Marihuana umí obrátit v mozku proces stárnutí, uvádí studie

Jako každý jiný orgán také lidský mozek stárne. V důsledku toho kognitivní schopnosti s postupujícím věkem klesají. Zná to každý, kdo se po čtyřicítce pokoušel naučit nějaký nový jazyk, anebo zkouší věnovat pozornost několika věcem současně. Tento proces je sice zcela přirozený, ale také může být příznakem postupující demence. Vědci již řadu let hledají cesty, jak tento proces zpomalit, anebo dokonce úplně zvrátit.

Vědcům z univerzit v Bonnu a na Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě se to nyní zřejmě podařilo – zatím u myší, ale klinické testy na lidech už jsou také za rohem. Myši mají relativně krátkou délku života, takže vykazují výrazné zhoršení kognitivních schopností už ve věku dvanácti měsíců. Vědci v rámci této studie podávali malé množství látky THC, aktivní složky v marihuaně, myším ve věku dvou, dvanácti a osmnácti měsíců po dobu čtyř týdnů. Vědci to popsali ve článku, který teď vyšel v časopise Nature.

Nahrávám video

Poté testovali jejich schopnost učit se a pokoušeli se u nich porovnávat různé paměťové výkony – například orientaci v prostoru nebo rozpoznávání dalších myší. Myši, jimž bylo podáno pouze placebo, vykazovaly očekávané zhoršení jak ve schopnosti učení, tak i v paměti. Naproti tomu kognitivní funkce zvířat léčených konopím byly stejně dobré jako u myši z kontrolní skupiny, tedy myši staré jen dva měsíce. „Léčba zcela potlačila ztrátu výkonu u starých zvířat,“ uvedl profesor Andreas Zimmer z Ústavu molekulární psychiatrie na univerzitě v Bonnu a člen skupiny Cluster of Excellence ImmunoSensation.

Experiment na základě dlouhých let teoretické přípravy

Úspěch této léčby je výsledkem dlouholetého pečlivého výzkumu. V první řadě vědci zjistili, že mozkové buňky u myší stárnou mnohem rychleji, když mozky myší neobsahují funkční receptory pro THC. Tyto receptory jsou proteiny, na které se látky připojí a tak spouštějí signální řetězec. Receptory CB1 jsou současně příčinou toho, proč má THC intoxikační efekt – napodobuje účinek kanabinoidů produkovaných přirozeně v těle. „S rostoucím věkem se množství kanabinoidů, které se přirozeně tvoří v mozku, snižuje,“ uvádí profesor Zimmer. „Když aktivita kanabinoidního systému klesá, dochází v lidském mozku k rychlému stárnutí.“

Aby přesně popsali, jaký účinek léčba pomocí THC má u starých myší, zkoumali vědci jednak tkáň jejich mozků a také genovou aktivitu léčených myší. Závěry byly pro výzkumníky překvapivé: molekulární struktura neodpovídala tomu, co víme o starých zvířatech, naopak byla podobná jako u mladých zvířat. „Vypadalo to, jako by léčba THC otočila molekulární hodiny,“ nadšeně výsledky přivítal Zimmer, když se ukázalo, že počet vazeb mezi nervovými buňkami v mozku se opět zvýšil. Právě to je důležitý předpoklad pro schopnost dalšího učení.

Další krok: klinická studie na člověku

Vědci pro tuto studii vybrali nižší dávky podávaného THC tak, aby se u myší neobjevily žádné vedlejší účinky, jako je například intoxikace. Jako další krok by vědci rádi provedli klinický test na lidech, aby zjistili, jestli stejným způsobem funguje také u nich a jestli i u nich pomáhá zvyšovat kognitivní schopnosti. Pokud by se to prokázalo, mohlo by se THC využívat například při léčbě stařecké demence.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Evropská energetika by zatím jako zcela bezemisní nefungovala. Chybí záložní zdroje

Evropa zatím nemá dostatek záložních zdrojů, které by nahradily výpadky energie, pokud by došlo k delším epizodám zatažené oblohy a nedostatku větru. Není to varování před reálným stavem, ale výsledek modelu, který pracuje se stavem, že by celý světadíl přešel na udržitelné zdroje. Dotyčné záložní zdroje by podle vědců byly velmi drahé.
před 1 hhodinou

Videohry pomáhají chlapcům překonat osamělost, u dívek to nefunguje, ukázala studie

Moderní počítačové hry mohou podle vědců podpořit sociální interakce mezi dospívajícími. Účinky hraní ale nejsou univerzálně kladné, liší se podle pohlaví. Zatímco chlapci často z interakcí těží, dívky mohou zažívat vyšší míru osamělosti a depresivní nálady, vyplývá ze studie, kterou vedl David Lacko z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Studii publikoval časopis Computers in Human Behavior.
před 3 hhodinami

Obří čínské solární farmy škodí ptákům, prokázala rozsáhlá studie

Čína se snaží nahradit své fosilní zdroje energie ekologičtějšími variantami, ale podle nového výzkumu její fotovoltaické elektrárny narušují hnízdění ptáků, což vede k menší rozmanitosti druhů. Popsali to experti v odborném časopise Science.
před 6 hhodinami

Další český snímek bodoval u NASA

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) zveřejnil v sobotu jako Astronomický snímek dne fotografii českého astronoma Jakuba Koukala z Hvězdárny ve Valašském Meziříčí na Vsetínsku. Informoval o tom Petr Horálek z Fyzikálního ústavu v Opavě. Snímek nazvaný Většinou Perseidy je už druhým českým snímkem, který NASA tento týden zveřejnila.
včera v 12:18

Klimatická změna způsobuje prudký nárůst teplot mořské hladiny u Evropy

Moře obklopující Evropu se ohřívají rychleji než průměrné klima planety. Má to dopady na přírodu, potravinové systémy i lidi žijící u pobřeží, uvádí studie výzkumné organizace World Weather Attribution, která vyšla v polovině srpna. Rekordně vysoké teploty mořské hladiny v evropských vodách jsou způsobené především klimatickou změnou, tvrdí vědci.
včera v 09:01

Vědci popsali finanční pasti, které se ukrývají ve videohrách „zadarmo“

Většinu útrat ve videohrách, které nabízejí pro hráče přístup zdarma, platí jen malá skupina hráčů. Ti ale utrácejí tolik, že jejich chování může připomínat aktivitu hazardních hráčů, ukázal výzkum.
22. 8. 2026

Vyvolávání deště v Kazachstánu budí v regionu obavy z „krádeže“ srážek

Vyprahlý Kazachstán se od jara uchyluje k metodě vyvolávání deště zvané „cloud seeding“, tedy „osévání mraků“, která se ve Střední Asii dosud nepoužívala, píše agentura AFP. Projekt vyvolal obavy v některých sousedních státech, zda manipulace s deštěm nepřipraví o srážky jiné části regionu, uvedlo Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL).
22. 8. 2026

Evropská věda hledá cestu, jak i skrze AI omezit testování na zvířatech

Sto padesát tisíc zvířat ročně, nejčastěji myší a potkanů, se využívá v Evropské unii k testování bezpečnosti běžně používaných chemických látek. V poslední době se objevují první náznaky, že to může jít i jinak. Vědci se snaží využít umělou inteligenci (AI), lidské buňky a takzvané miniorgány, aby vyvinuli novou generaci testů, které odhalují nebezpečné chemikálie. Mohly by lépe předpovídat rizika pro lidi i omezit využívání zvířat ve výzkumu.
22. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.