Záhadní hobiti z ostrova Flores nebyli příbuzní lidí, prokázal výzkum

Když roku 2003 vědci našli na indonéském ostrově Flores kosterní pozůstatky asi metr vysokého humanoida, byl to vědecký objev roku. Celkem zde byly nalezeny kosti patřící asi devíti jedincům a spolu s nimi i vyspělé nástroje.

Homo floresiensis neboli člověk floreský žil na ostrově ještě před zhruba 50 000 lety, tedy ještě v nedávné minulosti. Nejnovější výzkumy prokázaly, že poprvé se tam objevili už před milionem let, tedy o 200 000 let dříve, než se dosud předpokládalo.

Kvůli „výšce“ je tento hominid přezdíván hobit. Šlo o zcela nový, do té doby neznámý druh člověka. Předpokládá se, že příchod hominidů na ostrov Flores měl zásadní dopad na zdejší faunu. Především zřejmě způsobil vyhynutí obrovských želv a trpasličího slona Stegondon sondaari.

Homo floresiensis
Zdroj: Australian National University

Homo floresiensis byl vysoký zhruba metr a hlavu měl velkou jako grapefruit. Přezdívku hobit dostal podle postav v Tolkienově Pánovi prstenů.

Co víme o hobitech?

Nález od počátku budil velký zájem – první paleontologický výzkum naznačil, že jde o zcela nový druh, další vědci ale tvrdili, že šlo o normální lidi moderního typu postižené mikrocefalií. Spor není zcela rozhodnutý doposud, obě strany mají logické argumenty, ale v poslední době se vědci mnohem více přiklání k verzi o samostatném druhu.

Homo floresiensis
Zdroj: Australian National University

Nejnovější výzkum, jehož výsledky zveřejnila Australian National University, se k této teorii výrazně přiklání a jeho výsledky ji podporují. Popisuje, že předkem člověka floreského nebyl homo erectus, jak zněla doposud neprosazovanější hypotéza. Spíše jde o bratrance Homo habilis, domnívá se Dr. Debbie Argueová, která výzkum vedla. Podle její práce se zřejmě člověk floreský vyvinul v Africe a nějakým způsobem migroval do Indonésie na Flores.

Homo floresiensis
Zdroj: Australian National University

Zatímco dosavadní výzkum se věnoval hlavně studiu mozkovny, nová práce se více zaměřila na studium kosterních pozůstatků těla. Vyplývá z ní, že člověk floreský byl od současného člověka mnohem vzdálenější, než si vědci zatím mysleli; od naší vývojové větve se oddělil již velmi dávno – přibližně před 1,75 miliony lety. Právě tyto archaické znaky jsou zřejmě příčinou toho, proč kosterní pozůstatky tak dlouho vědce mátly.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Předškolákům AI králíček radí se sexem, další hlásá čínskou propagandu

Hračky, které jsou vybavené nějakou formou umělé inteligence, se stávají hitem letošních Vánoc. Horší dárek ale dát dětem nemůžete, varují vědci i spotřebitelské organizace. Příkladů, kdy se hračky vymkly kontrole a komunikovaly s dětmi zcela nevhodnými způsoby, je totiž podle expertů obrovské množství.
před 17 hhodinami

Povodně zabily desetinu ohrožených orangutanů na Sumatře, bojí se vědci

Ničivé povodně v Indonésii mohly podle vědců zahubit až desetinu populace orangutanů, kteří jsou na Sumatře na pokraji vyhynutí. Napsala to agentura AFP. Při záplavách, které od konce listopadu pustoší severozápad tohoto indonéského ostrova, přišlo o život téměř tisíc lidí a více než 220 dalších je nadále nezvěstných.
před 18 hhodinami

Očkování proti covidu děti chrání, zjistil Kennedyho úřad. Přesto ho už nedoporučuje

Nová zpráva amerických Středisek pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) pojmenovává, jak účinná je ochrana dětí před nemocí covid-19, pokud se nechají očkovat aktuální verzí vakcíny – oproti těm, které očkované nejsou.
před 20 hhodinami

„Hobity“ nevyhubil Sauron, ale tisíce let trvající sucho

Záhada zmizení pravěkých příbuzných lidí z ostrova Flores je zřejmě vyřešená. Trpasličí lovce pralesních slonů pravděpodobně zničilo dlouhodobé sucho, na které se nedokázali adaptovat.
13. 12. 2025

Deset let po Pařížské dohodě se vědci obávají, že je mrtvá

Pařížská úmluva OSN o změně klimatu byla uzavřena přesně před deseti lety, 12. prosince 2015, vstoupila ale v platnost až skoro o rok později – v listopadu 2016. Podle dokumentu, který nahradil Kjótský protokol, se má oteplování udržet pod dvěma stupni Celsia, nejlépe do 1,5 stupně ve srovnání s předindustriálním obdobím. Průměrné teploty i emise skleníkových plynů se ale stále zvyšují.
12. 12. 2025

AI umí znepokojivě účinně ovlivňovat voliče, ukazují dvě studie

Nové výzkumy ukazují, že chatboty mohou velmi silně ovlivňovat rozhodování voličů. Výsledky, které vydaly odborné časopisy Nature a Science, podle autorů vyvolávají zásadní otázky ohledně role umělé inteligence v budoucích volbách.
12. 12. 2025

Publikace Martina Rychlíka provede Dějinami skalpování

Vyšly Dějiny skalpování. Držitel Litery za publicistiku Martin Rychlík se v rozsáhlé publikaci věnuje zvyku zbavovat nepřítele vlasů s částí kůže napříč historií lidstva. Nabourává přitom i zažité představy.
12. 12. 2025

Věčné chemikálie ve vodě škodí dětskému zdraví i peněženkám

Negativní dopady na zdraví, které způsobují takzvané věčné chemikálie v pitné vodě, stojí Spojené státy v současné době už nejméně osm miliard dolarů (160 miliard korun) ročně v sociálních nákladech. Popsali to vědci z Arizonské univerzity.
12. 12. 2025
Načítání...