Cimrman by nemohl vzniknout v národě, který se neosvobodil od nacionalismu, řekl Zdeněk Svěrák

„Největším světovým spisovatelem, vynálezcem, malířem, fyzikem, lyžařem a filosofem za posledních sto let byl český velikán Jára Cimrman,“ říká Jára Cimrman v komedii Jára Cimrman ležící, spící. Fiktivního velikána světové vědy spoluobjevil Zdeněk Svěrák, který byl hostem pořadu Hyde Park Civilizace.

Video HOS SVěrák
video

HPC Zdeněk Svěrák

Jára Cimrman podle Zdeňka Svěráka Čechy změnil. „Zpočátku to byla zábava pro hrstku studentů a Pražáků, kteří se sešli v Malostranské besedě, aby dvakrát za týden zhlédli představení,“ říká. „Ale postupně, jak jsme vydávali gramofonové desky a dostávali se i do televize, stával se majetkem národa. Neříkám, že Cimrman je pro intelektuály, ale je pro lidi, co dávali ve škole trochu pozor,“ dodává Svěrák.

Největší síla postavy Járy Cimrmana je podle něj společná hra diváka s herci. „Všichni víme, že je to jenom jako, že Cimrman neexistoval, ale ty dvě hodiny si hrajeme na to, že existoval.“ Současně je ale za úspěchem této fiktivní postavy ještě něco hlubšího, tvrdí Svěrák. „Fenomén Cimrman nemůže vzniknout v národě, který se neosvobodil od nacionalismu; musí to být národ, který se umí sám sobě zasmát. To potřebuje určitou dobu, abyste mohl národní velikány zesměšňovat, a přitom je mít rád. U nás funguje obojí.“

Tvůrce paralelního vesmíru

Moderátor Daniel Stach označuje Zdeňka Svěráka za tvůrce paralelního vesmíru, který na jevišti vytváří – světa, v němž existuje neexistující osobnost. Cimrman je v tomto světě centrální osobností, tuto roli může ale plnit především proto, že neznáme jeho podobu. Zdeněk Svěrák vysvětluje: „Zakladatel divadla Jiří Šebánek věděl, proč bychom měli utajovat jeho podobu. Každý divák si ho představuje po svém. Jako třeba svého dědečka nebo kantora, kterého měl.“

V představě Zdeňka Svěráka je Cimrman starší pán, který je svým způsobem směšný, je podivín, ale je laskavý. „My jsme si kdysi s Láďou Smoljakem řekli, že potřebujeme nějaké mantinely pro tu postavu. A řekli jsme si, že Cimrman vždycky všechno myslel dobře, pro blaho člověka. Ale někdy se mu to vymklo z ruky. Nikdy na něj nenavěsíme něco, co by sice bylo směšné, ale bylo by to zlé.“

V Hyde Parku Svěrák také prozradil, jak přišel největší český neexistující velikán ke svému jménu: vymyslel ho Jiří Šebánek podle chomutovského hokejisty Otto Cimrmana, křestní jméno pak autoři přidali kvůli dojmu „uměleckosti“.

Pokračování V+W

Když Graham Bell vymyslel telefon, měl už od Járy Cimrmana tři nepřijaté hovory, říká známý vtip. Zdeňku Svěrákovi připadá tak dobrý, až je mu líto, že ho nevymyslel on sám. Ale současně je podle něj krásnou ukázkou toho, jak cimrmanovský mýtus dává lidem možnost být kreativní. A současně staví autory do role samotného Cimrmana – také oni díky proslulosti příběhů mnohdy přicházejí se vtipy později než jejich věrní diváci.

Pro Svěráka je postava Járy Cimrmana ryze českou – označuje ho také jako „tuzemáka“. Je pokračováním toho, co nám dali Voskovec s Werichem, ale v jiné formě. Cimrmanovský seminář je duchovním následníkem forbín Osvobozeného divadla. A to přesto, že se dnes už představení Záskok hraje v angličtině.

Celý pořad Hyde Park Civilizace můžete sledovat také ve formě podcastu, tedy čistě zvukové: