Zpěv strnada obecného má různé varianty, které pozorní posluchači mohou rozeznat sluchem. Několikaletý výzkum, který vědci s pomocí veřejnosti zahájili v roce 2011, ukázal, že na území Česka je více než sedm ptačích nářečí tohoto druhu. Důvod, proč samci z různých míst zpívají odlišně, vědci neznají. Patrně v něm hrají roli preference samic. Výsledky výzkumu nyní představila Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy.
Rozdílů ve zpěvu strnadů si lidé všimli už před několika staletími. Popěvek, který samci tohoto druhu vydávají, si lidé „přeložili“ jako zlověstné volání „Kdyby si, sedláčku, chcíp!“ Jeho melodie může být ale pokaždé jiná, v závislosti na regionu. Podobné odlišnosti vykazují i jiní ptáci. „U málokterého evropského ptačího druhu je to tak patrné jako právě u strnada obecného,“ uvedli vědci. Varianty se liší zejména změnami ve výšce tónu ke konci „popěvku“ a dvě nejčastější jsou rozšířené nejen v ČR, ale i v Evropě.
V roce 2011, kdy ornitologové vyhlásili strnada obecného ptákem roku, se odborníci z PřF UK pustili do podrobného zkoumání ptačích nářečí. Spolu s dobrovolníky se jim podařilo nasbírat kolekci více než 4000 nahrávek strnadího zpěvu. Podařilo se jim najít sedm už dříve popsaných nářečí, ale také objevili několik menších oblastí, kde strnadi zpívají ještě jinými, dosud nepopsatelnými variantami zpěvu.
Bilingvní strnadi
Na tyto unikátní varianty se nyní vědci zaměří v dalším výzkumu. Pokusí se také zjistit, jak je možné, že hranice mezi regiony opravdu funguje a nářečí se časem „nesetřou“. A to přesto, že v některých hraničních oblastech umějí samci zpívat oběma nářečími. Vědci se zaměří i na to, k čemu jsou strnadům nářečí dobrá. Podle Terezy Petruskové to nevypadá, že by samci rozlišovali mezi místním a cizím dialektem – v obou případech reagují se stejnou agresí. „Možná mohou hrát roli samičí preference – i u strnadů by tedy mohlo platit známé ,za vším hledej ženu‘,“ uvedla Petrusková.
Její kolega Pavel Pipek srovnává výsledky výzkumu strnadů v Česku s poznatky ze zahraničí. „Vedle Velké Británie a Nového Zélandu, jež nám posloužily jako ostrovní laboratoře ukazující, co se stane s dialekty, když tento druh kolonizuje zcela nové území, teď dobrovolníci nahrávají v Polsku, Lotyšsku, Švýcarsku a letos nově v Chorvatsku,“ uvedl.
Bílá místa na strnadích mapách
Ani v Česku projekt ještě nekončí. Podle vědců zbývá na mapě ČR stále mnoho bílých míst, o nichž odborníci netuší, jak v nich strnadové „mluví“. Mapování bude proto pokračovat a lidé, kteří by k němu chtěli přispět, mohou zjistit podrobnosti a zapsat se na stránkách strnadi.cz. Najdou tam i mapu oblastí, ze kterých zatím chybí data o zpěvu strnadů. „Právě v době letních veder jejich zpěv zvláště vynikne, protože jiní ptáci v tuto roční dobu již umlkají,“ uvedli autoři webu.
Na projektu se podílí vedle přírodovědecké fakulty také Ústav biologie obratlovců Akademie věd ČR a Česká společnost ornitologická. Článek o výzkumu publikoval časopis IBIS. Jak uvedla Lucie Diblíková, studentka doktorského programu na PřF UK a první autorka článku, spolupráce mezi vědci a dobrovolníky při něm fungovala výborně. „Někteří si i přizpůsobovali dovolenou, aby zmapovali dosud neprobádané oblasti,“ uvedla o dobrovolnících Diblíková.
