Cenu předsedy Rady pro výzkum, vývoj a inovace dostal popularizátor vědy Jaroslav Petr

Premiér Andrej Babiš udělil Cenu předsedy Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) za popularizaci výzkumu, experimentálního vývoje a inovací profesoru Jaroslavu Petrovi. Laureátem se stal za biologické a zemědělské vědy. Reprodukční bilogii a genetiku včetně otázky klonování přibližuje veřejnosti od počátku devadesátých let.

„Radu vnímám nejen jako vrcholný orgán české vědy. Jsou tam významné osobnosti, odborníci a lidé, kteří pro mne po lidské stránce mnoho znamenají. Neobyčejně si ocenění vážím,“ řekl Petr. „Zároveň jsem ale v rozpacích, protože dostávám prestižní ocenění za něco, v čem jsem skutečně amatér. Velmi rád popularizuji vědu, ale kdyby mi v tom spousta dalších lidí nepomáhala, nikdy bych to takhle dělat nemohl.“

Popularizátoři jsou podle něj posedlí vyprávěním příběhů. „Možná nemáme bujnou fantazii na to, abychom si příběhy vymýšleli, takže nemůžeme psát román či filmový scénář. Uvědomujeme si ale, že věda píše úžasné příběhy a nám popularizátorům je dává hotové,“ řekl. 

„Pokud chceme vnímání vědy posílit u veřejnosti, je třeba, abychom o ní dokázali srozumitelně, nadšeně, ale také jednoduše komunikovat i mimo odbornou obec. Často se v zaujetí pro věc soustředíme jen na hodnocení výsledků, tvorbu dostatečné finanční podpory výzkumu či jeho inovativního uplatnění v praxi. Propagace vědy zůstává často opomíjena. Cena je důkazem, že chceme i na národní úrovni propagátory ohodnotit a docenit,“ řekl premiér Babiš, který je zároveň předsedou RVVI.

Příspěvky v tisku, kniha o nemoci šílených krav

Petr vystudoval Vysokou školu zemědělskou v Praze, nynější Českou zemědělskou univerzitu. Zabývá se biotechnologiemi a reprodukcí hospodářských zvířat ve Výzkumném ústavu živočišné výroby v Praze-Uhříněvsi.

„Pan profesor letos oslavil kulaté narozeniny, podobně jako republika. Ne sice tolik, ale dovršil šedesát let. Celý život pracuje jako reprodukční biolog a genetik. Reprodukční biologie je zajímavý obor, který spojuje mnoho dalších oborů. Stýká se tam molekulární biologie, fyziologie, patofyziologie, genetika a další,“ řekl první místopředseda RVVI Petr Dvořák. Petr také přednáší na několika univerzitách.

Propagaci a popularizaci vědy se věnuje či věnoval v Českém rozhlasu, Lidových novinách, Respektu, Medical Tribune nebo ve Vesmíru, ve kterém podle Dvořáka publikoval 142 článků.

Je autorem či spoluautorem publikací „Nemoc šílených krav hrozí?!“, „Geneticky modifikované organismy v zemědělství“, „Klonování. Hrozba, nebo naděje?“ nebo „Aktuální otázky biodiverzity v kontextu udržitelného rozvoje“. V současnosti podle RVVI dokončuje knihu o smyslovém vnímání v živočišné říši, jejíž pracovní název je Desatero smyslů.

Cena předsedy RVVI se uděluje jednou ročně. Určena je podle Babiše významným vědeckým pracovníkům, ale také novinářům, učitelům, podnikatelům či cestovatelům. S cenou je spojena odměna 350 000 korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nehoda concordu byla začátkem konce komerčních nadzvukových letů

Před pětadvaceti lety došlo k nehodě, od níž se začal odvíjet začátek konce jednoho ze snů lidstva, a to ten o komerčním létáním nadzvukovými letouny. Shořel v plamenech letounu Concorde, který tehdy odstartoval z pařížského letiště.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

OBRAZEM: Padesát oceněných snímků. Český fotograf zazářil v soutěži NASA

Husarský kousek se podařil českému astrofotografovi Petru Horálkovi. V pátek získal už padesáté ocenění s názvem Astronomický snímek dne NASA (Astronomy Picture Of the Day, zkráceně APOD), které každý den vybírá ten nejhezčí a nejzajímavější snímek vesmíru.
před 8 hhodinami

Žloutenky typu A přibývá dramaticky, říká Prymula

Nárůst případů onemocnění žloutenku typu A je v Česku dramatický, říká epidemiolog a bývalý ministr zdravotnictví Roman Prymula. Podle dat Státního zdravotního ústavu bylo letos k 21. červenci nahlášeno už 928 případů a deset úmrtí. Ve srovnání s celým loňským rokem je dosavadní počet nemocných zhruba o polovinu vyšší. Loni zemřeli dva lidé. Prevencí je zvýšení osobní hygieny a očkování.
před 11 hhodinami

Írán sužuje nedostatek vody, nelze vyloučit přemístění metropole, řekl prezident

Íránský prezident Masúd Pezeškján varoval, že kvůli kritickému nedostatku vody, s nímž se potýká velká část země včetně metropole Teheránu, nelze jako nouzové řešení vyloučit ani přemístění hlavního města. Informovala o tom agentura DPA. Podle ní mnoho obyvatel zhruba 15milionovou metropoli už opustilo a odešlo na sever na pobřeží Kaspického moře, kde problémy se zásobováním vodou zatím nejsou.
před 11 hhodinami

Klid před bouří? Hurikánová sezona je letos nápadně klidná

Když vědci modelovali letošní hurikánovou sezonu, předpokládali, že bude patřit k těm silnějším. Ale nejenže se to zatím neděje, v současné době je dokonce málo cyklon po celé planetě. Meteorologie vysvětluje, proč tomu tak je.
před 13 hhodinami

Země se točí rychleji, vědci zvažují negativní sekundu

Rotace Země se od začátku měření stále zrychluje. Za celou tu dobu se kolem své osy nikdy neotáčela tak rychle jako v posledních několika letech. Délka dne se kvůli tomu nepatrně zkracuje a ve hře je takzvaná negativní sekunda. Její zavedení může mít dalekosáhlé důsledky kvůli způsobu, jak funguje výpočetní technika a jakým spolu komunikují počítače po celém světě.
před 17 hhodinami

Putování losa Emila sleduje celé Česko. Ve známém prostředí je ale jako duch, říká zoolog

Los evropský, kterého lidé pojmenovali Emil, nadále bloudí Českem. Zvíře se stalo nečekaným hrdinou sociálních sítí i miláčkem venkova. Objevilo se totiž na místech, kde by ho málokdo čekal – tento týden třeba na frekventované křižovatce v Želechovicích nad Dřevnicí, kde museli zasáhnout policisté a doprovodit ho zpět do lesa. Podle odborníků zřejmě dorazil z Polska, kde je těchto majestátních zvířat víc. „Byli bychom rádi, kdyby dorazil na Šumavu a posílil tamní mikropopulaci,“ řekl v pořadu Události, komentáře, který moderovala Jana Peroutková, zoolog Národního parku Šumava Jan Mokrý.
24. 7. 2025

Vědci odhalili v oceánu „šokující množství“ nanoplastů

Když studie odhadovaly, kolik plastů lidstvo produkuje a kolik jich proniká do přírody, narazili už před roky na záhadu: desítky milionů tun umělých hmot chybí. Teď je zřejmě našli, v podobě miniaturních umělohmotných částeček ve vodě.
24. 7. 2025
Načítání...