Výjimečná fotografie: Český astronom vyfotil stanici ISS nad Pardubicemi

V neděli 15. září se v úzkém pásu na Pardubicku dala fotograficky zaznamenat nezvyklá podívaná: Mezinárodní vesmírná stanice ISS přeletěla přímo před Měsícem. Prchavý úkaz zaznamenal na fotogafii český astronom Petr Horálek.

Mezinárodní kosmická stanice ISS oblétává Zemi ve vzdálenosti asi 400 kilometrů nad povrchem. Přelety mohou být viditelné, jen pokud je ISS osvětlena Sluncem. Ale také mohou být zcela nepozorovatelné, je-li stanice o velikosti fotbalového hřiště ponořena do stínu Země, případně probíhá přelet na denní obloze.

I v takových případech se ale dá vzácně zachytit, a to ve chvíli, kdy se její tmavá silueta promítne na zářivé kosmické těleso – ve dne na Slunce, v noci na Měsíc. A právě druhý z případů se odehrál v neděli večer (po 22:18 hod.) v přibližně 23 kilometrů úzkém pásu táhnoucím se celým Pardubickem – samotné Pardubice byly dokonce uprostřed tohoto pásu.

Pásmo, kde byla vidět ISS
Zdroj: Petr Horálek

„Samotné fotografování je poněkud náročnější, trošku připomíná hru na slepou bábu. ISS nebyla viditelná vůbec, v průběhu celého přeletu nad Pardubickem se již nacházela ve stínu Země,“ popisuje Petr Horálek. „Byl pouze znám přesný čas úkazu a oblast, v níž k úkazu dojde. Musel jsem tedy mít po ruce hodinky s přesným časem na sekundy (použil jsem GPS lokátor s časem poskytnutým družicemi nad hlavou) a samozřejmě fotovýbavu. ISS se před Měsícem měla objevit na pouhé 1,3 sekundy!“

Nejlepší výhled se mu nakonec nabídl poblíž centrální linie úkazu mezi Turkovicemi a Sovolusky, asi 18 kilometrů od centra Pardubic. „Tam jsem pak netrpělivě čekal na kýžený čas 22:18:40, kdy jsem zmáčkl spoušť a nechal velice rychle sekvenčně snímat Měsíc. Po dvou sekundách jsem záznam zastavil a voilá – na 13 snímcích se objevila postupně se sunoucí stanice před Měsícem. V té době byla už 1044 kilometrů daleko ode mě,“ popisuje astronom.

Místo, odkud byla pořízena fotografie
Zdroj: Petr Horálek

Pokusit se o podobný záznam může dnes už každý, kdo je vybaven nějakým větším teleobjektivem (s ohniskovou vzdáleností ideálně nad 1 metr). „Je třeba pouze počítat s tím, že ISS se pohybuje poměrně rychle, čili jsou nutné krátké expozice (v řádu setin až tisícin sekundy – podle použitého objektivu) a podle toho i adekvátně nastavit citlivost foťáku. Rovněž je nutné se vyhnout jakýmkoliv otřesům, čili nutný je pevný stativ,“ doporučuje fotograf.

Jak najít ISS

I v následujících dnech se na území Česka nabídnou přelety ISS přes Měsíc, v tomto týdnu hned dva na Vysočině, poté se období ukončí. Kdy a kde přesně pozorovat, pomůže zjistit on-line aplikace https://transit-finder.com. Tam stačí zadat lokaci a období, kdy chcete přelet ISS vidět, skript vygeneruje seznam úkazů v navolené dojezdové vzdálenosti i interaktivní mapy.

Jen je třeba mít na paměti, že poloha ISS se fyzicky mění od vypočtených údajů, neboť kosmickou stanici pomalu brzdí vysoké vrstvy zemské atmosféry a jednou za čas ji astronauté „zvednou“ na vyšší oběhovou hladinu. Poté se i vlastnosti přeletů musí aktualizovat, a je tedy dobré generovat informace o nejbližším přeletu do poslední chvíle.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
před 4 hhodinami

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 14 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026
Načítání...