K Měsíci poletí japonský miliardář a osm umělců. Elon Musk představil posádku pro let jeho nové kosmické lodi

2 minuty
Události ČT: K Měsíci poletí japonský miliardář a osm umělců
Zdroj: ČT24

Prvním vesmírným turistou, který se vydá na oběžnou dráhu kolem Měsíce, bude japonský miliardář Jusaku Maezawa. Oznámil to šéf americké společnosti SpaceX Elon Musk.

Cesta s prvním turistou k Měsíci by se měla uskutečnit v roce 2023, kolik peněz za ni dvaačtyřicetiletý japonský podnikatel zaplatil, zveřejněno nebylo. 

Jusaku Maezawa, bývalý bubeník punkové kapely, začal s podnikáním koncem 90. let v hudebním průmyslu. V roce 2004 založil internetový obchod s oblečením Zozotown. Proslul jako nadšený milovník umění. Například vloni koupil v aukci za rekordních 110,5 milionu dolarů (asi 2,4 miliardy korun) obraz amerického umělce Jeana-Michela Basquiata.

Japonský podnikatel prozradil, že s sebou k Měsíci chce vzít šest až osm umělců, ve videu zveřejněném na jeho stránkách dearmoon.earth  je uvedeno, v jakých oborech by měli vynikat: režisér, malíř, tanečník, spisovatel, hudebník, módní návrhář, sochař, fotograf a architekt.

Na cestě by měli strávit přibližně pět dní, během té doby budou tvořit umělecká díla, která údajně ještě svět nespatřil, nepoznal a neslyšel.

Na oběžnou dráhu Měsíce by se měli podívat jako první lidé od 70. let, kdy Spojené státy skončily s vesmírným programem Apollo. Cestu má umožnit zcela nová, mohutná a opětovně využitelná raketa BFR (Big Falcon Rocket), s níž chce SpaceX kolonizovat i Mars a na jejíž konstrukci zatím firma pracuje.

Kdyby mohl Pablo Picasso vidět Měsíc zblízka, jaký obraz by namaloval? Kdyby John Lennon mohl vidět zakřivení Země, jaké písně by napsal? Kdyby se vydali do vesmíru, jak by dnes vypadal svět? Lidé jsou tvůrčí a mají velkou představivost. Všichni máme schopnost snít sny, které nikdo předtím nesnil, zpívat písně, které nikdo nezpíval, malovat něco, co nikdy nebylo. Doufám, že tento projekt inspiruje snílka v každém z nás. Společně s nejlepšími umělci Země zamířím k Měsíci… jen o trošku dřív než ostatní lidé. Jsem opravdu požehnán touto příležitostí stát se hlavním kurátorem projektu dearMoon.
Jusaku Maezawa
japonský podnikatel a umělec

Podle Muska vývoj této rakety pokračuje zatím bez problémů a víceméně podle plánů – první krátký testovací let by mohl proběhnout už za rok. Její vývoj stojí přibližně pět miliard dolarů, což je podle Muska sice částka vysoká, ale pro projekt takového rozsahu a významu přijatelná a vlastně i „skvělá“. Pro SpaceX to ale není závratná suma – náklady na vývoj rakety tvoří pouze kolem pěti procent rozpočtu této společnosti.

První loď se bude jmenovat Srdce ze zlata (Heart of Gold), jak už Musk říkal před několika lety a nyní to potvrdil. Jde o narážku na knihu Douglase Adamse Stopařův průvodce po galaxii, kterou Musk miluje – vloni ji například poslal do vesmíru na palubě automobilu Tesla. 

Elon Musk (*28. června 1971, Jihoafrická republika) je americký podnikatel. Spoluvlastnil internetový platební systém PayPal, založil kosmickou společnost SpaceX a spoluzaložil a jako výkonný ředitel vede automobilku Tesla Motors. Zároveň je předsedou společnosti SolarCity, která se v USA zabývá instalací solárních panelů pro domy a chce spustit systém superrychlých vlaků Hyperloop.

Elon Musk
Zdroj: Reuters/Mario Anzuoni

Musk poděkoval i americké vládní agentuře NASA, zpět mu pak poděkoval šéf NASA Jim Bridenstine, který zdůraznil, jak zásadní je pro USA společnost SpaceX:

První vesmírné turisty chtěla původně SpaceX vynést do kosmu pomocí kosmické lodi Crew Dragon, která by ale mohla mít pouze dvoučlennou posádku. K Měsíci ji měla vynést raketa Falcon Heavy. Nakonec se společnost rozhodla jít na věc úplně jinak: nosnou raketou bude BFR (Big Falcon Rocket), dvoustupňový 118 metrů vysoký nosič schopný návratu. Bude schopná vynést na oběžnou dráhu přes 100 tun nákladu, v rámci „měsíční mise“ ponese kosmickou loď BFS (Big Falcon Spaceship).

