Aplikace Mapy.cz zjistí, jestli byl člověk blízko nakaženého nemocí COVID-19

Už víc než 470 tisíc lidí kvůli koronaviru dobrovolně sdíli svoji polohu v aplikaci Mapy.cz. Smyslem nové služby společnosti Seznam je umožnit zpětně dohledat, jestli se uživatel delší dobu nepohyboval v blízkosti osoby pozitivně testované na nemoc COVID-19. Pokud aplikace takovou shodu polohy a času najde, pošle upozornění. Epidemiologové ovšem varují, aby lidé na tuto informaci nereagovali přemrštěně.

Stačí aktualizovat aplikace na nejnovější verzi, povolit sdílení polohy – a uživatel služby Mapy.cz už může dostávat upozornění, že v minulosti zřejmě byl v blízkosti někoho nemocného.

„V tomto okamžiku byste třeba šel za dva týdny na testování a zjistil, že jste pozitivně testovaný na koronavirus, dal byste souhlas se sdílením své polohové historie. V tom okamžiku vaše historie je historie pohybu infikovaného člověka – a všem lidem by přišla zpráva,“ vysvětluje Martin Jeřábek, manažer týmu Mapy.cz.

Kromě polohy je pro takové upozornění klíčový také čas. Aplikace nebude hlásit, pokud se její uživatel s někým nemocným na ulici jenom minul. Jiná je ale situace, pokud se ukáže, že spolu na jednom místě strávili třeba 15 minut.

Omezení a bezpečnost

Upozornění také neobsahuje informace, které vedou k identifikaci konkrétních lidí. Tedy ani přesné místo a čas možného setkání.„Data uživatelů nebudeme sdílet žádné třetí straně. Jsou to anonymizované soubory polohových dat a po skončení pandemie je deklarujeme smazat,“ říká Aneta Kapuciánová, manažerka PR společnosti Seznam.cz.

Data pro aplikaci jsou získávána od všech subjektů, které spolupracují na zastavení epidemie. Protože je tato aplikace založená na polohových datech, nemůže být dokonalá: „Polohová data této aplikace nemusí přesně fungovat v budovách, v metru a tak podobně,“ uvádí Seznam. Výstupy by tedy neměly člověku dávat falešný pocit jistoty, ale spíše by měly uživatele varovat.

Podle epidemioložky Kateřiny Fabiánové může být adekvátní reakcí na takové upozornění preventivní omezení kontaktu s lidmi a sledování teploty. Zároveň se ale obává, že zpráva vyvolá přehnané obavy. „Mohou vést k tomu, že začnou houfně navštěvovat odběrová místa a to samozřejmě není ta správná cesta, protože u člověka bez klinických příznaků ty testy nejsou doporučovány,“ popisuje vědkyně a dodává, že když budou všichni nosit roušky, tak ani takové setkání zdaleka nemusí znamenat nákazu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Hradby Pompejí zřejmě poškodila palba z těžkého antického kulometu polybolu

Italští archeologové detailně prozkoumali díry v severní části pompejských hradeb. Zjistili, že je nezpůsobily katapulty ani ruční zbraně, ale mechanický samostříl schopný automaticky odpalovat více střel po sobě.
před 15 hhodinami

USA zažívají vlnu veder. V Arizoně naměřili 43 stupňů

Západ Spojených států se potýká s vlnou veder, v Kalifornii a Arizoně padají teplotní rekordy. Arizonská obec Martinez Lake ve čtvrtek naměřila 43 stupňů Celsia, což je ve Spojených státech nový březnový rekord, uvedla podle stanice NBC News Národní meteorologická služba (NWS).
před 20 hhodinami

Alpské ledovce se roztékají před očima. Ty v Německu zřejmě zmizí do třicátých let

Poslední čtyři německé ledovce za poslední dva roky ztratily více než čtvrtinu své plochy, odtávání je tak výrazně rychlejší, než se dosud předpokládalo. Uvádí to nová studie, která za hlavní příčinu považuje změnu klimatu. Geograf Wilfried Hagg z mnichovské univerzity a glaciolog Christoph Mayer z Bavorské akademie věd výsledky svého výzkumu zveřejnili v předvečer Světového dne ledovců, který je 21. března.
před 21 hhodinami

Chytré hodinky sportujícího vojáka odhalily polohu francouzské letadlové lodě

Díky sportovní aplikaci Strava, kterou používal jeden z vojáků při běhání, se francouzskému deníku Le Monde podařilo ve Středozemním moři lokalizovat francouzskou letadlovou loď Charles de Gaulle. Le Monde o tom informoval na svém webu. Plavidlo se přibližuje k Íránu, proti němuž od 28. února provádějí Izrael a Spojené státy vzdušné údery.
před 21 hhodinami

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
19. 3. 2026

Vědci popsali, kdy se mezi indiány rozšířily luky a šípy

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.
19. 3. 2026

Archeologové našli ve Velkém Meziříčí středověkou studnu a asi i základ pranýře

Ve středu Velkého Meziříčí letos archeologové odkryli zasypanou středověkou studnu a kruhový podstavec, který zřejmě sloužil jako pranýř. Našli také základy středověké pece. Oznámil to Šimon Kochan ze zapsaného ústavu Archaia Brno, který na místě pracuje. Záchranný archeologický výzkum doprovází postupnou obnovu náměstí a přilehlých ulic, která začala loni zjara. Stavební práce budou podle radnice dokončené příští rok.
19. 3. 2026

VideoUnikátním ekosystémem Pražského hradu se zabývali přírodovědci

Pražský hrad byl sídlem králů, císařů i prezidentů. Ale také více než sedmi stovek druhů rostlin, 220 druhů hmyzu a více než čtyřiceti druhů ptáků. Teď tam přírodovědci popsali dokonce několik druhů, které až doposud z tuzemské přírody vůbec neznali – včetně unikátního roztoče pancířníka. Nejzajímavějším místem v areálu je podle biologů Jelení příkop, který obsahuje neporušenou „krajinu“, jež sahá až do dob mamutích stepí z doby ledové.
19. 3. 2026
Načítání...