Třetina ptáků vymřela. Příčinou ekologické katastrofy ve Francii jsou zřejmě pesticidy

Za posledních patnáct let se počet ptáků na francouzském venkově snížil o třetinu. Vědci si myslí, že za tento úbytek může především masové využívání pesticidů v zemědělství a souvztažný úbytek hmyzu.

Desítky ptačích druhů ve Francii mizí – jejich populace se snížila během 21. století o třetinu. Prokazují to rovnou dvě studie, které v nedávné době vyšly. Jedna se na problém dívala lokálně v jedné z oblastí zemědělské Francie, druhá ho studovala na celém území státu.

„Situace je katastrofální,“ popsal problém Benoit Fontaine, biolog a spoluautor studie. „Náš venkov se mění v opravdovou poušť,“ uvedl v tiskovém prohlášení. Úbytek se týká mnoha druhů dříve zcela běžných ptáků, kteří žili na venkově: pěnice hnědokřídlá, strnad zahradní, skřivan polní a další druhy se nyní ocitli na dvou třetinách stavů, které byly ještě na konci dvacátého století.

Vůbec nejhůře dopadla linduška polní, drobný pták, který má problémy všude v Evropě. Ve Francii ubylo za 15 let sedmdesát procent těchto konipasovitých ptáčků. Podle zprávy, kterou vědci vydali, se rozměry tohoto stavu blíží ekologické katastrofě.

Kdo za to může?

Hlavním podezřelým je podle ornitologů přehnané užívání pesticidů na rozsáhlé plochy monokulturních plodin – především pšenice a kukuřice. Problémem není, že by tyto látky zabíjely samotné ptáky, ale to, že připravují o život hmyz, který tvoří hlavní potravu ptáků.
„Už nezbývá skoro žádný hmyz, to je problém číslo jedna,“ potvrdil hypotézu ekolog Vincent Bretagnolle. Že jde o rozsáhlý problém, který se týká celé Evropy, dokazuje nedávný výzkum ze sousedního Německa.

Za poslední čtvrtstoletí ubyly tři čtvrtiny létajícího hmyzu, uvádí nová vědecká studie z konce roku 2017. Hmyz je nedílnou součástí pozemských ekosystémů – bez něj by toho fungovalo jen málo. Podle vědců, kteří na studii pracovali, je svět kvůli úbytku hmyzu na hraně „ekologického armagedonu“, pochopitelně se závažnými dopady na lidskou společnost.

  • Anekdotické důkazy: vědci se nyní věnují také zkoumání nepřímých důkazů založených na oknech aut. Spousta lidí totiž uvádí, že zatímco dříve byly po jízdě autem skla plná mrtvého hmyzu, který musely stírat stěrače, dnes po sebedelší cestě je okno čisté.

Německá data jsou kvůli podobnosti evropské přírody podle biologů aplikovatelná na většinu kontinentu. Na příčinu, proč hmyz mizí, vědci nebyli schopni přijít. Mají několik pracovních hypotéz, nejsou je však schopni dokázat.

Věří, že zásadní roli hrají ničení přírodního prostředí hmyzu, rozšíření pesticidů a možná také klimatické změny. K přesnému vyhodnocení vědcům chybí data o úrovni pesticidů v přírodě – v rámci zmiňované práce je vůbec nesbírali. 

„Pokud ztratíme hmyz, zkolabuje všechno“

„Fakt, že množství létajícího hmyzu klesá takovou rychlostí na tak velkém území, je alarmující zjištění,“ uvedl nizozemský vědec Hans de Kroon, který výzkum vedl.

„Hmyz tvoří až dvě třetiny živých tvorů na Zemi, ale zjevně tu došlo k hrozivému úbytku,“ dodal k tomu profesor Dave Goulson , který se na výzkumu také podílel. „Zdá se, že vytváříme obrovské plochy země, které jsou nevhodné pro jakékoliv formy života – a jsme tedy momentálně na cestě k ekologickému armagedonu. Pokud ztratíme hmyz, zkolabuje všechno.“ 

Francouzská vláda má plán snížit množství používaných pesticidů na polovinu do roku 2020, ale ve Francii se prodej těchto látek zatím stále zvyšuje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
včera v 16:46

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
včera v 13:54

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
včera v 11:44

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
včera v 10:47
Načítání...