Elon Musk opouští hlavní myšlenku revolučního tunelu pro auta

Miliardář Elon Musk ustupuje od plánu na „loop“, originální způsob dopravy, který měl spočívat v přepravě automobilů na mobilních platformách úzkými tunely. Z Muskových nejnovějších vyjádření vyplývá, že speciálními tunely budou auta jezdit zcela normálně, bez pohyblivých platforem.

Před dvěma lety představil Elon Musk světu vizi své nové společnosti Boring Company. Firma se měla specializovat na ražení tunelů a měla být úzce spojena s myšlenkou hyperloopu, revolučního dopravního systému založeného na rychlém cestování vakuovou trubicí v tunelu.

Roku 2018 pak Musk představil i první testovací tunel pro vysokorychlostní přepravu osob, který se podle něj časem stane řešením ubíjejícího provozu v Los Angeles.

Myslím, že je to všelék. Všelék na hroznou nemoc – doprava je jako kyselina pro duši.
Elon Musk

Autonomní vozidla a elektromobily by podle něj mohly být ve světových metropolích pomocí výtahů spouštěny do tunelů. Tam by se mohly všechny vozy pohybovat svou maximální rychlostí. „Je to spíš podzemní dálnice než metro,“ popsal Musk.

Zkušební jízda na konci roku 2018 byla podle účastníků působivá, byť kodrcavá. Musk mezitím zdůraznil, že tunel ještě čekají úpravy, které zajistí plynulou jízdu.

Testovací jízda byla také výrazně pomalejší, než se očekává ve finále. Vůz při ní jel rychlostí asi 64 kilometrů za hodinu, v konečné verzi „loopu“ by se mělo jezdit rychlostí až 241 kilometrů za hodinu. 

Musk tehdy i oznámil, že už opustil původní plán umístění aut na speciální platformy. Místo toho navrhl postranní kola, která pomohou vozu držet při vysoké rychlosti v tunelu stabilitu. Cena těchto kol se měla pohybovat kolem 200 až 300 dolarů pro celé auto. Systém měl být zacílený na majitele plně elektrických vozů schopných autonomního provozu.

Systém je nyní jiný

Nyní představila Boring Company vylepšení celého projektu: jízda tunelem je zcela plynulá a auto může dosáhnout rychlosti kolem 200 kilometrů v hodině. Podařilo se to díky vydláždění tunelu. 

To je sice řešení jednoduché a účinné, jde ale zcela proti původním Muskovým záměrům. Ty počítaly s tím, že tunel bude vybaven jen kolejemi a nebude zapotřebí ho velmi přesně dláždit. Z „loopu“ se de facto stal obyčejný tunel, jakých jsou na Zemi tisíce. Jen je tak úzký, že se do něj vejde jediný automobil.

Boring Company ovšem zatím nadobro nezavrhla ani systém, ve kterém se má auto pohybovat díky plošině umístěné na kolejích.

Nedávno firma uzavřela smlouvu s Las Vegas na tunel, jímž bude probíhat doprava k tamnímu kongresovému centru. Projekt v hodnotě 48,6 milionu dolarů (v přepočtu 1,1 miliardy korun) ale také počítá s klasickými auty s pneumatikami.

Když se Muska na Twitteru fanoušci ptali, proč to vypadá, že je původní myšlenka mrtvá, vizionář jim odpověděl: „Tohle je jednoduché a funguje to.“

Měli kritici pravdu?

Už když Musk svůj koncept „loopu“ představoval, objevila se spousta kritik, které tvrdily, že je celá myšlenka v praxi nepoužitelná.

Web Wired upozornil na neefektivitu „loopu“. Jeden tunel měl být schopen přepravit 16 tisíc cestujících za hodinu – v případě, že v jednom autě pojedou čtyři lidé. Na první pohled to vypadá jako vysoké číslo, ve skutečnosti je to ale kapacita jedenácti vlaků newyorského metra.

