Český vědec vytvořil létajícího „hmyzbota“. Dostal se s ním na titulní stránku časopisu Science

Mezinárodní vědecký tým v čele s českým vědcem vyrobil létajícího robota, který využívá pohybových triků hmyzu. Jde o tak zajímavou práci, že se dostala na titulní stránku vědeckého časopisu Science, který patří k těm nejprestižnějším místům, kde se nějaká vědecká studie může objevit.

Robot, který dostal jméno DelFly Nimble, je inspirován hmyzem a také hmyzími roboty, jež český vědec Matěj Karásek vytvářel během studia v nizozemském Delftu. Tento nový robot má čtyři pohyblivá křídla, jež používá jak pro samotný pohyb, tak i pro ovládání směru a výšky. A dokonce to dokáže i bez ocasu, jejž používaly starší verze. Místo ocasu pro stabilizaci používá pohyb křídel, který je ovládaný palubním počítačem a vychází z dat senzorů.

Létající robůtek připomínající vážku má rozpětí křídel 33 centimetrů, ve vzduchu vydrží přibližně pět minut a za tu dobu dokáže překonat vzdálenost asi jednoho kilometru – to vše, pokud má plně nabité baterie. Výjimečný je podle jeho autora především tím, že rychle umí měnit strnulost za pohyb a opačně. V jednom okamžiku se jen vznáší, aby se pak bleskově pohnul vpřed nebo do boku – i to je dost podobné opravdovému hmyzu.

Jeho maximální rychlost dosahuje sedmi metrů za sekundu a dokonce unese náklad o hmotnosti čtyři gramy – dá se využít například pro miniaturní kameru, která může operátorovi robota ukazovat cestu, případně se dá stroj vybavit dalšími senzory.

Jako brouk

Zatímco většina dnešních dronů využívá pro pohyb vrtule, Karáskův hmyzí robot napodobuje mávání hmyzích křídel. Stroj má dva mechanismy, které křídly pohybují (levá a pravá strana jsou ovládané zvlášť): jsou schopné mávnout křídly sedmnáctkrát za sekundu, pokud se „hmyzbot“ jen vznáší. Pokud chce stoupat nebo klesat, může frekvenci měnit.

Je také schopný, stejně jako opravdový hmyz, měnit svou rotaci kolem všech tří os. I k tomu používá křídla: stačí, aby změnil frekvenci na jedné ze stran nebo křídla natočil. Podobného „triku“ používá také pro pohyb vpřed.

Co nám robot poví o přírodě

Hmyz patří mezi nejobratnější letce v přírodě. Řada hypotéz, které vědci o jeho schopnostech mají, se ale nedá z nejrůznějších důvodů ověřovat při praktických experimentech ani s doposud existujícími roboty. A právě to byl jeden z důvodů vzniku „hmyzbota“. Přestože je 55krát větší než octomilka, ukázalo se, že dokáže velice přesně napodobovat únikové manévry této „mouchy“.

Díky tomu může tento robot pomoci ve studiu hmyzu a vlastností jeho pohybu – což zase může zlepšovat lidské pochopení toho, jak létání funguje, a tedy vylepšovat stávající technologie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Deset let po Pařížské dohodě se vědci obávají, že je mrtvá

Pařížská úmluva OSN o změně klimatu byla uzavřena přesně před deseti lety, 12. prosince 2015, vstoupila ale v platnost až skoro o rok později – v listopadu 2016. Podle dokumentu, který nahradil Kjótský protokol, se má oteplování udržet pod dvěma stupni Celsia, nejlépe do 1,5 stupně ve srovnání s předindustriálním obdobím. Průměrné teploty i emise skleníkových plynů se ale stále zvyšují.
před 10 hhodinami

AI umí znepokojivě účinně ovlivňovat voliče, ukazují dvě studie

Nové výzkumy ukazují, že chatboty mohou velmi silně ovlivňovat rozhodování voličů. Výsledky, které vydaly odborné časopisy Nature a Science, podle autorů vyvolávají zásadní otázky ohledně role umělé inteligence v budoucích volbách.
před 12 hhodinami

Publikace Martina Rychlíka provede Dějinami skalpování

Vyšly Dějiny skalpování. Držitel Litery za publicistiku Martin Rychlík se v rozsáhlé publikaci věnuje zvyku zbavovat nepřítele vlasů s částí kůže napříč historií lidstva. Nabourává přitom i zažité představy.
před 13 hhodinami

Věčné chemikálie ve vodě škodí dětskému zdraví i peněženkám

Negativní dopady na zdraví, které způsobují takzvané věčné chemikálie v pitné vodě, stojí Spojené státy v současné době už nejméně osm miliard dolarů (160 miliard korun) ročně v sociálních nákladech. Popsali to vědci z Arizonské univerzity.
před 16 hhodinami

Osamělost zvyšuje riziko srdečních onemocnění

Nedostatek sociálních vazeb a osamělost mají vliv na riziko srdečního onemocnění. Lidé s omezenými sociálními kontakty čelí podle dlouhodobých studií o zhruba třicet procent vyššímu riziku úmrtí na srdeční a cévní onemocnění, upozornili zástupci České kardiologické společnosti.
před 17 hhodinami

Mezi bobrem a surikatou. Člověk patří mezi nejmonogamnější savce, ukázal výzkum

Studie vědců z Cambridge se pokusila sestavit žebříček nejvíce monogamních druhů savců. Podle starších odhadů patří člověk na hranu mezi monogamními a polygamními druhy, nový detailnější výzkum ho nicméně řadí pod vrchol pomyslné „hitparády“ monogamie.
před 20 hhodinami

Alkohol poškozuje DNA a působí rakovinu, buňky se mu brání, ukazuje český výzkum

Alkohol poškozuje lidskou DNA a způsobuje rakovinu, zjistila studie vědců z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR (ÚOCHB). Buňky se dle výzkumu poškození brání a DNA opravují, u některých lidí ale méně účinně. Článek o studii zveřejnil časopis Communications Biology ze skupiny Nature, uvedl ÚOCHB. V míře, která poškozuje zdraví, pije podle výzkumů alkohol 1,5 milionu Čechů.
11. 12. 2025

Lidé si ochočili oheň o 350 tisíc let dříve, než se předpokládalo, hlásí vědci

Objev zažehnutí ohně měl prehistorického člověka vrhnout na dráhu směřující k modernímu lidstvu. Doposud se vědci domnívali, že se toto odehrálo relativně nedávno. Nový objev ale posouvá „zkrocení“ tohoto živlu o statisíce let dál do minulosti.
11. 12. 2025
Načítání...