Spousta hraček a doplňků pro malé děti se vyrábí ve velmi pestrých barvách, aby děti zaujaly. Ale jak vlastně novorozenci a kojenci barvy vnímají a vidí? Na tuto otázku se pokusil odpovědět tým Anny Franklinové, expertky na vnímání barev z University of Sussex.
Jde o jeden z prvních experimentů, které se tomuto tématu věnují – je totiž extrémně složité to zkoumat. Děti v tomto věku pochopitelně nejsou schopné odpovídat, takže vědci musí hledat složitější cesty. Dokonce existují teorie, které tvrdí, že novorozenci barvy vůbec nevidí – mnohdy totiž lépe reagují pouze na černo-bílé předměty a tvary.
„Ty práce, které existují, naznačují, že novorozenci nějaké barvy vidí, a to přesto, že jejich barevné vidění je opravdu omezené,“ uvedla Franklinová. Novorozené děti zřejmě nejsou schopné rozeznat šarlatovou od fuxiové, ale rozhodně vidí červenou. S tím, jak děti stárnou, jejich schopnost rozlišovat více barev výrazně stoupá, ukazuje nový výzkum. Děti ve věku 4-6 měsíců jsou již schopné třídit barvy do pěti kategorií, popisuje Franklinová ve článku, který vyšel na konci května v odborném časopise Proceedings of the National Academy of Sciences.
Známe barvy, i když neznáme jejich jména?
Vědci o tomto tématu dlouho spekulovali: je člověk schopný rozlišovat barvy, i když ještě nezná jména pro ně? A kde je pro děti třeba hranice mezi modrou a zelenou, když jsou si některé jejich odstíny značně podobné? Anna Franklinová připravila experiment, v němž to testovala na 179 dětech. Musely se dívat vždy na dva čtverce vedle sebe, přitom měli vědci k výběru čtverce 14 různých barev. Nejprve kojencům ukazovali vždy dva stejné čtverce současně, to trvalo velmi dlouhou dobu. Poté jeden ze čtverců nahradili jinak barevným – pokud na to děti nějak reagovali, brali to psychologové jako důkaz, že vidí odlišnou barvu. Tímto způsobem pak otestovali všech 14 barev.
Celý pokus trval řadu měsíců, „děti totiž třeba několik týdnů odmítaly úplně spolupracovat,“ uvedla vědkyně. Dost často se také stávalo, že během experimentu usínaly. Dospěla nakonec k tomu, že takto malé děti vidí barvy značně podobně jako dospělí – rozlišují červenou, žlutou, zelenou, modrou a fialovou. Vědci očekávali, že děti budou některé barvy vnímat odlišně než dospělí, ale to se nepotvrdilo – ve skutečnosti jsou kojenci opravdu spíše „malí dospělí“ než něco unikátního, alespoň ve vnímání barev.
Jsme naprogramovaní pro rozeznávání barev
Zdá se, že děti se již rodí s jakýmsi přeprogramováním na vnímání barev v mozku – tyto kategorie pěti základních barev jsou v nás uložené ještě před příchodem na svět. Všechny děti ve studii sice pocházely ze stejné kultury i jazyka, ale není důvod předpokládat, že by v jiných kulturách nebo jazykových oblastech byly výsledky práce diametrálně odlišné.
