Čeští vědci objevili v Kamerunu neznámý druh termita s luskacími kusadly

Tým vědců z Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity objevil v Kamerunu dvě kolonie dřevožravého termita s luskacími kusadly. Unikátní termit dostal jméno Roisinitermes ebogoensis.

Luskání je obranná strategie vybraných druhů termitů, kdy se prodloužená kusadla napruží proti sobě, čímž akumulují obrovské množství elastické energie, která se jednorázově uvolní a kusadlo pak udeří zničující silou.

„Pohyb luskacích kusadel je vůbec nejrychlejším zdokumentovaným pohybem u suchozemských zvířat,“ popsal vedoucí výzkumných aktivit docent Jan Šobotník.

Tato strategie je tradičně přisuzovaná pouze takzvaným hlínožravým termitům. „K velkému překvapení však byla nalezena i u nově objeveného rodu, který však patří k bazálním dřevožravým termitům, což je v rámci výzkumu termitů vskutku šokující nález,“ dodal Šobotník.

Místo, kde termiti v Kamerunu žijí
Zdroj: Fakulta lesnická a dřevařská ČZU

Nejbohatší společenství termitů na světě

Výzkumné aktivity v Kamerunu probíhají již od roku 2011. Tým Jana Šobotníka založil výzkumnou stanici ve vesnici Ebogo II poblíž města Mbalmayo, samotný výzkum probíhá přibližně dva kilometry od vesnice ve zbytku primárního deštného pralesa.

„Na tomto poměrně malém kousku lesa o velikosti přibližně jeden kilometr čtvereční jsme doposud nalezli přes 200 druhů termitů. Žije zde tedy pravděpodobně nejbohatší společenství termitů na světě,“ popsal Šobotník.

Řada sběrů v lokalitě představuje extrémně vzácné termity. Z toho se ovšem nově objevený rod Roisinitermes ebogoensis značně vymyká. „Vojáci mají jedinečnou obrannou strategii doposud známou pouze u odvozených hlínožravých druhů a okřídlení dospělci vůbec nemají jednoduchá očka, což je také unikátní znak,“ uvedl Šobotník. Zároveň se jedná o první rod čeledi Kalotermitidae popsaný od roku 1961.

První kolonie byla nalezena v prosinci 2016 v mrtvé liáně. Druhá kolonie byla sebrána v únoru 2018 v ulomené větvi. Část živých termitů se podařilo dovézt do Čech. „Dokonce se nám podařilo nafilmovat luskání vojáků rychloběžnou kamerou při rychlosti 300 tisíc snímků za vteřinu,“ popsal vedoucí výzkumu. Vědecké jméno nového termita Roisinitermes ebogoensis je poctou profesoru Yvesovi Roisinovi, který patří k nejvýraznějším postavám termitologie, druhové jméno odkazuje k vesnici Ebogo, kde byly oba doposud známé vzorky sebrány.

Termiti nejsou mravenci

Termiti jsou nejstarší eusociální skupinou s rozvinutou dělbou práce mezi pohlavní a sterilní kasty. Nejvýznamnější novinkou termitů je evoluce kasty vojáka, jež má výhradně obranné poslání. K tomuto účelu si vojáci vyvinuli nejrůznější mechanismy a strategie, které zahrnují zvětšená kusadla sloužící k drcení, řezání či propichování protivníků či specializované žlázy produkující jedovaté, odpuzující či znehybňující látky. Mezi neobvyklé strategie pak patří například ucpávání chodbiček špuntovitou hlavou nebo luskání.

