Saturnovy prstence mizí podle NASA rekordní rychlostí. Planeta o ně přijde dřív, než se čekalo

Nový výzkum americké agentury NASA potvrdil, že Saturn přichází o své známé prstence – a to maximální rychlostí, jakou naznačovala dřívější měření i pozorování. Přitahuje je k sobě svou gravitací sám Saturn – a tím je ničí.

„Odhadujeme, že prstenec přichází každou půlhodinu o množství vody, které by mohlo naplnit olympijský bazén,“ uvedl James O'Donoghue z NASA. „Jen tímto způsobem by prstence zmizely za pouhých 300 milionů let. Ale navíc sonda Cassini ukázala, že se další množství hmoty uvolňuje z prstenců v oblasti Saturnova rovníku. To znamená, že prstence před sebou mají už jen asi 100 milionů let existence,“ dodal vědec.

Je to jen krátká doba, zejména ve srovnání se stářím samotného Saturnu, které je asi čtyři miiardy let. Profesor O'Donoghue popsal tuto předpověď v odborném časopise Icarus v polovině prosince.

Jeho práce by mohla přispět k rozřešení starého vědeckého sporu: astronomové se už řadu let přou, zda Saturn už s prstenci vznikl, nebo jestli se kolem něj objevily až později. Výsledky nové práce naznačují, že pravdivý je spíše druhý scénář; to znamená, že Saturnovy prstence jsou staré zřejmě jen asi sto milionů let.

Lidstvo má štěstí

„Máme štěstí, že žijeme zrovna v době, kdy prstence Saturnu existují a jsou asi v polovině svého života,“ popisuje vědec. Jenže je také podle něj možné, že pokud jsou prstence tak dynamický jev, jak jeho práce naznačuje, je možné, že je lidstvo „propáslo“ u jiných planet, kde teoreticky mohly také vzniknout. „Možná jsme nestihli obrovské planetární prstence v plné kráse u Jupiteru, Uranu nebo Neptunu – ty mají dnes už jen jakési drobné prstýnky,“ komentoval astronom.

O vzniku prstenců kolem Saturnu existuje množství teorií; pokud vznikly až relativně nedávno, jak naznačuje nejnovější výzkum, je pravděpodobné, že jejich původem jsou malé, zřejmě ledové měsíce, které obíhaly kolem Saturnu. Jejich oběžné dráhy mohly být narušený nějakým velkým a hmotných tělesem, například kometou nebo asteroidem, které prolétaly kolem – pak došlo k jejich srážce a výsledkem je ona prstencová krása skládající se z prachu a ledu.

Tento led může být miniaturní, má velikost od zrníček pozorovatelných jen pod mikroskopem, ale jeho součástí jsou také ledové balvany velké až několika metrů v průměru.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci z Brna a USA odhalili slabinu bakterií, která může pomoci s léčbou infekcí

Slabinu bakterií, která jim při nedostatku živin nebo po stresu brání v rychlém množení, odhalili vědci z ústavu CEITEC Masarykovy univerzity v Brně ve spolupráci s kolegy z USA. Zjištění může podle nich v budoucnu pomoci zlepšit léčbu infekcí.
před 10 hhodinami

Vědci navrhli genetickou léčbu Downova syndromu

Downův syndrom je porucha zatím neléčitelná, existují ale testy, které ji odhalí včas už během těhotenství. Lék se hledá už desítky let, zatím marně. Teď ale skupina vědců z Izraele udělala důležitý krok, který medicínu k účinné terapii přiblížil zatím nejvíc v dějinách. Reálné využití zatím dosavadní výsledky neumožňují, dle autorů jde ale o velmi nadějný postup.
před 12 hhodinami

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
před 15 hhodinami

Osudová noc. Během katastrofy v Černobylu se stala spousta chyb

U katastrofy Černobylské jaderné elektrárny se nedá najít jedna příčina. Bylo jich totiž vzhledem k nekompetenci komunistického režimu tolik, že by to vydalo na zvláštní pořad. Tady je.
před 16 hhodinami

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
před 17 hhodinami

Lidé kapitulují před AI, varuje výzkum před dalekosáhlými dopady

Lidé, kteří více používají umělé inteligence, se méně soustředí na využívání vlastního mozku – zato téměř bezmezně věří lžím mozků křemíkových. Tato zranitelnost je podle nové studie snadno zneužitelná.
před 18 hhodinami

Pacientů s Alzheimerovou chorobou přibývá, pomoci může nová léčba

Přibývá neurodegenerativních onemocnění. Jen počet případů Parkinsonovy choroby za posledních třicet let stoupl celosvětově o tři sta procent. Tempo předčilo i predikce lékařů spojené se stárnutím populace. V Česku je také zhruba pětaosmdesát tisíc pacientů s Alzheimerovou chorobou. Někteří z nich by mohli ještě letos dostat nové moderní léky, vhodné budou pro lidi na začátku onemocnění. Čeká se ale na povolení regulačních orgánů a stanovení úhrady z veřejného zdravotního pojištění.
před 18 hhodinami

AI skočily na falešné studie. Šířily varování před neexistující nemocí

Bixonimania je zdravotní problém, který vzniká po dlouhém zírání do monitoru, po němž mohou zarudnout oční víčka. Zajímavé na této chorobě je zejména to, že vůbec neexistuje. I přesto o ní umělé inteligence déle než rok informovaly.
15. 4. 2026
Načítání...