Ve smaltovaném skle může být obrovské množství jedovatých prvků, ukázal britský výzkum

Lahve na pivo, víno i tvrdý alkohol mohou obsahovat potenciálně nebezpečné množství jedovatých prvků, jako je například olovo nebo kadmium. Upozornili na to chemici z univerzity v Plymouthu, podle jejichž rozborů lze nebezpečné látky najít ve smaltovaných ozdobných částech vybraných lahví.

Vědci z britské univerzity analyzovali jak skleněné, tak i smaltované dekorace na množství čirých i barevných lahví, které jsou na trhu k dostání. Výzkum ukázal, že kadmium, olovo i chrom byly obsaženy i ve skle, ale koncentrace v něm byly jen malé, takže nepředstavují riziko pro lidské zdraví.

Mnohem větším problémem se ukázal být smalt. Jeho koncentrace ve zdobených částech lahví dosahovaly dvaceti tisíc částic na milion, u olova šlo dokonce o osmdesát tisíc částic na milion. Přitom zákonem povolené množství u těchto výrobků je devadesát částic na milion.

Studie také ukázala, že se tyto prvky mohou ze smaltovaných kousků uvolňovat. Pokud se vystaví standardnímu testu, který simuluje déšť na skládce, řada úlomků překročila americké normy a mohou být označeny za rizikové.

Výsledky práce britský tým zveřejnil v odborném časopise Environmental Science and Technology. Už dříve starší výzkum ukázal, že barva nebo smalt na řadě předmětů může obsahovat množství toxických látek, které mohou být potenciálně nebezpečné pro lidské zdraví.

Vedoucí výzkumu profesor Andrew Turner uvedl: „Vždy mě překvapilo, když jsem viděl vysokou úroveň toxických prvků v produktech, které každodenně používáme. Tohle je jen další příklad a ukázka toho, že se tyto látky používají zbytečně, přestože existují alternativy. Potenciál, že se dostanou během recyklace nebo zpracování odpadu na jiné předměty, je do očí bijící a současně důvodem k obavám.“

Zajít do obchodu a testovat

Pro plymouthský výzkum vědci nakoupili lahve piva, vína a tvrdého alkoholu v lokálních i celonárodních obchodních sítích, a to v mezi roky 2017 a 2018. Jednalo se o lahve o velikosti od 50 do 750 mililitrů; některé byly čiré, jiné zelené, kalené, hnědé, jiné se smaltovanými obrázky, logy nebo nápisy.

Ze zkoumaných 89 lahví, které vědci prověřovali pomocí rentgenové fluorescence, byly nízké stopy olova nalezené v 76, kadmia v 55. Chrom byl nalezen ve všech zelených lahvích, ale jen ve 40 procentech hnědých lahví a ani v jediné čiré lahvi. Z 24 smaltovaných produktů bylo ve 12 olovo a kadmium.

Profesor Turner dodal: „Vlády napříč světem mají jasnou legislativu, která omezuje používání škodlivých látek v běžném spotřebním zboží. Ale když jsme kontaktovali dodavatele, mnoho z nich uvedlo, že lahve, které používají, jsou dovážené z ciziny nebo vyrobené v jiné zemi než samotný nápoj v nich obsažený. A to přináší očividné problémy pro sklářský průmysl i pro recyklaci a zřejmě se jedná o něco, co se bude muset stát v budoucnu součástí legislativy.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Marihuana v dospívání zdvojnásobuje riziko duševních nemocí

Téměř půl milionu mladých lidí zkoumali američtí vědci v rozsáhlé studii, která se věnovala konzumaci marihuany. Výzkum ukázal, že existuje souvislost mezi kouřením konopí a vznikem psychických chorob. A s velkou pravděpodobností jde o souvislost příčinnou.
před 15 hhodinami

Zákaz mobilů ve školách dle výzkumu přímo nezlepšuje známky ani duševní pohodu

Zákaz mobilních telefonů ve školách nevede přímočaře ke zlepšení studijních výsledků. Žáci sice nejsou tak rozptylováni, ale na druhou stranu roste neklid a nekázeň ve třídách. Vyplývá to z dat z 21 zemí včetně Česka, která analyzovali vědci výzkumného týmu IRTIS Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Podle tohoto výzkumu plošné zákazy nefungují a nejsou tedy ani univerzálním řešením. Vhodnější je přizpůsobit pravidla místním podmínkám.
před 18 hhodinami

Při extrémních vedrech vznikají nad městy nanočástice schopné proniknout do plic

Světová velkoměsta se vlivem oteplování planety i toho, jak zastavěná jsou, stávají stále rozpálenějšími kotli. Má to v mnoha ohledech negativní dopady na lidské zdraví. Teď vědci popsali další možný: vznik atmosférických aerosolů složených z nanočástic, které mohou proniknout do plic. To se donedávna pokládalo za nepravděpodobné.
před 18 hhodinami

VideoAI dokáže žákům vygenerovat cvičení na míru, pomáhá i učitelům

Umělá inteligence pomáhá nejen studentům, ale i učitelům. Přípravy si s její pomocí dělá asi polovina z nich. Na její využití na školách se zaměřil nový výzkum odborníků z ČVUT. „Určitě to může výuku jednou za čas ozvláštnit. Největší sílu těchto nástrojů vidím v tom, že s nimi pak mohou žáci pracovat sami,“ přiblížila učitelka angličtiny Jitka Pokorná ze ZŠ Mohylová. Starším studentům může umělá inteligence přiblížit výuku prostřednictvím jejich oblíbeného seriálu. Dokáže například vygenerovat cvičení se známými postavami. „Je to o lidech, které znají, materiál je autentický a motivace je výrazně vyšší, než když mechanicky vyplňují cvičení v učebnici,“ sdělila Petra Juna Jennings z ČVUT.
před 21 hhodinami

Bydlení s novým partnerem přináší po padesátce víc štěstí než svatba, ukázal výzkum

Rozsáhlá studie se pokoušela popsat, jak se nové vztahy promítají do duševní pohody stárnoucích lidí. Výsledky ukázaly, že uzavření sňatku přináší seniorům méně štěstí než společné bydlení s novým partnerem.
22. 2. 2026

Vědci objevili pět tisíc let zamrzlou bakterii. Odolá desítce moderních antibiotik

Objev bakterie odolné proti celé řadě moderních antibiotik v uzavřeném rumunském ekosystému zamrzlé jeskyně podle vědců vyvolává obavy, aby se tyto vlastnosti nepřenesly na jiné mikroorganismy. Současně ale nabízí naději pro nové léky.
21. 2. 2026

Téměř to skončilo tragédií jako Challenger. NASA popsala problémy Starlineru

Americká vesmírná agentura NASA zkritizovala problémy mise kosmické lodi Starliner, kvůli nimž musela její posádka zůstat na Mezinárodní vesmírné stanici místo plánovaných osmi dní celé tři měsíce.
20. 2. 2026

Výzkum brněnské vědkyně ukazuje, jak zásadní je mezinárodní spolupráce

Tak náročný výzkum, jako je hledání léků proti rakovině, se nedá nikde dělat izolovaně, už jen kvůli tomu, jak drahý je. Proto se stále více vědců spojuje v mezinárodních organizacích. Jednou z nich je platforma canSERV, podporovaná EU, která propojuje vědce s výzkumnými službami a infrastrukturami a která má urychlit objevy a zlepšit péči o pacienty. Podílí se na ní i brněnská vědkyně Pavla Bouchalová.
20. 2. 2026
Načítání...