Za vznik akné možná může tvar vlasových váčků. Objev může přinést účinnější léčbu

Vědci v novém výzkumu odhalili, že na vznik akné by mohl mít vliv geneticky daný tvar vlasových váčků. Nový poznatek, o kterém informoval časopis Nature Communications, by podle vědců mohl v budoucnosti usnadnit vývoj účinnější léčby tohoto onemocnění.

Akné je velmi rozšířenou kožní nemocí a netrápí zdaleka jenom teenagery. Účinný lék se přitom doposud najít nepodařilo. Změnit by to mohla rozsáhlá genetická studie, kterou provedl tým odborníků z britského National Institute for Health Research (NIHR).

Vědci měli k dispozici data téměř 27 tisíc lidí, z nichž 5602 trpělo těžkou formou akné. Během výzkumu se jim podařilo identifikovat genetické odlišnosti, které byly častěji přítomné právě u lidí, kteří měli těžké akné. 

Dané genetické odlišnosti přitom podle autorů studie vedou k rozdílu ve tvaru vlasových váčků (folikulů). To pak může mít za následek, že pokožka některých lidí je náchylnější k zachycování bakterií, a vytváří tak ideální podmínky pro vznik vřídků.

„Tyto genetické přístupy na akné dosud nikdo neaplikoval. Jedná se o významný krok vpřed,“ uvedl hlavní autor výzkumu profesor Jonathan Barker s tím, že výsledky jejich studie by mohly napomoct vývoji efektivní léčby této kožní nemoci.

„Když máte vhled do genetického základu tohoto onemocnění kůže, můžete vyvinout mnohem účinnější léčbu,“ dodal Barker. Podle něj je přitom klíčové, aby bylo možné začít léčit tento kožní problém včas – předejít tak jeho zhoršení a zabránit vzniku jizev.

  • Vlasový folikul (váček) je tkáň, která obaluje vlasy a chlupy a z níž vlas vyrůstá. Je tvořen vlasovou cibulkou a okolo ní obalenými dvěma vlasovými pochvami. Vlasový folikul je vlastně vchlípenina pokožky. 
  • Zespoda se na vlasový folikul připojuje řídké vazivo a je zde také cévní zásobení. V jiné části jsou zase napojeny mazové žlázy a někdy také potní žláza. Asi uprostřed vlasového folikulu je ztluštěnina, na kterou se upíná sval – vzpřimovač chlupu.
  • Zdroj: Wikipedie 
Průřez vlasovým/chlupovým váčkem
Zdroj: WikiCommons

S akné má zkušenost asi 80 procent mladých

Akné je jedno z nejchroničtějších onemocnění kůže, které podle Guardianu postihuje přibližně 80 procent lidí ve věku mezi jedenácti až třiceti lety. Často se ale u člověka udrží až do dospělosti – postihuje 12 procent žen starších 25 let a přibližně 3 procenta pacientů starších 35 let. Jeho nejvýraznějším projevem je vznik vřídků, které jsou způsobené zánětem vývodů mazových žláz, respektive jejich uzavřením.

Akné se objevuje především na obličeji, horní části zad a na hrudníku. Kromě jizev zanechává také psychické následky, jako je například snížené sebevědomí nebo deprese, která může v krajních případech končit sebevraždou.  

Přibližně 15 až 30 procent pacientů s akné vyžaduje intenzivní léčbu s cílem zabránit vzniku jizev nebo jiným trvalým následkům. Množstvím pacientů se dokonce jedná o největší intenzivně léčenou skupinu celosvětově, uvádějí lékaři.

Dosud nejúčinnější léčbou je podle autorů studie lék s názvem isotretinoin. Ten ale může mít významné vedlejší účinky, mezi které patří například bolesti svalů nebo vysoušení pokožky. Pokud navíc přípravek užívá těhotná žena, mohou jejímu dítěti hrozit vrozené vady.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Svět se mění rychleji, než lidský mozek stíhá. Vědci navrhují evoluční vysvětlení duševních potíží

Proč je současný svět tak plný napětí, krizí, proč má tolik lidí pocit, že jsou v něm cizinci a že jim život protéká mezi prsty? Podle nové studie by to mohlo být způsobené nadměrným zrychlováním změn, které překonalo schopnost adaptace lidského mozku.
před 8 hhodinami

Botticelliho Venuše podlehla zákeřnému nádoru, zjistil výzkum

Lékaři a historici spojili síly, aby dohromady odhalili záhadu spojenou se životem a smrtí jedené z nejslavnějších žen renesanční Itálie. Tvrdí, že se jim podařilo odhalit opravdovou příčinu smrti Simonetty Vespucciové, která byla zřejmě předlohou pro slavný obraz malíře Sandra Botticelliho Zrození Venuše.
před 10 hhodinami

Před třiceti lety poprvé zabečel klonovaný tvor. A rozjel obří byznys

Ve skotském Roslinově ústavu přišlo 5. července 1996 na svět zvíře, jehož narození znamenalo velký vědecký úspěch, zároveň ale otevřelo řadu otázek. Ovečka Dolly byla totiž prvním živočichem naklonovaným z dospělé buňky savce a metoda, díky níž se narodila, je teoreticky použitelná i v případě člověka. Asi nejznámější ovčí celebrita ovšem na výjimečnost možná doplatila, a to o půlku kratším životem ve srovnání s obyčejnými ovcemi. Ovečka byla utracena ve věku šesti let v polovině února 2003.
včera v 09:02

Tesáky pavouků mají delší historii, než se myslelo. Vědci je našli u tvora starého půl miliardy let

Kousnutí pavouka, klíštěte nebo štíra může být bolestivé, a dokonce může člověku přinést ve výjimečných případech smrt. Paleontologové teď rozkryli evoluční příběh jejich tesáků.
4. 7. 2026

VideoLetní obloha nabízí krásu i poučení. Astronom radí, co pozorovat

Začátek července přichází s kombinací teplých večerů, jasné oblohy a volného času. Astronom Pavel Suchan doporučuje, kam v této době na noční obloze hledět, aby se člověk něco dozvěděl o vesmíru a viděl to nejzajímavější, co letní obloha nabízí.
3. 7. 2026

Robotický tahač letí zachránit teleskop NASA, který se rychle blíží k Zemi

Do vesmíru bylo v pátek vysláno trojramenné robotické vesmírné plavidlo, které má zachránit dalekohled amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) dříve, než by mohl shořet v zemské atmosféře. Napsala o tom agentura AP.
3. 7. 2026

El Niño je tady. Ještě zesílí a přinese extrémní počasí, varuje WMO

Podle Světové meteorologické organizace (WMO) se v tropickém Pacifiku vyvinuly podmínky jevu El Niño. Vědci předpovídají, že v nadcházejících měsících rychle zesílí, čímž se v mnoha částech světa zvýší pravděpodobnost výskytu vln veder, sucha, silných srážek a dalších extrémních povětrnostních jevů.
3. 7. 2026

Kanibalismus škodí lidskému zdraví, proto se neuchytil, tvrdí vědci

Kanibalismus má nepříznivé dopady na zdraví, což je hlavním důvodem, proč se v lidské společnosti neuchytil, tvrdí dvojice vědců z Polska a Česka. Pomocí matematického modelu dospěli k závěru, že dlouhodobé pojídání jiných lidí šíří v komunitě nemoci a vede k jejímu rozpadu, napsala agentura Reuters.
3. 7. 2026

Evropský pohled