Dlouhotrvající otřesy trápí jih Portorika. Vědci hledají příčinu zemětřesení

Jih Portorika v poslední době zasáhlo mnoho zemětřesení. Vědci tam v této souvislosti zakopali čidla a doufají, že jim přístroje pomohou odhalit příčinu neobvyklých a dlouhotrvajících otřesů, které jsou pro místní obyvatele noční můrou, píše agentura AP.

Jih Portorika od 28. prosince zasáhlo přes 1280 zemětřesení, více než dvě desítky z nich o síle 4,5 stupně či vyšší, uvádí USGS. Mezi nimi bylo i zemětřesení dosahující 6,4 stupně ze 7. ledna, při kterém zemřel jeden člověk a devět bylo zraněných, a 5,9 stupně silný následný otřes, který způsobil další škody.

Zemětřesení částečně poničila přírodní památky, podle vládních úřadů také způsobila škody za zhruba 110 milionů dolarů (2,4 miliardy korun) a poškodila či zničila přes pět set domů.

Více než čtyři tisíce lidí kvůli otřesům vyhledalo úkryt a doufá, že se země brzy přestane otřásat. „Odmítám z jakéhokoliv důvodu byť jen vkročit do domu, dokud tohle nepřestane,“ říká Adrián Santos. Pětačtyřicetiletý mechanik už téměř týden žije v jihoportorickém městě Ponce ve stanu, jejž sdílí s devíti dalšími příbuznými. „Otřesy jsou nesnesitelné,“ dodává.

Neobvyklá, leč podle vědců nepřekvapivá seismická aktivita odstartovala vědeckou debatu o jejích příčinách a k ostrovu přitáhla mezinárodní pozornost.

Alena Leedsová z amerického geologického ústavu USGS s monitorovacím zařízením v Portoriku
Zdroj: ČTK

Nově objevené zlomy

Vědci přiznávají, že o zlomech v litosférických deskách, které tyto konkrétní otřesy způsobují, toho zatím příliš nevědí. Někteří z odborníků jsou však přesvědčeni, že na vině jsou nejméně tři zlomy, včetně jednoho nazvaného Punta Montalva na jihozápadě ostrova, který studenti a vyučující z portorické univerzity v Mayagüezu objevili teprve na počátku tisíciletí.

„Máme spoustu různých teorií, ale nepříliš dat,“ uvádí Elizabeth Vanacoreová z mayagüezské univerzity, kde se nachází i seismologické středisko ostrova.

Portoriko leží v seismicky velmi aktivní oblasti, kde se proti sobě rychlostí dva centimetry za rok pohybují severoamerická a karibská litosférická deska, uvádí Gavin Hayes, geofyzik z USGS. Severoamerická deska se na severu Portorika podsouvá pod ostrov, zatímco na jihu se do zemského pláště noří karibská deska. „V podstatě ostrov mezi sebou obě desky mačkají,“ říká Hayes.

Četnost následných otřesů se v dalších dnech zřejmě sníží

Před 28. prosincem se do vzdálenosti 50 kilometrů od epicentra zemětřesení z minulého týdne za posledních 50 let vyskytlo pouze deset zemětřesení silnějších než čtyři stupně, uvádí Lindsay Davisová z USGS. Podle ní je četnost následných otřesů po velkém zemětřesení vyšší, než vědci očekávali, ale stále v normálu. V očekávatelných mezích bylo i 5,9 stupně silné zemětřesení v sobotu.

Podle odborníků je nejvíce pravděpodobné, že se četnost následných otřesů v dalších 30 dnech sníží, ačkoliv ty větší z nich stále mohou poškodit budovy. Méně pravděpodobné je, že na místě udeří zemětřesení o podobné síle, a téměř nepravděpodobné, že Portoriko očekává otřes ještě silnější než 6,4 stupně.

Vědci budou mezitím dále zkoumat příčinu neutichajících otřesů, které k jejich úžasu pravděpodobně vznikají podél několika různých zlomů, což není obvyklé. Mezi nimi je i zlom Punta Montalva. „O některých z nich ani nevíme, že tam jsou, dokud se neozvou,“ říká Leedsová. „A ony se teď ozývají velmi hlasitě.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Španělské úřady prověřují, zda africký mor prasat neunikl z tamní laboratoře

Španělská policie od čtvrtka prověřuje laboratoř v Katalánsku. Cílem vyšetřování je objasnit, jestli za vznikem ohnisek afrického moru prasat, který v regionu zabil přinejmenším 26 divočáků, nestojí právě toto pracoviště nebo jiná z pěti laboratoří v této oblasti, které s virem pracují.
před 22 hhodinami

Lyžování na ledovci se stane vzpomínkou. V Alpách jich mohou zbýt tři procenta

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.
včera v 10:01

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
18. 12. 2025

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
18. 12. 2025

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
17. 12. 2025

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
17. 12. 2025

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
17. 12. 2025
Načítání...