Za vznik akné možná může tvar vlasových váčků. Objev může přinést účinnější léčbu

Vědci v novém výzkumu odhalili, že na vznik akné by mohl mít vliv geneticky daný tvar vlasových váčků. Nový poznatek, o kterém informoval časopis Nature Communications, by podle vědců mohl v budoucnosti usnadnit vývoj účinnější léčby tohoto onemocnění.

Akné je velmi rozšířenou kožní nemocí a netrápí zdaleka jenom teenagery. Účinný lék se přitom doposud najít nepodařilo. Změnit by to mohla rozsáhlá genetická studie, kterou provedl tým odborníků z britského National Institute for Health Research (NIHR).

Vědci měli k dispozici data téměř 27 tisíc lidí, z nichž 5602 trpělo těžkou formou akné. Během výzkumu se jim podařilo identifikovat genetické odlišnosti, které byly častěji přítomné právě u lidí, kteří měli těžké akné. 

Dané genetické odlišnosti přitom podle autorů studie vedou k rozdílu ve tvaru vlasových váčků (folikulů). To pak může mít za následek, že pokožka některých lidí je náchylnější k zachycování bakterií, a vytváří tak ideální podmínky pro vznik vřídků.

„Tyto genetické přístupy na akné dosud nikdo neaplikoval. Jedná se o významný krok vpřed,“ uvedl hlavní autor výzkumu profesor Jonathan Barker s tím, že výsledky jejich studie by mohly napomoct vývoji efektivní léčby této kožní nemoci.

„Když máte vhled do genetického základu tohoto onemocnění kůže, můžete vyvinout mnohem účinnější léčbu,“ dodal Barker. Podle něj je přitom klíčové, aby bylo možné začít léčit tento kožní problém včas – předejít tak jeho zhoršení a zabránit vzniku jizev.

  • Vlasový folikul (váček) je tkáň, která obaluje vlasy a chlupy a z níž vlas vyrůstá. Je tvořen vlasovou cibulkou a okolo ní obalenými dvěma vlasovými pochvami. Vlasový folikul je vlastně vchlípenina pokožky. 
  • Zespoda se na vlasový folikul připojuje řídké vazivo a je zde také cévní zásobení. V jiné části jsou zase napojeny mazové žlázy a někdy také potní žláza. Asi uprostřed vlasového folikulu je ztluštěnina, na kterou se upíná sval – vzpřimovač chlupu.
  • Zdroj: Wikipedie 
Průřez vlasovým/chlupovým váčkem
Zdroj: WikiCommons

S akné má zkušenost asi 80 procent mladých

Akné je jedno z nejchroničtějších onemocnění kůže, které podle Guardianu postihuje přibližně 80 procent lidí ve věku mezi jedenácti až třiceti lety. Často se ale u člověka udrží až do dospělosti – postihuje 12 procent žen starších 25 let a přibližně 3 procenta pacientů starších 35 let. Jeho nejvýraznějším projevem je vznik vřídků, které jsou způsobené zánětem vývodů mazových žláz, respektive jejich uzavřením.

Akné se objevuje především na obličeji, horní části zad a na hrudníku. Kromě jizev zanechává také psychické následky, jako je například snížené sebevědomí nebo deprese, která může v krajních případech končit sebevraždou.  

Přibližně 15 až 30 procent pacientů s akné vyžaduje intenzivní léčbu s cílem zabránit vzniku jizev nebo jiným trvalým následkům. Množstvím pacientů se dokonce jedná o největší intenzivně léčenou skupinu celosvětově, uvádějí lékaři.

Dosud nejúčinnější léčbou je podle autorů studie lék s názvem isotretinoin. Ten ale může mít významné vedlejší účinky, mezi které patří například bolesti svalů nebo vysoušení pokožky. Pokud navíc přípravek užívá těhotná žena, mohou jejímu dítěti hrozit vrozené vady.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci popsali, jak Mars zasáhla superbouře, která na Zemi způsobila polární záři

Co se stane, když sluneční superbouře zasáhne Mars? Díky orbitálním sondám Evropské kosmické agentury (ESA) to nyní víme – poruchy kosmických lodí a nadměrné nabití horní atmosféry. Detaily toho, jak setkání kosmické superbouře a Marsu vypadalo, teď astronomové popsali v odborném časopise Nature Communications.
před 13 hhodinami

Američané vyzkoušeli klimatické inženýrství v oceánu. Fungovalo bez problémů

Tým oceánologů a klimatologů vyzkoušel u amerického pobřeží, jestli by se dala chemie využít na snížení množství oxidu uhličitého v mořské vodě, aniž by to uškodilo zvířatům a rostlinám. Podle zprávy o výsledcích experiment proběhl bez chyby.
před 15 hhodinami

Vědci z Liberce vyvinuli zubní nanonit ke snížení rizika parodontózy

Probiotickou zubní nanonit, která může snížit riziko parodontózy, vyvinul tým vědců Technické univerzity v Liberci ve spolupráci s lékaři a odborníky z několika českých institucí. Nový typ zubní nitě je na světě unikátem, obsahuje živé probiotické kultury, které mají pomáhat potlačovat bakterie spojené se záněty dásní, a mohou tak přispět k prevenci parodontitidy.
před 16 hhodinami

VideoZa úbytek ptactva může intenzivní zemědělství, ukazuje nový výzkum

Množství ptactva klesá v Severní Americe plošně a čím dál rychleji. Takové jsou závěry nového výzkumu, podíleli se na něm i čeští vědci. Na vině je podle výzkumníků intenzivní celoroční zemědělství na velké ploše i používání speciálních hnojiv a pesticidů. S pomocí tisíců lokálních výzkumů vědci zjistili, že v Severní Americe létá o miliardy ptáků méně než před několika desítkami let. Podobné trendy je ale podle expertů možné sledovat i na českých polích nebo v českých lesech.
před 19 hhodinami
Načítání...