Neběhejte těsně za sebou, radí studie. Ukazuje kapénkovou stopu za běžci

Výzkum belgických a nizozemských vědců ukázal, jak se při běhání bez roušky šíří kapénky. Experti na jeho základě doporučují udržovat delší vzdálenost mezi běžci za sebou, a to až deset metrů, na kole dokonce dvacet.

Běhání a procházky jsou jedny z mála činností, které jsou nejen možné, ale během koronavirové krize dokonce doporučované. Pomáhají udržovat člověka v kondici, intenzivnější pohyb také zlepšuje funkci imunitního systému. Podle nového výzkumu je ale důležité řídit se přitom pravidly pro bezpečnost, která by měla být zřejmě přísnější, než jsou obecně platná doporučení pro dobu pandemie.

Nejčastěji se doporučuje dodržovat mezi lidmi vzdálenost jeden až dva metry; v USA je to šest stop –⁠ tedy asi 180 centimetrů, většina evropských zemí radí rozestupy mezi lidmi kolem dvou metrů. Podle nové studie by ale při pohybu měli být lidé raději opatrnější. Když totiž někdo při běhu kýchne nebo zakašle, anebo i jen hluboce vydechuje, kapénky za ním zůstanou ve vzduchu. A další běžec do tohoto oblaku může vběhnout a virové částice vdechnout.

Autoři výzkumu k tomu dospěli během simulací pohybu lidí při běhu a chůzi v různých vzdálenostech a pozicích vůči sobě. Vědci vycházeli ze simulací, které normálně pomáhají sportovcům, aby například využívali pozic v pelotonu.

Výsledky ukázali na řadě animací a vizualizací. Oblak částic, které zůstávají ve vzduchu za běžcem, je na nich jasně viditelný. „Lidé, kteří kýchají nebo kašlou šíří kapénky větší silou, ale také ti, kdo jen dýchají, za sebou tyto částečky zanechávají,“ uvedli autoři studie.

Ukázka rozptylu kapének
Zdroj: urbanphysics.net

Největší částečky jsou na vizualizacích označené červeně –⁠ právě ony mohou dalšího běžce nejvíce ohrozit, protože v nich je viru nejvíce. Ale současně jsou tak těžké, že nejrychleji padají k zemi. Když další běžec tímto oblakem proběhne, tak mu mohou ulpět velké částečky na oblečení, tvrdí profesor Bert Blocken.

Simulace ukazují, že nejmenší je riziko u dvou lidí, kteří běží nebo jdou vedle sebe. Kapičky dopadají za ně, takže nikoho dalšího neohrozí. Pokud jsou šikmo za sebou, riziko je také menší; hrozba kontaminace je zdaleka největší, když jsou lidé těsně za sebou.

Na základě těchto výsledků vědci doporučují, aby vzdálenost pro lidi jdoucí ve stejném směru byla alespoň čtyři až pět metrů, pro běh a pomalou jízdu by měla být deset metrů a pro jízdu na kole alespoň 20 metrů.

Tento výzkum vznikl čistě jako model šíření kapének, nevěnoval se nijak specifickým vlastnostem nového koronaviru a jeho schopnosti přežívat ve vzduchu nebo v  aerosolech.

Poznámka 27.11. 2020: U textu jsme v době jeho vydání neuvedli, že se jedná o studii, která neprošla recenzním řízením. Autoři výzkumu to obhajovali tím, že v době začínající pandemie není na tento proces, který trvá až rok a půl, čas - chtěli přispět k co nejrychlejším krokům, které by mohly šíření nemoci zpomalit. Na přelomu března a dubna vycházela ke covidu v tomto procesu drtivá většina studií - na recenze nebyl čas.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vlna veder připravila v Evropě o život nejméně 10 tisíc lidí, ukazují první data o nadúmrtích

Evropské země zaznamenaly na konci června, kdy vrcholila vlna veder, přes 10 tisíc úmrtí navíc oproti obvykle očekávanému počtu, vyplývá z údajů zveřejněných organizací EuroMOMO, což je síť podporovaná Evropským centrem pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) a Světovou zdravotnickou organizací (WHO). V drtivé většině, u více než devíti tisíc úmrtí, se to týkalo lidí starších než 65 let.
před 1 hhodinou

Archeologové na Děvičkách odkryli základy zřejmě bývalé strážnice

Úlomky keramiky z šestnáctého století, zvířecí kosti nebo základy pravděpodobné strážnice zatím odhalili archeologové při průzkumu na zřícenině hradu Děvičky u Pavlova na Břeclavsku. Jeho hlavním cílem je odkrytí původních konstrukcí hradu, které byly dosud ukryté pod zemí. Mezi nimi by mohly být například základy bývalé zvonice. Průzkum má hrad připravit na odvodnění a generální opravu sklepů.
před 1 hhodinou

Experti vyzývají k opatřením kvůli ekonomickým dopadům AI

Více než dvě stě výzkumníků a ekonomů, včetně šestnácti nositelů Nobelovy ceny a odborníků ze společností OpenAI, Anthropic a Google, vyzvalo vlády a představitele technologického sektoru, aby urychleně vytvořili pravidla a instituce, které se budou zabývat ekonomickými dopady umělé inteligence (AI). Ve společném prohlášení varují, že AI může vyvolat větší ekonomickou transformaci než průmyslová revoluce, ale v mnohem kratším časovém období.
před 20 hhodinami

Astronomové začínají chápat, jak vypadá rozmnožování černých děr

Černé díry typicky vznikají tím, že se gravitačně zbortí masivní hvězda. Jenže mohou mít i odlišný původ. Nová černá díra může vzniknout také spojením dvou „rodičovských“ černých děr. Nové studie ukazují, že tímto způsobem vzniká více těchto objektů, než se zdálo.
před 20 hhodinami

Pětice mladých Čechů získala zlato ve světové fyzikální soutěži

Český tým středoškoláků vybojoval zlatou medaili v mezinárodním kole Turnaje mladých fyziků (IYPT), které se od 5. do 12. července konalo ve švýcarském Curychu.
včera v 11:24

Aukční síň vydraží kostru Tyrannosaura rexe, vyvolávací cena je 19 milionů dolarů

Aukční síň Sotheby’s bude v úterý dražit vzácnou kostru Tyrannosaura rexe nalezenou před několika lety ve Spojených státech. Vyvolávací cena je 19 milionů dolarů (asi 400 milionů korun), nedá se však vyloučit, že se podaří pokořit aukční rekord pro dinosaury. Prodej pravděpodobně přitáhne pozornost nejen muzeí, ale také soukromých sběratelů, upozornil portál BBC News.
12. 7. 2026

Golfský proud se už možná nedá zachránit, varuje studie

Jen málokteré téma rozděluje klimatology tak, jako je možný kolaps mořských proudů. Zatímco ohledně příčin, rychlosti i směru klimatických změn mezi nimi panuje shoda, u zpomalování Golfského proudu, který je součástí systému AMOC, zatím konsensus nepanuje. Nová studie přichází se scénářem, který je výrazně pesimistický.
12. 7. 2026

Vědci zvažují provedení negativní přestupné hodiny. Může vyřešit zvětšující se problém

Čas na atomových hodinách, jímž lidstvo řídí své aktivity, se stále více rozchází od toho, jak se otáčí Země. Na podzim to budou řešit experti, ve hře je i odebrání jedné hodiny.
11. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.