Její koncept Musk představil poprvé na podzim roku 2017, současná verze je už upravená. Na rozdíl od starších vizualizací je nyní vybavena malými křidélky, která jsou pohyblivá – mělo by to usnadnit průlet atmosférou.

Kosmická loď má mít celkem sedm motorů Raptor, délku 55 metrů a vnitřní objem 1000 metrů krychlových – průměr lodi bude 9 metrů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Význam setkání absolventů v digitální době klesá. Přesto mohou být jako psychický lék

Přelom května a června bývá nejčastější dobou, kdy probíhají srazy spolužáků ze středních škol, kteří v této době vzpomínají na doby, kdy společně maturovali. Podle psychologů mohou mít taková setkání silný a většinou pozitivní dopad.
před 7 hhodinami

Více než stoletý vrak americké ponorky ukázaly nové záběry

Trvalo více než sto let, než se podařilo dostat k potopené americké ponorce, která při katastrofě v roce 1917 klesla do hloubky 400 metrů. Vědecká expedice přinesla záběry jejího vraku.
před 12 hhodinami

Pokud evropské ledovce roztají, jejich funkci už nic nenahradí, varuje bioklimatolog

Evropské ledovce plní roli gigantických přírodních nádrží, a pokud roztají, jejich funkci už nic plnohodnotně nenahradí, říká bioklimatolog Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR. V případě, že by ledovce zcela zmizely, ztratí podle vědce evropská krajina významný stabilizační hydrologický prvek a přeruší se důležité ekosystémové funkce. Ztráta ledovců podle něj není jen vizuálním symbolem změny klimatu, ale představuje hluboký zásah do vodního režimu Evropy.
před 14 hhodinami

Vedra jsou pro záchranáře výrazně náročnější než mrazy, ukázala obří analýza

Zvyšování teplot spojené se změnou klimatu bude mít významný dopad na vytíženost zdravotnické záchranné služby. V obsáhlé studii to popisují vědci z centra Recetox Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně a jejich kolegové z Barcelony.
1. 6. 2025

Před 55 lety zasáhly Peru ničivé otřesy. Zahynula i celá československá expedice

Před 55 lety zasáhlo Peru velmi silné zemětřesení, které připravilo o život přes 70 tisíc lidí. Byli mezi nimi i členové československé horolezecké výpravy, kteří se pokoušeli zdolat Huascarán.
31. 5. 2025

Syndrom bílého nosu zabíjí miliony netopýrů. Nejspíš pochází z ukrajinské jeskyně

Plíseň už zabila v USA miliony netopýrů, což způsobuje obrovské ekonomické škody. Vědcům se teď po mnoha letech podařilo s velkou pravděpodobností díky analýze genomu vystopovat zdroj tohoto problému do konkrétní jeskyně na východě Evropy.
31. 5. 2025

Velitelé Pražského povstání osvobodili Prahu, komunisté je za to potrestali

Češi na konci války Prahu osvobodili sami – prostá pravda, která se ale přes čtyřicet let nesměla vyslovit. Rudá armáda přijela do města až ve chvíli, kdy měli povstalci metropoli už fakticky ve vlastních rukou. Boje na barikádách i jinde koordinovala povstalecká velitelství. Jejich představitelé, například velitel povstání Karel Kutlvašr, byli bezprostředně po válce za hrdiny. S nástupem komunismu se z nich ale stali psanci, kteří přišli nejen o vyznamenání a hodnosti, ale často i o majetek a dokonce i svobodu.
31. 5. 2025

Los evropský z Česka mizí. Už podruhé hrozí jeho úplné vyhynutí

Už podruhé v historii mizí z české krajiny los evropský. Ještě v 80. letech tu žilo několik menších populací, ta na Třeboňsku už ale s největší pravděpodobností také zanikla. České televizi to potvrdil jak ředitel České krajiny Dalibor Dostál, tak zoolog Správy chráněné krajinné oblasti Třeboňsko Jiří Neudert. Poslední skupina losů v Česku v současnosti žije na Šumavě. K záchraně tohoto silně ohroženého druhu by podle odborníků mohla pomoci prevence střetů se zvěří na silnicích nebo výstavba ekoduktů na migračních trasách.
31. 5. 2025
Načítání...