K Měsíci poletí japonský miliardář a osm umělců. Elon Musk představil posádku pro let jeho nové kosmické lodi

2 minuty
Události ČT: K Měsíci poletí japonský miliardář a osm umělců
Zdroj: ČT24

Prvním vesmírným turistou, který se vydá na oběžnou dráhu kolem Měsíce, bude japonský miliardář Jusaku Maezawa. Oznámil to šéf americké společnosti SpaceX Elon Musk.

Cesta s prvním turistou k Měsíci by se měla uskutečnit v roce 2023, kolik peněz za ni dvaačtyřicetiletý japonský podnikatel zaplatil, zveřejněno nebylo. 

Jusaku Maezawa, bývalý bubeník punkové kapely, začal s podnikáním koncem 90. let v hudebním průmyslu. V roce 2004 založil internetový obchod s oblečením Zozotown. Proslul jako nadšený milovník umění. Například vloni koupil v aukci za rekordních 110,5 milionu dolarů (asi 2,4 miliardy korun) obraz amerického umělce Jeana-Michela Basquiata.

Japonský podnikatel prozradil, že s sebou k Měsíci chce vzít šest až osm umělců, ve videu zveřejněném na jeho stránkách dearmoon.earth  je uvedeno, v jakých oborech by měli vynikat: režisér, malíř, tanečník, spisovatel, hudebník, módní návrhář, sochař, fotograf a architekt.

Na cestě by měli strávit přibližně pět dní, během té doby budou tvořit umělecká díla, která údajně ještě svět nespatřil, nepoznal a neslyšel.

Na oběžnou dráhu Měsíce by se měli podívat jako první lidé od 70. let, kdy Spojené státy skončily s vesmírným programem Apollo. Cestu má umožnit zcela nová, mohutná a opětovně využitelná raketa BFR (Big Falcon Rocket), s níž chce SpaceX kolonizovat i Mars a na jejíž konstrukci zatím firma pracuje.

Kdyby mohl Pablo Picasso vidět Měsíc zblízka, jaký obraz by namaloval? Kdyby John Lennon mohl vidět zakřivení Země, jaké písně by napsal? Kdyby se vydali do vesmíru, jak by dnes vypadal svět? Lidé jsou tvůrčí a mají velkou představivost. Všichni máme schopnost snít sny, které nikdo předtím nesnil, zpívat písně, které nikdo nezpíval, malovat něco, co nikdy nebylo. Doufám, že tento projekt inspiruje snílka v každém z nás. Společně s nejlepšími umělci Země zamířím k Měsíci… jen o trošku dřív než ostatní lidé. Jsem opravdu požehnán touto příležitostí stát se hlavním kurátorem projektu dearMoon.
Jusaku Maezawa
japonský podnikatel a umělec

Podle Muska vývoj této rakety pokračuje zatím bez problémů a víceméně podle plánů – první krátký testovací let by mohl proběhnout už za rok. Její vývoj stojí přibližně pět miliard dolarů, což je podle Muska sice částka vysoká, ale pro projekt takového rozsahu a významu přijatelná a vlastně i „skvělá“. Pro SpaceX to ale není závratná suma – náklady na vývoj rakety tvoří pouze kolem pěti procent rozpočtu této společnosti.

První loď se bude jmenovat Srdce ze zlata (Heart of Gold), jak už Musk říkal před několika lety a nyní to potvrdil. Jde o narážku na knihu Douglase Adamse Stopařův průvodce po galaxii, kterou Musk miluje – vloni ji například poslal do vesmíru na palubě automobilu Tesla. 

Elon Musk (*28. června 1971, Jihoafrická republika) je americký podnikatel. Spoluvlastnil internetový platební systém PayPal, založil kosmickou společnost SpaceX a spoluzaložil a jako výkonný ředitel vede automobilku Tesla Motors. Zároveň je předsedou společnosti SolarCity, která se v USA zabývá instalací solárních panelů pro domy a chce spustit systém superrychlých vlaků Hyperloop.

