Umělá inteligence se rozvíjí netušeným tempem. Výhra v go ani samořiditelná auta vůbec neměla být

Umělá inteligence prochází velmi rychlým vývojem, který výrazně překonává očekávání nedávné minulosti. Pro společnost je přínosem, ale i hrozbou, je přesvědčen profesor umělé inteligence z ČVUT Michal Pěchouček. Umělá inteligence byla tématem březnového Fokusu Václava Moravce.

Video Fokus Václava Moravce - Umělá inteligence
video

Fokus Václava Moravce: Umělá inteligence

Před dvaceti lety měly kapacity v oboru umělé inteligence jasno o tom, kam až se mohou stroje vyvinout. Jak je ale dnes patrné, jasno bylo jen zdánlivé.

„Když jsem před dvaceti lety studoval v Británii, učili nás, že možná někdy počítač překoná člověka v šachách, ale nikdy ho nepřekoná v go, protože go je moc komplikovaná hra, a počítači se nikdy nepodaří řídit automobil. Dnes jsme tady, víme, že go se vyřešilo před dvěma lety, Deep Mind naprogramoval Alpha Go, který překonal člověka. Autonomní auta jsou pro vědce v podstatě vyřešený problém,“ srovnal vedoucí Centra umělé inteligence ČVUT Michal Pěchouček.

Podotkl, že umělá inteligence v současnosti „zažívá bezprecedentní růst“. Soudí, že je to hlavně díky dlouholeté práci vědců. „Posledních padesát, šedesát let pracují v laboratořích, nejsou moc vidět, ale dělají tu práci a díky nim se posouvá hranice poznání,“ podotkl.

S pojmem umělé inteligence ale (nejen) umělci rádi spojují skrytou hrozbu pro lidstvo, kterému by se stroje vymkly z rukou. I to je podle Pěchoučka svým způsobem na pořadu dne, i když ne takovým způsobem jako třeba ve filmech o Terminatorovi. Umělá inteligence ale již dokázala významně ovlivnit politiku.

„Umělá inteligence a sofistikovaná práce s daty, která poskytovaly sociální sítě, dokázaly rozhodnout volby v zemích, kde byly voličské preference padesát na padesát. To je příklad, kde nás umělá inteligence pomáhá manipulovat,“ upozornil šéf Centra umělé inteligence.

Srážka auta s robotem?

Rozvoj umělé inteligence s sebou nese i řadu praktických otázek – třeba jak se budou rozhodovat právní spory týkající se robotů. Co se stane, když se samořiditelné auto střetne s humanoidním robotem?

Právní vědkyně z Ústavu státu a práva Akademie věd a Centra pro výzkum inovací a kyberpráva Alžběta Krausová se domnívá, že podle současného právního řádu by byla nejvýše odpovědnost provozovatele dopravního prostředku. „Ta by přebila odpovědnost provozovatele robota, který není dopravním prostředkem. V českém právním řádu by docházelo k diskriminaci určitého typu robotů,“ upozornila právnička. 

Celý pořad si můžete přehrát ve videu v úvodu článku.