Lékaři jsou na stopě tomu, proč koronavirus tolik postihuje obézní osoby

Na resuscitačních odděleních v Paříži, v Londýně či v New Yorku si stále kladou otázku, proč se nemoc COVID-19 významně vyskytuje v populaci obézních mužů. V této chvíli na to není mnoho odpovědí, experti ale upozorňují na souvztažné faktory (cukrovka, vysoký krevní tlak) i rozdíly v mužské a ženské imunitě.

„Všechna resuscitační oddělení ve Francii konstatují, že mají výrazný podíl pacientů s nadváhou nebo obezitou,“ říká doktor Matthieu Schmidt z nemocnice Pitié-Salpêtrière v Paříži. Dodává, že „tři čtvrtiny pacientů jsou muži“.

Toto konstatování potvrzuje jeho newyorský kolega, doktor Hani Sbitany. „Sloužím u pohotovosti a řekl bych, že 80 procent přijatých pacientů jsou muži,“ sděluje.

V Londýně profesor Derek Hill rovněž uvádí, že těžkými formami nemoci vyvolané koronavirem SARS-CoV-2 je postiženo více mužů než žen a že nejrizikovější jsou pacienti s nadváhou či zdravotními problémy.

Britské statistiky o nemocných umístěných na jednotky intenzivní péče tento jev potvrzují: 73 procent pacientů jsou muži a 73,4 procenta mají nadváhu nebo trpí obezitou.

Tyto údaje zjištěné nezávislou institucí ICNARC ukazují, že nemocní s nadváhou mají výrazně menší naději, že se uzdraví: přežije 42,4 procenta obézních s indexem tělesné hmotnosti (BMI) nad 30, zatímco pacientů s průměrnou nebo nízkou váhou (BMI nižší než 25) přežije 56,4 procenta.

Stejně tak mužské pohlaví má méně dobrou prognózu: přežije 55,4 procenta žen, zatímco jen 47,8 procenta mužů. Tyto údaje byly nashromážděny u asi 2200 pacientů z Anglie, Walesu a Severního Irska, kteří byli přijati na jednotky intenzivní péče.

Hypotézy a spekulace

Proč je mezi těžkými případy tolik mužů? „To je fakt. Nemám pro to jasné vysvětlení,“ odpovídá expert Jean-François Delfraissy, který přichází s hypotézou, že muži častěji mívají různé choroby.

„Jsem tváří v tvář tomuto viru pokorný. Ještě před třemi a půl měsíci jsem ho neznal. Je kolem něho plno otazníků,“ uvedl expert, který předsedá vědeckému výboru pověřenému radit francouzské vládě ohledně epidemie. Je zde také teorie vysvětlující větší počet nemocných mužů v nemocnicích: ženy mají vůči viru lepší přirozenou ochranu.

Je to známá situace, pokud jde o virové nákazy, ujišťuje profesor Pierre Delobel, šéf oddělení infekčních chorob na klinice v Toulouse. „Vrozená imunita je lepší u žen, zejména před menopauzou,“ dodává.

Efekt obezity

Pokud jde o výrazný podíl osob s nadváhou a obezitou, nabízí se vysvětlení, že se u nich častěji vyskytuje cukrovka a vysoký krevní tlak. To jsou faktory, které zhoršují průběh nemoci COVID-19, jak se to jasně ukázalo v Číně i v Itálii. Dalšími faktory jsou věk a kardiovaskulární choroby.

Tyto charakteristiky nevěští nic dobrého pro epidemii ve Spojených státech, kde je více než třetina obyvatel obézních. „Jsme ohledně našich amerických přátel znepokojeni. Pravděpodobně budou mít více problémů způsobených obezitou,“ konstatuje profesor Delfraissy.

Viru stále nerozumíme

Medicína postupuje tápavě a někdy zjišťuje věci, které odporují prognóze. „U tabáku se ukazuje cosi zvláštního. Zjistili jsme, že velká většina těžkých případů se netýká kuřáků, jako by tabák prostřednictvím nikotinu před virem chránil,“ uvádí profesor Delfraissy.

Lékař Thibaud Soumagne z kliniky ve východofrancouzském Besançonu potvrzuje, že v jeho nemocnici bylo dosud na resuscitačním oddělení jen málo kuřáků nebo dokonce žádný.

