Proč mají staří lidé horší spánek? Našim předkům to zachraňovalo životy, tvrdí nová teorie

Starší lidé spí hůře než mladí; to je dobře známá záležitost, o níž se ví stovky let. Problémy starších s kvalitou spánku řeší ale stále častěji lékaři – moderní technologie totiž kvalitu spánku zhoršují. Ale proč vlastně starší lidé spí hůře?

Horší kvalita spánku u seniorů je podle vědců značně složitým a hlavně komplexním problémem. Na jeden z faktorů, které ji způsobují a který byl doposud přehlížen, upozornil výzkum expertů na spánek z University of Toronto. Ukazuje, že příčiny by mohly být i evoluční a našim předkům mohl krátký a lehký spánek starců hodně pomáhat.

120 minut
Média jsou s námi více než spánek
Zdroj: ČT24

Staří lidé se probouzejí velice brzy. Autoři práce zveřejněné v odborném časopise se domnívají, že je to proto, že se našim prapředkům žijícím v divočině velice hodilo, aby ve skupině vždy někdo bděl – zejména kvůli predátorům, kteří tlupu nebo kmen ohrožovali.

Ve spánku je člověk nejvíce zranitelný a současně v době, kdy spí (tedy v noci), nejčastěji útočí predátoři, kteří pro něj představují největší nebezpečí. A v této době by vždy někdo měl bdít.

Funkční společnost je vyvážená

Vědci se samozřejmě zkoumání spánku věnují již desetiletí, ale tento fenomén se jim zatím nepodařilo popsat: výzkum totiž probíhá většinou individuálně a v laboratorních podmínkách, kde se jen těžko simulují podmínky, jaké zažívaly skupiny lidí v době kamenné. A tak se tým kanadských vědců rozhodl vyrazit do prostředí co nejvíce podobného tomu, kde se formovaly vlastnosti moderního člověka.

Jejich výzkum probíhal v Tanzanii mezi příslušníky lidu Hadza, kteří stále ještě žijí v podmínkách lovecko-sběračské společnosti. Vědci rozdali 33 domorodcům přístroje, které po 20 dní a nocí sledovaly jejich spánkové rytmy. Zjistili, že za období 200 hodin spali současně všichni příslušníci kmene pouze 18 minut – jinak vždy někdo bděl.

  • Hadzové jsou malá etnická skupina lovců a sběračů, žijících v rovníkové Africe u jezera Eyasi v Tanzanii. Jedná se o vymírající skupinu lidí, kterou badatelé začali zkoumat v nedávných letech. Hadzové jsou milovníci tabáku a konopí.

To ale nebylo vše, tým také našel zásadní rozdíl mezi spánkovými rytmy mladých a starých: zatímco mladí se chovali jako noční sovy, staří byli naopak typickými skřivánky. Tedy mladí lidé pozdě usínali, zatímco staří zase brzy vstávali.

Smysl prarodičů

„Jedním z důvodů, proč prarodiče žijí tak dlouho, je, že pomáhají přežít svým vnoučatům – uvádí některé hypotézy,“ uvedl v tiskové zprávě jeden z autorů studie David Samson. Je to patrné zejména u žen, které po nástupu klimakteria ztrácejí rozmnožovací schopnosti, takže by z čistě darwinistického pohledu neměly mít význam. Opak je pravdou, právě role babičky je podle mnoha poznatků zcela klíčovou jak pro rodinu, tak pro celé kmeny.

„Starší lidé tedy mohou díky kratšímu spánku bdít v době, kdy je zbytek populace ještě ve spánku. Pro kmen je tedy nesmírně důležité, aby v něm byli zastoupeni příslušníci všech věkových kategorií,“ dodal Samson.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Dvě exploze a konec. Vědci našli unikátní supernovu

Astronomové se stali svědky dramatického konce hvězdy – pomocí teleskopu totiž sledovali důkazy o tom, jak explodovala rovnou dvakrát. Je to poprvé, co vědci mohli zachytit takovou „dvojitou smrt“.
před 21 hhodinami

Evropa má novou družici, která může výrazně zlepšit předpovědi počasí

Nově vypuštěný satelit MTG-S1 umí měřit teploty vzduchu v různých výškách, takže by mohl přinést úplně novou rovinu do přesností předpovědí. Největší prospěch z něj bude mít Evropa, která ho financovala.
4. 7. 2025

Japonsko se jako první na světě pustí do těžby kovů z hlubokého mořského dna

Japonsko se od ledna příštího roku pokusí začít těžit kovy vzácných zemin z hlubokého mořského dna. Bude to první takový pokus na světě, řekl agentuře AFP ředitel vládního inovačního programu Šoiči Išii. Japonsko se tento týden zavázalo ke spolupráci se Spojenými státy, Austrálií a Indií na zajištění stabilních dodávek vzácných zemin. Sílí totiž obava z dominance Číny v dodávkách těchto kovů, které jsou nezbytné pro nové technologie.
4. 7. 2025

Odkud k vám přijede sanitka. Mapa ukazuje, jak síť pomoci pokrývá Česko

Každý rok přijmou operační střediska záchranných služeb zhruba dva miliony tísňových volání, tedy přibližně pět a půl tisíce denně. Sanitky vyjedou k nemocným nebo zraněným více než milionkrát ročně, za den mají tedy přes tři tisíce výjezdů. V mapě najdete informace odkud a jaký typ záchranného vozidla vyjíždí.
3. 7. 2025Aktualizováno3. 7. 2025

Archeologové našli na Hradecku keltské sídliště, které v tuzemsku nemá obdoby

Archeologové v trase budoucí dálnice D35 na Královéhradecku objevili zcela výjimečné sídliště z doby laténské. Tedy z doby, kdy u nás sídlili Keltové, konkrétně Bójové, po nichž získala naše země jméno. Lokalita nemá podle vědců svým rozsahem a počtem objevených artefaktů v Česku obdoby.
3. 7. 2025Aktualizováno3. 7. 2025

Nový český patent řeší recyklaci vzácných zemin i závislost na Číně

Vědecký tým Miloslava Poláška z Ústavu organické chemie a biochemie vynalezl nový způsob separace prvků vzácných zemin, lanthanoidů, bez nichž se neobejde moderní elektronika, medicína, automobilový ani obranný průmysl. Metoda umožňuje získat kovy jako například neodym nebo dysprosium z použitých neodymových magnetů, a to ekologickou cestou, pouhým srážením ve vodě, bez organických rozpouštědel a toxických látek.
2. 7. 2025Aktualizováno3. 7. 2025

Teplotní rekordy padaly i ve čtvrtek

Meteorologové varovali také ve čtvrtek před velmi vysokými teplotami. Zatímco ve středu zasáhla vlna veder zejména Čechy, o den později se přesunula hlavně na Moravu. Padaly tak další rekordy. Nejtepleji bylo ve Strážnici, kde naměřili 36,6 stupně Celsia. Přes 36 stupňů vystoupala teplota také na Břeclavsku.
3. 7. 2025Aktualizováno3. 7. 2025

Nejslavnější mešita v ohrožení. Hagia Sofia nemusí další zemětřesení zvládnout

Po patnácti stoletích existence je slavný svatostánek Hagia Sofia stojící v Turecku v problémech. Přestože stavba prochází rekonstrukcí, nemusí to stačit na to, aby přežila další silné otřesy, které Istanbul podle vědců čekají.
3. 7. 2025
Načítání...