Chtěl vysát elektřinu z mraků. Nápad Prokopa Diviše byl nesmysl, přesto fungoval

Kněz Prokop Diviš byl fyzik evropského formátu, ale také léčitel, přírodovědec i hudebník. Ve snaze zneškodnit blesky postavil v červnu 1754 svůj pověstný „povětrnostní stroj“. Tento jakýsi předchůdce bleskosvodu sestrojil dříve než světově uznávaný vynálezce bleskosvodu Benjamin Franklin. Diviš se narodil před 320 lety, 26. března 1698, v Helvíkovicích u Žamberka.

Divišova koncepce, ve které počítal s mylnou hypotézou, že lze pomocí bleskosvodu „vysát“ elektřinu z mraků, a tím zabránit vzniku bouřky, byla odlišná než u amerického vynálezce. Franklinův bleskosvod byl uzemněný, a proto fungoval lépe. 

Za Divišových časů, kdy stále jedinou ochranu před blesky představovalo zapálení hromničky a modlitba, už bylo zřejmé, že blesk je elektrickým jevem. Poté, co v roce 1753 v Petrohradě zabil blesk německého fyzika Georga Wilhelma Richmanna, se experimentům začal věnovat i Diviš.

Na zahradě své fary v Příměticích na Znojemsku vztyčil 15. června 1754 „povětrnostní stroj“. Tento Divišův bleskosvod představoval rozměrný horizontálně položený kříž, na jehož ramenech byla příčná břevna tvořící další menší kříže. Konstrukce byla osazena 12 pouzdry obsahujícími kovové piliny, z nichž trčely přibližně čtyři stovky ostrých kovových hrotů. Stála na špici stožáru vysokého přes 40 metrů, který ve svislé poloze držely tři železné řetězy. Ty také uzemňovaly všechna pouzdra na konstrukci. Dnes je na přímětické faře k vidění zmenšená replika původního zařízení.

Vysavač elektřiny

Divišova představa byla, že uzemněné hroty z atmosféry „odsají“ elektrický náboj, takže k bouři vůbec nedojde. Chybná úvaha nebránila správné funkci: vynález byl plnohodnotným hromosvodem.

Přímětičtí sedláci však svého duchovního pastýře nemohli ani cítit, což vyjadřovali i v četných stížnostech: „Když nám pan farář desátek káže, tedy nás plísní, a to pokaždé, že není možná vyjádřiti, a tak nám nadává do šelem zlodějských a sedláků smradlavých…“

Dospěli i k závěru, že ďábelský stroj může za sucho roku 1759. V noci na 10. března 1760 tajně uvolnili řetězy a konstrukce se zřítila pod náporem větru.

Prokop Diviš
Zdroj: Jan Vilímek/Wikimedia Commons

V roce 1761 pak Diviš postavil druhou, robustnější konstrukci na věž přímětického kostela, kam už sedláci nemohli. Navrhnul císaři, aby byly podobné konstrukce postaveny po celé zemi, vídeňská univerzita, která návrhu dělala oponenturu, to ale zavrhla.

Benjamin Franklin postavil svůj první ochranný bleskosvod k praktickému využití v roce 1760. Průkopníky v Česku byli Nosticové, kteří nechali Franklinovu verzi instalovat na svém zámku v Měšicích v roce 1775.

Před Divišem byl Divíšek

Prokop Diviš se narodil jako Václav Divíšek do chudé rodiny na Žambersku. Rodiče mu nemohli zajistit vzdělání jinak než cestou církevních škol, proto Václav vystudoval jezuitskou školu ve Znojmě, kde se pod řádovým jménem Prokop dal k premonstrátům.

Vyučoval na církevní škole, ale také dál studoval – získal doktoráty z teologie a filozofie. Po krátkém působení ve funkci převora odešel na faru v Příměticích.

Bleskosvod u rodného domku Prokopa Diviše
Zdroj: Bohemianroots/Wikimedia Commons

Diviš se nezabýval jen hromosvodem. Testoval též vliv elektřiny na rostliny a její léčivé účinky na léčení různých forem ochrnutí, revmatismu a svalových křečí. A vynalezl pozoruhodný elektrický hudební nástroj Denis d'or (Zlatý Diviš), předchůdce syntetizérů (nástroj se však do dnešní doby nedochoval). Diviš se zabýval i stavbami vodovodů.

