Český vědec vytvořil létajícího „hmyzbota“. Dostal se s ním na titulní stránku časopisu Science

Mezinárodní vědecký tým v čele s českým vědcem vyrobil létajícího robota, který využívá pohybových triků hmyzu. Jde o tak zajímavou práci, že se dostala na titulní stránku vědeckého časopisu Science, který patří k těm nejprestižnějším místům, kde se nějaká vědecká studie může objevit.

Robot, který dostal jméno DelFly Nimble, je inspirován hmyzem a také hmyzími roboty, jež český vědec Matěj Karásek vytvářel během studia v nizozemském Delftu. Tento nový robot má čtyři pohyblivá křídla, jež používá jak pro samotný pohyb, tak i pro ovládání směru a výšky. A dokonce to dokáže i bez ocasu, jejž používaly starší verze. Místo ocasu pro stabilizaci používá pohyb křídel, který je ovládaný palubním počítačem a vychází z dat senzorů.

Létající robůtek připomínající vážku má rozpětí křídel 33 centimetrů, ve vzduchu vydrží přibližně pět minut a za tu dobu dokáže překonat vzdálenost asi jednoho kilometru – to vše, pokud má plně nabité baterie. Výjimečný je podle jeho autora především tím, že rychle umí měnit strnulost za pohyb a opačně. V jednom okamžiku se jen vznáší, aby se pak bleskově pohnul vpřed nebo do boku – i to je dost podobné opravdovému hmyzu.

Jeho maximální rychlost dosahuje sedmi metrů za sekundu a dokonce unese náklad o hmotnosti čtyři gramy – dá se využít například pro miniaturní kameru, která může operátorovi robota ukazovat cestu, případně se dá stroj vybavit dalšími senzory.

Jako brouk

Zatímco většina dnešních dronů využívá pro pohyb vrtule, Karáskův hmyzí robot napodobuje mávání hmyzích křídel. Stroj má dva mechanismy, které křídly pohybují (levá a pravá strana jsou ovládané zvlášť): jsou schopné mávnout křídly sedmnáctkrát za sekundu, pokud se „hmyzbot“ jen vznáší. Pokud chce stoupat nebo klesat, může frekvenci měnit.

Je také schopný, stejně jako opravdový hmyz, měnit svou rotaci kolem všech tří os. I k tomu používá křídla: stačí, aby změnil frekvenci na jedné ze stran nebo křídla natočil. Podobného „triku“ používá také pro pohyb vpřed.

Co nám robot poví o přírodě

Hmyz patří mezi nejobratnější letce v přírodě. Řada hypotéz, které vědci o jeho schopnostech mají, se ale nedá z nejrůznějších důvodů ověřovat při praktických experimentech ani s doposud existujícími roboty. A právě to byl jeden z důvodů vzniku „hmyzbota“. Přestože je 55krát větší než octomilka, ukázalo se, že dokáže velice přesně napodobovat únikové manévry této „mouchy“.

Díky tomu může tento robot pomoci ve studiu hmyzu a vlastností jeho pohybu – což zase může zlepšovat lidské pochopení toho, jak létání funguje, a tedy vylepšovat stávající technologie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čína se potýká s virem, který útočí na zrak. Na lidi se přenáší od mořských tvorů

Čína už několik let zaznamenává zvýšené množství podivných očních infekcí. Teď vědci popsali příčinu této choroby. Způsobuje ji virus, který se na lidi přenáší od mořských tvorů, s nimiž lidé přicházejí do styku.
před 5 hhodinami

Žena trpěla třemi nevyléčitelnými nemocemi. Jedna genová terapie ji zbavila všech

Nevyléčitelně nemocná pacientka měla tři nemoci, jejichž kombinace znemožňovala léčbu. Přípravek proti jedné z nich totiž okamžitě zhoršoval průběh obou ostatních. Vědci tak u ní vyzkoušeli experimentální terapii CAR-T, která zabrala během pouhých několika týdnů.
před 7 hhodinami

KGB, petro-rubl a Potěmkinovy reaktory. Historik vysvětluje příčiny katastrofy v Černobylu

Před čtyřiceti lety došlo do té doby v nepříliš známém městě k nehodě. Jedna noc, jeden reaktor a jedno jméno – Černobyl. Tato událost navždy změnila pohled na jadernou energii. V seriálu ČT24 tuto událost připomínáme – ale nejen jako příběh samotné katastrofy, ale pokud možno v co nejširším kontextu.
před 13 hhodinami

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
včera v 09:00

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
11. 4. 2026

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
11. 4. 2026

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizováno11. 4. 2026

Vědci popsali šimpanzí „občanskou válku“ v Ugandě

V ugandském národním parku Kibale propukly mezi dvěma frakcemi šimpanzí skupiny Nogo boje, které vědci přirovnávají k občanské válce. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Science.
10. 4. 2026
Načítání...