Huskyové končí čím dál častěji v útulcích. Příčinou je obliba seriálu Hra o trůny

Počet huskyů v útulcích v posledních letech výrazně vzrostl. Podle expertů za to může vliv seriálu Hra o trůny.

Že jde právě o důsledek tolik oblíbeného seriálu z produkce HBO, podle ochránců zvířat dokazují jména psů odevzdávaných do psích útulků nebo nalezených, když je jejich majitelé opustí – až příliš často se jmenují podle vlků ze seriálu: Duch, Nymerie nebo Lady.

  • Husky pochází ze Sibiře, z okolí řeky Kolymy, kde byl vyšlechtěn již v pravěku. Čukčům sloužil především jako tažné zvíře jejich saní, ale také ho využívali k lovu. Pravděpodobně se vyvinul z tehdy velmi využívané lajky, která se chovala na severu obou kontinentů. Když ho v 19. století objevili obchodníci s kožešinami na Aljašce, rychle se s nimi dostal do Ameriky, kde se stal nesmírně oblíbeným. Za druhé světové války je používali vojáci pro záchranou a pátrací službu.

„Jak to víme? Lidé své psy čím dál více čipují, takže se dozvíme jejich jméno, jméno psa i jeho věk,“ uvedl pro San Francisco Gate Randee McQueen z kynologického klubu Bay Area Siberian Husky Club. Přiznává se, že seriál nesleduje, takže ho překvapilo, že tolik nalezených huskyů mělo stejná jména. „Pak mi ale jeden z kolegů řekl, že všechna jsou ze Hry o trůny.“ Že to není náhoda, ale jde o rozšířenější fenomén, potvrdily i další organizace zaměřené na záchranu psů v USA. Podle nich se počet opuštěných huskyů v poslední době více než zdvojnásobil.

Podíl huskyů mezi opuštěnými zvířaty je jasně patrný, kynologům ale není jasné, proč si fanoušci Hry o trůny vybrali právě je. Psi jsou sice vizuálně opravdu značně podobní „zlovlkům“, kteří patří hlavním hrdinům knižní a seriálové ságy, ale existuje i mnoho dalších plemen, jež vypadají podobně. Nejpravděpodobnější je, že si lidé kvůli oblibě seriálu osvojují různá plemena podobná těm z televize, ale právě huskyové mají smůlu v tom, že jsou poměrně nároční na péči. Potřebují hodně pohybu, péči vyžaduje i jejich srst.

Celosvětový problém

Netýká se to pouze USA, podobná čísla hlásí totiž i Velká Británie. Už v září roku 2014 informoval deník Independent, že počet opuštěných sibiřských huskyů a jim podobných plemen stoupl během pár let o 700 procent.

Zástupci zvířecí charity Blue Cross upozornili, že popularita těchto zvířat téměř jistě souvisí s Hrou o trůny. A také oni varovali, že huskyové jsou plemeno vhodné spíše pro zkušenější chovatele a nepříliš vhodné do bytů ve městech.

Není to první a téměř určitě ani poslední případ, kdy popkultura zvýšila zájem o nějaké zvíře – a to na to potom doplatilo. Podle lidí ze záchranných center se poptávka po nějakém zvířeti zvedne skoro vždy, když v kinech uspěje nějaký film, v němž se zvíře objeví. Problém se seriály je v tom, že jsou v centru pozornosti několik let, takže je pro ně snadnější vyvolat vlnu zájmu.

V minulosti se to týkalo například rybek klaunů známých z pohádky Hledá se Nemo, ještě horší dopad ale má popularita série o čarodějnickém učni Harry Potterovi na asijské sovy. Již dříve naznačovali ochránci přírody, že od doby, kdy se Harry Potter stal slavným, stoupá poptávka po sovách – především na černém trhu v asijských zemích. Nyní to vědci jednoznačně potvrdili v Indonésii.

Problém u sov

Ptáci byli v Indonésii vždy oblíbenými domácími zvířaty, ale sov se to netýkalo. Jsou příliš velké a dost náročné – podle záznamů z ptačích trhů v letech 1980, 1990 a 2000 se na nich tito ptáci téměř neobjevovali. To se ale zcela změnilo na začátku 21. století, kdy naopak poptávka začala strmě růst.

Biologové ve studii vydané v odborném časopise Global Ecology and Conservation popsali, jak se po roce 2000 proměnily trhy s ptáky na Jávě a Bali. Podle jejich odhadů se každoročně prodá na indonéských ptačích trzích asi 12 000 puštíků a tisíce exemplářů větších druhů sov, jako jsou sova pálená, sova klínočelá, nebo ketupa malajská. Zájem o puštíky není podle autorů studie náhodný – sova Rona Weasleyho je popisována právě jako puštík.