Aby Muskův plán fungoval, muselo by se také výrazně urychlit vrtání tunelů. Ty pro „loop“ by sice byly výrazně užší než ty dnes používané, ale stejně by vyžadovaly nové technologie. Musk doufal, že upravený razící stroj předhoní jeho ochočeného šneka Garyho. To by znamenalo, že by se razilo oproti dnešní realitě přibližně čtrnáctkrát rychleji.

Většina oslovených profesionálů tehdy uvedla, že to není z technických důvodů možné, a čas jim dal za pravdu: razící stroj už šneka Garyho neporazí, plž totiž mezitím zemřel.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Šimpanzi vnímají nespravedlnost. Silněji, když jsou u toho ostatní z tlupy

Vnímání spravedlnosti a nespravedlnosti je u šimpanzů podle nového výzkumu velmi silné. Prohlubuje ho nejen rozdíl v tom, jak nespravedlivému jednání jsou vystaveni, ale také to, jaké v tu chvíli mají publikum.
před 1 hhodinou

Google zodpovídá za obsah a pravdivost svých AI shrnutí, rozhodl německý soud

Soud v Bavorsku rozhodl, že Google je přímo zodpovědný za obsah a pravdivost souhrnů ve výsledcích vyhledávání, které společnost sestavuje pomocí umělé inteligence (AI) a předkládá uživatelům. Současně přikázal nejpoužívanějšímu vyhledávači světa, aby skrze tato AI shrnutí přestal poškozovat pověst dvou společností. Byly to právě ony, kdo se na soud obrátil.
před 4 hhodinami

Ve zmrzlých výkalech pravěkých syslů se v Kanadě našla mamutí DNA

Vědci objevili obrovský „poklad“ v podobě starověké DNA zvířat – včetně dnes již vyhynulých mamutů. Nalezli ho v exkrementech syslů, které se uchovaly v kanadském permafrostu, plyne z nové studie, píše agentura AFP.
před 5 hhodinami

„Bojím se, že vše, co umím, přes noc zastará.“ Strach z AI je reálný, tvrdí studie

Menší americký výzkum popsal sedm nejčastějších pocitů, které lidé mají, když je o práci připraví umělá inteligence (AI). Ukázalo se, že dojmy celé řady těchto osob jsou velmi negativní a spojují obavy, vztek a rezignaci.
před 6 hhodinami

V Číně operovali s lokální anestezií už před 600 lety. Využívali vlčí mor

Už ve středověku se v Číně za dynastie Ming snažili tehdejší zdravotníci o operaci tak, aby pacienti netrpěli bolestí. Používali k tomu rostliny, které dokázali pomocí příslušné reakce zbavit jejich jinak smrtící toxicity. Použité anestetikum nyní vědci identifikovali s využitím moderních technologií.
před 9 hhodinami

V USA se šíří parazitické masožravé larvy. Trumpova vláda proti nim nasadí mouchy

Spojeným státům se v minulosti podařilo vymýtit nebezpečné mouchy bzučivky, jejichž larvy napadají zejména hovězí dobytek. Teď se ale parazit vrátil – a experti jsou skeptičtí, zda se ho podaří zbavit dříve, než napáchá závažné hospodářské škody.
včera v 16:08

Náročné operace výrazně zhoršují paměť a intelekt u části seniorů, popsal výzkum

Asi patnáct procent starších pacientů, kteří podstoupí vážnější chirurgický zákrok, trpí potom duševními problémy, jež se postupně zhoršují, popsali američtí vědci v rozsáhlém výzkumu.
včera v 11:48

Folklor jako návod. Dle vědců může zlepšit moderní krizovou komunikaci

Takzvané morové legendy a současná komunikace o zdravotních krizích souvisejících se životním prostředím mají dle estonských a finských vědců mnoho společného. Zatímco oficiální krizová komunikace však klade větší důraz na omezení, folklor se zaměřuje na aktivní roli lidí a jejich osobní odpovědnost. Reet Hiiemäeová a její kolegové o svých zjištěních píší v časopise Folklore.
včera v 09:00
Načítání...