Vědcům z univerzit v Bonnu a na Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě se to nyní zřejmě podařilo – zatím u myší, ale klinické testy na lidech už jsou také za rohem. Myši mají relativně krátkou délku života, takže vykazují výrazné zhoršení kognitivních schopností už ve věku dvanácti měsíců. Vědci v rámci této studie podávali malé množství látky THC, aktivní složky v marihuaně, myším ve věku dvou, dvanácti a osmnácti měsíců po dobu čtyř týdnů. Vědci to popsali ve článku, který teď vyšel v časopise Nature.
Česká mládež drží první příčku v konzumaci hašiše a marihuany
Poté testovali jejich schopnost učit se a pokoušeli se u nich porovnávat různé paměťové výkony – například orientaci v prostoru nebo rozpoznávání dalších myší. Myši, jimž bylo podáno pouze placebo, vykazovaly očekávané zhoršení jak ve schopnosti učení, tak i v paměti. Naproti tomu kognitivní funkce zvířat léčených konopím byly stejně dobré jako u myši z kontrolní skupiny, tedy myši staré jen dva měsíce. „Léčba zcela potlačila ztrátu výkonu u starých zvířat,“ uvedl profesor Andreas Zimmer z Ústavu molekulární psychiatrie na univerzitě v Bonnu a člen skupiny Cluster of Excellence ImmunoSensation.
Experiment na základě dlouhých let teoretické přípravy
Úspěch této léčby je výsledkem dlouholetého pečlivého výzkumu. V první řadě vědci zjistili, že mozkové buňky u myší stárnou mnohem rychleji, když mozky myší neobsahují funkční receptory pro THC. Tyto receptory jsou proteiny, na které se látky připojí a tak spouštějí signální řetězec. Receptory CB1 jsou současně příčinou toho, proč má THC intoxikační efekt – napodobuje účinek kanabinoidů produkovaných přirozeně v těle. „S rostoucím věkem se množství kanabinoidů, které se přirozeně tvoří v mozku, snižuje,“ uvádí profesor Zimmer. „Když aktivita kanabinoidního systému klesá, dochází v lidském mozku k rychlému stárnutí.“
Aby přesně popsali, jaký účinek léčba pomocí THC má u starých myší, zkoumali vědci jednak tkáň jejich mozků a také genovou aktivitu léčených myší. Závěry byly pro výzkumníky překvapivé: molekulární struktura neodpovídala tomu, co víme o starých zvířatech, naopak byla podobná jako u mladých zvířat. „Vypadalo to, jako by léčba THC otočila molekulární hodiny,“ nadšeně výsledky přivítal Zimmer, když se ukázalo, že počet vazeb mezi nervovými buňkami v mozku se opět zvýšil. Právě to je důležitý předpoklad pro schopnost dalšího učení.
Další krok: klinická studie na člověku
Vědci pro tuto studii vybrali nižší dávky podávaného THC tak, aby se u myší neobjevily žádné vedlejší účinky, jako je například intoxikace. Jako další krok by vědci rádi provedli klinický test na lidech, aby zjistili, jestli stejným způsobem funguje také u nich a jestli i u nich pomáhá zvyšovat kognitivní schopnosti. Pokud by se to prokázalo, mohlo by se THC využívat například při léčbě stařecké demence.