  • Eusocialita u živočichů je takové společenské uspořádání, kdy v jednom hnízdě žije ve vzájemné pospolitosti a spolupráci více jedinců téhož druhu. 
  • V současné době je vědcům známo asi 15 000 druhů živočichů žijících v eusociálních společenstvích – asi 10 000 druhů mravenců, 2000 druhů termitů, zbytek tvoří včely, čmeláci, vosy, krevety a několik druhů savců – nejznámějšími jsou rypoš lysý a rypoš damarský.
  • Zdroj: Wikipedia

Termiti jsou sice vizuálně a částečně i způsobem života podobní mravencům – a také se jim někdy říká bílí mravenci – ve skutečnosti to ale jejich příbuzní nejsou. V současné době je věda řadí mezi šváby.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Veganská strava je zdravá i pro ty nejmenší děti, ukazuje český výzkum

Mohou být vegani stejně zdraví jako lidé, kteří jí maso? Právě to se pokoušejí zjistit v rozsáhlém výzkumu čeští vědci. Dosavadní výsledky ukazují, že čistě rostlinná strava podporuje normální růst dítěte a přináší mu dokonce řadu zdravotních výhod. „Dobře plánovaná a správně suplementovaná veganská strava může být nutričně dostatečná i pro děti,“ tvrdí autoři studie.
před 15 hhodinami

Korálové útesy by mohly zachránit malé „slunečníky“

Záchrana korálových útesů je klíčová pro ochranu těch částí oceánu, které člověk nejvíc ekonomicky využívá. Vědci zkoušejí nejrůznější způsoby ochrany – od chemie až po genetické úpravy. Teď přišli s mechanickým řešením.
2. 10. 2026‌‌

Horko a sucho v mapách. Podívejte se na bilanci letošního léta

Služba Evropské unie pro sledování klimatu Copernicus zveřejnila bilanci letošního léta. Shrnula, že v západní Evropě bylo nejteplejší v historii měření. Mimořádné bylo také sucho. Podrobný pohled nabízí následující mapy a grafy. Vzhledem k velkému množství dat může jejich načtení chvíli trvat.
2. 10. 2026‌‌

Bouře století v Pacifiku, v Atlantiku nic. Letošní hurikánová sezona je podivná

Nezvykle bouřlivý Pacifik a mimořádně klidný Atlantik. Tak by se dal charakterizovat dosavadní průběh takzvané hurikánové sezony po obou stranách Ameriky. Zatímco v Atlantiku nevznikl ještě ani jeden hurikán, přičemž jsme už více než dva týdny za obvyklým sezonním vrcholem, v Pacifiku v posledních týdnech vzniká hurikánů řada – a to i velmi silných.
2. 10. 2026‌‌

Světové oceány vloni pohltily 23 zettajoulů tepla. Dopady jsou vidět všude

Světové oceány vloni pohltily rekordní množství tepla. Podle nové evropské studie odpovídá přibližně čtyřicetinásobku celosvětové spotřeby energie lidstvem za celý rok.
2. 10. 2026‌‌

Evropské řeky zaznamenaly nejnižší letní průtoky za více než třicet let, uvádí Copernicus

Řeky po celé Evropě letos v létě zaznamenaly nejnižší letní průtoky za více než 30 let, uvedla služba Evropské unie pro sledování klimatu Copernicus. Letošní léto se podle ní v Evropě vyznačovalo extrémními vlnami veder a suchy, přičemž na konci sezony rekordních 52 procent kontinentu čelilo velmi silné tepelné zátěži.
2. 10. 2026Aktualizováno2. 10. 2026‌‌

Každý osmý nádor souvisí s infekcí, odhalil rozsáhlý výzkum

Rakovina není vždy jen otázkou genů, věku nebo životního stylu, přestože jsou to nejčastější příčiny. Některým nádorům předchází infekce, proti níž ale už dnes medicína mnohdy umí zasáhnout. To je hlavní závěr rozsáhlého výzkumu, který vydal odborný časopis Lancet Oncology.
1. 10. 2026‌‌

„Probodni, co není chleba.“ AI vícekrát poslechla, robot „útočil“ na panenku

Tým expertů na umělou inteligenci (AI) zadal třem špičkovým robotům poháněným pokročilými modely strojového učení pět úkolů, které by běžný člověk odmítl. Modely ale většinu těchto zadání odmítnout nedokázali a poslušně plnili, co jim bylo zadáno.
1. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.