Dlouhotrvající otřesy trápí jih Portorika. Vědci hledají příčinu zemětřesení

Jih Portorika v poslední době zasáhlo mnoho zemětřesení. Vědci tam v této souvislosti zakopali čidla a doufají, že jim přístroje pomohou odhalit příčinu neobvyklých a dlouhotrvajících otřesů, které jsou pro místní obyvatele noční můrou, píše agentura AP.

Jih Portorika od 28. prosince zasáhlo přes 1280 zemětřesení, více než dvě desítky z nich o síle 4,5 stupně či vyšší, uvádí USGS. Mezi nimi bylo i zemětřesení dosahující 6,4 stupně ze 7. ledna, při kterém zemřel jeden člověk a devět bylo zraněných, a 5,9 stupně silný následný otřes, který způsobil další škody.

Zemětřesení částečně poničila přírodní památky, podle vládních úřadů také způsobila škody za zhruba 110 milionů dolarů (2,4 miliardy korun) a poškodila či zničila přes pět set domů.

Více než čtyři tisíce lidí kvůli otřesům vyhledalo úkryt a doufá, že se země brzy přestane otřásat. „Odmítám z jakéhokoliv důvodu byť jen vkročit do domu, dokud tohle nepřestane,“ říká Adrián Santos. Pětačtyřicetiletý mechanik už téměř týden žije v jihoportorickém městě Ponce ve stanu, jejž sdílí s devíti dalšími příbuznými. „Otřesy jsou nesnesitelné,“ dodává.

Neobvyklá, leč podle vědců nepřekvapivá seismická aktivita odstartovala vědeckou debatu o jejích příčinách a k ostrovu přitáhla mezinárodní pozornost.

Alena Leedsová z amerického geologického ústavu USGS s monitorovacím zařízením v Portoriku
Zdroj: ČTK

Nově objevené zlomy

Vědci přiznávají, že o zlomech v litosférických deskách, které tyto konkrétní otřesy způsobují, toho zatím příliš nevědí. Někteří z odborníků jsou však přesvědčeni, že na vině jsou nejméně tři zlomy, včetně jednoho nazvaného Punta Montalva na jihozápadě ostrova, který studenti a vyučující z portorické univerzity v Mayagüezu objevili teprve na počátku tisíciletí.

„Máme spoustu různých teorií, ale nepříliš dat,“ uvádí Elizabeth Vanacoreová z mayagüezské univerzity, kde se nachází i seismologické středisko ostrova.

Portoriko leží v seismicky velmi aktivní oblasti, kde se proti sobě rychlostí dva centimetry za rok pohybují severoamerická a karibská litosférická deska, uvádí Gavin Hayes, geofyzik z USGS. Severoamerická deska se na severu Portorika podsouvá pod ostrov, zatímco na jihu se do zemského pláště noří karibská deska. „V podstatě ostrov mezi sebou obě desky mačkají,“ říká Hayes.

Četnost následných otřesů se v dalších dnech zřejmě sníží

Před 28. prosincem se do vzdálenosti 50 kilometrů od epicentra zemětřesení z minulého týdne za posledních 50 let vyskytlo pouze deset zemětřesení silnějších než čtyři stupně, uvádí Lindsay Davisová z USGS. Podle ní je četnost následných otřesů po velkém zemětřesení vyšší, než vědci očekávali, ale stále v normálu. V očekávatelných mezích bylo i 5,9 stupně silné zemětřesení v sobotu.

Podle odborníků je nejvíce pravděpodobné, že se četnost následných otřesů v dalších 30 dnech sníží, ačkoliv ty větší z nich stále mohou poškodit budovy. Méně pravděpodobné je, že na místě udeří zemětřesení o podobné síle, a téměř nepravděpodobné, že Portoriko očekává otřes ještě silnější než 6,4 stupně.

Vědci budou mezitím dále zkoumat příčinu neutichajících otřesů, které k jejich úžasu pravděpodobně vznikají podél několika různých zlomů, což není obvyklé. Mezi nimi je i zlom Punta Montalva. „O některých z nich ani nevíme, že tam jsou, dokud se neozvou,“ říká Leedsová. „A ony se teď ozývají velmi hlasitě.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Rok 2025 byl třetím nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 °C) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 °C chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň jedenáct nejteplejších let v historii měření.
před 2 hhodinami

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 12 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026
Načítání...