Výjimečná fotografie: Český astronom vyfotil stanici ISS nad Pardubicemi

V neděli 15. září se v úzkém pásu na Pardubicku dala fotograficky zaznamenat nezvyklá podívaná: Mezinárodní vesmírná stanice ISS přeletěla přímo před Měsícem. Prchavý úkaz zaznamenal na fotogafii český astronom Petr Horálek.

Mezinárodní kosmická stanice ISS oblétává Zemi ve vzdálenosti asi 400 kilometrů nad povrchem. Přelety mohou být viditelné, jen pokud je ISS osvětlena Sluncem. Ale také mohou být zcela nepozorovatelné, je-li stanice o velikosti fotbalového hřiště ponořena do stínu Země, případně probíhá přelet na denní obloze.

I v takových případech se ale dá vzácně zachytit, a to ve chvíli, kdy se její tmavá silueta promítne na zářivé kosmické těleso – ve dne na Slunce, v noci na Měsíc. A právě druhý z případů se odehrál v neděli večer (po 22:18 hod.) v přibližně 23 kilometrů úzkém pásu táhnoucím se celým Pardubickem – samotné Pardubice byly dokonce uprostřed tohoto pásu.

Pásmo, kde byla vidět ISS
Zdroj: Petr Horálek

„Samotné fotografování je poněkud náročnější, trošku připomíná hru na slepou bábu. ISS nebyla viditelná vůbec, v průběhu celého přeletu nad Pardubickem se již nacházela ve stínu Země,“ popisuje Petr Horálek. „Byl pouze znám přesný čas úkazu a oblast, v níž k úkazu dojde. Musel jsem tedy mít po ruce hodinky s přesným časem na sekundy (použil jsem GPS lokátor s časem poskytnutým družicemi nad hlavou) a samozřejmě fotovýbavu. ISS se před Měsícem měla objevit na pouhé 1,3 sekundy!“

Nejlepší výhled se mu nakonec nabídl poblíž centrální linie úkazu mezi Turkovicemi a Sovolusky, asi 18 kilometrů od centra Pardubic. „Tam jsem pak netrpělivě čekal na kýžený čas 22:18:40, kdy jsem zmáčkl spoušť a nechal velice rychle sekvenčně snímat Měsíc. Po dvou sekundách jsem záznam zastavil a voilá – na 13 snímcích se objevila postupně se sunoucí stanice před Měsícem. V té době byla už 1044 kilometrů daleko ode mě,“ popisuje astronom.

Místo, odkud byla pořízena fotografie
Zdroj: Petr Horálek

Pokusit se o podobný záznam může dnes už každý, kdo je vybaven nějakým větším teleobjektivem (s ohniskovou vzdáleností ideálně nad 1 metr). „Je třeba pouze počítat s tím, že ISS se pohybuje poměrně rychle, čili jsou nutné krátké expozice (v řádu setin až tisícin sekundy – podle použitého objektivu) a podle toho i adekvátně nastavit citlivost foťáku. Rovněž je nutné se vyhnout jakýmkoliv otřesům, čili nutný je pevný stativ,“ doporučuje fotograf.

Jak najít ISS

I v následujících dnech se na území Česka nabídnou přelety ISS přes Měsíc, v tomto týdnu hned dva na Vysočině, poté se období ukončí. Kdy a kde přesně pozorovat, pomůže zjistit on-line aplikace https://transit-finder.com. Tam stačí zadat lokaci a období, kdy chcete přelet ISS vidět, skript vygeneruje seznam úkazů v navolené dojezdové vzdálenosti i interaktivní mapy.

Jen je třeba mít na paměti, že poloha ISS se fyzicky mění od vypočtených údajů, neboť kosmickou stanici pomalu brzdí vysoké vrstvy zemské atmosféry a jednou za čas ji astronauté „zvednou“ na vyšší oběhovou hladinu. Poté se i vlastnosti přeletů musí aktualizovat, a je tedy dobré generovat informace o nejbližším přeletu do poslední chvíle.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Lyžování na ledovci se stane vzpomínkou. V Alpách jich mohou zbýt tři procenta

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.
19. 12. 2025

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
18. 12. 2025

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
18. 12. 2025

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025
Načítání...