Český podíl na vynálezech a objevech se nedá popsat úplně lehce, vědci z Čech, Moravy i Slezska se podíleli na mnoha studiích i projektech po celém světě. Jsou jich stovky a možná i tisíce, těchto deset ale stojí za výjimečnou pozornost.
Genetika
Objev genetiky sice vlastně nepatří do dvacátého století, ale do tohoto seznamu nepochybně náleží – právě ve druhé polovině dvacátého století se totiž objevy, které z genetiky vycházejí, staly základem změn našeho světa.
Přitom za objevem genetiky stál jeden jediný, ve svém výzkumu osamělý, muž – Johann Gregor Mendel z Brna.
Genetika
Český Tesla – Křižík
V době počátků využívání elektrické energie u nás stanuli proti sobě dva rovnocenní rivalové, z nichž první byl zapřísáhlým vyznavačem proudu stejnosměrného, zatímco druhý viděl budoucnost v proudu střídavém. Toto soupeření rozhodl vývoj doby ve prospěch Emila Kolbena. František Křižík se však své vize do konce života nevzdal.
František Křižík
Dodnes mu vděčíme za pražskou tramvajovou dopravu, v provozu zůstává i první elektrifikovaná trať Tábor–Bechyně z roku 1903.
Oba zemřeli až v době 2. světové války za zcela odlišných okolností: František Křižík byl s poctami pohřben na vyšehradském Slavíně, Emil Kolben zahynul roku 1943 v terezínském ghettu.
Krevní skupiny
Jan Janský byl významný český neurolog a psychiatr, profesor Karlovy univerzity v Praze. Světovou proslulost mu přinesla klasifikace čtyř krevních skupin. Krevní skupiny objevil jako první v roce 1900 Karl Landsteiner, popsal však jen tři. Janský popsal v roce 1907 všechny čtyři, nezávisle na Landsteinerovi v rámci nejasně cíleného výzkumu vztahu krve a duševních nemocí.
Krevní skupiny
Roku 1921 byla v USA přiznána priorita Janskému a v americké literatuře bývá Janského klasifikace stále citována, všeobecně však byla dána přednost Landsteinerovi, což bylo vyjádřeno roku 1930 udělením Nobelovy ceny. Vžilo se také Landsteinerovo značení A, B, AB a 0.
Trvalý význam mají Janského výzkumy v oblasti neuropatologie, byl jedním z průkopníků likvorologie ve světovém měřítku. S jeho jménem je spojována ceroidlipofuscinóza, i když i ta je občas citována jako Dollingerova-Bielschowského.
Průmysl
Většina českého výzkumu byla provázaná s průmyslem. Československo a následně Česká republiky byly a jsou příliš malé a chudé země na to, aby si mohly dovolit velké množství zcela nepraktických oborů.
Od počátků první republiky se vědecké instituce, jejich mecenáši i sami vědci snažili, aby český výzkum měl praktické výsledky, aby se každodenní vědecká práce promítala do zlepšování života lidí. Díky tomu se podařilo náš průmysl obohatit o spoustu vynálezů a objevů.
Průmysl
Polarografie
Polarografie, založená na použití rtuťové kapkové elektrody, umožňuje rozpoznat složení i těch nejslabších roztoků. Objevitelem této významné analytické metody byl Jaroslav Heyrovský, který zemřel 27. března 1967. Za svůj objev, jenž měl velký vliv na vývoj elektroanalytické chemie ve dvacátém století, získal profesor Heyrovský také jako první Čech v roce 1959 Nobelovu cenu za chemii. Dožil se 76 let.
Polarografie
Počítačové polarografy dnes nechybějí v žádné chemické laboratoři, slouží ale i v biologii, farmacii nebo v biochemii. Lékařům pomáhají sledovat některé choroby včetně rakoviny, zkoumat DNA či bílkoviny, anebo monitorovat látky v životním prostředí.
Polarografie je užitečná například při kontinuálním měření obsahu kyslíku v atmosféře, měření obsahu oxidu siřičitého v kouřových plynech či zjišťování obsahu jedovatých kovů ve vodě.
