Čeští vědci objevili v Kamerunu neznámý druh termita s luskacími kusadly

Tým vědců z Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity objevil v Kamerunu dvě kolonie dřevožravého termita s luskacími kusadly. Unikátní termit dostal jméno Roisinitermes ebogoensis.

Luskání je obranná strategie vybraných druhů termitů, kdy se prodloužená kusadla napruží proti sobě, čímž akumulují obrovské množství elastické energie, která se jednorázově uvolní a kusadlo pak udeří zničující silou.

„Pohyb luskacích kusadel je vůbec nejrychlejším zdokumentovaným pohybem u suchozemských zvířat,“ popsal vedoucí výzkumných aktivit docent Jan Šobotník.

Tato strategie je tradičně přisuzovaná pouze takzvaným hlínožravým termitům. „K velkému překvapení však byla nalezena i u nově objeveného rodu, který však patří k bazálním dřevožravým termitům, což je v rámci výzkumu termitů vskutku šokující nález,“ dodal Šobotník.

Místo, kde termiti v Kamerunu žijí
Zdroj: Fakulta lesnická a dřevařská ČZU

Nejbohatší společenství termitů na světě

Výzkumné aktivity v Kamerunu probíhají již od roku 2011. Tým Jana Šobotníka založil výzkumnou stanici ve vesnici Ebogo II poblíž města Mbalmayo, samotný výzkum probíhá přibližně dva kilometry od vesnice ve zbytku primárního deštného pralesa.

„Na tomto poměrně malém kousku lesa o velikosti přibližně jeden kilometr čtvereční jsme doposud nalezli přes 200 druhů termitů. Žije zde tedy pravděpodobně nejbohatší společenství termitů na světě,“ popsal Šobotník.

Řada sběrů v lokalitě představuje extrémně vzácné termity. Z toho se ovšem nově objevený rod Roisinitermes ebogoensis značně vymyká. „Vojáci mají jedinečnou obrannou strategii doposud známou pouze u odvozených hlínožravých druhů a okřídlení dospělci vůbec nemají jednoduchá očka, což je také unikátní znak,“ uvedl Šobotník. Zároveň se jedná o první rod čeledi Kalotermitidae popsaný od roku 1961.

První kolonie byla nalezena v prosinci 2016 v mrtvé liáně. Druhá kolonie byla sebrána v únoru 2018 v ulomené větvi. Část živých termitů se podařilo dovézt do Čech. „Dokonce se nám podařilo nafilmovat luskání vojáků rychloběžnou kamerou při rychlosti 300 tisíc snímků za vteřinu,“ popsal vedoucí výzkumu. Vědecké jméno nového termita Roisinitermes ebogoensis je poctou profesoru Yvesovi Roisinovi, který patří k nejvýraznějším postavám termitologie, druhové jméno odkazuje k vesnici Ebogo, kde byly oba doposud známé vzorky sebrány.

Termiti nejsou mravenci

Termiti jsou nejstarší eusociální skupinou s rozvinutou dělbou práce mezi pohlavní a sterilní kasty. Nejvýznamnější novinkou termitů je evoluce kasty vojáka, jež má výhradně obranné poslání. K tomuto účelu si vojáci vyvinuli nejrůznější mechanismy a strategie, které zahrnují zvětšená kusadla sloužící k drcení, řezání či propichování protivníků či specializované žlázy produkující jedovaté, odpuzující či znehybňující látky. Mezi neobvyklé strategie pak patří například ucpávání chodbiček špuntovitou hlavou nebo luskání.

  • Eusocialita u živočichů je takové společenské uspořádání, kdy v jednom hnízdě žije ve vzájemné pospolitosti a spolupráci více jedinců téhož druhu. 
  • V současné době je vědcům známo asi 15 000 druhů živočichů žijících v eusociálních společenstvích – asi 10 000 druhů mravenců, 2000 druhů termitů, zbytek tvoří včely, čmeláci, vosy, krevety a několik druhů savců – nejznámějšími jsou rypoš lysý a rypoš damarský.
  • Zdroj: Wikipedia

Termiti jsou sice vizuálně a částečně i způsobem života podobní mravencům – a také se jim někdy říká bílí mravenci – ve skutečnosti to ale jejich příbuzní nejsou. V současné době je věda řadí mezi šváby.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Španělské úřady prověřují, zda africký mor prasat neunikl z tamní laboratoře

Španělská policie od čtvrtka prověřuje laboratoř v Katalánsku. Cílem vyšetřování je objasnit, jestli za vznikem ohnisek afrického moru prasat, který v regionu zabil přinejmenším 26 divočáků, nestojí právě toto pracoviště nebo jiná z pěti laboratoří v této oblasti, které s virem pracují.
19. 12. 2025

Lyžování na ledovci se stane vzpomínkou. V Alpách jich mohou zbýt tři procenta

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.
19. 12. 2025

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
18. 12. 2025

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
18. 12. 2025

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
17. 12. 2025
Doporučujeme

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
17. 12. 2025

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
17. 12. 2025
Načítání...