Moravský výzkum našel lidi, jejichž prapředci mohli znát Cyrila a Metoděje

Nahrávám video

Třináct Moravanů, kteří žijí v jednadvacátém století, by mohlo říci, že jejich příbuzný žil ve Velkomoravské říši. Jejich geny se totiž shodují s DNA Velkomoravanů nebo jejich potomků pohřbených v devátém až dvanáctém století v Sadech u Uherského Hradiště. Zjištění vzešlo z výzkumu, kterému se Moravské zemské muzeum věnovalo tři roky.

Na začátku odebrali odborníci DNA 350 zájemcům. Jejich geny porovnali s geny z ostatků Velkomoravanů, které archeologové odkryli v 871 hrobech na vrchu Sady v Uherském Hradišti. Rozsáhlé pohřebiště sloužilo zřejmě v devátém až dvanáctém století mocenskému centru Velké Moravy – Veligradu.

Genetickou shodu s Velkomoravany našli výzkumníci u třinácti lidí. Jejich rody odolaly všem pádům nájezdníků, válkám a přírodním katastrofám. K jednomu takovému genetickému odkazu se může hlásit i Marek Miklíček. Manažer z Ostrožské Lhoty díky výzkumu zjistil, že je příbuzným velkomoravského velmože, pohřbeného na Sadech.

„Byl příslušníkem velkomoravské elity. Mohl být i člen mojmírovské rodiny, vládnoucí rodiny Moravanů,“ domnívá se vedoucí výzkumného týmu Luděk Galuška. Marek Miklíček si tak může být jistý, že jeho předci žili na Velké Moravě v době, kdy přijala křesťanskou víru, jazyk a písmo.

Výzkum pro odborníky ještě nekončí. Pokračovat s ním chtějí ve velkomoravských lokalitách Mikulčice nebo Pohansko.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědecké centrum Biocev už dekádu zkoumá viry, proteiny i nové léky

Biotechnologické a biomedicínské centrum Biocev, které bylo otevřeno před deseti lety, 16. června 2016, ve Vestci u Prahy, je jedním z několika velkých vědeckých projektů, takzvaných center excelence v Česku. Patří mezi ně například i nedaleký superlaser ELI v Dolních Břežanech, CEITEC v Brně nebo Ústav výzkumu globální změny CzechGlobe. V kontextu české i evropské vědy Biocev představuje špičkovou komplexní platformu pro rozvoj moderních biotechnologií a biomedicíny.
před 5 hhodinami

Na rakovinu dělohy umírají stovky žen ročně. Zásadní roli hraje obezita

Asi 2100 žen v Česku si každý rok vyslechne diagnózu rakoviny dělohy. Přibližně čtyři stovky z nich na tuto nemoc zemřou, významná část z nich ale zbytečně. Jak upozornil gynekolog Michael Halaška z 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, zásadní roli ve vzniku tohoto nebezpečného onemocnění totiž hraje kromě genetiky a syndromu PMOS zejména obezita.
před 8 hhodinami

Experimentální letoun NASA má vrátit do hry nadzvukovou dopravu

Pokud se na nebe vrátí nadzvuková dopravní letadla, bude to možná díky americké kosmické agentuře NASA. Ta testuje, jestli takové letouny mohou překonat nadzvukovou rychlost, ale přitom nezpůsobit takzvaný sonický třesk.
před 11 hhodinami

Česko má 5493 památných stromů. Podívejte se na všechny

Památné stromy mají význam nejen přírodní, ale také historický a kulturní. Proto je také stát chrání pomocí zvláštních zákonů. Interaktivní mapa ukazuje všechny, které v Česku rostou.
včera v 19:00

S léky na hubnutí se uživatelé méně hýbou, naznačil výzkum

Cílem hubnutí není jenom být štíhlý, ale to, aby člověk nebyl nadměrnou hmotností omezený, co se týká pohybu, zdraví a všech dalších aktivit. Jenže pouhé užívání léků k tomu nemusí stačit, uvádí nový výzkum, který naznačil, že po lécích na hubnutí se uživatelé hýbou méně než předtím.
včera v 15:00

Matematici se obávají dopadů AI. Čech vysvětluje, proč podepsal deklaraci

V „Leidenské deklaraci“ mezinárodní skupina vědců varuje, že umělá inteligence ohrožuje samotné základní hodnoty matematiky. Přišli teď s návrhem, jak v tomto oboru dál postupovat.
včera v 11:28

Vědci poprvé nafilmovali žraločího „Vetřelce“ v přirozeném prostředí

Žralok šotek patří vzhledem k těm nejpodivnějším žralokům, jaké věda zná. Ale až doposud pocházela pozorování dospělců jen z exemplářů, které ulovili rybáři a případně je ještě živé vrátili do moře, a z jednoho náhodného setkání u hladiny. Tito tvorové se totiž zdržují v hlubinách. Právě tam, v Tonžském příkopu u Austrálie, teď expedice australských biologů tohoto tvora poprvé pozorovala v jeho přirozeném prostředí, téměř dva kilometry pod hladinou.
včera v 10:21

Kosti jako nástroje, mozek odebraný z hlavy. Skotští archeologové luští hádanku

Jeden z nejpodivnějších nálezů z poslední doby oznámili archeologové z Velké Británie. Popsali hrob dvou lidí, z nichž jeden měl velmi netypická poškození kostí. A s největší pravděpodobností mu byl odstraněn krátce po smrti mozek.
14. 6. 2026
Načítání...