Vymýcení pravých neštovic
Zakladatel moderní československé epidemiologické školy Karel Raška, který zemřel 21. listopadu 1987 jen několik dnů po svých 78. narozeninách, proslul jako spoluautor globálního vymýcení pravých neštovic. V roce 1963 se stal ředitelem sekce infekčních nemocí Světové zdravotnické organizace (WHO) v Ženevě a o čtyři roky později započal jím řízený boj proti neštovicím. A po pouhých dvou letech už bylo 20 nejpostiženějších afrických států choroby zbaveno.
Vymýcení pravých neštovic
Doma však jeden z nejvlivnějších českých vědců 20. století narazil na normalizační režim. Už v roce 1970 jej odvolali z vedení Ústavu epidemiologie a mikrobiologie, který vedl od počátku 50. let, a nakonec musel své působiště opustit. Navíc mu úřady odepřely penzi.
Kontaktní čočky
Otto Wichterle nevynalezl všechny kontaktní čočky. V jeho době už existovaly čočky, ale vyráběly se nejen ze skla, ale i dalších plastových a nepohodlných materiálů, což bylo značně nepraktické a neoblíbené.
Když přišel profesor Wichterle se svými měkkými, gelovými kontaktními čočkami, způsobilo to doslova převrat v oční medicíně. Byl to naprosto geniální vynález, který okamžitě zaujal Američany, a ti se snažili o odkup licence.
Je ironií tehdejší doby, že se vyráběly po celém světě, jenom u nás ne. V každé demokratické zemi na světě by měl takový člověk jako profesor Otto Wichterle na všech křižovatkách zelenou. Ne však v tehdejším Československu.
Kontaktní čočky
Umělé cévy
Umělá céva impregnovaná kolagenem – tenká bílá ohebná trubička, která je dnes v medicíně samozřejmostí, ovšem svého času přepsala učebnice cévní chirurgie. Vymyslel ji tým vědců a lékařů kolem chirurga Milana Krajíčka.
Umělé cévy
Na začátku byl nápad, který se zrodil počátkem 60. let 20. století v hlavě mladičkého, právě dostudovaného lékaře Milana Krajíčka. Chirurga, který se málem stal fořtem, jak velela rodinná tradice. Nakonec dal přednost medicíně, ale nebýt lesa a obyčejných párků, nejspíš by kolagenní protéza nebyla na světě.
Antivirotika – léky, které poráží i HIV
Profesor Antonín Holý byl jedním z nejvýznamnějších českých vědců posledních desetiletí. Chemik světového významu, který dokázal dotáhnout výsledky základního výzkumu do praktické realizace, stál za objevy řady látek, které dnes pomáhají léčit miliony lidí na celém světě.
Antivirotika
Profesor Holý stál například za jedním z nejúčinnějších léků v boji s epidemií AIDS. Antivirotikum Viread je vyráběné na základě licence jeho původních objevů, stejně jako jiný účinný lék působící proti viru pásového oparu, viru pravých neštovic a virovému zánětu oční sliznice.
Další preparát zase úspěšně potírá virovou hepatitidu typu B. Výsledkem Holého výzkumů je i původní český lék na opary.
Nanovlákna mění svět
Česká republika je v nanovláknech světovou velmocí. „Představte si, kdyby někdo do doby kamenné přinesl železo. V dnešní době jsou paralelou železa nanovlákna. Ty proniknou do každého oboru lidské činnosti,“ popisuje je profesor Oldřich Jirsák z Technické univerzity Liberec.
Nanovlákna
Právě profesor Jirsák vymyslel nanospider, přístroj, který vyrábí nanovlákna ve velkém pro průmyslové využití. Mohou pomáhat v medicíně třeba jako nové cévy, dále při čištění vody, při výrobě oblečení pro nepromokavé, ale zároveň prodyšné bundy a kalhoty. Nebo doma, abychom nemuseli tak často uklízet. Nanomateriály totiž umí odpuzovat prach i jiné nečistoty.
Rektor Technické univerzity v Liberci Zdeněk Kůs vysvětluje, v čem byl a je výzkum profesora Jirsáka tak zásadní: „Se svým týmem objevil před nějakými patnácti lety způsob, jak tohle všechno vyrábět ve velkém. To byl přelomový nápad.“