Umělá inteligence se rozvíjí netušeným tempem. Výhra v go ani samořiditelná auta vůbec neměla být

120 minut
Fokus Václava Moravce: Umělá inteligence
Zdroj: ČT24

Umělá inteligence prochází velmi rychlým vývojem, který výrazně překonává očekávání nedávné minulosti. Pro společnost je přínosem, ale i hrozbou, je přesvědčen profesor umělé inteligence z ČVUT Michal Pěchouček. Umělá inteligence byla tématem březnového Fokusu Václava Moravce.

Před dvaceti lety měly kapacity v oboru umělé inteligence jasno o tom, kam až se mohou stroje vyvinout. Jak je ale dnes patrné, jasno bylo jen zdánlivé.

„Když jsem před dvaceti lety studoval v Británii, učili nás, že možná někdy počítač překoná člověka v šachách, ale nikdy ho nepřekoná v go, protože go je moc komplikovaná hra, a počítači se nikdy nepodaří řídit automobil. Dnes jsme tady, víme, že go se vyřešilo před dvěma lety, Deep Mind naprogramoval Alpha Go, který překonal člověka. Autonomní auta jsou pro vědce v podstatě vyřešený problém,“ srovnal vedoucí Centra umělé inteligence ČVUT Michal Pěchouček.

Podotkl, že umělá inteligence v současnosti „zažívá bezprecedentní růst“. Soudí, že je to hlavně díky dlouholeté práci vědců. „Posledních padesát, šedesát let pracují v laboratořích, nejsou moc vidět, ale dělají tu práci a díky nim se posouvá hranice poznání,“ podotkl.

S pojmem umělé inteligence ale (nejen) umělci rádi spojují skrytou hrozbu pro lidstvo, kterému by se stroje vymkly z rukou. I to je podle Pěchoučka svým způsobem na pořadu dne, i když ne takovým způsobem jako třeba ve filmech o Terminatorovi. Umělá inteligence ale již dokázala významně ovlivnit politiku.

„Umělá inteligence a sofistikovaná práce s daty, která poskytovaly sociální sítě, dokázaly rozhodnout volby v zemích, kde byly voličské preference padesát na padesát. To je příklad, kde nás umělá inteligence pomáhá manipulovat,“ upozornil šéf Centra umělé inteligence.

Srážka auta s robotem?

Rozvoj umělé inteligence s sebou nese i řadu praktických otázek – třeba jak se budou rozhodovat právní spory týkající se robotů. Co se stane, když se samořiditelné auto střetne s humanoidním robotem?

Právní vědkyně z Ústavu státu a práva Akademie věd a Centra pro výzkum inovací a kyberpráva Alžběta Krausová se domnívá, že podle současného právního řádu by byla nejvýše odpovědnost provozovatele dopravního prostředku. „Ta by přebila odpovědnost provozovatele robota, který není dopravním prostředkem. V českém právním řádu by docházelo k diskriminaci určitého typu robotů,“ upozornila právnička. 

Celý pořad si můžete přehrát ve videu v úvodu článku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Úhyny ryb v létě budou častější. Můžeme za to všichni, říká vědec

V posledních letech jsou stále častější úhyny ryb v rybnících i řekách způsobené nedostatkem kyslíku. Letos už několik epizod proběhlo na rybnících, k velkému úhynu ryb došlo i na Dyji. Podle Radovana Koppa z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně se sice hledají viníci, ale ve skutečnosti leží část viny na celé společnosti. Zásadní podle něj je, že se neřeší hlavní příčina problému – nadbytek živin, především fosforu, ve vodě.
před 13 hhodinami

Rakovinné buňky šíří dezinformace, brání se tak léčbě, ukázal český výzkum

Všechny buňky v lidském těle spolu neustále a čile komunikují. Vyměňují si řadu informací, reagují na to, co se děje v jejich okolí, a tomu pak přizpůsobují chování. Podle nové české studie to platí i pro rakovinné buňky, které si pak prostřednictvím těchto tajných depeší navzájem radí, jak co nejlépe přežít, bránit se léčbě, růst a metastazovat do dalších míst v organismu.
před 14 hhodinami

Kněží a lamy. Japonci objevili na planině Nazca dvě stovky nových obrazů

Výzkumný tým z japonské univerzity tento týden oznámil objev 248 nových geoglyfů, které se nachází na známé planině Nazca v Peru. Informoval o tom web The Japan Times. Tým, který se obrazci zabývá od roku 2004, za dobu svého výzkumu identifikoval celkem 893 neznámých obrazců.
před 16 hhodinami

Nenávistné projevy na internetu připomínají jazyk duševních poruch

Nenávistný jazyk v internetových skupinách se v mnoha ohledech podobá komunikaci lidí s psychickými poruchami, popsali vědci. Zatím nedokázali zjistit, jestli jde o příčinnou souvislost. Zvažují více možností.
před 17 hhodinami

Voda jako zbraň. Konfliktů o sdílené zdroje prudce přibývá

Ve světě přibývá konfliktů spojených s vodními zdroji. Napětí mezi zeměmi sdílejícími toky umocňují i změny klimatu. Gigantické přehrady budované Čínou, Etiopií či Tureckem představují možné riziko pro miliony lidí v sousedních státech. Nebezpečný precedens nyní podle expertů nastavila Indie, která jednostranně odstoupila od historické smlouvy o sdílení vody s Pákistánem.
před 21 hhodinami

Majitelé lodí hlásí jen půl procenta úniků ropy, ukázaly družice

Satelitní pozorování ukázala, že mezi lety 2014 a 2019 vzniklo na hladině oceánů přes devadesát tisíc větších ropných skvrn. Úřadům ale majitelé lodí, které toto znečištění vytvořily, nahlásily pouhých 474 těchto incidentů neboli jen půl procenta. A další šetření ukázalo, že jen minimum z nich bylo nějak potrestáno.
30. 7. 2025

Zemětřesení na Kamčatce patří k nejsilnějším. Vzniklo za unikátních podmínek

V noci na středu došlo u Kamčatky k silným otřesům půdy, které vyvolaly zemětřesení, jež zasáhlo rozsáhlou oblast v Asii. Důsledkem jsou také vlny tsunami, které se šíří Tichým oceánem. Otřesy podle amerických geologů patří mezi desítku nejsilnějších, které se od roku 1900 podařilo zaznamenat a změřit.
30. 7. 2025Aktualizováno30. 7. 2025

Předvečer Hirošimy. Opilí piloti, provokace tajných služeb i pečlivé plánování

Naplánovat detaily prvního shození atomové bomby bylo extrémně náročné. Proto to dostal za úkol nejzkušenější americký letecký velitel. Paul Tibbets narazil na řadu nečekaných problémů.
30. 7. 2025
Načítání...