Rusko o dva dny odložilo start nákladní kosmické lodi, důvod neuvedlo

Řízení ruských vesmírných letů dnes o dva dny odložilo start nákladní kosmické lodi Progress MS-7, která má k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) vynést 2,5 tuny nákladu. Loď měla být poprvé pokusně vynesena na oběžnou dráhu ve zkráceném tříhodinovém režimu, při kterém obletí Zemi jen dvakrát.

O příčinách odkladu se informace z Bajkonuru nezmiňují. Agentura TASS oznámila, že pro sobotní start se s experimentálním letovým režimem nepočítá, k ISS loď poletí v dřívějším dvoudenním časovém schématu.

Dnešní test mělo umožnit nasazení nové nosné rakety Sojuz 2.1a, což je modernizovaný typ s novými systémy řízení, vyšší nosností a výkonnější hnací jednotkou, uvedl TASS. Poslední let její předchůdkyně Sojuz U, která se používala od roku 1973, se uskutečnil letos v únoru.

Dosud ruské kosmické lodě cestují k orbitálnímu komplexu dva dny nebo jen šest hodin, během nichž čtyřikrát obletí Zemi. Koncem srpna agentura Roskosmos oznámila, že možností použít zkrácené tříhodinové schéma se bude zabývat až po jeho prověření na nákladních lodích Progress MS. Dnešní start měl být prvním testem.

Na ISS od konce července pracují ruský kosmonaut Sergej Rjazanskij, americký astronaut Randolph Bresnik a jejich italský kolega z Evropské kosmické agentury (ESA) Paolo Nespoli. V polovině září posádku doplnili Rus Alexandr Misurkin a Američané Mark Vande Heie a Joseph Acaba.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 3 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 4 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 6 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 7 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 7 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 10 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
včera v 16:21

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
včera v 11:49
Načítání...