Cimrman by nemohl vzniknout v národě, který se neosvobodil od nacionalismu, řekl Zdeněk Svěrák

57 minut
HPC Zdeněk Svěrák
Zdroj: ČT24

„Největším světovým spisovatelem, vynálezcem, malířem, fyzikem, lyžařem a filosofem za posledních sto let byl český velikán Jára Cimrman,“ říká Jára Cimrman v komedii Jára Cimrman ležící, spící. Fiktivního velikána světové vědy spoluobjevil Zdeněk Svěrák, který byl hostem pořadu Hyde Park Civilizace.

Jára Cimrman podle Zdeňka Svěráka Čechy změnil. „Zpočátku to byla zábava pro hrstku studentů a Pražáků, kteří se sešli v Malostranské besedě, aby dvakrát za týden zhlédli představení,“ říká. „Ale postupně, jak jsme vydávali gramofonové desky a dostávali se i do televize, stával se majetkem národa. Neříkám, že Cimrman je pro intelektuály, ale je pro lidi, co dávali ve škole trochu pozor,“ dodává Svěrák.

Největší síla postavy Járy Cimrmana je podle něj společná hra diváka s herci. „Všichni víme, že je to jenom jako, že Cimrman neexistoval, ale ty dvě hodiny si hrajeme na to, že existoval.“ Současně je ale za úspěchem této fiktivní postavy ještě něco hlubšího, tvrdí Svěrák. „Fenomén Cimrman nemůže vzniknout v národě, který se neosvobodil od nacionalismu; musí to být národ, který se umí sám sobě zasmát. To potřebuje určitou dobu, abyste mohl národní velikány zesměšňovat, a přitom je mít rád. U nás funguje obojí.“

Tvůrce paralelního vesmíru

Moderátor Daniel Stach označuje Zdeňka Svěráka za tvůrce paralelního vesmíru, který na jevišti vytváří – světa, v němž existuje neexistující osobnost. Cimrman je v tomto světě centrální osobností, tuto roli může ale plnit především proto, že neznáme jeho podobu. Zdeněk Svěrák vysvětluje: „Zakladatel divadla Jiří Šebánek věděl, proč bychom měli utajovat jeho podobu. Každý divák si ho představuje po svém. Jako třeba svého dědečka nebo kantora, kterého měl.“

V představě Zdeňka Svěráka je Cimrman starší pán, který je svým způsobem směšný, je podivín, ale je laskavý. „My jsme si kdysi s Láďou Smoljakem řekli, že potřebujeme nějaké mantinely pro tu postavu. A řekli jsme si, že Cimrman vždycky všechno myslel dobře, pro blaho člověka. Ale někdy se mu to vymklo z ruky. Nikdy na něj nenavěsíme něco, co by sice bylo směšné, ale bylo by to zlé.“

V Hyde Parku Svěrák také prozradil, jak přišel největší český neexistující velikán ke svému jménu: vymyslel ho Jiří Šebánek podle chomutovského hokejisty Otto Cimrmana, křestní jméno pak autoři přidali kvůli dojmu „uměleckosti“.

Pokračování V+W

Když Graham Bell vymyslel telefon, měl už od Járy Cimrmana tři nepřijaté hovory, říká známý vtip. Zdeňku Svěrákovi připadá tak dobrý, až je mu líto, že ho nevymyslel on sám. Ale současně je podle něj krásnou ukázkou toho, jak cimrmanovský mýtus dává lidem možnost být kreativní. A současně staví autory do role samotného Cimrmana – také oni díky proslulosti příběhů mnohdy přicházejí se vtipy později než jejich věrní diváci.

Pro Svěráka je postava Járy Cimrmana ryze českou – označuje ho také jako „tuzemáka“. Je pokračováním toho, co nám dali Voskovec s Werichem, ale v jiné formě. Cimrmanovský seminář je duchovním následníkem forbín Osvobozeného divadla. A to přesto, že se dnes už představení Záskok hraje v angličtině.

