Rada vlády: Na vědu by v roce 2018 mohlo být 36,1 miliardy korun

Stát by mohl příští rok dát na vědu a výzkum 36,1 miliardy korun, což je o 1,1 miliardy korun více, než s čím počítal původní střednědobý výhled. Návrh rozpočtu dnes schválila Rada pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI), novinářům to řekl vicepremiér pro vědu a výzkum Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL). Na letošek bylo na vědu a výzkum schváleno 32,8 miliardy korun, což bylo dosud nejvíc.

Peníze navíc v příštím roce mají být podle vicepremiéra použity mimo jiné na posílení rozpočtu Akademie věd, vysokých škol, ale jsou tam podle něj peníze i pro další ministerstva, kterým se peníze na vědu v minulých letech nedostávaly. Podle Bělobrádka schválila RVVI také upravený výhled na další roky. Rozpočet by se měl dále navyšovat na 38,4 miliardy korun v roce 2020. Návrh bude nyní projednán v meziresortním připomínkovém řízení a v květnu by se jím měla zabývat vláda. Vicepremiér očekává, že vyjednávání o rozpočtu na vědu s ministerstvem financí nebude jednoduché.

16 minut
Události, komentáře: Jak si vede česká věda
Zdroj: ČT24

Požadavky vědců na rozpočet na příští rok byly podle vicepremiéra oproti částce ve střednědobém výhledu výrazně vyšší. „Ta původní částka (požadavků) výrazně přesahovala dvě miliardy korun, takže po diskusích s resorty jsem došli k tomuto číslu, které nám přijde racionální a ještě přijatelné,“ poznamenal Bělobrádek.

Rok 2024 bude pro českou vědu přelomový

Stát se podle vicepremiéra musí připravit také na to, že po roce 2024 nebude mít ČR tolik peněz na vědu a výzkum z evropských fondů jako v současnosti. Cílem je, aby na vědu a výzkum každoročně šlo jedno procento HDP. „Samozřejmě to nemůže zůstat jen na veřejných zdrojích, které budou mít postupně méně a méně peněz evropských a budou muset být nahrazeny národními penězi. Jde o to, aby tam byl také větší podíl peněz, které jdou z privátního sektoru,“ uvedl Bělobrádek. Dodal, že český stát se chce inspirovat v Rakousku a zjednodušit uznávání peněz, které firmy dají do výzkumu, v daňových odpočtech. „Chceme, aby byla povinnost peníze, které jsou takto uznány, reinvestovat zase do vědy a výzkumu,“ doplnil vicepremiér. Materiál, jenž by měl řešit dlouhodobé strategické financování vědy a výzkumu až do roku 2024, chce Bělobrádek do září předložit vládě.

V roce 2014 bylo z národních zdrojů na výzkum poskytnuto 27,284 miliardy a v roce 2015 pak 27,829 miliardy korun.

Podle údajů Českého statistického úřadu celkové výdaje na tuzemský výzkum a vývoj v posledních letech rostou, v roce 2015 dosáhly 88,7 miliardy. Více než polovinu ale do výzkumu investovaly podniky, zhruba třetina šla ze státního rozpočtu a zbývající část z peněz Evropské unie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
před 21 hhodinami

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
před 21 hhodinami

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
16. 1. 2026

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
16. 1. 2026

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
15. 1. 2026
Načítání...