Umělá inteligence se rozvíjí netušeným tempem. Výhra v go ani samořiditelná auta vůbec neměla být

120 minut
Fokus Václava Moravce: Umělá inteligence
Zdroj: ČT24

Umělá inteligence prochází velmi rychlým vývojem, který výrazně překonává očekávání nedávné minulosti. Pro společnost je přínosem, ale i hrozbou, je přesvědčen profesor umělé inteligence z ČVUT Michal Pěchouček. Umělá inteligence byla tématem březnového Fokusu Václava Moravce.

Před dvaceti lety měly kapacity v oboru umělé inteligence jasno o tom, kam až se mohou stroje vyvinout. Jak je ale dnes patrné, jasno bylo jen zdánlivé.

„Když jsem před dvaceti lety studoval v Británii, učili nás, že možná někdy počítač překoná člověka v šachách, ale nikdy ho nepřekoná v go, protože go je moc komplikovaná hra, a počítači se nikdy nepodaří řídit automobil. Dnes jsme tady, víme, že go se vyřešilo před dvěma lety, Deep Mind naprogramoval Alpha Go, který překonal člověka. Autonomní auta jsou pro vědce v podstatě vyřešený problém,“ srovnal vedoucí Centra umělé inteligence ČVUT Michal Pěchouček.

Podotkl, že umělá inteligence v současnosti „zažívá bezprecedentní růst“. Soudí, že je to hlavně díky dlouholeté práci vědců. „Posledních padesát, šedesát let pracují v laboratořích, nejsou moc vidět, ale dělají tu práci a díky nim se posouvá hranice poznání,“ podotkl.

S pojmem umělé inteligence ale (nejen) umělci rádi spojují skrytou hrozbu pro lidstvo, kterému by se stroje vymkly z rukou. I to je podle Pěchoučka svým způsobem na pořadu dne, i když ne takovým způsobem jako třeba ve filmech o Terminatorovi. Umělá inteligence ale již dokázala významně ovlivnit politiku.

„Umělá inteligence a sofistikovaná práce s daty, která poskytovaly sociální sítě, dokázaly rozhodnout volby v zemích, kde byly voličské preference padesát na padesát. To je příklad, kde nás umělá inteligence pomáhá manipulovat,“ upozornil šéf Centra umělé inteligence.

Srážka auta s robotem?

Rozvoj umělé inteligence s sebou nese i řadu praktických otázek – třeba jak se budou rozhodovat právní spory týkající se robotů. Co se stane, když se samořiditelné auto střetne s humanoidním robotem?

Právní vědkyně z Ústavu státu a práva Akademie věd a Centra pro výzkum inovací a kyberpráva Alžběta Krausová se domnívá, že podle současného právního řádu by byla nejvýše odpovědnost provozovatele dopravního prostředku. „Ta by přebila odpovědnost provozovatele robota, který není dopravním prostředkem. V českém právním řádu by docházelo k diskriminaci určitého typu robotů,“ upozornila právnička. 

Celý pořad si můžete přehrát ve videu v úvodu článku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Africké kolonie tučňáků se za sotva dekádu zmenšily o 95 procent

Kde se ještě před dvěma dekádami rozléhalo kejhání desítek tisíc tučňáků, panuje dnes ticho. Ptáci většinou vyhladověli k smrti. Stalo se to poté, co u břehů Jižní Afriky, kde žili, zmizely sardinky.
před 6 hhodinami

Česko je na prahu chřipkové epidemie

Tuzemsko stojí podle hlavní hygieničky Barbory Mackové na prahu chřipkové epidemie. Podle dat za minulý týden přibylo v Česku od týdne předchozího nemocných asi o šestinu, roste zejména počet nemocných dětí ve školním věku. Mezi různými infekcemi dýchacích cest se zvýšil podíl chřipky, pacientů za týden přibylo skoro o třetinu, uvedl Státní zdravotní ústav (SZÚ).
15:18Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Británie a Španělsko kvůli nebývale silné chřipkové vlně doporučují roušky

Letos přišla do západní Evropy chřipková epidemie dříve a silněji než v minulých letech. Navíc ji tvoří kmen viru, který je spíše vzácnější, takže proti němu hůř chrání protilátky z očkování i prodělání nemoci v minulosti.
před 7 hhodinami

Večer ho přemalovali, ráno tam byl zas. Lennonova pomníku se komunisté báli

Místem jedněch z prvních protirežimních akcí v komunistickém Československu, které předznamenaly listopad 1989, byla i takzvaná Lennonova zeď. Ta v Praze na Velkopřevorském náměstí vznikla několik dnů poté, co se před 45 lety v New Yorku poblíž Central Parku ozvalo pět výstřelů. Duševně nemocný Mark Chapman tam 8. prosince 1980 před jedenáctou hodinou večer postřelil hudebníka Johna Lennona. Bývalý člen skupiny Beatles pak během několika minut zemřel. Po celém světě se následně zvedla mohutná vlna piety, která se přelila až do mírových happeningů.
před 10 hhodinami

Do Lužických hor se vrátily divoké kočky. Fotopasti ukázaly koťata

Vzácné kočky divoké už zase žijí v Lužických horách. Že se tam úspěšně usadily, prokazují nejen genetické analýzy z odebraných vzorků srsti a trusu, ale také fotopasti Hnutí Duha, které odhalily jejich mláďata.
před 11 hhodinami

Nanotyrannus nebyl jen mladý T. rex, definitivně potvrdili vědci

Vědci desetiletí debatovali o tom, zda masožravý dinosaurus Nanotyrannus nebyl ve skutečnosti jen mladým jedincem druhu Tyrannosaurus rex. Zdá se však, že během pěti týdnů byla tato záležitost definitivně vyřešena dvěma novými studiemi. Ty ukazují, že Nanotyrannus se od Tyranosaura rexe značně lišil.
před 12 hhodinami

Čeští vědci by si měli více věřit, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

České start-upy i zavedené společnosti vyvíjejí špičkové technologie, se kterými jsou úspěšné v tuzemsku i na mezinárodním poli. Stát se je snaží motivovat přímo prostřednictvím různých dotací, ale i nepřímo skrze daňové odpočty na výzkum a vývoj. Navzdory tomu se česká ekonomika v takzvaném indexu inovativnosti spíše propadá. O příčinách poklesu a možnostech zlepšení v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali výzkumnice z Technické univerzity Liberec Markéta Hujerová, výkonná ředitelka Czechitas Senta Čermáková a hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš. Debatou provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
včera v 13:25

Vědci chtějí změnit jeden z nejnepříjemnějších zvuků na světě

Zvuk zubní vrtačky je tak nepříjemný, že může lidi od návštěvy dentisty odradit, upozorňují vědci. Hledají proto cestu, jak tento problém alespoň zmenšit.
včera v 10:00
Načítání...