Muskova raketa Falcon 9 vynesla do vesmíru potravu pro myšonauty a 36 tisíc červů

Z amerického kosmodromu na mysu Canaveral ve středu večer úspěšně odstartovala raketa Falcon 9 soukromé společnosti SpaceX se zásobami pro Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS). První stupeň rakety, který měl po odpojení přistát zpět na pevnině, dosedl do Atlantiku. Zakladatel SpaceX Elon Musk na Twitteru napsal, že to způsobily problémy s hydraulickou pumpou stabilizačních křidélek a že stupeň se zdá být nepoškozen.

Nákladní loď Dragon, kterou Falcon 9 vynesl na oběžnou dráhu kolem Země, má na palubě 2,5 tuny zásob, náhradních dílů a vědeckých experimentů. Na palubě je mimo jiné 40 myší a 36 tisíc červů k výzkumu stárnutí a svalů.

S orbitálním komplexem se Dragon spojí v sobotu. Dragon posádce ISS veze také vánočního krocana, brusinkovou omáčku a sladkosti ke zpestření štědrovečerní večeře a svátků.

Start nákladní lodi k ISS byl původně plánován na úterý, kvůli problémům s potravou pro myši byl ale přeložen na středu. Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) totiž v pondělí zjistil, že krmení pro myšonauty, jak o hlodavcích píše agentura AP, napadla plíseň. Krmení bylo proto vyměněno za nové.

Na ISS nyní pobývá šestičlenná posádka, kterou tvoří Rusové Sergej Prokopjev a Oleg Kononěnko, Američanky Serena Auňónová Chancellorová a Anne McClainová, Němec Alexander Gerst a Kanaďan David Saint-Jacques. Prokopjev, Auňónová Chancellorová a Gerst se zpět na Zemi vrátí 20. prosince.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 5 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 6 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 8 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 9 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 9 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 12 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
včera v 16:21

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
včera v 11:49
Načítání...