Avšak experti zabývající se chorobami způsobenými kouřením namítají, že kuřákovi, který vykazuje těžké symptomy, hrozí větší nebezpečí, protože jeho plíce a kardiovaskulární systém nejsou tak zdravé.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vanilin by mohl pomoci při léčbě chronických ran, ukazuje studie

Vanilin má výrazné antioxidační, protizánětlivé a antibakteriální účinky, díky nimž by mohl být slibnou složkou přípravků určených k hojení ran. Vyplývá to ze studie výzkumného týmu z Laboratoře biomedicínské nanomechaniky Flindersovy univerzity v Austrálii, která byla zveřejněna v časopise International Journal of Pharmaceutics.
před 4 hhodinami

Trosky starověkého Týru přečkaly útoky, teď se k nim vracejí potápěči

Ve středomořských vodách u jiholibanonského města Súr (známého jako Týr či Týros) proplouvají potápěči kolem kamenných zdí, starověkých konstrukcí a potopené cesty. Jde o pozůstatky města, které kdysi stávalo nad vodou. S vratkým příměřím mezi Izraelem a libanonským hnutím Hizballáh se tak návštěvníci vracejí do míst známých troskami z dob starověkého Říma a ještě starší fénickou historií, píše agentura AP.
před 5 hhodinami

Nobelovu cenu za fyziku dostal Francis Halzen za výzkum neutrin v obří ledové kostce

Švédská akademie věd oznámila, že nositelem Nobelovy ceny za fyziku za letošní rok se stal belgicko-americký vědec Francis Halzen, který se věnuje výzkumu neutrin, kosmických částic, které dopadají na Zemi.
11:56Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Whisky se má poprvé destilovat ve vesmíru, experiment začne v roce 2028

Whisky se má vůbec poprvé destilovat ve vesmíru. Experiment má zároveň ukázat, jak zrání nápoje ovlivní podmínky mimo zemskou atmosféru. Skotští a japonští experti plánují v roce 2028 vyslat do vesmíru družici se vzorky whisky a surovinami potřebnými k její výrobě. Na oběžné dráze Země by měla zůstat pět let.
před 10 hhodinami

Přírodu nemůžeme jen tak vytěžit, říká autor „rivermovie“ Lom

Tématem 52. ročníku festivalu Ekofilm, který se odehrál 1. až 4. října v Brně, byl Vodoběh. Vedle řady soutěžních snímků nabídl i dva filmy členů poroty vyprávějící o lidstvu a vodě. H2O: Molekula života – Civilizace režiséra Alexe Tatea nabízí mozaiku vědeckých poznatků o tom, jak sladká voda utvářela a utváří lidská společenství. Petr Lom v poetickém „rivermovie“ Já jsem řekou, řeka je mnou přináší pohled původních obyvatel Nového Zélandu a Austrálie na přírodu při putování po řece Whanganui, která jako první na světě získala právní status osoby.
před 11 hhodinami

V Irkutsku panují obavy z moru. Vyvolala je smrt pracovnice výzkumného ústavu

Smrt osmadvacetileté pracovnice protimorového výzkumného ústavu v ruské Irkutské oblasti vyvolala obavy z možného výskytu moru, píše americká stanice CNN. Podle místních médií, na která odkazuje web Euronews, žena při práci rozbila zkumavku s bakterií způsobující toto onemocnění. Ruské úřady však nákazu morem nepotvrdily a uvádějí, že žena zemřela na zápal plic neznámého původu. Přesto uvalily karanténu na místní nemocnice, upozornil ruský list Moskovskij komsomolec.
včeraAktualizovánovčera v 14:08‌‌

Invaze mývalů do japonských měst sílí, škody rostou

Napříč Japonskem rychle přibývá škod způsobených mývaly. Zatímco se invazní druh šíří do měst, škody v zemědělství se blíží k 700 milionům jenů (asi 95 milionů korun) ročně. Podle japonského ministerstva zemědělství, lesnictví a rybolovu to je dvakrát víc než před deseti lety, napsala agentura Kjódó.
včera v 14:00‌‌

Nobelovu cenu získali vědci za objevy umožňující ovládat buňky světlem

Objev optogenetiky natolik posunul lidské poznání, že za něj jeho autoři dostali Nobelovu cenu za medicínu a fyziologii. Oznámil to v pondělí dopoledne Švédský Karolínský institut.
včeraAktualizovánovčera v 13:30‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.