Drtivá většina takto obchodovaných sov je odlovena v divoké přírodě, obchodování s nimi je tedy nelegální. „Když jsem zkoumal ptačí trhy v devadesátých letech dvacátého století, narazil jsem na každém tržišti na jednu nebo dvě sovy mezi tisícovkami jiných ptáků. Spousta ptačích trhů ale dokonce neprodávala ani jedinou sovu. Když se dnes vrátím na ta stejná místa, vidím tam tucty sov mnoha druhů – všechny ulovené v přírodě,“ uvádí jeden z autorů studie, Vincent Nijman.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Neurážejte naše AI, varuje Anthropic uživatele

Lidé, kteří používají modely umělé inteligence (AI) společnosti Anthropic, by je podle ní už nadále neměli urážet a úmyslně je stresovat. Nová pravidla říkají, že uživatelé by mohli kvůli porušování těchto pravidel přijít o přístup ke službám firmy.
před 20 hhodinami

Objev tábora lovců mamutů v Ústí je naprostý unikát, říká archeolog

Až doposud chyběl důkaz o tom, že by se v pravěku lovili mamuti i na území dnešních Čech. Zatímco na Moravě se našla celá řada míst spojených s lovci těchto srstnatých tvorů, v Čechách jich bylo nula. Až do doby, než začal dozorový výzkum při stavbě justičního paláce v Ústí nad Labem. Detaily popisuje v rozhovoru archeolog Dominik Chlachula.
včera v 08:00‌‌

Mnohým AI chybí dostatečná opatření při dotazech vztažených k terorismu, varuje zpráva

Mnoho modelů umělé inteligence (AI) nemá dostatečné bezpečnostní mechanismy proti žádostem o „pomoc při teroristické operaci“, uvádí iniciativa Tech Against Terrorism v páteční zprávě.
9. 10. 2026‌‌

Za padesát let zmizely tři čtvrtiny volně žijících obratlovců

Populace volně žijících obratlovců klesly v letech 1970 až 2022 v průměru o 73 procent. Největšími hrozbami pro tyto živočichy jsou ztráta a degradace stanovišť, nadměrné využívání přírodních zdrojů, klimatická změna, znečištění, invazní druhy nebo nemoci. Nejhůře jsou na tom sladkovodní populace živočichů, které poklesly průměrně o 85 procent. Vyplývá to ze Zprávy o stavu planety 2026 (Living Planet Report).
9. 10. 2026‌‌

Emise skleníkových plynů za poslední dekádu měly dopad na sílu veder v Evropě, ukazuje studie

Když Evropu zasáhne mimořádná vlna veder, dokážou klimatologové poměrně dobře stanovit, jakou roli v ní sehrála člověkem způsobená změna klimatu. Nedávno publikovaná studie si ale klade mnohem složitější otázku – dá se v konkrétní vlně veder rozeznat vliv části skleníkových plynů, konkrétně těch, které lidstvo vypustilo teprve během posledních deseti let?
9. 10. 2026‌‌

AI vyřešila stovky matematických problémů, tvrdí OpenAI. Vědci protestují

Společnost OpenAI zaměřená na výzkum a vývoj umělé inteligence (AI) zveřejnila rozsáhlou sbírku matematických výpočtů, které vytvořil její nový interní model. Podle deníku The New York Times (NYT) výsledky na jednu stranu odhalují, čeho jsou nejpokročilejší modely AI schopny, ale vyvolávají i otázku, do jaké míry se výsledky opírají o práci skutečných matematiků. Překotný vývoj AI také vyvolává obavy, že firmy technologii vyvíjejí rychleji, než se změně dokáže přizpůsobit akademické prostředí.
8. 10. 2026‌‌

Rakovina dutiny ústní zabije ročně stovky Čechů. Člověk ji může odhalit sám, radí stomatolog

Stovky lidí ročně zbytečně zemřou na rakovinu dutiny ústní, hlavně proto, že se s touto diagnózou dostanou k lékaři pozdě. Ve skutečnosti mohou ale hodně udělat sami, tento nádor se dá totiž odhalit i pomocí samovyšetření. Včasný záchyt je pro toto zhoubné onemocnění klíčový, říká v rozhovoru pro ČT24 přednosta Stomatologické kliniky FN Plzeň Lukáš Hauer.
8. 10. 2026‌‌

Větrné elektrárny mohou ochlazovat mořskou hladinu, ukázal výzkum

Spočítat dopady větrných elektráren na okolí není úplně snadné – zejména na moři, kde existuje spousta nejrůznějších vlivů, jejichž dopady komplikují vyhodnocení. Teď přišli s kvalifikovanými odhady experti ze Skotska.
8. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.