Základnu na Marsu by mohly vyrobit 3D tiskárny, navrhují slavní architekti

Horizont ČT24: 3D tiskárny na Marsu (zdroj: ČT24)

Vesmírné agentury připravují plány, jak podniknout první misi na Mars s lidskou posádkou. Kromě zásob vzduchu a potravin je ale nutné vyřešit i otázku „bydlení“. Britská firma Foster teď nabízí koncept robotů, kteří by z prachu Marsu dokázali postavit obydlí ještě předtím než na planetu dorazí astronauti.

Mars je od Země vzdálen přes 225 milionu kilometrů. Lidská posádka by k němu letěla šest až devět měsíců – šlo by o zdaleka nejdelší a nejnebezpečnější cestu, jakou lidstvo zatím podniklo. Přesto se plány na misi alespoň teoreticky zabývá hned několik vesmírných agentur. 

„Hlavní cíl je dostat se na Mars a dál. Ale Mars je ten cíl, který už delší dobu sledujeme. Zkoumali jsme ho roboty, takže teď je čas tam vyslat člověka,“ říká Joseph Acaba, astonaut a hydrobiolog z americké vesmírné agentury NASA.

Domy na Marsu postaví roboti

Lidská posádka bude pro takovou výpravu potřebovat zázemí. K tomu patří vzduch, potraviny, energie, ale především životní prostor. To znamená bezpečné obydlí, kde by mohli astronauti v nehostinném prostředí rudé planety bezpečně žít. Jeden z návrhů řešení nabídlo americké NASA a evropské ESA proslulé britské architektonické studio Foster and Partners.

„Dóm na písku jsme postavili pomocí 3D tisku z bazaltu. Třetinu tvoří bazalt a třetinu polymery,“ popisuje Miriam Dall'Ignaová, architektka společnosti Foster. Takový projekt je potřeba několikanásobně otestovat – vyzkoušet se vše musí ještě na Zemi. Nic se nesmí ponechat náhodě: od stavebních postupů, až po architekturu obydlí, která musí být odolná, účelná, ale hlavně co nejpřívětivější pro lidskou posádku.


„Dostat se na Mars je extrémně nákladné, takže když chcete pracovat na jeho povrchu, musíte mít všechno naprosto v pořádku. Proto musíme mít vše pečlivě připravené ještě předtím, než se tam dostaneme,“ komentuje náročnost takového projektu Mark Sephton, vedoucí oddělení výzkumu a vývoje z Imperial College v Londýně.

Společnost Foster proto navrhuje, aby na Mars v dostatečném předstihu před lidmi neletěli jeden nebo dva velcí stavební roboti, ale celá skupina menších „inteligentních“ strojů, které by dokázaly vzájemně spolupracovat. Ty by pak využily místní horniny a laserem z nich přes nafukovací formy vypalovaly budovy. „Tak bychom pro misi vytvořili rezervu. Pokud by se jeden z přístrojů porouchal a přestal tisknout, neznamenalo by to konec mise, ale nahradil by ho jiný stroj,“ dodává Dall'Ignaová.

  • Britská společnost věnující se architektuře a designu. V roce 1967 ji založil a dosud vede slavný architekt Norman Foster.
  • Od 70. let minulého století společnost navrhuje jednu slavnou stavbu za druhou. Mezi nejznámější patří londýnská „Okurka“ nebo radnice, přestavba Říšského sněmu v Berlíně nebo viadukt Millau ve Francii, který byl v době otevření nejvyšším mostem světa.

Materiálu je na Marsu dost

Klíčovou otázkou je, kde vzít stavební materiál – ze Země to být nemůže, protože by to bylo nepředstavitelně nákladné. Naštěstí se řešení nachází přímo na Marsu. Už v roce 2012 totiž vozítko Curiosity potvrdilo, že na Marsu existuje hornina, která velmi připomíná vulkanický bazalt, se kterým pracovali návrháři společnosti Foster.

Stavebního materiálu by tedy Mars měl poskytnout dostatek. V prosinci 2017 navíc americký prezident Donald Trump podepsal dokument, který má připravit návrat amerických astronautů nejprve na povrch Měsíce a následně i prosadit misi na Mars. Studií, jak astronauty ubytovat, proto bude s nejvyšší pravděpodobností v dalších letech přibývat.