Cenu předsedy Rady pro výzkum, vývoj a inovace dostal popularizátor vědy Jaroslav Petr

Premiér Andrej Babiš udělil Cenu předsedy Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) za popularizaci výzkumu, experimentálního vývoje a inovací profesoru Jaroslavu Petrovi. Laureátem se stal za biologické a zemědělské vědy. Reprodukční bilogii a genetiku včetně otázky klonování přibližuje veřejnosti od počátku devadesátých let.

„Radu vnímám nejen jako vrcholný orgán české vědy. Jsou tam významné osobnosti, odborníci a lidé, kteří pro mne po lidské stránce mnoho znamenají. Neobyčejně si ocenění vážím,“ řekl Petr. „Zároveň jsem ale v rozpacích, protože dostávám prestižní ocenění za něco, v čem jsem skutečně amatér. Velmi rád popularizuji vědu, ale kdyby mi v tom spousta dalších lidí nepomáhala, nikdy bych to takhle dělat nemohl.“

Popularizátoři jsou podle něj posedlí vyprávěním příběhů. „Možná nemáme bujnou fantazii na to, abychom si příběhy vymýšleli, takže nemůžeme psát román či filmový scénář. Uvědomujeme si ale, že věda píše úžasné příběhy a nám popularizátorům je dává hotové,“ řekl. 

„Pokud chceme vnímání vědy posílit u veřejnosti, je třeba, abychom o ní dokázali srozumitelně, nadšeně, ale také jednoduše komunikovat i mimo odbornou obec. Často se v zaujetí pro věc soustředíme jen na hodnocení výsledků, tvorbu dostatečné finanční podpory výzkumu či jeho inovativního uplatnění v praxi. Propagace vědy zůstává často opomíjena. Cena je důkazem, že chceme i na národní úrovni propagátory ohodnotit a docenit,“ řekl premiér Babiš, který je zároveň předsedou RVVI.

Příspěvky v tisku, kniha o nemoci šílených krav

Petr vystudoval Vysokou školu zemědělskou v Praze, nynější Českou zemědělskou univerzitu. Zabývá se biotechnologiemi a reprodukcí hospodářských zvířat ve Výzkumném ústavu živočišné výroby v Praze-Uhříněvsi.

„Pan profesor letos oslavil kulaté narozeniny, podobně jako republika. Ne sice tolik, ale dovršil šedesát let. Celý život pracuje jako reprodukční biolog a genetik. Reprodukční biologie je zajímavý obor, který spojuje mnoho dalších oborů. Stýká se tam molekulární biologie, fyziologie, patofyziologie, genetika a další,“ řekl první místopředseda RVVI Petr Dvořák. Petr také přednáší na několika univerzitách.

Propagaci a popularizaci vědy se věnuje či věnoval v Českém rozhlasu, Lidových novinách, Respektu, Medical Tribune nebo ve Vesmíru, ve kterém podle Dvořáka publikoval 142 článků.

Je autorem či spoluautorem publikací „Nemoc šílených krav hrozí?!“, „Geneticky modifikované organismy v zemědělství“, „Klonování. Hrozba, nebo naděje?“ nebo „Aktuální otázky biodiverzity v kontextu udržitelného rozvoje“. V současnosti podle RVVI dokončuje knihu o smyslovém vnímání v živočišné říši, jejíž pracovní název je Desatero smyslů.

Cena předsedy RVVI se uděluje jednou ročně. Určena je podle Babiše významným vědeckým pracovníkům, ale také novinářům, učitelům, podnikatelům či cestovatelům. S cenou je spojena odměna 350 000 korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
před 11 mminutami

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
před 1 hhodinou

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
před 4 hhodinami

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
před 6 hhodinami

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
před 9 hhodinami

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
před 23 hhodinami

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
včera v 14:49

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
včera v 10:24
Načítání...