Elon Musk
Zdroj: Reuters/Mario Anzuoni

Musk poděkoval i americké vládní agentuře NASA, zpět mu pak poděkoval šéf NASA Jim Bridenstine, který zdůraznil, jak zásadní je pro USA společnost SpaceX:

První vesmírné turisty chtěla původně SpaceX vynést do kosmu pomocí kosmické lodi Crew Dragon, která by ale mohla mít pouze dvoučlennou posádku. K Měsíci ji měla vynést raketa Falcon Heavy. Nakonec se společnost rozhodla jít na věc úplně jinak: nosnou raketou bude BFR (Big Falcon Rocket), dvoustupňový 118 metrů vysoký nosič schopný návratu. Bude schopná vynést na oběžnou dráhu přes 100 tun nákladu, v rámci „měsíční mise“ ponese kosmickou loď BFS (Big Falcon Spaceship).

Její koncept Musk představil poprvé na podzim roku 2017, současná verze je už upravená. Na rozdíl od starších vizualizací je nyní vybavena malými křidélky, která jsou pohyblivá – mělo by to usnadnit průlet atmosférou.

Kosmická loď má mít celkem sedm motorů Raptor, délku 55 metrů a vnitřní objem 1000 metrů krychlových – průměr lodi bude 9 metrů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Arktida reaguje na změny klimatu velmi různorodě, ukázal čtyřicetiletý výzkum

Arktida zůstává podle nové studie i přes plošné oteplování, které tam probíhá, stále velmi různorodá. Reakce arktických rostlin na klimatickou změnu se v různých oblastech značně liší, ukazuje výzkum mezinárodního týmu vědců, mezi nimiž byl i zástupce českobudějovického biologického centra.
před 23 mminutami

Pyl ve vzduchu trápí alergiky, může ale také přinášet déšť

Pylová sezona je aktuálně v plném proudu. Své o tom vědí hlavně alergici, nyní zejména ti, kteří jsou citliví na pyl trav. Množství pylu ve vzduchu je kromě vlastních fenofází rostlin významně ovlivněno také charakterem počasí. Zejména při slunečném, suchém a mírně větrném počasí může být ve vzduchu až mimořádné množství pylu. Nicméně pyl dokáže ovlivnit naopak samotné počasí. Účastní se procesu vzniku srážek.
před 18 hhodinami

Vědci poprvé natočili okamžik vzniku srdce

Stovky hodin příprav, desítky hodin natáčení nejlepšími existujícími přístroji a spousta lidské invence pomohly ke vzniku videa, které ukazuje, jak vypadá vznik srdce.
před 20 hhodinami

AI si o vědě vymýšlí jako bulvár, varuje studie

Většina chatbotů nedokáže shrnout vědecké studie, aniž by zkreslovala výsledky. Nejčastěji přehání a jen těžko se jí toto chování dá vymluvit. Problém je podle autorů nové studie složitější, než se zdá. Zejména proto, že čím novější verze AI, tím hůř si vedly. A navíc, když se vědci pokoušeli ovlivňovat chatboty k větší přesnosti, dosáhli tím pravého opaku.
před 21 hhodinami

Přemnožené sinice otrávily v Austrálii přes dvě stě mořských druhů

Zástupci více než dvou set druhů mořských živočichů uhynuli na jižním pobřeží Austrálie kvůli jedovatým sinicím, píše BBC. Oběťmi jsou drobné ryby, žraloci, rejnoci nebo krabi. Za nárůstem těchto jednoduchých, rychle se množících vodních organismů stojí vysoké teploty.
včera v 10:07

Fluorid ve vodě rozděluje USA. Kennedy je pro omezení

Zatímco většina Evropy už vodu nefluoridizuje, v USA je to stále běžné. Americký ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy mladší se to pokouší změnit. Konec praxe může přinést problémy, zvláště mezi chudšími vrstvami obyvatel.
13. 5. 2025

Vesmír může skončit mnohem dříve, než vědci předpokládali

Na základě teorií Stephena Hawkinga přišli nizozemští vědci s novou hypotézou o konci vesmíru. Podle ní by měla trvat existence kosmu jen zlomek dříve odhadovaného času.
13. 5. 2025

Loňské záření ze Slunce vychýlilo traktory, letadla i družice

Před rokem se zástupci NASA a dalších asi třiceti amerických vládních agentur sešli, aby simulovali a řešili hrozbu z vesmíru. Tou nebyl asteroid ani mimozemšťané, ale Slunce. Šlo o první trénink, na němž se měli odborníci připravovat na silnou geomagnetickou bouři a její dopady. Jenže toto cvičení přerušila opravdová silná geomagnetická bouře s vážnými dopady. Její důsledky nyní popsala NASA.
12. 5. 2025
Načítání...