Na Sibiři žili jednorožci vedle člověka. Až dosud se mělo za to, že vyhynuli mnohem dříve

Nový výzkum mezinárodního týmu paleontologů ukázal, že sibiřští nosorožci jednorozí vymřeli mnohem později, než se vědci doposud domnívali. Je tedy pravděpodobné, že žili ve stejné době jako moderní lidé.

Nosorožec sibiřský byl obrovský tvor vysoký kolem 270 centimetrů, na délku měřící až šest metrů. Vážil kolem sedmi tun a jeho jediný roh měřil téměř dva metry. Odborně se nezývá elasmotherium, v angličtině unicorn – jednorožec.

Elasmotherium
Zdroj: Радион/Wikimedia Commons

Až doposud se vědci domnívali, že druh vymřel v době před 200 až 100 tisíci lety. Teď ale paleontologové oznámili, že elasmotherium zřejmě žilo ještě pře 39 tisíci lety; bylo tedy současníkem nejen neandrtálců, ale také lidí moderního typu. 

Studie vyšla v odborném časopise Nature Ecology & Evolution. Pracovali na ní vědci z Ruska, Velké Británie a Nizozemí. Použili radiokarbonovou metodu na 23 vzorků kostí těchto zvířat, aby určili, v jaké době žila.

Metoda umožňuje vypočítat stáří biologického materiálu podle poklesu počtu atomů radioaktivního izotopu uhlíku 14C.

Pravěcí jednorožci jsou zdrojem legend o jednorožcích

V průběhu dějin Země existovalo přibližně 250 druhů nosorožců, do dnešních dnů jich ale přežilo jen pět. Vědci zkoumají, co bylo příčinou jejich vyhynutí – mohlo by to totiž mimo jiné pomoci pro zajištění přežití dnešních druhů, které jsou v současnosti stále ohroženější.

Paleontologové se domnívají, že příčinou vyhnutí obřích sibiřských nosorožců mohly být především změny klimatu, které vedly ke změně jídelníčku těchto tvorů.

Elasmotherium
Zdroj: ČTK

Elasmotheria byla přitom rozšířená po obrovské oblasti Země – od Ukrajiny až po Čínu. „Anatomie tohoto nosorožce naznačuje, že žil na otevřených travnatých pláních, živil se zřejmě hlavně trávou,“ uvedl Adrian Lister. „Víme to z jejich zubů, které jsou pro pastvu velmi dobře adaptované.“

Tento tvor byl sice až dvakrát větší než současné druhy nosorožců, přesto se jednalo o zvíře velmi rychlé – byl dobře přizpůsobený rychlému běhu po travnatém povrchu. To je ale téměř všechno, co o něm víme; všechno další je totiž zahalené nejistotou.

„Moderní nosorožci jsou spíše samotářští, žijí izolovaně,“ popsal Lister. Vzhledem k velikosti tohoto tvora (a obrovskému množství potravy, které zkonzumoval) je tedy možné, že byl i v dobách své největší slávy dost vzácný.

Právě nálezy lebek pravěkých nosorožců mohly být jedním ze zdrojů mýtů o jednorožcích. Obrázky „koní s rohem na čele“ jsou rozšířené z celého světa, i ze zemí, kde žili nosorožci – je tedy pravděpodobné, že vzorem pro jednorožce byla tato vyhynulá zvířata.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 17 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 18 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 20 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 21 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 21 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
včera v 07:30

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...