Samořiditelný vůz poprvé zabil člověka. Nehoda zhoršila statistiky a zvýšila nebezpečnost v porovnání s běžnými auty

Nahrávám video

V neděli večer kolem desáté hodiny srazilo v arizonském městě Tempe auto člověka. Devětačtyřicetiletá žena zraněním později podlehla. Vzhledem k tomu, jak málo kilometrů autonomní automobily zatím najezdily, stačila jediná nehoda a hned se výrazně zhoršila statistika bezpečnosti těchto vozů.

Elaine Herzbergovou, která přecházela přes ulici, přejel vůz Volvo XC90 SUV, který je v autonomním režimu - za volantem byl přitom ale i lidský řidič, který měl sledovat technologii, a pokud by došlo k nějakému problému, převzal by řízení. Podívejte se na záběry z kamery v autě:

Automobil patří společnosti Uber; ta na tuto informaci zareagovala tím, že své autonomní vozy stáhla z běžného provozu v ulicích řady měst, kde už takto vozí pasažéry. Případ souběžně vyšetřuje nejen místní policie v úzké spolupráci s Uberem, ale také americké úřady a agentury National Transportation Safety Board a National Highway Traffic Safety Administration.

Smrt v nejhorší možnou dobu

Sektor autonomních automobilů a autobusů má podle řady expertních studií obrovskou budoucnost, mohl by změnit způsob, jak se lidé většinu 20. století přepravovali, ale také mnoho dalších stránek lidského života.

Mnoho společností do této technologie investovalo miliardy – jak do samotných úprav aut, tak do systémů, které mají auta navádět a řídit. Doufají, že už brzy je budou moci nasadit do běžného komerčního provozu a vydělají na tom mnohem víc, než investovaly.

Doba, než se to povede, může trvat ještě roky, právě nyní je ale celý sektor nejzranitelnější: autonomní auta jsou už sice v ulicích, ale ještě nejsou ani zdaleka bezchybná.

Proč právě Arizona?

Že k první smrtelné nehodě autonomního auta došlo právě v Arizoně, rozhodně není náhoda. Pokud se něco takového mohlo stát, muselo k tomu dojít právě zde, protože právě v Arizoně svá autonomní auta testuje většina firem, které v tomto segmentu podnikají – Uber, Lyft, Waymo i další. Proč?

Tento stát jednak nabízí vhodné klima; automobily se nemusí učit přizpůsobovat jízdu odlišným meteorologickým podmínkám, protože je zde velmi stabilní klima vhodné pro jízdu po silnici, 330 dní v roce zde jasně svítí slunce. Pro auta založená na senzorech, jimiž musí mapovat krajinu před sebou, je to zásadní výhoda.

Současně, a to je asi ještě důležitější, zde neexistují žádná omezení pro autonomní automobily. Ty zde mohou jezdit bez jakýchkoliv restrikcí, úplně stačí mít vyřízenou standardní registraci. Navíc firmy, které zde auta testují, nemusí s úřady sdílet žádná data ani informace o tom, co dělají. Nemusejí se tedy nijak obávat, že by přišly o svá obchodní tajemství, přitom je vše vyjde velmi levně.

„Přestože jiné státy zavádějí pravidla pro testy autonomních vozidel, Arizona necítí potřebu něco takového implementovat,“ uvedl už v roce 2017 mluvčí arizonského ministerstva dopravy pro web Wired. Na začátku letošního března podepsal arizonský guvernér Doug Ducey výnos, kterým povolil testovat, nebo dokonce plně provozovat automobily bez řidičů.

Společnost Waymo (tedy sesterská firma Googlu) se rozhodla, že ještě letos v hlavním městě státu, ve Phoenixu, začne s plně autonomní taxislužbou. Ještě nedávno byla v USA zemí autonomním autům zasvěcenou Kalifornie, kvůli zákonným omezením se to změnilo.

