Sucho posledních let se zapsalo i do letokruhů stromů, říká dendrochronolog

Sucho, které se v posledních zhruba pěti letech projevuje v Česku, se už podle dendrochronologa Josefa Kyncla projevilo i na letokruzích stromů. Jsou užší, což znamená, že stromy mají menší přírůstky.

„Sucho v posledních pěti letech je pozorovatelné i na letokruzích stromů. Jsou užší, a to nikoliv kvůli oteplování, ale právě kvůli suchu. Výrazné je to například v doubravách na jižní Moravě, pozorovatelné je to však i jinde,“ říká Kyncl. Například u borovic jsou letokruhy podle něj užší asi o pětinu oproti stavu před deseti lety.

Problémem je podle Kyncla především podstatné snížení hladiny spodní vody. „Trpět tím začíná i borovice, což je strom rezistentní proti suchu. Má hluboké kořeny, vodu si v hloubce obvykle dokáže najít, ale pokles hladiny spodní vody je tak výrazný, že tím začíná trpět i tento strom,“ uvedl.

Kyncl už dříve napsal knihu s názvem Letokruhy jako kalendář i záznamník: Zajímavosti z dendrochronologie, nyní chystá materiály na přednášky a případně i druhou knihu, která by byla ještě podrobnější.

Zkoumá například duby v oboře Soutok, což je unikátní přírodní lokalita, kde se stékají Dyje, Morava a Kyjovka. Analyzuje vzorky dřeva získané vrtáním. Kromě stáří stromů je z nich možné určit například škodlivé události, které strom v průběhu jeho života zasáhly, například chroustí kalamitu.

  • Dendrochronologie je datovací metoda založená na počítání přírůstků na kmenech stromů a sledování jejich změn v závislosti na změnách klimatu. Poměrně přesně tak lze určit například stáří stromu, což využívají historikové, archeologové, klimatologové či pracovníci památkové péče.

Bylo už hůř

Kynclovy závěry potrzují také závěry velké mezinárodní studie zveřejněné loni na jaře, na níž se podíleli i čeští vědci. Mezinárodní tým v ní prozkoumal data pocházející ze stromů z celé Evropy.

Výzkumníci zmapovali vývoj za posledních tisíc let a ukázalo se, že sucha z poslední doby nejsou zdaleka těmi nejhoršími. Výrazná sucha byla po roce 1000, další po roce 1400 a pak v první polovině 19. století.

2 minuty
Události: Větší sucho než teď bylo za posledních tisíc let třikrát, zjistili vědci z letokruhů
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Někteří vědci „hackují“ AI pro lepší recenze studií

Vědci stále častěji využívají při psaní studií umělé inteligence. A také recenzenti, místo toho, aby publikace studovali sami, je mnohdy hodnotí pomocí AI. A teď nový výzkum popsal třetí úroveň vědeckých podvodů, který se koná s pomocí chatbotů.
před 9 hhodinami

Dvě masivní černé díry se v divokém tanci spojily v jednu obří

Astrofyzici popsali masivní gravitační vlnu, která vznikla spojením dvou velkých černých děr v jeden objekt, jehož existence je podle současné znalosti fyzikálních jevů krajně nepravděpodobná.
před 12 hhodinami

Osm set milionů za jedenáct centimetrů keramiky. Věstonickou venuši našli před sto lety

Věstonická venuše je pravěký artefakt, o jeho smyslu, původu a účelu se vědci dohadují už sto let. Právě 13. července 1925 ji totiž objevil tým archeologa Karla Absolona.
13. 7. 2025

ČVUT bude rozvíjet technologie a produkty, které ulehčují život seniorům

Efektivněji zapojit technologie do péče o seniory a znevýhodněné – to je cílem evropského projektu, který čtyři roky povede pražské ČVUT. Reaguje i na nedostatek lidí v sociální péči a omezenou dostupnost služeb, díky nimž můžou lidé také v pokročilém věku zůstávat doma. V jeho rámci jde tak o sjednocení roztříštěných technologií a standardizaci výrobků, které se v sociální péči používají. Projekt reaguje na skutečnost, že podle Eurostatu bude v roce 2050 třetina obyvatel Evropské unie starších 65 let.
13. 7. 2025

Vědci rozlišili čtyři podtypy autismu, objev může vést k cílenější péči

Nová mezinárodní studie publikovaná v odborném časopise Nature Genetics rozlišuje čtyři geneticky odlišné skupiny poruch autistického spektra. Vědci z Duke University analyzovali data od více než pěti tisíc dětí s autismem a jejich sourozenců. Podle nich by objev mohl přispět k personalizovanější péči.
12. 7. 2025

V Jižní Koreji objevili čtyři neznámé druhy štírků s masivními makadly

Nově objevení štírci z Jižní Koreje jsou specializovaní na život v jeskyních. Svá veliká makadla využívají jak pro navigaci v těchto ekosystémech, tak i při lovu. Podle biologů jsou ale ohrožení kvůli narušení jejich původního ekosystému.
12. 7. 2025

Dobrovolničila už čtvrtina Čechů, ročně má tato pomoc hodnotu desítek miliard

Pomáhat ve svém volném čase ostatním se v tuzemsku stává stále častějším „koníčkem“. Nová rozsáhlá zpráva popisuje, jak taková (dobro)činnost pomáhá.
11. 7. 2025Aktualizováno11. 7. 2025

Velcí kopytníci výrazně snižují počty klíšťat, ukázala česká studie

Vědci zjistili, že velcí kopytníci jako divocí koně či zubři efektivně snižují počet klíšťat v přírodě díky své přirozené pastvě. V milovické rezervaci jich bylo na pasených plochách až o 75 procent méně než v okolních, neobhospodařovaných porostech. Klíšťat v tuzemsku v posledních letech kvůli změnám klimatu přibývá a šíří se do vyšších nadmořských výšek. O výsledcích výzkumu informovala společnost Česká krajina.
11. 7. 2025
Načítání...