Čeští vědci získali americký patent na technologii určenou kardiologům. Novinka dokáže určit elektrickou aktivaci srdečních komor a s přesností na jednotky milisekund měří jejich vzájemné zpoždění. To pomáhá přesněji stanovit léčbu pro konkrétního pacienta se selhávajícím srdcem a tím výrazně prodloužit délku života. Předností je i cenová dostupnost.
„U zdravého srdce se obě komory aktivují současně, tedy synchronně. U nemocného, například po rozsáhlém infarktu, může docházet ke zpoždění aktivace levé komory, výkon srdce se snižuje a srdeční choroba se zhoršuje. Existuje sice efektivní léčba této komorové dyssynchronie pomocí speciálního kardiostimulátoru, ale ta nefunguje u každého,“ vysvětlil důležitost nového postupu Pavel Jurák z oddělení Medicínských signálů Ústavu přístrojové techniky AV ČR a vedoucí výzkumného týmu.
Pro snazší pochopení uvedl následující příklad. „Je to jako seřízení zapalování spalovacího motoru. Pokud víme, že snížený výkon motoru je v důsledku špatně nastaveného předstihu, je řešení jednoduché a efektivní. Pokud je problém jinde, seřízení zapalování nepomůže,“ řekl Jurák s tím, že podle stejného principu pacienta zatěžuje nevhodně zvolená terapie a dokonce může jeho stav zhoršit.
Jak vynález funguje?
Nová technologie využívá vysokofrekvenční složky v signálu EKG. „Ty určí rozložení elektrické aktivace v jednotlivých částech srdečních komor a stanoví případné časové zpoždění. Tento číselný údaj v milisekundách poskytne lékaři cennou informaci o tom, zda je terapie pro pacienta vhodná,“ uvedl Jurák.
Novinka podle něj navíc umožní zlepšit nastavení stimulátoru u již léčeného srdce tak, aby bylo možné dosáhnout nejlepšího možného výkonu orgánu.
Vědci představili diagnostiku zpoždění aktivace levé komory v květnovém vydání prestižního amerického časopisu Circulation: Arrhytmia and Electrophysiology. V článku prokázali, že měření časového zpoždění před zahájením léčby jednoznačně zvyšuje její následnou úspěšnost. Na vývoji této technologie se podíleli experti z Ústavu přístrojové techniky Akademie věd ČR, Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC) a firma M&I Praha.
Dostupnost běžným pacientům
Výhodou nové technologie vysokofrekvenčního EKG je jednoduchý a neinvazivní postup, při němž nejsou vyžadovány specifické znalosti obsluhy, a zpracování je automatické. „Pro účinnou diagnostiku stačí běžné umístění elektrod, které se v klinické praxi využívá pro měření dvanáctisvodového EKG. Diagnostika je levná a snadno dostupná,“ podotkl Pavel Leinveber, vedoucí výzkumného týmu Biomedicínské inženýrství FNUSA-ICRC.
Vědci ve výzkumu pokračují a aktuálně pracují na vytvoření nového diagnostického monitoru. Vývoj spolufinancují evropské strukturální fondy, a to prostřednictvím projektu OPPIK Aplikace. Projekt zastřešuje brněnská firma Cardion. „Cílem je vytvořit jednoduché interaktivní experimentální zařízení pro ověření metodiky v klinické praxi s termínem dokončení v roce 2019,“ doplnil Jurák. Pokud bude vývoj technologie úspěšný, stvrdí jej certifikace a následné klinické využití.