Celý pořad Hyde Park Civilizace můžete sledovat také ve formě podcastu, tedy čistě zvukové:

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci popsali 230 neznámých obřích virů

Skupina obřích virů patří k tomu nejpodivnějšímu, co věda zná. Ví o nich ale jen velmi málo. Teď se podařilo popsat dvě stovky nových, zatím neznámých zástupců této skupiny.
před 3 hhodinami

Loňská mořská vlna veder postihla oblast pětkrát větší než Austrálie

Světová meteorologická organizace zveřejnila výsledky měření teplot v Tichomoří. Podle dat se tam stále silněji projevovaly dopady klimatických změn.
před 5 hhodinami

Peru výrazně zmenšilo chráněnou plochu na planině Nazca

Peruánská vláda téměř o polovinu zmenšila chráněné území kolem záhadných obřích obrazců, takzvaných geoglyfů, na planině Nazca, které jsou od roku 1994 zapsány na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO a jejichž stáří se odhaduje na dva tisíce let. Za tento krok čelí kabinet kritice od archeologů, kteří se obávají, že památku ohrozí těžaři. Ti už v oblasti Nazca na jihu Peru řadu let nelegálně působí.
před 8 hhodinami

Červi staví věže z vlastních těl, mohou tak i vzlétnout

Hlístice jsou prastará skupina tvorů, kteří připomínají červy. Patří mezi ně například roupi, tasemnice nebo škrkavky, ale také mnohem menší červíci. Němečtí biologové teď poprvé popsali, že jeden druh hlístic, hádě Caenorhabditis, dokáže něco, co u nich nikdy dříve v přírodě nepozorovali. Splétají svá těla tak, že z nich umí postavit věž, kterou pak využijí k tomu, aby překonávali překážky.
před 8 hhodinami

Lidi s depresí by mohla již brzy vytáhnout „ze dna“ i psychedelika

V Česku aktuálně chybí některá antidepresiva včetně přípravku Anafranil. Ten pomáhá i pacientům se záchvaty paniky, fóbiemi či obsedantně-kompulzivní poruchou. Lidí s duševními obtížemi přibývá, brzy se jim ale mohou otevřít nové možnosti. Poslanci totiž schválili léčbu pomocí psilocybinu – halucinogenní látky, která se vyskytuje v lysohlávkách. Substance některým pacientům pomáhá v tuzemsku už nyní v rámci různých studií.
před 11 hhodinami

Uprchlí gestapáci se v 50. letech přestali skrývat. Aby za mlácení Čechů dostali důchod

Příslušníci gestapa byli ochotní s koncem války udat kde koho, aby si vysloužili co nejmenší trest. Bývalí kolegové, kteří šest let trýznili české obyvatele, na sebe navzájem donášeli. Některým se podařilo uniknout za hranice a žít pod falešnou identitou. K té pravé se ale často vraceli už v 50. letech. Většinou z pragmatického důvodu – aby nepřišli o důchod za léta, kdy pomáhali stíhat a vraždit Čechy.
včera v 09:00

Archeologové rekonstruovali středověký zločin a trest z břehů Temže

Na pohled obyčejná stará kostra. Nový výzkum, na kterém spolupracovali britští archeologové a historici a využili pro něj nejmodernější technologie, ale díky ní odvyprávěl dramatický příběh ženy z doby středověku, který se označuje jako temný.
7. 6. 2025

Teorie, že náraz planetky vedl k vyhynutí dinosaurů, zprvu vyvolávala skepsi

S všeobecně přijímanou teorií o konci éry dinosaurů přišli vědci přesně před 45 lety. Jedno z největších vymírání v historii mělo podle týmu kolem geologa Waltera Alvareze a jeho otce Luise příčinu pocházející mimo Zemi. Mohla za něj asi desetikilometrová planetka, která do Země narazila zhruba před 66 miliony let. Paleontologové byli ze začátku k teorii skeptičtí, a to až dokud se nepodařilo najít kráter po dopadu obřího asteroidu na pobřeží poloostrova Yucatán.
6. 6. 2025
Načítání...