Neběhejte těsně za sebou, radí studie. Ukazuje kapénkovou stopu za běžci

Výzkum belgických a nizozemských vědců ukázal, jak se při běhání bez roušky šíří kapénky. Experti na jeho základě doporučují udržovat delší vzdálenost mezi běžci za sebou, a to až deset metrů, na kole dokonce dvacet.

Šíření kapének běžci
Zdroj: urbanphysics.net

Běhání a procházky jsou jedny z mála činností, které jsou nejen možné, ale během koronavirové krize dokonce doporučované. Pomáhají udržovat člověka v kondici, intenzivnější pohyb také zlepšuje funkci imunitního systému. Podle nového výzkumu je ale důležité řídit se přitom pravidly pro bezpečnost, která by měla být zřejmě přísnější, než jsou obecně platná doporučení pro dobu pandemie.

Nejčastěji se doporučuje dodržovat mezi lidmi vzdálenost jeden až dva metry; v USA je to šest stop –⁠ tedy asi 180 centimetrů, většina evropských zemí radí rozestupy mezi lidmi kolem dvou metrů. Podle nové studie by ale při pohybu měli být lidé raději opatrnější. Když totiž někdo při běhu kýchne nebo zakašle, anebo i jen hluboce vydechuje, kapénky za ním zůstanou ve vzduchu. A další běžec do tohoto oblaku může vběhnout a virové částice vdechnout.

Autoři výzkumu k tomu dospěli během simulací pohybu lidí při běhu a chůzi v různých vzdálenostech a pozicích vůči sobě. Vědci vycházeli ze simulací, které normálně pomáhají sportovcům, aby například využívali pozic v pelotonu.

Výsledky ukázali na řadě animací a vizualizací. Oblak částic, které zůstávají ve vzduchu za běžcem, je na nich jasně viditelný. „Lidé, kteří kýchají nebo kašlou šíří kapénky větší silou, ale také ti, kdo jen dýchají, za sebou tyto částečky zanechávají,“ uvedli autoři studie.

Ukázka rozptylu kapének
Zdroj: urbanphysics.net

Největší částečky jsou na vizualizacích označené červeně –⁠ právě ony mohou dalšího běžce nejvíce ohrozit, protože v nich je viru nejvíce. Ale současně jsou tak těžké, že nejrychleji padají k zemi. Když další běžec tímto oblakem proběhne, tak mu mohou ulpět velké částečky na oblečení, tvrdí profesor Bert Blocken.

Simulace ukazují, že nejmenší je riziko u dvou lidí, kteří běží nebo jdou vedle sebe. Kapičky dopadají za ně, takže nikoho dalšího neohrozí. Pokud jsou šikmo za sebou, riziko je také menší; hrozba kontaminace je zdaleka největší, když jsou lidé těsně za sebou.

Na základě těchto výsledků vědci doporučují, aby vzdálenost pro lidi jdoucí ve stejném směru byla alespoň čtyři až pět metrů, pro běh a pomalou jízdu by měla být deset metrů a pro jízdu na kole alespoň 20 metrů.

Tento výzkum vznikl čistě jako model šíření kapének, nevěnoval se nijak specifickým vlastnostem nového koronaviru a jeho schopnosti přežívat ve vzduchu nebo v  aerosolech.