Za jeho nejdůležitější práci se ale považuje popis hromosvodu z roku 1754 (Descriptio machinae meteorologicae) a shrnutí poznatků o elektřině a dalších jevech ve spisu Magia naturalis z roku 1755. Diviš v tomto spisu směle tvrdil, že smrt člověka nepřichází odchodem duše z těla, nýbrž vyprcháním elektrického ohně z tělesné schránky bytosti. Tím podráždil církevní cenzory.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Dvě exploze a konec. Vědci našli unikátní supernovu

Astronomové se stali svědky dramatického konce hvězdy – pomocí teleskopu totiž sledovali důkazy o tom, jak explodovala rovnou dvakrát. Je to poprvé, co vědci mohli zachytit takovou „dvojitou smrt“.
před 22 hhodinami

Evropa má novou družici, která může výrazně zlepšit předpovědi počasí

Nově vypuštěný satelit MTG-S1 umí měřit teploty vzduchu v různých výškách, takže by mohl přinést úplně novou rovinu do přesností předpovědí. Největší prospěch z něj bude mít Evropa, která ho financovala.
4. 7. 2025

Japonsko se jako první na světě pustí do těžby kovů z hlubokého mořského dna

Japonsko se od ledna příštího roku pokusí začít těžit kovy vzácných zemin z hlubokého mořského dna. Bude to první takový pokus na světě, řekl agentuře AFP ředitel vládního inovačního programu Šoiči Išii. Japonsko se tento týden zavázalo ke spolupráci se Spojenými státy, Austrálií a Indií na zajištění stabilních dodávek vzácných zemin. Sílí totiž obava z dominance Číny v dodávkách těchto kovů, které jsou nezbytné pro nové technologie.
4. 7. 2025

Odkud k vám přijede sanitka. Mapa ukazuje, jak síť pomoci pokrývá Česko

Každý rok přijmou operační střediska záchranných služeb zhruba dva miliony tísňových volání, tedy přibližně pět a půl tisíce denně. Sanitky vyjedou k nemocným nebo zraněným více než milionkrát ročně, za den mají tedy přes tři tisíce výjezdů. V mapě najdete informace odkud a jaký typ záchranného vozidla vyjíždí.
3. 7. 2025Aktualizováno3. 7. 2025

Archeologové našli na Hradecku keltské sídliště, které v tuzemsku nemá obdoby

Archeologové v trase budoucí dálnice D35 na Královéhradecku objevili zcela výjimečné sídliště z doby laténské. Tedy z doby, kdy u nás sídlili Keltové, konkrétně Bójové, po nichž získala naše země jméno. Lokalita nemá podle vědců svým rozsahem a počtem objevených artefaktů v Česku obdoby.
3. 7. 2025Aktualizováno3. 7. 2025

Nový český patent řeší recyklaci vzácných zemin i závislost na Číně

Vědecký tým Miloslava Poláška z Ústavu organické chemie a biochemie vynalezl nový způsob separace prvků vzácných zemin, lanthanoidů, bez nichž se neobejde moderní elektronika, medicína, automobilový ani obranný průmysl. Metoda umožňuje získat kovy jako například neodym nebo dysprosium z použitých neodymových magnetů, a to ekologickou cestou, pouhým srážením ve vodě, bez organických rozpouštědel a toxických látek.
2. 7. 2025Aktualizováno3. 7. 2025

Teplotní rekordy padaly i ve čtvrtek

Meteorologové varovali také ve čtvrtek před velmi vysokými teplotami. Zatímco ve středu zasáhla vlna veder zejména Čechy, o den později se přesunula hlavně na Moravu. Padaly tak další rekordy. Nejtepleji bylo ve Strážnici, kde naměřili 36,6 stupně Celsia. Přes 36 stupňů vystoupala teplota také na Břeclavsku.
3. 7. 2025Aktualizováno3. 7. 2025

Nejslavnější mešita v ohrožení. Hagia Sofia nemusí další zemětřesení zvládnout

Po patnácti stoletích existence je slavný svatostánek Hagia Sofia stojící v Turecku v problémech. Přestože stavba prochází rekonstrukcí, nemusí to stačit na to, aby přežila další silné otřesy, které Istanbul podle vědců čekají.
3. 7. 2025
Načítání...