Dlouhotrvající otřesy trápí jih Portorika. Vědci hledají příčinu zemětřesení

Jih Portorika v poslední době zasáhlo mnoho zemětřesení. Vědci tam v této souvislosti zakopali čidla a doufají, že jim přístroje pomohou odhalit příčinu neobvyklých a dlouhotrvajících otřesů, které jsou pro místní obyvatele noční můrou, píše agentura AP.

Jih Portorika od 28. prosince zasáhlo přes 1280 zemětřesení, více než dvě desítky z nich o síle 4,5 stupně či vyšší, uvádí USGS. Mezi nimi bylo i zemětřesení dosahující 6,4 stupně ze 7. ledna, při kterém zemřel jeden člověk a devět bylo zraněných, a 5,9 stupně silný následný otřes, který způsobil další škody.

Zemětřesení částečně poničila přírodní památky, podle vládních úřadů také způsobila škody za zhruba 110 milionů dolarů (2,4 miliardy korun) a poškodila či zničila přes pět set domů.

Více než čtyři tisíce lidí kvůli otřesům vyhledalo úkryt a doufá, že se země brzy přestane otřásat. „Odmítám z jakéhokoliv důvodu byť jen vkročit do domu, dokud tohle nepřestane,“ říká Adrián Santos. Pětačtyřicetiletý mechanik už téměř týden žije v jihoportorickém městě Ponce ve stanu, jejž sdílí s devíti dalšími příbuznými. „Otřesy jsou nesnesitelné,“ dodává.

Neobvyklá, leč podle vědců nepřekvapivá seismická aktivita odstartovala vědeckou debatu o jejích příčinách a k ostrovu přitáhla mezinárodní pozornost.

Alena Leedsová z amerického geologického ústavu USGS s monitorovacím zařízením v Portoriku
Zdroj: ČTK

Nově objevené zlomy

Vědci přiznávají, že o zlomech v litosférických deskách, které tyto konkrétní otřesy způsobují, toho zatím příliš nevědí. Někteří z odborníků jsou však přesvědčeni, že na vině jsou nejméně tři zlomy, včetně jednoho nazvaného Punta Montalva na jihozápadě ostrova, který studenti a vyučující z portorické univerzity v Mayagüezu objevili teprve na počátku tisíciletí.

„Máme spoustu různých teorií, ale nepříliš dat,“ uvádí Elizabeth Vanacoreová z mayagüezské univerzity, kde se nachází i seismologické středisko ostrova.

Portoriko leží v seismicky velmi aktivní oblasti, kde se proti sobě rychlostí dva centimetry za rok pohybují severoamerická a karibská litosférická deska, uvádí Gavin Hayes, geofyzik z USGS. Severoamerická deska se na severu Portorika podsouvá pod ostrov, zatímco na jihu se do zemského pláště noří karibská deska. „V podstatě ostrov mezi sebou obě desky mačkají,“ říká Hayes.

Četnost následných otřesů se v dalších dnech zřejmě sníží

Před 28. prosincem se do vzdálenosti 50 kilometrů od epicentra zemětřesení z minulého týdne za posledních 50 let vyskytlo pouze deset zemětřesení silnějších než čtyři stupně, uvádí Lindsay Davisová z USGS. Podle ní je četnost následných otřesů po velkém zemětřesení vyšší, než vědci očekávali, ale stále v normálu. V očekávatelných mezích bylo i 5,9 stupně silné zemětřesení v sobotu.

Podle odborníků je nejvíce pravděpodobné, že se četnost následných otřesů v dalších 30 dnech sníží, ačkoliv ty větší z nich stále mohou poškodit budovy. Méně pravděpodobné je, že na místě udeří zemětřesení o podobné síle, a téměř nepravděpodobné, že Portoriko očekává otřes ještě silnější než 6,4 stupně.

Vědci budou mezitím dále zkoumat příčinu neutichajících otřesů, které k jejich úžasu pravděpodobně vznikají podél několika různých zlomů, což není obvyklé. Mezi nimi je i zlom Punta Montalva. „O některých z nich ani nevíme, že tam jsou, dokud se neozvou,“ říká Leedsová. „A ony se teď ozývají velmi hlasitě.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 14 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...