikt odehrál, jde podle nich o naprosto ojedinělý soubor.
včera v 06:30

Výzkum: U Vídně žily v době Avarů geneticky odlišné skupiny s jednou kulturou

Vědci z brněnské Masarykovy univerzity společně s mezinárodním týmem díky archeogenetické analýze více než sedmi set koster z avarských pohřebišť zjistili, že nedaleko dnešní Vídně žily v raném středověku dvě geneticky vzdálené skupiny, které ale sdílely stejnou kulturu. Jedna skupina měla evropské předky, druhá východoasijské. Obě žily dle expertů nejméně šest generací v míru a integrovaly se v jednu společnost.
16. 1. 2025

Žádné mutace. Vědci zkoumali psy žijící v Černobylu

Američtí vědci srovnali dvě populace psů žijících na Ukrajině. Jedna se pohybuje nedaleko Černobylu, druhá přímo v areálu nechvalně známé atomové elektrárny, kde došlo roku 1986 k jaderné katastrofě. Ukázalo se, že u obou skupin je míra genetických změn malá.
15. 1. 2025

Green Deal europoslanci schválili před pěti lety. Ochranu klimatu řeší i další země

Před pěti lety schválil Evropský parlament (EP) Zelenou dohodu pro Evropu, neboli Green Deal. Jde o soubor řady politických iniciativ, který má EU nasměrovat k několika hlavním cílům. Patří k nim omezit emise skleníkových plynů nejméně o 55 procent do roku 2030 oproti hodnotám z roku 1990 a do poloviny století pak dosáhnout uhlíkové neutrality. Opatření na ochranu klimatu do jisté míry zavádějí i další země, jako je třeba Čína, Spojené státy nebo Indie.
15. 1. 2025

Do kosmu zamířila česká družice TROLL. Odhalí nelegální stavby i znečištění vody

Česká republika se zařadila mezi několik málo států s vlastním satelitem vybaveným hyperspektrální kamerou. A to díky družici TROLL z dílny brněnské kosmické společnosti TRL Space, která v úterý na špici rakety Falcon 9 zamířila na oběžnou dráhu. Snímky, které tato kamera pořídí, mohou pomoci dohlížet na znečištění v Česku i v zahraničí.
14. 1. 2025
Načítání...