Zemědělské sucho se začne v Česku rychle rozšiřovat, varují experti

Zemědělské sucho zatím panuje v Česku jen na velmi omezených malých územích. Střednědobé předpovědi však ukazují, že po dobrém stavu, který panoval zhruba šest týdnů, se sucho začne prohlubovat. Nejpostiženější budou místa, kde menší množství jarních srážek v minulosti nahrazoval ještě tající sníh, který je nyní už jen v nejvyšších polohách. Nejvíce se má situace zhoršit během pár dnů v Libereckém kraji, řekl Miroslav Trnka z vědeckého týmu, který vytváří portál InterSucho.

Míru sucha vědci určují jako poměr aktuálního nasycení půdy a průměrného nasycení půdy v letech 1961 až 2010. Zatímco například na jižní Moravě už v tuto dobu sníh ani v dřívějších letech nebýval a zásoby v půdě se neměly z čeho doplňovat, v podhorských oblastech býval.

„Výhled je poměrně pesimistický, protože v předpovědi na devět dnů slibuje trochu srážek jen jeden model, ostatní jsou bez nich. A dlouhodobá předpověď na jeden měsíc počítá s průměrnými teplotami a průměrnými až podprůměrnými srážkami,“ řekl Trnka.

Rostliny pijí vodu dříve

Do jaké míry se sucho rozvine v dalších týdnech a během jara, záleží na množství srážek. „Nyní není nasycení a deficit nijak tragický. Ale vegetace začala letos kvůli teplé zimě a brzkému příchodu jara spotřebovávat vodu brzy, a zásoby se tak velmi rychle vyčerpají,“ upozornil Trnka.

Pokud by se opakoval loňský duben, který byl prakticky beze srážek, projevilo by se sucho velmi rychle a velmi výrazně. „Zatím jsou to ale pouze spekulace,“ poznamenal Trnka.

Že však trend nemusí být letos příliš příznivý, podle něj naznačuje i aktuální stav vodních zásob v Dolním Rakousku a na jihovýchod od Česka, kde už vegetace odčerpala vody mnohem více než u nás.

I přes současnou situaci s nemocí COVID-19 vláda podle Trnky pracuje na řešení dopadů sucha a stavu českých lesů, které v jeho důsledku masivně hynou. „Na současné epidemii se velmi dobře ukazuje, jak vypadá, když se hasí požár, až když přijde a ještě na to nikdo není připravený,“ poznamenal Trnka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Před 55 lety zasáhly Peru ničivé otřesy. Zahynula i celá československá expedice

Před 55 lety zasáhlo Peru velmi silné zemětřesení, které připravilo o život přes 70 tisíc lidí. Byli mezi nimi i členové československé horolezecké výpravy, kteří se pokoušeli zdolat Huascarán.
před 5 hhodinami

Syndrom bílého nosu zabíjí miliony netopýrů. Nejspíš pochází z ukrajinské jeskyně

Plíseň už zabila v USA miliony netopýrů, což způsobuje obrovské ekonomické škody. Vědcům se teď po mnoha letech podařilo s velkou pravděpodobností díky analýze genomu vystopovat zdroj tohoto problému do konkrétní jeskyně na východě Evropy.
před 7 hhodinami

Velitelé Pražského povstání osvobodili Prahu, komunisté je za to potrestali

Češi na konci války Prahu osvobodili sami – prostá pravda, která se ale přes čtyřicet let nesměla vyslovit. Rudá armáda přijela do města až ve chvíli, kdy měli povstalci metropoli už fakticky ve vlastních rukou. Boje na barikádách i jinde koordinovala povstalecká velitelství. Jejich představitelé, například velitel povstání Karel Kutlvašr, byli bezprostředně po válce za hrdiny. S nástupem komunismu se z nich ale stali psanci, kteří přišli nejen o vyznamenání a hodnosti, ale často i o majetek a dokonce i svobodu.
před 8 hhodinami

Los evropský z Česka mizí. Už podruhé hrozí jeho úplné vyhynutí

Už podruhé v historii mizí z české krajiny los evropský. Ještě v 80. letech tu žilo několik menších populací, ta na Třeboňsku už ale s největší pravděpodobností také zanikla. České televizi to potvrdil jak ředitel České krajiny Dalibor Dostál, tak zoolog Správy chráněné krajinné oblasti Třeboňsko Jiří Neudert. Poslední skupina losů v Česku v současnosti žije na Šumavě. K záchraně tohoto silně ohroženého druhu by podle odborníků mohla pomoci prevence střetů se zvěří na silnicích nebo výstavba ekoduktů na migračních trasách.
před 10 hhodinami
Načítání...