Sci-fi guru Arthur C. Clarke předpověděl telekomunikační družice i mobilní telefony

Velmistra žánru sci-fi nejvíce proslavily romány 2001: Vesmírná odysea či Setkání s Rámou. Předvídal telekomunikační satelity, mobilní telefony, cestu člověka na Měsíc a vymyslel pojem „globální vesnice“. Jeho prózy přitom neztrácely humanistický rozměr. V sobotu uplyne od jeho narození rovné století.

A. C. Clarke
Zdroj: WIkimedia Commons Autor: Mamyjomarash

Sir Arthur Charles Clarke se narodil v městě Minehead (hrabství Somerset) 16. prosince 1917 jako nejstarší ze čtyř dětí telegrafistky a telefonisty. V roce 1936 odešel do Londýna, kde pracoval jako úředník, ale také vstoupil do Britské meziplanetární společnosti (později byl i jejím předsedou) a právě ve věstníku tohoto spolku vydával první odborné články.

„Dostatečně pokročilou technologii nelze odlišit od magie.“

Arthur Charles Clarke

Během druhé světové války sloužil Clarke jako instruktor u radarových jednotek Britského královského letectva. Později vystudoval fyziku a matematiku na King's College v Londýně.

Do vývoje techniky zasáhl Clarke knihou o satelitních telekomunikacích. V roce 1954 napsal vedoucímu vědeckého oddělení meteorologické služby USA dopis o možnosti využití kosmických satelitů pro předpovídání počasí. Clarke dokázal předpovědět obrovské množství trendů, které se pak opravdu uskutečnily:

  • Roku 1976 na konferenci AT&T/MIT předpověděl, že budeme komunikovat přes klávesnice propojené s obrazovkami - tedy vlastně moderní podobu počítačů a internetu
  • Clarke v řadě románů předvídal, že lidé budou komunikovat pomocí videohovorů; služby jako Skype tak předvídal desítky let předtím, než vznikly
  • Roku 1976 věřil, že bude existovat síť, na které se propojí znalosti lidstva, které si na ní bude vyměňovat informace i obrázky
  • V této knihovně se měli lidé orientovat pomocí hledání, které bude ovládat nějaký stroj
  • Předpověděl, že dopisy se stanou elektronickými
  •  Předpokládal miniaturizaci telefonů tak, že budou moci být nošené v ruce
  • Popisoval i hodinky používané ke komunikaci 

Literární kariéra

První povídku mu uveřejnili už v roce 1946. Proslavila ho pak próza Konec dětství (1953, česky 1962). A v 60. letech už jednoznačně patřil k obecně uznávaným autorům žánru. Roku 1965 spolupracoval s režisérem Stanleym Kubrickem na scénáři k filmu 2001: Vesmírná odysea, který vycházel z Clarkovy povídky s názvem Hlídka (The Sentinel).

Hlavní myšlenku filmu Clarke později zpracoval ve stejnojmenné knize. Vize dalšího vývoje lidstva, případné kontakty s jinou inteligencí a pátrání po smyslu expanze do vesmíru, které v ní předestřel, mají trvalou platnost. Kniha má schopnost oslovit i čtenáře, kteří jinak tato témata moc neřeší.

Vysokou literární úroveň s mnoha technickými i filozofickými nápady si Clarke udržel i v dalších dílech. Z nich vyniká román Rajské fontány, kde popularizuje myšlenku kosmického výtahu. Anebo Setkání s Rámou, pojednávající o příletu mimozemské kosmické lodi na naši planetu.

Clarkovy povídky vynikají sevřenou formou a překvapivými pointami. Například v Betlémské hvězdě (The Star) se katolický kněz na palubě kosmické lodi vypořádává s náhlým zjištěním, že supernova, která na Zemi oznámila narození Ježíše, ve svém okolí současně zahubila velmi vyspělou mimozemskou civilizaci. 

Možná nejzajímavější část Clarkovy tvorby představují takzvané paranormální jevy, telekineze a další mimovědecké obory. Velké obliby došel televizní seriál Svět tajemných sil A. C. Clarka.

Čeština je Clarka plná

Celkem má Clarke na svém kontě více než 60 titulů, kterých se prodalo přibližně 50 milionů výtisků. Kromě povídek a románů mezi nimi figurují také futurologické studie, úvahy a eseje na nejrůznější témata. V češtině jsou k dispozici všechny jeho důležité knihy včetně životopisu Životní odyssea Arthura C. Clarka (1992, česky 1995).

Druhou polovinu svého života strávil Clarke, který byl téměř 20 let upoután na kolečkové křeslo, na Srí Lance, kde obrátil svoji pozornost od vesmíru k podmořskému světu.

Na kontě má četná ocenění, mimo jiné byl například roku 1994 nominován na Nobelovu cenu za mír. A v roce 2000 mu britská královna udělila šlechtický titul. Zemřel v březnu 2008, krátce po svých 90. narozeninách. V jeho osobě odešel poslední klasik vědeckofantastické literatury. A jeho jméno nese jedna z planetek či dinosaurus.