Marihuana umí obrátit v mozku proces stárnutí, uvádí studie

Jako každý jiný orgán také lidský mozek stárne. V důsledku toho kognitivní schopnosti s postupujícím věkem klesají. Zná to každý, kdo se po čtyřicítce pokoušel naučit nějaký nový jazyk, anebo zkouší věnovat pozornost několika věcem současně. Tento proces je sice zcela přirozený, ale také může být příznakem postupující demence. Vědci již řadu let hledají cesty, jak tento proces zpomalit, anebo dokonce úplně zvrátit.

Vědcům z univerzit v Bonnu a na Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě se to nyní zřejmě podařilo – zatím u myší, ale klinické testy na lidech už jsou také za rohem. Myši mají relativně krátkou délku života, takže vykazují výrazné zhoršení kognitivních schopností už ve věku dvanácti měsíců. Vědci v rámci této studie podávali malé množství látky THC, aktivní složky v marihuaně, myším ve věku dvou, dvanácti a osmnácti měsíců po dobu čtyř týdnů. Vědci to popsali ve článku, který teď vyšel v časopise Nature.

3 minuty
Česká mládež drží první příčku v konzumaci hašiše a marihuany
Zdroj: ČT24

Poté testovali jejich schopnost učit se a pokoušeli se u nich porovnávat různé paměťové výkony – například orientaci v prostoru nebo rozpoznávání dalších myší. Myši, jimž bylo podáno pouze placebo, vykazovaly očekávané zhoršení jak ve schopnosti učení, tak i v paměti. Naproti tomu kognitivní funkce zvířat léčených konopím byly stejně dobré jako u myši z kontrolní skupiny, tedy myši staré jen dva měsíce. „Léčba zcela potlačila ztrátu výkonu u starých zvířat,“ uvedl profesor Andreas Zimmer z Ústavu molekulární psychiatrie na univerzitě v Bonnu a člen skupiny Cluster of Excellence ImmunoSensation.

Experiment na základě dlouhých let teoretické přípravy

Úspěch této léčby je výsledkem dlouholetého pečlivého výzkumu. V první řadě vědci zjistili, že mozkové buňky u myší stárnou mnohem rychleji, když mozky myší neobsahují funkční receptory pro THC. Tyto receptory jsou proteiny, na které se látky připojí a tak spouštějí signální řetězec. Receptory CB1 jsou současně příčinou toho, proč má THC intoxikační efekt – napodobuje účinek kanabinoidů produkovaných přirozeně v těle. „S rostoucím věkem se množství kanabinoidů, které se přirozeně tvoří v mozku, snižuje,“ uvádí profesor Zimmer. „Když aktivita kanabinoidního systému klesá, dochází v lidském mozku k rychlému stárnutí.“

Aby přesně popsali, jaký účinek léčba pomocí THC má u starých myší, zkoumali vědci jednak tkáň jejich mozků a také genovou aktivitu léčených myší. Závěry byly pro výzkumníky překvapivé: molekulární struktura neodpovídala tomu, co víme o starých zvířatech, naopak byla podobná jako u mladých zvířat. „Vypadalo to, jako by léčba THC otočila molekulární hodiny,“ nadšeně výsledky přivítal Zimmer, když se ukázalo, že počet vazeb mezi nervovými buňkami v mozku se opět zvýšil. Právě to je důležitý předpoklad pro schopnost dalšího učení.

Další krok: klinická studie na člověku

Vědci pro tuto studii vybrali nižší dávky podávaného THC tak, aby se u myší neobjevily žádné vedlejší účinky, jako je například intoxikace. Jako další krok by vědci rádi provedli klinický test na lidech, aby zjistili, jestli stejným způsobem funguje také u nich a jestli i u nich pomáhá zvyšovat kognitivní schopnosti. Pokud by se to prokázalo, mohlo by se THC využívat například při léčbě stařecké demence.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Zvyšte daně na slazené nápoje, vyzývá státy WHO. Česku by to dle analýzy pomohlo

Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučila členským zemím, aby zvýšily daně na slazené a alkoholické nápoje s cílem omezit jejich spotřebu a finančně podpořit zdravotnictví. Podle WHO fakt, že většina zemí má na tyto nápoje stále nízké daně, přispívá k nárůstu počtů nemocných obezitou, cukrovkou, chorobami srdce a rakovinou.
před 18 mminutami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
04:22Aktualizovánopřed 35 mminutami

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 16 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026
Načítání...