Kalifornie totiž zavedla pro vývojáře těchto technologií povinnost, aby s veřejností sdíleli všechna data o testování – tedy i vše o nehodách a situacích, kdy musí kontrolu nad vozem převzít člověk. Od dubna chce ale i Kalifornie povolit, aby se zde mohly testovat automobily i bez řidiče, který by zasáhl v případě nehody nebo rizika.

Nahrávám video

Když nejsou zákony

Autonomní automobily trpí stejným problémem jako řada dalších segmentů moderních průmyslových odvětví: vývoj zde jde příliš rychle vpřed. A to takovou rychlostí, že na to zákony a zákonodárci nestíhají reagovat.

Ve Spojených státech zatím nevznikl federální zákon, který by vytvořil pravidla a omezení pro celý stát. Takový zákon už sice existuje, měl by každé firmě povolit testování až 100 000 vozů, a dokonce byl už na podzim schválený Sněmovnou reprezentantů. Zatím ale neprošel v Senátu, kde se zákonodárci obávají toho, aby tyto technologie nebyly příliš agresivní.

Podle serveru Wired nedělní nehoda rozhodně korporátním zájmům nepomůže: „Tento tragický incident jasně ukazuje, že autonomní technologie má před sebou ještě dlouhou cestu, než bude opravdu bezpečná pro cestující, chodce i jiné řidiče, s nimiž bude sdílet americké silnice,“ uvedl již v tiskovém prohlášení demokratický senátor Richard Blumenthal. „V našem spěchu za inovacemi nesmíme zapomenout na základní pravidla bezpečnosti.“

Co víme o nehodě?

Přestože vyšetřování není ještě dokončené, je o nehodě z města Tempe, která určitě bude mít vliv na další budoucnost autonomních aut, informací poměrně hodně.

Podmínky byly v neděli ideální: bylo příjemně teplo, vítr byl slabý a vlhkost vzduchu se pohybovala kolem dvaceti procent – nic z toho nemohlo nějak negativně ovlivnit senzory automobilu. Podle policie i dalších zpráv došlo k nehodě na křižovatce čtyř pěti- a šestiproudových silnic, což je místo, kde se nedá očekávat přítomnost chodce, navíc mimo přechod.

Vůz byl v autonomním módu a podle deníku NY Times se pohyboval v době srážky rychlostí asi šedesát kilometrů za hodinu. Žena vedla po svém boku jízdní kolo, automobil před srážkou vůbec nezpomalil a jeho lidský operátor nejevil podle policie žádné známky změněného stavu vědomí. Objevují se spekulace, že právě bicykl mohl způsobit, že automobil nerozeznal člověka za ním, ale jde opravdu jen o spekulace.

Statistika: Autonomní auta jsou nebezpečnější než řidiči

Tato nehoda není první, kdy kvůli nehodě autonomního vozu zemřel člověk. Už roku 2016 narazila autonomní Tesla do přívěsu, její řidič zemřel. Podle federálních vyšetřovatelů za nehodu nemohl systém, auto tedy člověka nezabilo. Situace z neděle je zcela jiná - právě systém vozu je hlavním podezřelým, že smrtelnou nehodu způsobil. 

Jak je tomu tedy nyní s bezpečností autonomních vozidel z hlediska statistiky? V roce 2016 na amerických silnicích zemřelo asi 37 000 osob, 6000 z nich byli chodci – to je asi 16 mrtvých chodců na den. To odpovídá 1,18 smrti na 100 milionů najetých mil. Autonomní automobily dodnes najezdily mnohem méně: auta Waymo ujela asi 5 milionů mil, vozy Uberu asi 3 miliony mil. Když se připočtou i jízdy menších společností, dostaneme se asi na 10 milionů mil – statisticky jsou tedy nyní autonomní vozy desetkrát víc smrtící než řidiči.

„To je další důkaz, že technologie, o nichž mluvíme, nemusí být ještě připravené pro masivní nasazení na silnicích,“ prohlásil pro Wired Bryan Reimer, který se tomuto tématu věnuje na slavné univerzitě MIT. „Potenciál této technologie je ohromný. Jedná se ale o evoluci, ne revoluci,“ dodává vědec.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 19 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.