Část psovitých šelem, jejichž pozůstatky našli archeologové v Předmostí u Přerova, má obroušené zuby. Zvířata patrně žrala kosti, ke kterým se dostávala u lidí doby kamenné, což by mohlo nasvědčovat rané domestikaci psů. Informovalo o tom Moravské zemské muzeum, jehož pracovnice Martina Galetová se týmového mezinárodního výzkumu účastnila.
Výzkum spočíval v mikroskopické analýze opotřebení zubů šelem z doby před 28 500 lety. „Provedli jsme analýzu mikroabrazí zubů ve fosilním vzorku psovitých z lokality Předmostí, který obsahuje jak vlku, tak psu podobné psovité šelmy,“ uvedla Galetová. Abraze je odborný výraz pro mechanické obrušování.
Badatelé identifikovali různé typy opotřebení zubů pro každý ze dvou typů psovitých šelem. Jde tedy o další důkaz rozdělení pozůstatků do dvou skupin – jedné podobné psovi, druhé vlkovi, každé s různou potravou.
Prapsi měli k lidem blízko
Ve srovnání s šelmami podobnými vlku mají zuby takzvaných protopsů větší stopy opotřebení, což nasvědčuje potravě s obsahem tvrdých lámavých prvků. Pravděpodobně tak žrali kosti a jiné, méně žádoucí kusy ulovené zvěře, ke kterým se dostali na lidských sídlištích.
Mikroabraze zubů se považuje za takzvaný behaviorální signál, který se může objevit jako důsledek domestikace o generace dříve, než v populaci nastanou morfologické změny. Podle brněnského muzea jej lze potenciálně využít pro rozlišení „protopsů“ od vlků.
Domestikace psa je prvním příkladem ochočení zvířat člověkem a zároveň jediným, který se objevil dávno před rozvojem zemědělství. Vědci se však neshodují na době a okolnostech domestikace psů. Odhady se pohybují od 15 tisíc do 40 tisíc let před naším letopočtem. Z antropologického hlediska je doba počátku domestikace významná pro bližší pochopení tehdejšího člověka.
Předmostí u Přerova patří k nejvýznamnějším archeologickým lokalitám mladší doby kamenné ve střední Evropě. Archeologové tam našli hroby, kosti velkých zvířat i desetitisíce kamenných nástrojů.
