K Měsíci poletí japonský miliardář a osm umělců. Elon Musk představil posádku pro let jeho nové kosmické lodi

2 minuty
Události ČT: K Měsíci poletí japonský miliardář a osm umělců
Zdroj: ČT24

Prvním vesmírným turistou, který se vydá na oběžnou dráhu kolem Měsíce, bude japonský miliardář Jusaku Maezawa. Oznámil to šéf americké společnosti SpaceX Elon Musk.

Cesta s prvním turistou k Měsíci by se měla uskutečnit v roce 2023, kolik peněz za ni dvaačtyřicetiletý japonský podnikatel zaplatil, zveřejněno nebylo. 

Jusaku Maezawa, bývalý bubeník punkové kapely, začal s podnikáním koncem 90. let v hudebním průmyslu. V roce 2004 založil internetový obchod s oblečením Zozotown. Proslul jako nadšený milovník umění. Například vloni koupil v aukci za rekordních 110,5 milionu dolarů (asi 2,4 miliardy korun) obraz amerického umělce Jeana-Michela Basquiata.

Japonský podnikatel prozradil, že s sebou k Měsíci chce vzít šest až osm umělců, ve videu zveřejněném na jeho stránkách dearmoon.earth  je uvedeno, v jakých oborech by měli vynikat: režisér, malíř, tanečník, spisovatel, hudebník, módní návrhář, sochař, fotograf a architekt.

Na cestě by měli strávit přibližně pět dní, během té doby budou tvořit umělecká díla, která údajně ještě svět nespatřil, nepoznal a neslyšel.

Na oběžnou dráhu Měsíce by se měli podívat jako první lidé od 70. let, kdy Spojené státy skončily s vesmírným programem Apollo. Cestu má umožnit zcela nová, mohutná a opětovně využitelná raketa BFR (Big Falcon Rocket), s níž chce SpaceX kolonizovat i Mars a na jejíž konstrukci zatím firma pracuje.

Kdyby mohl Pablo Picasso vidět Měsíc zblízka, jaký obraz by namaloval? Kdyby John Lennon mohl vidět zakřivení Země, jaké písně by napsal? Kdyby se vydali do vesmíru, jak by dnes vypadal svět? Lidé jsou tvůrčí a mají velkou představivost. Všichni máme schopnost snít sny, které nikdo předtím nesnil, zpívat písně, které nikdo nezpíval, malovat něco, co nikdy nebylo. Doufám, že tento projekt inspiruje snílka v každém z nás. Společně s nejlepšími umělci Země zamířím k Měsíci… jen o trošku dřív než ostatní lidé. Jsem opravdu požehnán touto příležitostí stát se hlavním kurátorem projektu dearMoon.
Jusaku Maezawa
japonský podnikatel a umělec

Podle Muska vývoj této rakety pokračuje zatím bez problémů a víceméně podle plánů – první krátký testovací let by mohl proběhnout už za rok. Její vývoj stojí přibližně pět miliard dolarů, což je podle Muska sice částka vysoká, ale pro projekt takového rozsahu a významu přijatelná a vlastně i „skvělá“. Pro SpaceX to ale není závratná suma – náklady na vývoj rakety tvoří pouze kolem pěti procent rozpočtu této společnosti.

První loď se bude jmenovat Srdce ze zlata (Heart of Gold), jak už Musk říkal před několika lety a nyní to potvrdil. Jde o narážku na knihu Douglase Adamse Stopařův průvodce po galaxii, kterou Musk miluje – vloni ji například poslal do vesmíru na palubě automobilu Tesla. 

Elon Musk (*28. června 1971, Jihoafrická republika) je americký podnikatel. Spoluvlastnil internetový platební systém PayPal, založil kosmickou společnost SpaceX a spoluzaložil a jako výkonný ředitel vede automobilku Tesla Motors. Zároveň je předsedou společnosti SolarCity, která se v USA zabývá instalací solárních panelů pro domy a chce spustit systém superrychlých vlaků Hyperloop.

Elon Musk
Zdroj: Reuters/Mario Anzuoni

Musk poděkoval i americké vládní agentuře NASA, zpět mu pak poděkoval šéf NASA Jim Bridenstine, který zdůraznil, jak zásadní je pro USA společnost SpaceX:

První vesmírné turisty chtěla původně SpaceX vynést do kosmu pomocí kosmické lodi Crew Dragon, která by ale mohla mít pouze dvoučlennou posádku. K Měsíci ji měla vynést raketa Falcon Heavy. Nakonec se společnost rozhodla jít na věc úplně jinak: nosnou raketou bude BFR (Big Falcon Rocket), dvoustupňový 118 metrů vysoký nosič schopný návratu. Bude schopná vynést na oběžnou dráhu přes 100 tun nákladu, v rámci „měsíční mise“ ponese kosmickou loď BFS (Big Falcon Spaceship).

Její koncept Musk představil poprvé na podzim roku 2017, současná verze je už upravená. Na rozdíl od starších vizualizací je nyní vybavena malými křidélky, která jsou pohyblivá – mělo by to usnadnit průlet atmosférou.

Kosmická loď má mít celkem sedm motorů Raptor, délku 55 metrů a vnitřní objem 1000 metrů krychlových – průměr lodi bude 9 metrů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 17 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 18 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 20 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 21 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 21 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
včera v 07:30

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...