Cenu předsedy Rady pro výzkum, vývoj a inovace dostal popularizátor vědy Jaroslav Petr

Premiér Andrej Babiš udělil Cenu předsedy Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) za popularizaci výzkumu, experimentálního vývoje a inovací profesoru Jaroslavu Petrovi. Laureátem se stal za biologické a zemědělské vědy. Reprodukční bilogii a genetiku včetně otázky klonování přibližuje veřejnosti od počátku devadesátých let.

„Radu vnímám nejen jako vrcholný orgán české vědy. Jsou tam významné osobnosti, odborníci a lidé, kteří pro mne po lidské stránce mnoho znamenají. Neobyčejně si ocenění vážím,“ řekl Petr. „Zároveň jsem ale v rozpacích, protože dostávám prestižní ocenění za něco, v čem jsem skutečně amatér. Velmi rád popularizuji vědu, ale kdyby mi v tom spousta dalších lidí nepomáhala, nikdy bych to takhle dělat nemohl.“

Popularizátoři jsou podle něj posedlí vyprávěním příběhů. „Možná nemáme bujnou fantazii na to, abychom si příběhy vymýšleli, takže nemůžeme psát román či filmový scénář. Uvědomujeme si ale, že věda píše úžasné příběhy a nám popularizátorům je dává hotové,“ řekl. 

„Pokud chceme vnímání vědy posílit u veřejnosti, je třeba, abychom o ní dokázali srozumitelně, nadšeně, ale také jednoduše komunikovat i mimo odbornou obec. Často se v zaujetí pro věc soustředíme jen na hodnocení výsledků, tvorbu dostatečné finanční podpory výzkumu či jeho inovativního uplatnění v praxi. Propagace vědy zůstává často opomíjena. Cena je důkazem, že chceme i na národní úrovni propagátory ohodnotit a docenit,“ řekl premiér Babiš, který je zároveň předsedou RVVI.

Příspěvky v tisku, kniha o nemoci šílených krav

Petr vystudoval Vysokou školu zemědělskou v Praze, nynější Českou zemědělskou univerzitu. Zabývá se biotechnologiemi a reprodukcí hospodářských zvířat ve Výzkumném ústavu živočišné výroby v Praze-Uhříněvsi.

„Pan profesor letos oslavil kulaté narozeniny, podobně jako republika. Ne sice tolik, ale dovršil šedesát let. Celý život pracuje jako reprodukční biolog a genetik. Reprodukční biologie je zajímavý obor, který spojuje mnoho dalších oborů. Stýká se tam molekulární biologie, fyziologie, patofyziologie, genetika a další,“ řekl první místopředseda RVVI Petr Dvořák. Petr také přednáší na několika univerzitách.

Propagaci a popularizaci vědy se věnuje či věnoval v Českém rozhlasu, Lidových novinách, Respektu, Medical Tribune nebo ve Vesmíru, ve kterém podle Dvořáka publikoval 142 článků.

Je autorem či spoluautorem publikací „Nemoc šílených krav hrozí?!“, „Geneticky modifikované organismy v zemědělství“, „Klonování. Hrozba, nebo naděje?“ nebo „Aktuální otázky biodiverzity v kontextu udržitelného rozvoje“. V současnosti podle RVVI dokončuje knihu o smyslovém vnímání v živočišné říši, jejíž pracovní název je Desatero smyslů.

Cena předsedy RVVI se uděluje jednou ročně. Určena je podle Babiše významným vědeckým pracovníkům, ale také novinářům, učitelům, podnikatelům či cestovatelům. S cenou je spojena odměna 350 000 korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V klinické studii uspěla první vakcína proti melanomu

Společnost Moderna ve spolupráci s farmaceutickou firmou Merck vyvinula personalizovanou terapii proti rakovině, která v pokročilé fázi klinického testování v kombinaci s přípravkem Keytruda snížila riziko návratu a šíření melanomu. Nová léčba je téměř o polovinu účinnější než doposud používané léky. Pokud dojde ke schválení, mohla by výrazně zvýšit pravděpodobnost lidí po operaci melanomu, že se jim nemoc už nevrátí.
před 3 hhodinami

Podívejte se, jak silné je letošní sucho v kontextu dekády

Desítky satelitních snímků ukazují, jak závažné je v Evropě letos sucho a horko, respektive jak se projevují jejich dopady na rostliny.
před 5 hhodinami

Když vyschne řeka, život se do ní měsíce nevrátí, popisují vědci

Obnova života ve vodním toku po jeho vyschnutí může s příchodem dešťů trvat až dva měsíce. Čím déle trvá sucho, tím složitěji se ryby a další organismy vrací. Kritická hranice jsou čtyři týdny. Pokud sucho trvá déle, mohou podle hydrobiologických výzkumů uhynout všechny vodní organismy, uvedl Martin Rulík z olomoucké přírodovědecké fakulty. Další zátěží je podle něj vysoká teplota vody, která spolu s úbytkem kyslíku vytváří nejhorší podmínky.
před 7 hhodinami

Astronomové objevili nejrychlejší hvězdu Mléčné dráhy. Sprintuje kolem černé díry

Astronomové objevili nejrychlejší známou hvězdu v naší galaxii, Mléčné dráze, která obíhá kolem černé díry v jejím středu. Hvězda, která dostala jméno S301, obíhá svou černou díru o hmotnosti čtyř milionů Sluncí rychlostí 25 tisíc kilometrů za sekundu. Navíc se k ní přibližuje víc než jakákoli jiná dosud pozorovaná hvězda, a to tak blízko, že pociťuje účinky rotace černé díry.
včera v 17:01

Svatyně u Nymburka byla o tisíc let starší než Stonehenge

Jako rituální centrum spojené s pohyby Slunce a Měsíce sloužila přes 6500 let stará svatyně nedaleko obce Chleby na Nymbursku. Na jejím výzkumu pracují archeologové pod vedením vědců z Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni (FF ZČU). Nově zjistili, že jde o jeden z nejstarších monumentů ve střední Evropě.
včera v 13:16

Ukrajinský útok na Roskosmos mohl způsobit Rusku závažné škody

Rusko je ve svém vesmírném programu odkázané na neustálou výrobu nových raket Sojuz, nedisponuje totiž stroji, které mohou startovat opakovaně. Víkendový útok na jedno ze zařízení státního podniku Roskosmos proto mohl způsobit výrobci raket a satelitů velké problémy.
včera v 12:03

Moderní ženy mají pánev jako neandertálci, muži se vydali jinou evoluční cestou, zjistili vědci

Výsledky nového výzkumu naznačují, že pánve moderních mužů prošly při evoluci většími změnami, zatímco pánve moderních žen zůstávají „archaické“. Mužům tato změna dala podle vědců lepší schopnosti chůze a běhu na dlouhé vzdálenosti – díky jedinečnému mechanismu, který je schopný vynikajícím způsobem tlumit nárazy i účelně akumulovat energii.
včera v 11:07

Amazonský prales se sám regeneruje díky klíčovým stromům

Amazonský prales má pozoruhodnou schopnost obnovy. Když člověk vykácí část lesa a později ji opustí, o návrat vegetace se podle nové brazilské studie stará především malá skupina několika desítek druhů stromů. Přibližně 15 až 25 druhů dokáže rychle osídlit zničenou půdu, vytvořit podmínky pro návrat dalších rostlin a zároveň začít znovu ukládat uhlík.
včera v 10:16

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.