Proč mají staří lidé horší spánek? Našim předkům to zachraňovalo životy, tvrdí nová teorie

Horší kvalita spánku u seniorů je podle vědců značně složitým a hlavně komplexním problémem. Na jeden z faktorů, které ji způsobují a který byl doposud přehlížen, upozornil výzkum expertů na spánek z University of Toronto. Ukazuje, že příčiny by mohly být i evoluční a našim předkům mohl krátký a lehký spánek starců hodně pomáhat.

Staří lidé se probouzejí velice brzy. Autoři práce zveřejněné v odborném časopise se domnívají, že je to proto, že se našim prapředkům žijícím v divočině velice hodilo, aby ve skupině vždy někdo bděl – zejména kvůli predátorům, kteří tlupu nebo kmen ohrožovali.

Ve spánku je člověk nejvíce zranitelný a současně v době, kdy spí (tedy v noci), nejčastěji útočí predátoři, kteří pro něj představují největší nebezpečí. A v této době by vždy někdo měl bdít.

Funkční společnost je vyvážená 

Vědci se samozřejmě zkoumání spánku věnují již desetiletí, ale tento fenomén se jim zatím nepodařilo popsat: výzkum totiž probíhá většinou individuálně a v laboratorních podmínkách, kde se jen těžko simulují podmínky, jaké zažívaly skupiny lidí v době kamenné. A tak se tým kanadských vědců rozhodl vyrazit do prostředí co nejvíce podobného tomu, kde se formovaly vlastnosti moderního člověka.

Jejich výzkum probíhal v Tanzanii mezi příslušníky lidu Hadza, kteří stále ještě žijí v podmínkách lovecko-sběračské společnosti. Vědci rozdali 33 domorodcům přístroje, které po 20 dní a nocí sledovaly jejich spánkové rytmy. Zjistili, že za období 200 hodin spali současně všichni příslušníci kmene pouze 18 minut – jinak vždy někdo bděl.

To ale nebylo vše, tým také našel zásadní rozdíl mezi spánkovými rytmy mladých a starých: zatímco mladí se chovali jako noční sovy, staří byli naopak typickými skřivánky. Tedy mladí lidé pozdě usínali, zatímco staří zase brzy vstávali.

Smysl prarodičů

„Jedním z důvodů, proč prarodiče žijí tak dlouho, je, že pomáhají přežít svým vnoučatům – uvádí některé hypotézy,“ uvedl v tiskové zprávě jeden z autorů studie David Samson. Je to patrné zejména u žen, které po nástupu klimakteria ztrácejí rozmnožovací schopnosti, takže by z čistě darwinistického pohledu neměly mít význam. Opak je pravdou, právě role babičky je podle mnoha poznatků zcela klíčovou jak pro rodinu, tak pro celé kmeny.

„Starší lidé tedy mohou díky kratšímu spánku bdít v době, kdy je zbytek populace ještě ve spánku. Pro kmen je tedy nesmírně důležité, aby v něm byli zastoupeni příslušníci všech věkových kategorií,“ dodal Samson.