Brněnští studenti zvítězili s bezpilotním Žralokem na mezinárodní soutěži letadel

Studenti Fakulty strojního inženýrství Vysokého učení technického v Brně zvítězili v mezinárodní soutěži New Flying Competition, kterou v Německu na konci září spolupořádaly letecké společnosti Airbus a Lufthansa. Úkolem týmů z celého světa bylo navrhnout a zkonstruovat model dopravního letounu, který bude schopen automaticky zredukovat rozpětí křídel tak, aby po přistání na letišti zabíral co nejméně místa.

Ve vzduchu rozpětí křídel pět metrů, při stání na letištní ploše jen necelý metr. Právě toto zmenšení rozpětí společně s unikátním klikovým mechanismem, který vyvinuli brněnští studenti z týmu BUT Chicken Wings, nejvíce oslovilo odbornou porotu mezinárodní soutěže New Flying Competition v Hamburku. Bezpilotní letoun se jmenoval Shark – neboli žralok.

„Zadání bylo náročné v tom, že se nabízelo několik možností řešení. První týdny práce jsme strávili kreslením náčrtů, výpočty a ověřováním našich teoretických předpokladů. Nakonec jsme se rozhodli vyvinout unikátní mechanismus, který umožní složit křídla letounu po přistání podél trupu,“ popsal trik student Filip Stanislav.

Mezinárodní úspěch

Studenti se při návrhu mechanismu soustředili zejména na maximální redukci rozpětí. Toto kritérium mělo totiž při hodnocení největší váhu. „Námi vyvinutý způsob redukce rozpětí současně nezvětšuje ostatní rozměry letounu, tedy délku a výšku. Komplikovanost našeho mechanismu spočívá zejména v tom, že je nutné přesně dodržet polohy všech pohyblivých součástí a také dosáhnout jejich dostatečné tuhosti,“ popsal konstruktér trupu Jan Rohánek.

„V případě jakýchkoli nepřesností totiž přestává fungovat navržená kinematika pohybu a narůstají síly ve všech komponentech mechanismu. Toto technické řešení zaujalo i technickou komisi a pomohlo nám k vítězství v soutěži,“ dodal. 

Na soutěži v Hamburku svoje letouny představily také týmy z Německa, Mexika, Číny a Ázerbájdžánu. „Měli jsme možnost pozorovat výhody i úskalí jednotlivých řešení. Vyvrcholením celé čtyřdenní události byly dva soutěžní lety. V prvním z nich týmy prezentovaly výkonové charakteristiky letadla, v něm si brněnský tým odnesl nejlepší výsledek,“ přiblížil vedoucí týmu a pilot Tomáš Trojánek.

„Druhý let cílil především na odolnost konstrukce při předepsaném zatížení +3G v sinusovém letu třikrát po sobě,“ doplnil. Přestože z druhého letu si tým odnesl malou penalizaci, BUT Chicken Wings se nakonec radoval z vítězství.

Tisíce hodin práce

Návrhu a stavbě letadla se dvacetičlenný tým studentů z Leteckého ústavu FSI věnoval celý akademický rok. „Příprava byla velmi náročná. O koncepci letounu jsme začali přemýšlet loni v říjnu, během vyučování a i po něm. Od dubna jsme pak věnovali stavbě letounu téměř každý víkend,“ pokračoval Trojánek.

„Největšími problémy byly samotná velikost modelu, složitost sklápěcího mechanismu, která vyžadovala velkou přesnost výroby všech součástek, a v neposední řadě také finanční stránka. Pro stavbu Sharka jsme použili kompozitní materiály, překližku, balsu i letecké slitiny hliníku,“ řekl. 

Přestože New Flying Competition skončila teprve před dvěma týdny, studenti už se pustili do příprav na novou sezonu. „Soutěž nás jednoduše nadchla. Navázali jsme nové kontakty s dalšími týmy a ocenili jsme vysokou úroveň soutěže spojenou se zájmem vysoce postavených odborníků v letectví. Do dalších závodů máme ještě větší motivaci a odhodlání,“ doplnil koordinátor týmu Jan Pejchar.

„Tým je otevřený i pro nové členy z řad studentů bakalářského nebo magisterského studia na VUT, už nyní si zájemci například mohou vybrat bakalářské práce spojené s konstrukcí nového letadla,“ dodal Pejchar. Právě možnost získat praktické zkušenosti se stavbou letadel už během studia je největším přínosem pro každého studenta, který se stane členem BUT Chicken Wings.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 10 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 12 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 14 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 14 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 15 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 17 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...