Za vznik akné možná může tvar vlasových váčků. Objev může přinést účinnější léčbu

Vědci v novém výzkumu odhalili, že na vznik akné by mohl mít vliv geneticky daný tvar vlasových váčků. Nový poznatek, o kterém informoval časopis Nature Communications, by podle vědců mohl v budoucnosti usnadnit vývoj účinnější léčby tohoto onemocnění.

Akné je velmi rozšířenou kožní nemocí a netrápí zdaleka jenom teenagery. Účinný lék se přitom doposud najít nepodařilo. Změnit by to mohla rozsáhlá genetická studie, kterou provedl tým odborníků z britského National Institute for Health Research (NIHR).

Vědci měli k dispozici data téměř 27 tisíc lidí, z nichž 5602 trpělo těžkou formou akné. Během výzkumu se jim podařilo identifikovat genetické odlišnosti, které byly častěji přítomné právě u lidí, kteří měli těžké akné. 

Dané genetické odlišnosti přitom podle autorů studie vedou k rozdílu ve tvaru vlasových váčků (folikulů). To pak může mít za následek, že pokožka některých lidí je náchylnější k zachycování bakterií, a vytváří tak ideální podmínky pro vznik vřídků.

„Tyto genetické přístupy na akné dosud nikdo neaplikoval. Jedná se o významný krok vpřed,“ uvedl hlavní autor výzkumu profesor Jonathan Barker s tím, že výsledky jejich studie by mohly napomoct vývoji efektivní léčby této kožní nemoci.

„Když máte vhled do genetického základu tohoto onemocnění kůže, můžete vyvinout mnohem účinnější léčbu,“ dodal Barker. Podle něj je přitom klíčové, aby bylo možné začít léčit tento kožní problém včas – předejít tak jeho zhoršení a zabránit vzniku jizev.

  • Vlasový folikul (váček) je tkáň, která obaluje vlasy a chlupy a z níž vlas vyrůstá. Je tvořen vlasovou cibulkou a okolo ní obalenými dvěma vlasovými pochvami. Vlasový folikul je vlastně vchlípenina pokožky. 
  • Zespoda se na vlasový folikul připojuje řídké vazivo a je zde také cévní zásobení. V jiné části jsou zase napojeny mazové žlázy a někdy také potní žláza. Asi uprostřed vlasového folikulu je ztluštěnina, na kterou se upíná sval – vzpřimovač chlupu.
  • Zdroj: Wikipedie 
Průřez vlasovým/chlupovým váčkem
Zdroj: WikiCommons

S akné má zkušenost asi 80 procent mladých

Akné je jedno z nejchroničtějších onemocnění kůže, které podle Guardianu postihuje přibližně 80 procent lidí ve věku mezi jedenácti až třiceti lety. Často se ale u člověka udrží až do dospělosti – postihuje 12 procent žen starších 25 let a přibližně 3 procenta pacientů starších 35 let. Jeho nejvýraznějším projevem je vznik vřídků, které jsou způsobené zánětem vývodů mazových žláz, respektive jejich uzavřením.

Akné se objevuje především na obličeji, horní části zad a na hrudníku. Kromě jizev zanechává také psychické následky, jako je například snížené sebevědomí nebo deprese, která může v krajních případech končit sebevraždou.  

Přibližně 15 až 30 procent pacientů s akné vyžaduje intenzivní léčbu s cílem zabránit vzniku jizev nebo jiným trvalým následkům. Množstvím pacientů se dokonce jedná o největší intenzivně léčenou skupinu celosvětově, uvádějí lékaři.

Dosud nejúčinnější léčbou je podle autorů studie lék s názvem isotretinoin. Ten ale může mít významné vedlejší účinky, mezi které patří například bolesti svalů nebo vysoušení pokožky. Pokud navíc přípravek užívá těhotná žena, mohou jejímu dítěti hrozit vrozené vady.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Rakovina mozku nemusí začínat bolestí hlavy, upozorňuje lékařka

Rakovinou mozku sice v Česku onemocní ročně „jen“ několik stovek lidí, ale je to přes pokrok v medicíně stále velmi ničivá diagnóza. Pomáhají nejen nové léky, ale také lepší diagnostika a také práce s pacienty.
před 19 hhodinami

„Jsme krávy budoucnosti,“ míní historik Harari. Varuje před AI migranty

Umělé inteligence mění zásadním způsobem svět, upozornil v pořadu Hyde Park Civilizace historik a intelektuál Yuval Noah Harari. Západní svět se podle něj sice obává migrantů ze zemí třetího světa, ale ve skutečnosti za mnohem nebezpečnější označil mnohem cizejší AI migranty, kteří doopravdy berou lidem práci.
před 22 hhodinami

Japonsko vyšle sondu na Phobos

Japonská agentura pro výzkum vesmíru (JAXA) se tento týden chystá vyslat sondu na jeden ze dvou měsíců Marsu – Phobos. Slibuje si od toho poznatky o vzniku obou měsíčních souputníků této planety. Mise, která má trvat pět let, by také mohla pomoci objasnit původ života ve Sluneční soustavě, napsala agentura AP.
včera v 11:52‌‌

Nástup bakterií odolných proti antibiotikům je pomalá pandemie, říká přední expert

Odolnost bakterií proti antibiotikům představuje rostoucí hrozbu pro globální zdraví, protože snižuje účinnost léčby zachraňující životy a současně vystavuje lidi zvýšenému riziku, ať už v souvislosti s běžnými infekcemi, nebo s rutinními lékařskými zákroky, varuje Světová zdravotnická organizace (WHO). Jak vážný je to problém a jaké možnosti má věda k dispozici, vysvětluje přední expert na toto téma.
včera v 10:00‌‌

Ničení amazonského pralesa v Brazílii kleslo na minimum za skoro čtyřicet let

Rozsah ničení amazonského pralesa v Brazílii klesl v uplynulých dvanácti měsících na minimum od začátku měření v roce 1988. Uvedl to brazilský ústav INPE, který tyto údaje celou dobu shromažďuje. Meziročně plocha zničeného amazonského pralesa v Brazílii klesla o 42 procent.
včera v 09:30‌‌

Plzeňští lékaři využívají unikátní metodu k přesnější diagnostice rakoviny slinivky

Fakultní nemocnice Plzeň oznámila světové prvenství v onkologické diagnostice. Začala kombinovat radiofarmakum 68Ga-Trivehexin s vyšetřením PET/MRI, které spojuje pozitronovou emisní tomografii a magnetickou rezonanci. Nový postup umožňuje přesněji zobrazit nádor a odlišit ho od okolní zánětlivé tkáně.
včera v 07:00‌‌

Napoleonův tajný dopis z roku 1809 dešifrovala AI za pár hodin

Když francouzský císař Napoleon Bonaparte nařídil sepsat válečný dopis v šifře, vznikla hádanka, která byla nevyřešená více než 200 let. Dokud ji umělá inteligence (AI) nerozluštila během několika hodin. Ať už jde o dešifrování korespondence nebo o to, aby promluvily starověké ohořelé papyry, AI otevírá nové cesty pro historický výzkum, napsala agentura AFP.
17. 10. 2026‌‌

Nejstarší vražda? Archeologové popsali neandertálce zabitého před 75 tisíci lety

Kruhový otvor v lopatce neandertálce, jehož kosti vědci našli v jeskyni v iráckém Kurdistánu, může být nejstarším známým příkladem úmyslného zabití člověka jiným člověkem. Podle nové studie se to stalo asi před 75 tisíci lety.
17. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.