Huskyové končí čím dál častěji v útulcích. Příčinou je obliba seriálu Hra o trůny

Počet huskyů v útulcích v posledních letech výrazně vzrostl. Podle expertů za to může vliv seriálu Hra o trůny.

Že jde právě o důsledek tolik oblíbeného seriálu z produkce HBO, podle ochránců zvířat dokazují jména psů odevzdávaných do psích útulků nebo nalezených, když je jejich majitelé opustí – až příliš často se jmenují podle vlků ze seriálu: Duch, Nymerie nebo Lady.

  • Husky pochází ze Sibiře, z okolí řeky Kolymy, kde byl vyšlechtěn již v pravěku. Čukčům sloužil především jako tažné zvíře jejich saní, ale také ho využívali k lovu. Pravděpodobně se vyvinul z tehdy velmi využívané lajky, která se chovala na severu obou kontinentů. Když ho v 19. století objevili obchodníci s kožešinami na Aljašce, rychle se s nimi dostal do Ameriky, kde se stal nesmírně oblíbeným. Za druhé světové války je používali vojáci pro záchranou a pátrací službu.

„Jak to víme? Lidé své psy čím dál více čipují, takže se dozvíme jejich jméno, jméno psa i jeho věk,“ uvedl pro San Francisco Gate Randee McQueen z kynologického klubu Bay Area Siberian Husky Club. Přiznává se, že seriál nesleduje, takže ho překvapilo, že tolik nalezených huskyů mělo stejná jména. „Pak mi ale jeden z kolegů řekl, že všechna jsou ze Hry o trůny.“ Že to není náhoda, ale jde o rozšířenější fenomén, potvrdily i další organizace zaměřené na záchranu psů v USA. Podle nich se počet opuštěných huskyů v poslední době více než zdvojnásobil.

Podíl huskyů mezi opuštěnými zvířaty je jasně patrný, kynologům ale není jasné, proč si fanoušci Hry o trůny vybrali právě je. Psi jsou sice vizuálně opravdu značně podobní „zlovlkům“, kteří patří hlavním hrdinům knižní a seriálové ságy, ale existuje i mnoho dalších plemen, jež vypadají podobně. Nejpravděpodobnější je, že si lidé kvůli oblibě seriálu osvojují různá plemena podobná těm z televize, ale právě huskyové mají smůlu v tom, že jsou poměrně nároční na péči. Potřebují hodně pohybu, péči vyžaduje i jejich srst.

Celosvětový problém

Netýká se to pouze USA, podobná čísla hlásí totiž i Velká Británie. Už v září roku 2014 informoval deník Independent, že počet opuštěných sibiřských huskyů a jim podobných plemen stoupl během pár let o 700 procent.

Zástupci zvířecí charity Blue Cross upozornili, že popularita těchto zvířat téměř jistě souvisí s Hrou o trůny. A také oni varovali, že huskyové jsou plemeno vhodné spíše pro zkušenější chovatele a nepříliš vhodné do bytů ve městech.

Není to první a téměř určitě ani poslední případ, kdy popkultura zvýšila zájem o nějaké zvíře – a to na to potom doplatilo. Podle lidí ze záchranných center se poptávka po nějakém zvířeti zvedne skoro vždy, když v kinech uspěje nějaký film, v němž se zvíře objeví. Problém se seriály je v tom, že jsou v centru pozornosti několik let, takže je pro ně snadnější vyvolat vlnu zájmu.

V minulosti se to týkalo například rybek klaunů známých z pohádky Hledá se Nemo, ještě horší dopad ale má popularita série o čarodějnickém učni Harry Potterovi na asijské sovy. Již dříve naznačovali ochránci přírody, že od doby, kdy se Harry Potter stal slavným, stoupá poptávka po sovách – především na černém trhu v asijských zemích. Nyní to vědci jednoznačně potvrdili v Indonésii.

Problém u sov

Ptáci byli v Indonésii vždy oblíbenými domácími zvířaty, ale sov se to netýkalo. Jsou příliš velké a dost náročné – podle záznamů z ptačích trhů v letech 1980, 1990 a 2000 se na nich tito ptáci téměř neobjevovali. To se ale zcela změnilo na začátku 21. století, kdy naopak poptávka začala strmě růst.

Biologové ve studii vydané v odborném časopise Global Ecology and Conservation popsali, jak se po roce 2000 proměnily trhy s ptáky na Jávě a Bali. Podle jejich odhadů se každoročně prodá na indonéských ptačích trzích asi 12 000 puštíků a tisíce exemplářů větších druhů sov, jako jsou sova pálená, sova klínočelá, nebo ketupa malajská. Zájem o puštíky není podle autorů studie náhodný – sova Rona Weasleyho je popisována právě jako puštík.

Drtivá většina takto obchodovaných sov je odlovena v divoké přírodě, obchodování s nimi je tedy nelegální. „Když jsem zkoumal ptačí trhy v devadesátých letech dvacátého století, narazil jsem na každém tržišti na jednu nebo dvě sovy mezi tisícovkami jiných ptáků. Spousta ptačích trhů ale dokonce neprodávala ani jedinou sovu. Když se dnes vrátím na ta stejná místa, vidím tam tucty sov mnoha druhů – všechny ulovené v přírodě,“ uvádí jeden z autorů studie, Vincent Nijman.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 6 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 8 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 9 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 11 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 14 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
včera v 16:31

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
včera v 14:45

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
včera v 13:18

Evropský pohled