Cenu předsedy Rady pro výzkum, vývoj a inovace dostal popularizátor vědy Jaroslav Petr

Premiér Andrej Babiš udělil Cenu předsedy Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) za popularizaci výzkumu, experimentálního vývoje a inovací profesoru Jaroslavu Petrovi. Laureátem se stal za biologické a zemědělské vědy. Reprodukční bilogii a genetiku včetně otázky klonování přibližuje veřejnosti od počátku devadesátých let.

„Radu vnímám nejen jako vrcholný orgán české vědy. Jsou tam významné osobnosti, odborníci a lidé, kteří pro mne po lidské stránce mnoho znamenají. Neobyčejně si ocenění vážím,“ řekl Petr. „Zároveň jsem ale v rozpacích, protože dostávám prestižní ocenění za něco, v čem jsem skutečně amatér. Velmi rád popularizuji vědu, ale kdyby mi v tom spousta dalších lidí nepomáhala, nikdy bych to takhle dělat nemohl.“

Popularizátoři jsou podle něj posedlí vyprávěním příběhů. „Možná nemáme bujnou fantazii na to, abychom si příběhy vymýšleli, takže nemůžeme psát román či filmový scénář. Uvědomujeme si ale, že věda píše úžasné příběhy a nám popularizátorům je dává hotové,“ řekl. 

„Pokud chceme vnímání vědy posílit u veřejnosti, je třeba, abychom o ní dokázali srozumitelně, nadšeně, ale také jednoduše komunikovat i mimo odbornou obec. Často se v zaujetí pro věc soustředíme jen na hodnocení výsledků, tvorbu dostatečné finanční podpory výzkumu či jeho inovativního uplatnění v praxi. Propagace vědy zůstává často opomíjena. Cena je důkazem, že chceme i na národní úrovni propagátory ohodnotit a docenit,“ řekl premiér Babiš, který je zároveň předsedou RVVI.

Příspěvky v tisku, kniha o nemoci šílených krav

Petr vystudoval Vysokou školu zemědělskou v Praze, nynější Českou zemědělskou univerzitu. Zabývá se biotechnologiemi a reprodukcí hospodářských zvířat ve Výzkumném ústavu živočišné výroby v Praze-Uhříněvsi.

„Pan profesor letos oslavil kulaté narozeniny, podobně jako republika. Ne sice tolik, ale dovršil šedesát let. Celý život pracuje jako reprodukční biolog a genetik. Reprodukční biologie je zajímavý obor, který spojuje mnoho dalších oborů. Stýká se tam molekulární biologie, fyziologie, patofyziologie, genetika a další,“ řekl první místopředseda RVVI Petr Dvořák. Petr také přednáší na několika univerzitách.

Propagaci a popularizaci vědy se věnuje či věnoval v Českém rozhlasu, Lidových novinách, Respektu, Medical Tribune nebo ve Vesmíru, ve kterém podle Dvořáka publikoval 142 článků.

Je autorem či spoluautorem publikací „Nemoc šílených krav hrozí?!“, „Geneticky modifikované organismy v zemědělství“, „Klonování. Hrozba, nebo naděje?“ nebo „Aktuální otázky biodiverzity v kontextu udržitelného rozvoje“. V současnosti podle RVVI dokončuje knihu o smyslovém vnímání v živočišné říši, jejíž pracovní název je Desatero smyslů.

Cena předsedy RVVI se uděluje jednou ročně. Určena je podle Babiše významným vědeckým pracovníkům, ale také novinářům, učitelům, podnikatelům či cestovatelům. S cenou je spojena odměna 350 000 korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Na Velikonoce přichází jaro. V minulosti byly tropické i mrazivé

Velikonoce jsou díky dvěma svátkům a jednomu dni velikonočních prázdnin obdobím, kdy většina Čechů velmi ostře sleduje počasí. Často se sice nazývají „svátky jara“, ale nejen vzhledem ke svému pohyblivému kalendářnímu ukotvení můžou nabídnout velmi pestré podoby počasí. V letošním roce se zřejmě označení svátků jara naplní, počasí totiž bude opravdu jarní.
před 2 hhodinami

Orion se čtyřmi astronauty míří k Měsíci

Raketa Space Launch System s lodí Orion odstartovala ve čtvrtek v 0:35 středoevropského času na misi Artemis II, jejímž cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Raketa vzletěla z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a vynesla loď se čtyřmi astronauty na oběžnou dráhu, kde se Orion oddělil a pokračuje k Měsíci, který obletí ve vzdálenosti 7400 kilometrů. Na Zemi se vrátí po téměř deseti dnech v kosmu.
před 21 hhodinami

Artemis II odstartovala na cestu k obletu Měsíce

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala, cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Hlavním plánem programu Artemis je pak návrat astronautů na Měsíc, což je nyní plánováno na rok 2028.
1. 4. 2026Aktualizovánopřed 23 hhodinami

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
včeraAktualizovánovčera v 08:38

Města tradičním stromům nepřejí. „Náhradníci“ ale mohou škodit

Klimatická změna nutí česká města měnit skladbu stromů v ulicích, dosavadní domácí druhy totiž stále častěji nezvládají kombinaci sucha, horka a znečištění. Náhrada odolnějšími, často nepůvodními dřevinami ale přináší nová zdravotní i ekologická rizika, vyplývá ze studie vědců Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP).
1. 4. 2026

Čeští mladí začínají se sexem později, méně používají kondomy

Většina patnáctiletých v Česku nemá sexuální zkušenost. Teenageři první pohlavní styk stále častěji odkládají do pozdějšího věku, přičemž nejvýraznější posun psychologové sledují u dívek. Vyplývá to z výsledků dvacetileté studie Institutu pro psychologický výzkum (INPSY) Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Studie shromáždila data v šesti vývojových vlnách mezi lety 2002 a 2022 a zapojilo se do ní dvacet tisíc dospívajících, mezi nimi i žáci devátých tříd.
1. 4. 2026

„Nepamatuji si, jaké to bylo bez AI.“ Švýcarská mládež propadá chatbotům

Od studijních pomůcek po emocionální podporu se AI chatboti stávají pro mnoho mladých lidí ve Švýcarsku stálými společníky, což vyvolává obavy ohledně schopnosti soustředění, osamělosti a závislosti.
1. 4. 2026

Černý déšť v Íránu je jen začátek. Ve válce může jít o vodu

Americko-izraelská válka proti Íránu může na dlouhé roky poznamenat životní prostředí i zdraví obyvatel Blízkého východu. Obě strany konfliktu útočí na rafinerie či ropné sklady, což uvolňuje do ovzduší toxické látky. Pobřežní oblasti pak ohrožuje únik paliva z potopených lodí. Katastrofální následky mohou mít údery na odsolovací zařízení. Mezinárodní právo podobné útoky na civilní infrastrukturu zakazuje a experti hovoří o válečném zločinu.
1. 4. 2026
Načítání...