„Sucho v posledních pěti letech je pozorovatelné i na letokruzích stromů. Jsou užší, a to nikoliv kvůli oteplování, ale právě kvůli suchu. Výrazné je to například v doubravách na jižní Moravě, pozorovatelné je to však i jinde,“ říká Kyncl. Například u borovic jsou letokruhy podle něj užší asi o pětinu oproti stavu před deseti lety.
Problémem je podle Kyncla především podstatné snížení hladiny spodní vody. „Trpět tím začíná i borovice, což je strom rezistentní proti suchu. Má hluboké kořeny, vodu si v hloubce obvykle dokáže najít, ale pokles hladiny spodní vody je tak výrazný, že tím začíná trpět i tento strom,“ uvedl.
Kyncl už dříve napsal knihu s názvem Letokruhy jako kalendář i záznamník: Zajímavosti z dendrochronologie, nyní chystá materiály na přednášky a případně i druhou knihu, která by byla ještě podrobnější.
Zkoumá například duby v oboře Soutok, což je unikátní přírodní lokalita, kde se stékají Dyje, Morava a Kyjovka. Analyzuje vzorky dřeva získané vrtáním. Kromě stáří stromů je z nich možné určit například škodlivé události, které strom v průběhu jeho života zasáhly, například chroustí kalamitu.
Bylo už hůř
Kynclovy závěry potrzují také závěry velké mezinárodní studie zveřejněné loni na jaře, na níž se podíleli i čeští vědci. Mezinárodní tým v ní prozkoumal data pocházející ze stromů z celé Evropy.
Výzkumníci zmapovali vývoj za posledních tisíc let a ukázalo se, že sucha z poslední doby nejsou zdaleka těmi nejhoršími. Výrazná sucha byla po roce 1000, další po roce 1400 a pak v první polovině 19. století.
