Vědci vytvořili umělé kostní buňky. Pomocí přístroje na zkoumání gravitačních vln

Technologie původně vymyšlená k detekci gravitačních vln se stala základem jiného důležitého objevu – vědci pomocí ní vytvořili umělou kostní tkáň, která se dá využít v ortopedické medicíně.

Na tomto projektu spolupracovali experti ze tří skotských univerzit; výsledkem je třírozměrná mineralizovaná kost poprvé vyrobená v laboratoři.

Kosti jsou po krvi druhou nejvyužívanější tkání v rekonstrukční medicíně. Ale z pacientova těla se jí dá odebrat jen omezené množství, kosti od dárců jsou zase často tělem odmítány. Práce s kostmi je tedy velmi komplikovaná a omezuje se na kosti, které neobsahují žádné buňky schopné regenerace – což značně omezuje velikost oprav.

Vesmírná technologie vytváří kosti

V odborném časopise Nature Biomedical Engineering nyní vědci popsali řešení tohoto problému. Využili laserového interferometru, tedy přístroje, který byl vyvinut pro detekci vesmírných objektů a gravitačních vln. Pomocí něj změnili takzvané mezenchymální buňky od lidských dárců na buňky kostní. Tyto třírozměrné štěpy bude možné po dalších testech implantovat nemocným lidem – opraví nebo nahradí potom poškozené části kostí.

Mezenchymální kmenové buňky lidské tělo vytváří v kostní dřeni. Mají potenciál vytvářet celou řadu specializovaných druhů buněk – kostí, chrupavek nebo svalů. Proces, který vědci použili, je změní přesně podle jejich přání, tedy na vzácnou kostní hmotu. Protože se na to dají využít mezenchymální buňky samotného pacienta, není třeba se obávat, že by tato implantovaná tkáň byla tělem odmítnuta. Výsledkem by mělo být to, že lékaři budou schopni napravovat rozsáhlejší a závažnější poškození kostí.

Technologie, která změní životy lidí

Jedním z autorů nové metody je profesor Matthew Dalby z glasgowské univerzity. „Je to vzrušující krok vpřed a přivádí nás blíže k tomu vytvořit techniku, která je použitelná pro konkrétní terapie,“ uvedl vědec. Proces je podle něj ve velmi pokročilém stavu, k prvním testům na lidech by mohlo dojít už za tři roky.

Výzkum spolufinancovala nezisková charitativní organizace Find A Better Way. Její ředitel Lou McGrath popsal hlavní výhody této technologie: „Výroba syntetické kostní tkáně má potenciál změnit životy obrovského množství lidí, kteří například přežili se závažnými zraněními explozi nášlapné miny.“

Pro mnoho takových lidí by to znamenalo proměnu jejich života – k tomu, aby mohli normálně chodit, dnes chybí třeba jen několik centimetrů kostí; dnes taková náhrada neexistuje, takže takto zranění lidé končí na vozíku, v lepším případě s protézou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 17 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 18 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 20 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 21 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 21 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
včera v 07:30

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...