Saturnovy prstence mizí podle NASA rekordní rychlostí. Planeta o ně přijde dřív, než se čekalo

Nový výzkum americké agentury NASA potvrdil, že Saturn přichází o své známé prstence – a to maximální rychlostí, jakou naznačovala dřívější měření i pozorování. Přitahuje je k sobě svou gravitací sám Saturn – a tím je ničí.

„Odhadujeme, že prstenec přichází každou půlhodinu o množství vody, které by mohlo naplnit olympijský bazén,“ uvedl James O'Donoghue z NASA. „Jen tímto způsobem by prstence zmizely za pouhých 300 milionů let. Ale navíc sonda Cassini ukázala, že se další množství hmoty uvolňuje z prstenců v oblasti Saturnova rovníku. To znamená, že prstence před sebou mají už jen asi 100 milionů let existence,“ dodal vědec.

Je to jen krátká doba, zejména ve srovnání se stářím samotného Saturnu, které je asi čtyři miiardy let. Profesor O'Donoghue popsal tuto předpověď v odborném časopise Icarus v polovině prosince.

Jeho práce by mohla přispět k rozřešení starého vědeckého sporu: astronomové se už řadu let přou, zda Saturn už s prstenci vznikl, nebo jestli se kolem něj objevily až později. Výsledky nové práce naznačují, že pravdivý je spíše druhý scénář; to znamená, že Saturnovy prstence jsou staré zřejmě jen asi sto milionů let.

Lidstvo má štěstí

„Máme štěstí, že žijeme zrovna v době, kdy prstence Saturnu existují a jsou asi v polovině svého života,“ popisuje vědec. Jenže je také podle něj možné, že pokud jsou prstence tak dynamický jev, jak jeho práce naznačuje, je možné, že je lidstvo „propáslo“ u jiných planet, kde teoreticky mohly také vzniknout. „Možná jsme nestihli obrovské planetární prstence v plné kráse u Jupiteru, Uranu nebo Neptunu – ty mají dnes už jen jakési drobné prstýnky,“ komentoval astronom.

O vzniku prstenců kolem Saturnu existuje množství teorií; pokud vznikly až relativně nedávno, jak naznačuje nejnovější výzkum, je pravděpodobné, že jejich původem jsou malé, zřejmě ledové měsíce, které obíhaly kolem Saturnu. Jejich oběžné dráhy mohly být narušený nějakým velkým a hmotných tělesem, například kometou nebo asteroidem, které prolétaly kolem – pak došlo k jejich srážce a výsledkem je ona prstencová krása skládající se z prachu a ledu.

Tento led může být miniaturní, má velikost od zrníček pozorovatelných jen pod mikroskopem, ale jeho součástí jsou také ledové balvany velké až několika metrů v průměru.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Archeologové našli na Bahamách vraky „pirátů z Karibiku“

Mezinárodní tým archeologů našel v přístavu u bahamského Nassau první lodní vraky spojené s obdobími, kdy se v oblasti plavili piráti Edward Teach zvaný Černovous a Calico Jack Rackham. Výzkumníci identifikovali šest vraků. Místo sloužilo v 17. a 18. století jako hlavní pirátská základna v Karibiku a tři vraky podle odborníků pocházejí ze zlatého věku pirátství. Informoval o tom britský list The Guardian.
před 4 hhodinami

Včelí královny se rodí do purpuru. Vědci popsali, jak se vybírá vládkyně roje

Výběr včelí matky neboli královny je mnohem komplikovanější, než se doposud zdálo. Kalifornští vědci ho v nové studii přirovnávají k porodu středověkého panovníka.
před 11 hhodinami

Endoprotéz rychle přibývá. Někde se ale čeká roky

Stárnutí české populace a lepší technologie vedou k tomu, že se za poslední roky téměř zdvojnásobil počet operací endoprotéz. Některé nemocnice ale stále nezvládají dodržet čekací hranici jednoho roku.
před 23 hhodinami

NASA ukončila poplach na ISS. Posádka se vrátila z úkrytu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil poplach a nařídil posádce Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), aby se vrátila na palubu k dřívějšímu provozu. Dříve posádce nařídil ukrýt se do kosmických lodí a připravit se na možnou evakuaci kvůli zhoršujícím se únikům vzduchu z ruského segmentu, uvedla agentura Reuters. Ruští kosmonauté se únik vzduchu pokusili opravit, ruská kosmická agentura Roskosmos snahy ale následně pozastavila a sdělila, že neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti posádky ani palubních systémů ISS.
5. 6. 2026Aktualizováno5. 6. 2026

Vedro na konci května připomnělo Britům „černé léto“ 1976

Nejteplejší květen v dějinách měření vyvolal v Británii obavy z návratu černého léta roku 1976. Tehdy panovaly takové teploty, že vyschla celá řada vodních zdrojů, trpělo zemědělství i lesy a země poprvé zavedla funkci ministra pro sucho.
5. 6. 2026

Začalo Archeologické léto. Vědci nabízejí veřejnosti nahlédnout do života předků

Vypravit se po stopách dávných Keltů, projít se po zaniklé středověké vesnici, nahlédnout do práce archeologů přímo v terénu nebo objevit pozůstatky nedávné historie skryté pod povrchem měst i krajiny. To vše nabídne sedmý ročník Archeologického léta, oblíbené prázdninové akce pro všechny milovníky historie, archeologie a poznávání neobvyklých míst.
5. 6. 2026

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
4. 6. 2026

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
4. 6. 2026
Načítání...