Moravský výzkum našel lidi, jejichž prapředci mohli znát Cyrila a Metoděje

2 minuty
Výzkum odkryl dnešní příbuzné Velkomoravanů
Zdroj: ČT24

Třináct Moravanů, kteří žijí v jednadvacátém století, by mohlo říci, že jejich příbuzný žil ve Velkomoravské říši. Jejich geny se totiž shodují s DNA Velkomoravanů nebo jejich potomků pohřbených v devátém až dvanáctém století v Sadech u Uherského Hradiště. Zjištění vzešlo z výzkumu, kterému se Moravské zemské muzeum věnovalo tři roky.

Na začátku odebrali odborníci DNA 350 zájemcům. Jejich geny porovnali s geny z ostatků Velkomoravanů, které archeologové odkryli v 871 hrobech na vrchu Sady v Uherském Hradišti. Rozsáhlé pohřebiště sloužilo zřejmě v devátém až dvanáctém století mocenskému centru Velké Moravy – Veligradu.

Genetickou shodu s Velkomoravany našli výzkumníci u třinácti lidí. Jejich rody odolaly všem pádům nájezdníků, válkám a přírodním katastrofám. K jednomu takovému genetickému odkazu se může hlásit i Marek Miklíček. Manažer z Ostrožské Lhoty díky výzkumu zjistil, že je příbuzným velkomoravského velmože, pohřbeného na Sadech.

„Byl příslušníkem velkomoravské elity. Mohl být i člen mojmírovské rodiny, vládnoucí rodiny Moravanů,“ domnívá se vedoucí výzkumného týmu Luděk Galuška. Marek Miklíček si tak může být jistý, že jeho předci žili na Velké Moravě v době, kdy přijala křesťanskou víru, jazyk a písmo.

Výzkum pro odborníky ještě nekončí. Pokračovat s ním chtějí ve velkomoravských lokalitách Mikulčice nebo Pohansko.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Deset let po Pařížské dohodě se vědci obávají, že je mrtvá

Pařížská úmluva OSN o změně klimatu byla uzavřena přesně před deseti lety, 12. prosince 2015, vstoupila ale v platnost až skoro o rok později – v listopadu 2016. Podle dokumentu, který nahradil Kjótský protokol, se má oteplování udržet pod dvěma stupni Celsia, nejlépe do 1,5 stupně ve srovnání s předindustriálním obdobím. Průměrné teploty i emise skleníkových plynů se ale stále zvyšují.
před 5 hhodinami

AI umí znepokojivě účinně ovlivňovat voliče, ukazují dvě studie

Nové výzkumy ukazují, že chatboty mohou velmi silně ovlivňovat rozhodování voličů. Výsledky, které vydaly odborné časopisy Nature a Science, podle autorů vyvolávají zásadní otázky ohledně role umělé inteligence v budoucích volbách.
před 7 hhodinami

Publikace Martina Rychlíka provede Dějinami skalpování

Vyšly Dějiny skalpování. Držitel Litery za publicistiku Martin Rychlík se v rozsáhlé publikaci věnuje zvyku zbavovat nepřítele vlasů s částí kůže napříč historií lidstva. Nabourává přitom i zažité představy.
před 7 hhodinami

Věčné chemikálie ve vodě škodí dětskému zdraví i peněženkám

Negativní dopady na zdraví, které způsobují takzvané věčné chemikálie v pitné vodě, stojí Spojené státy v současné době už nejméně osm miliard dolarů (160 miliard korun) ročně v sociálních nákladech. Popsali to vědci z Arizonské univerzity.
před 10 hhodinami

Osamělost zvyšuje riziko srdečních onemocnění

Nedostatek sociálních vazeb a osamělost mají vliv na riziko srdečního onemocnění. Lidé s omezenými sociálními kontakty čelí podle dlouhodobých studií o zhruba třicet procent vyššímu riziku úmrtí na srdeční a cévní onemocnění, upozornili zástupci České kardiologické společnosti.
před 12 hhodinami

Mezi bobrem a surikatou. Člověk patří mezi nejmonogamnější savce, ukázal výzkum

Studie vědců z Cambridge se pokusila sestavit žebříček nejvíce monogamních druhů savců. Podle starších odhadů patří člověk na hranu mezi monogamními a polygamními druhy, nový detailnější výzkum ho nicméně řadí pod vrchol pomyslné „hitparády“ monogamie.
před 14 hhodinami

Alkohol poškozuje DNA a působí rakovinu, buňky se mu brání, ukazuje český výzkum

Alkohol poškozuje lidskou DNA a způsobuje rakovinu, zjistila studie vědců z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR (ÚOCHB). Buňky se dle výzkumu poškození brání a DNA opravují, u některých lidí ale méně účinně. Článek o studii zveřejnil časopis Communications Biology ze skupiny Nature, uvedl ÚOCHB. V míře, která poškozuje zdraví, pije podle výzkumů alkohol 1,5 milionu Čechů.
včera v 14:53

Lidé si ochočili oheň o 350 tisíc let dříve, než se předpokládalo, hlásí vědci

Objev zažehnutí ohně měl prehistorického člověka vrhnout na dráhu směřující k modernímu lidstvu. Doposud se vědci domnívali, že se toto odehrálo relativně nedávno. Nový objev ale posouvá „zkrocení“ tohoto živlu o statisíce let dál do minulosti.
včera v 12:42
Načítání...