Ve smaltovaném skle může být obrovské množství jedovatých prvků, ukázal britský výzkum

Lahve na pivo, víno i tvrdý alkohol mohou obsahovat potenciálně nebezpečné množství jedovatých prvků, jako je například olovo nebo kadmium. Upozornili na to chemici z univerzity v Plymouthu, podle jejichž rozborů lze nebezpečné látky najít ve smaltovaných ozdobných částech vybraných lahví.

Vědci z britské univerzity analyzovali jak skleněné, tak i smaltované dekorace na množství čirých i barevných lahví, které jsou na trhu k dostání. Výzkum ukázal, že kadmium, olovo i chrom byly obsaženy i ve skle, ale koncentrace v něm byly jen malé, takže nepředstavují riziko pro lidské zdraví.

Mnohem větším problémem se ukázal být smalt. Jeho koncentrace ve zdobených částech lahví dosahovaly dvaceti tisíc částic na milion, u olova šlo dokonce o osmdesát tisíc částic na milion. Přitom zákonem povolené množství u těchto výrobků je devadesát částic na milion.

Studie také ukázala, že se tyto prvky mohou ze smaltovaných kousků uvolňovat. Pokud se vystaví standardnímu testu, který simuluje déšť na skládce, řada úlomků překročila americké normy a mohou být označeny za rizikové.

Výsledky práce britský tým zveřejnil v odborném časopise Environmental Science and Technology. Už dříve starší výzkum ukázal, že barva nebo smalt na řadě předmětů může obsahovat množství toxických látek, které mohou být potenciálně nebezpečné pro lidské zdraví.

Vedoucí výzkumu profesor Andrew Turner uvedl: „Vždy mě překvapilo, když jsem viděl vysokou úroveň toxických prvků v produktech, které každodenně používáme. Tohle je jen další příklad a ukázka toho, že se tyto látky používají zbytečně, přestože existují alternativy. Potenciál, že se dostanou během recyklace nebo zpracování odpadu na jiné předměty, je do očí bijící a současně důvodem k obavám.“

Zajít do obchodu a testovat

Pro plymouthský výzkum vědci nakoupili lahve piva, vína a tvrdého alkoholu v lokálních i celonárodních obchodních sítích, a to v mezi roky 2017 a 2018. Jednalo se o lahve o velikosti od 50 do 750 mililitrů; některé byly čiré, jiné zelené, kalené, hnědé, jiné se smaltovanými obrázky, logy nebo nápisy.

Ze zkoumaných 89 lahví, které vědci prověřovali pomocí rentgenové fluorescence, byly nízké stopy olova nalezené v 76, kadmia v 55. Chrom byl nalezen ve všech zelených lahvích, ale jen ve 40 procentech hnědých lahví a ani v jediné čiré lahvi. Z 24 smaltovaných produktů bylo ve 12 olovo a kadmium.

Profesor Turner dodal: „Vlády napříč světem mají jasnou legislativu, která omezuje používání škodlivých látek v běžném spotřebním zboží. Ale když jsme kontaktovali dodavatele, mnoho z nich uvedlo, že lahve, které používají, jsou dovážené z ciziny nebo vyrobené v jiné zemi než samotný nápoj v nich obsažený. A to přináší očividné problémy pro sklářský průmysl i pro recyklaci a zřejmě se jedná o něco, co se bude muset stát v budoucnu součástí legislativy.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
před 7 hhodinami

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
včera v 16:00

Obavy z hantaviru zesiluje zkušenost s pandemií covidu-19, upozorňují experti

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.
včera v 14:40
Doporučujeme

Voda na měsících Jupiteru a Saturnu mrzne do podoby štrůdlu, popsali čeští vědci

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.
včera v 13:00

Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
včera v 11:04

Sysli mizí z Evropy. Škodí jim moderní zemědělství, chráněná území nestačí

Nový výzkum českých biologů z Akademie věd popsal, jak a proč mizí z Evropy sysli. Mají sice rádi obdělávanou půdu, moderní zemědělství spojené s těžkou technikou, monokulturami a zhutněním půdy jim ale neprospívá.
včera v 09:57

Nedostatek i nadbytek spánku jsou spojeny s předčasným stárnutím, ukazuje studie

Spánek zřejmě hraje klíčovou roli v procesu stárnutí, protože jak jeho nedostatek, tak naopak příliš dlouhé vyspávání mohou negativně ovlivňovat mozek, srdce, plíce i imunitní systém. Vyplývá to z výzkumu publikovaného ve vědeckém časopise Nature.
14. 5. 2026
Načítání...