Lékaři jsou na stopě tomu, proč koronavirus tolik postihuje obézní osoby

Na resuscitačních odděleních v Paříži, v Londýně či v New Yorku si stále kladou otázku, proč se nemoc COVID-19 významně vyskytuje v populaci obézních mužů. V této chvíli na to není mnoho odpovědí, experti ale upozorňují na souvztažné faktory (cukrovka, vysoký krevní tlak) i rozdíly v mužské a ženské imunitě.

„Všechna resuscitační oddělení ve Francii konstatují, že mají výrazný podíl pacientů s nadváhou nebo obezitou,“ říká doktor Matthieu Schmidt z nemocnice Pitié-Salpêtrière v Paříži. Dodává, že „tři čtvrtiny pacientů jsou muži“.

Toto konstatování potvrzuje jeho newyorský kolega, doktor Hani Sbitany. „Sloužím u pohotovosti a řekl bych, že 80 procent přijatých pacientů jsou muži,“ sděluje.

V Londýně profesor Derek Hill rovněž uvádí, že těžkými formami nemoci vyvolané koronavirem SARS-CoV-2 je postiženo více mužů než žen a že nejrizikovější jsou pacienti s nadváhou či zdravotními problémy.

Britské statistiky o nemocných umístěných na jednotky intenzivní péče tento jev potvrzují: 73 procent pacientů jsou muži a 73,4 procenta mají nadváhu nebo trpí obezitou.

Tyto údaje zjištěné nezávislou institucí ICNARC ukazují, že nemocní s nadváhou mají výrazně menší naději, že se uzdraví: přežije 42,4 procenta obézních s indexem tělesné hmotnosti (BMI) nad 30, zatímco pacientů s průměrnou nebo nízkou váhou (BMI nižší než 25) přežije 56,4 procenta.

Stejně tak mužské pohlaví má méně dobrou prognózu: přežije 55,4 procenta žen, zatímco jen 47,8 procenta mužů. Tyto údaje byly nashromážděny u asi 2200 pacientů z Anglie, Walesu a Severního Irska, kteří byli přijati na jednotky intenzivní péče.

Hypotézy a spekulace

Proč je mezi těžkými případy tolik mužů? „To je fakt. Nemám pro to jasné vysvětlení,“ odpovídá expert Jean-François Delfraissy, který přichází s hypotézou, že muži častěji mívají různé choroby.

„Jsem tváří v tvář tomuto viru pokorný. Ještě před třemi a půl měsíci jsem ho neznal. Je kolem něho plno otazníků,“ uvedl expert, který předsedá vědeckému výboru pověřenému radit francouzské vládě ohledně epidemie. Je zde také teorie vysvětlující větší počet nemocných mužů v nemocnicích: ženy mají vůči viru lepší přirozenou ochranu.

Je to známá situace, pokud jde o virové nákazy, ujišťuje profesor Pierre Delobel, šéf oddělení infekčních chorob na klinice v Toulouse. „Vrozená imunita je lepší u žen, zejména před menopauzou,“ dodává.

Efekt obezity

Pokud jde o výrazný podíl osob s nadváhou a obezitou, nabízí se vysvětlení, že se u nich častěji vyskytuje cukrovka a vysoký krevní tlak. To jsou faktory, které zhoršují průběh nemoci COVID-19, jak se to jasně ukázalo v Číně i v Itálii. Dalšími faktory jsou věk a kardiovaskulární choroby.

Tyto charakteristiky nevěští nic dobrého pro epidemii ve Spojených státech, kde je více než třetina obyvatel obézních. „Jsme ohledně našich amerických přátel znepokojeni. Pravděpodobně budou mít více problémů způsobených obezitou,“ konstatuje profesor Delfraissy.

Viru stále nerozumíme

Medicína postupuje tápavě a někdy zjišťuje věci, které odporují prognóze. „U tabáku se ukazuje cosi zvláštního. Zjistili jsme, že velká většina těžkých případů se netýká kuřáků, jako by tabák prostřednictvím nikotinu před virem chránil,“ uvádí profesor Delfraissy.

Lékař Thibaud Soumagne z kliniky ve východofrancouzském Besançonu potvrzuje, že v jeho nemocnici bylo dosud na resuscitačním oddělení jen málo kuřáků nebo dokonce žádný.

Avšak experti zabývající se chorobami způsobenými kouřením namítají, že kuřákovi, který vykazuje těžké symptomy, hrozí větší nebezpečí, protože jeho plíce a kardiovaskulární systém nejsou tak zdravé.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Internet využívá v mobilu drtivá většina českých dětí. Hlavně kvůli zábavě

Každý den používá chytré telefony v současné době 92 procent mladých a dospívajících v Česku. Je v tom podle vědců z Masarykovy univerzity vidět značný generační rozdíl, protože stolní počítač nebo notebook jich denně zapíná oproti tomu jen necelá třetina, konkrétně 31 procent.
před 9 hhodinami

Viry jako zbraň proti nemocem rajčat. Čeští vědci chtějí nasadit bakteriofágy

Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) testují ochranu rajčat prostřednictvím takzvaných bakteriofágů, tedy virů, které jsou schopny ničit bakterie. Jejich cílem je najít šetrnější způsob ochrany před bakteriální tečkovitostí – chorobou, která výrazně ohrožuje výnosnost plodů. Podařilo se jim vyvinout funkční prototyp, který se nyní testuje v kontrolovaném prostředí.
před 14 hhodinami

El Niňo je tady. Meteorologové předpovídají, co přinese

Američtí meteorologové oficiálně potvrdili výskyt meteorologického jevu El Niňo, který přispívá k nárůstu teplot po celém světě a je spojen se suchem i povodněmi. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že podmínky pro El Niňo se vyvinuly v posledním měsíci, o čemž svědčí nadprůměrné teploty mořské hladiny ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku.
před 16 hhodinami

Vědci našli velrybí pohřebiště. Obsahuje stovky těl starých i miliony let

Na dně Indického oceánu vědci objevili rozsáhlé pohřebiště velryb, které se táhne v délce asi 1200 kilometrů a ukrývá pozůstatky staré až 5,3 milionu let. Nález dle odborníků patří k nejvýznamnějším objevům svého druhu a může přinést nové informace o pravěké historii kytovců i o životě v jedné z nejméně prozkoumaných částí oceánu.
před 17 hhodinami
Načítání...