Sucho už těžce zasáhlo porosty, některé stromy letos nepřežijí

Květen by musel být hodně deštivý, aby výrazně zmírnil dopady sucha na lesní porosty. Lesy na severu Čech suché období těžce zasáhlo, ohroženy ale mohou být i lokality v jiných částech republiky. Stromy, které byly postiženy už loni, by letos nemusely přežít. Řekl to Martin Kopecký z Botanického ústavu Akademie věd ČR, který se zabývá zkoumáním lesního mikroklimatu. Dubnové sucho je podle nedávné analýzy meteorologů horší než v předchozích dvou letech.

„Pro celou republiku dosud nemáme sebraná data, objíždíme to dvakrát do roka. Zatím jsme byli například v národních parcích České středohoří a České Švýcarsko. A třeba ve srovnání se Šumavou jsou na tom severní Čechy opravdu špatně,“ uvedl Kopecký.

„Pokud nenastane nějaká změna, tak to vypadá, že tam bude letošní sucho ještě horší než loňské, což je vidět právě v Českosaském Švýcarsku, kde se kalamita rozjela obrovským způsobem. Porosty tam odumírají jak působením sucha, tak i kůrovce,“ doplnil vědec.

Kopecký upozornil, že už loňské sucho bylo extrémní. „Třeba v Českém krasu loni buky, stromová dominanta, v létě shodily listí. Tak strom reaguje ve chvíli, kdy se snaží zastavit transpiraci, aby vydržel sucho. Uvede se do klidového módu. Pokud bude letošní rok suchý stejně, nebo víc, může nastat, že ty porosty prostě odumřou,“ varuje.

Jaro nepomáhá

Nedávná studená fronta podle jeho slov situaci nezlepšila. „To se v půdní vlhkosti v podstatě projeví jen ve svrchních vrstvách, což je důležité pro lesní byliny. Sucho je však takové, že se voda nedostane do spodních vrstev. Deficit se kumuluje, to, co bylo, prostě nestačí doplnit zásoby vody, které jsou potřeba,“ uvedl.

Pro výrazné zlepšení by podle jeho slov musel být zbytek jara srážkově velmi nadprůměrný. „Navíc podle teplot už tady máme de facto začátek léta, na což rostliny také reagují. A zatímco loni bylo dost sněhu, letos je ho velmi málo. To znamená, že právě ve středních polohách, kde to závisí na sněhu, který postupně taje a doplňuje vláhu, nebylo letos skoro nic. To zhoršuje dopad sucha velmi výrazně,“ upozornil Kopecký.

Další problém je, že prudkým oteplením zásoby sněhu na horách rychle odtají, což je další problém. „Pro rostliny je dobré, když vše odtává postupně a dosycuje to půdu,“ podotkl.

Přímo na lesních bylinách se nicméně sucho projevuje pomaleji. „Nedá se plošně říct, že nějaké byliny přímo ubývají kvůli extrémnímu suchu. Spíše reagují na to, že se porosty prosvětlují tím, jak usychá stromové patro, nebo pokud se vykácí, protože je suché,“ popsal vědec s tím, že na byliny mají vliv spíše emise oxidů dusíku. Byliny také podle jeho slov dovedou přežívat léta i za podmínek, které jsou k rozmnožování nepříznivé. „Takže reakce tohoto systému je relativně pomalá,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Hitler nezemřel, tvrdili Sověti. Ze záměrné lži je usvědčily zuby

Vůdce padl – hlásaly noviny celého světa po 30. dubnu, kdy si Adolf Hitler vzal život ve svém berlínském bunkru. Sotva ale lidé stačili v květnu oslavit konec války, už se objevily spekulace, že největší zločinec světa má být stále naživu. A stopy prý vedou do Jižní Ameriky, kam se měli vytratit i jiní vrcholní nacisté. Tuto dezinformaci, která přerostla v několik desetiletí trvající konspirační teorii, přitom cíleně vypustili Sověti.
před 7 hhodinami

Nejbohatší lidé mají zásadní vliv na změny klimatu, popsal výzkum

Deset procent nejbohatších lidí na světě přispělo od roku 1990 ke dvěma třetinám globálního oteplování. Kdyby měl svět emise jako polovina chudších, tak by se změna klimatu v podstatě nekonala, konstatovala nová studie.
před 10 hhodinami

Muži, ženy i děti. V Rovensku pod Troskami vyvraždili před osmdesáti lety 356 lidí

V Rovensku pod Troskami v Českém ráji se před osmdesáti lety, 10. května 1945, odehrál jeden z nejhorších válečných zločinů na severu Čech. Sovětští vojáci s partyzány a některými místními tu u školy zastřelili celkem 365 neozbrojených německých vojáků, civilistů, žen a dětí. Pravděpodobným motivem byla msta.
před 11 hhodinami

Archeologové našli v Plzni zbytky vojenského tábora s polní nemocnicí

Vůbec poprvé v Evropě se archeologům podařilo přesně lokalizovat a prozkoumat relikty vojenského tábora spojeného s polní nemocnicí. V plzeňském Borském parku odhalil tým Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni pozůstatky zázemí 109. evakuační nemocnice Armády Spojených států, která v roce 1945 hrála klíčovou roli při osvobození města. Mezi nálezy zaujme odznak U.S. Army Nurse Corps – symbol obětavosti amerických zdravotnic.
včera v 12:46

Břečka, nebo budoucnost? AI obrázky v sobě mají morbidní odér, říká expert

Reklamy na plakátech, titulní stránky časopisů, ale i lidskoprávní kampaně – to všechno lze vytvořit pomocí obrazových generátorů, které nahrazují práci kreativců, grafiků či fotografů. Jejich práci ale předtím bez souhlasu vytěžily, podotýká v rozhovoru pro ČT24 reklamní fotograf Adam Bartas. Vizuální kultura se podle něj nenávratně mění, což prý přinese i inflaci tohoto syntetického obsahu.
včera v 11:30

Trumpova administrativa zrušila program podporující neslyšící vědce

Programy podporující diverzitu ve vědě čelí odporu vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Teď došlo i na ty, které pomáhaly talentovaným neslyšícím studentům.
8. 5. 2025

Odtahovaly raněné přímo z boje. Na východní frontě bojovaly i patnáctileté dívky

Obsluhovaly protiletadlová děla, zachraňovaly raněné vojáky přímo uprostřed boje, a dokonce ostřelovaly nepřítele – ženy, které za druhé světové války byly na východní frontě, se do bojů zapojily naplno. A bylo mezi nimi dokonce zhruba tisíc statečných Čechoslovaček. Do armády a přímo mezi svištící bomby a granáty některé vstupovaly dokonce už v 15 letech. A také ony musely mnohdy snášet obtěžování od sovětských vojáků. Jejich touha bojovat byla ale silnější – přesto stále zůstávají ve stínu mužů.
7. 5. 2025

Muž se nechal 200krát uštknout, aby vznikla nejúčinnější protilátka proti hadímu jedu

Hadí uštknutí ročně připraví o život až přes sto tisíc lidí. Vědci hledají už desetiletí univerzální protilátku, která by dokázala chránit proti více druhům těchto toxinů. Nyní to vypadá, že jsou na správné cestě.
7. 5. 2025
Načítání...