Úřad, který chrání Zemi před mimozemským životem, má jediného zaměstnance

Úřad ochrany planety – tak zní název divize NASA, jejímž hlavním úkolem je chránit biosféru Země pro případ, že by ve vesmíru existoval život.

Ve čtvrtek 23. března vstoupil do českých kin snímek Život, který vypráví příběh šestičlenné posádky Mezinárodní vesmírné stanice, jež se ocitá na samotném pokraji jednoho z nejdůležitějších objevů lidských dějin: prvního důkazu o existenci mimozemského života na Marsu. Ve snímku se vše zvrtne a nově objevený život začne posádku ohrožovat:

Existuje pro podobný případ nějaká instituce, která by mohla lidstvo ochránit?

Pozitivní zprávou je, že existuje. Provozuje ji NASA a tento odbor se jmenuje Office of Planetary Protection neboli Úřad pro ochranu planety. Jeho hlavním a jediným úkolem je zajistit, aby výzkum sluneční soustavy probíhal opatrně a zodpovědně tak, aby byla chráněna věda, zkoumané oblasti, ale především ekosystém Země.

Priority tohoto úřadu jsou:

  • Chránit naši schopnost zkoumat jiné světy v jejich původní podobě.
  • Zabránit kontaminaci jiných míst ve vesmíru životem ze Země, což by mohlo omezit naši schopnost je poznávat.
  • Zajistit, aby byla biosféra Země chráněna v případě, že by byl nalezen život v jiných částech sluneční soustavy.

Aby tyto úkoly mohl úřad plnit, je zapojen do mnoha fází vesmírných misí, od plánování sterilních kosmických lodí přes spolupráci na vývoji letových plánů, které nenaruší jiná vesmírná tělesa, až po plány, jak ochránit vzorky případně nalezeného mimozemského života v izolaci.

Úřad proto vytvořil řadu zpráv, návrhů a plánů, jak astronauty zabezpečit a současně zajistit, aby se biologické vzorky nasbírané v kosmu nepoškodily při manipulaci nebo transportu k Zemi.

Špatnou zprávou je, že celý tento úřad má jen jediného zaměstnance, Dr. Catherine Conleyovou. Zde je rozhovor s ní:

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Někteří vědci „hackují“ AI pro lepší recenze studií

Vědci stále častěji využívají při psaní studií umělé inteligence. A také recenzenti, místo toho, aby publikace studovali sami, je mnohdy hodnotí pomocí AI. A teď nový výzkum popsal třetí úroveň vědeckých podvodů, který se koná s pomocí chatbotů.
před 14 hhodinami

Dvě masivní černé díry se v divokém tanci spojily v jednu obří

Astrofyzici popsali masivní gravitační vlnu, která vznikla spojením dvou velkých černých děr v jeden objekt, jehož existence je podle současné znalosti fyzikálních jevů krajně nepravděpodobná.
před 17 hhodinami

Osm set milionů za jedenáct centimetrů keramiky. Věstonickou venuši našli před sto lety

Věstonická venuše je pravěký artefakt, o jeho smyslu, původu a účelu se vědci dohadují už sto let. Právě 13. července 1925 ji totiž objevil tým archeologa Karla Absolona.
13. 7. 2025

ČVUT bude rozvíjet technologie a produkty, které ulehčují život seniorům

Efektivněji zapojit technologie do péče o seniory a znevýhodněné – to je cílem evropského projektu, který čtyři roky povede pražské ČVUT. Reaguje i na nedostatek lidí v sociální péči a omezenou dostupnost služeb, díky nimž můžou lidé také v pokročilém věku zůstávat doma. V jeho rámci jde tak o sjednocení roztříštěných technologií a standardizaci výrobků, které se v sociální péči používají. Projekt reaguje na skutečnost, že podle Eurostatu bude v roce 2050 třetina obyvatel Evropské unie starších 65 let.
13. 7. 2025

Vědci rozlišili čtyři podtypy autismu, objev může vést k cílenější péči

Nová mezinárodní studie publikovaná v odborném časopise Nature Genetics rozlišuje čtyři geneticky odlišné skupiny poruch autistického spektra. Vědci z Duke University analyzovali data od více než pěti tisíc dětí s autismem a jejich sourozenců. Podle nich by objev mohl přispět k personalizovanější péči.
12. 7. 2025

V Jižní Koreji objevili čtyři neznámé druhy štírků s masivními makadly

Nově objevení štírci z Jižní Koreje jsou specializovaní na život v jeskyních. Svá veliká makadla využívají jak pro navigaci v těchto ekosystémech, tak i při lovu. Podle biologů jsou ale ohrožení kvůli narušení jejich původního ekosystému.
12. 7. 2025

Dobrovolničila už čtvrtina Čechů, ročně má tato pomoc hodnotu desítek miliard

Pomáhat ve svém volném čase ostatním se v tuzemsku stává stále častějším „koníčkem“. Nová rozsáhlá zpráva popisuje, jak taková (dobro)činnost pomáhá.
11. 7. 2025Aktualizováno11. 7. 2025

Velcí kopytníci výrazně snižují počty klíšťat, ukázala česká studie

Vědci zjistili, že velcí kopytníci jako divocí koně či zubři efektivně snižují počet klíšťat v přírodě díky své přirozené pastvě. V milovické rezervaci jich bylo na pasených plochách až o 75 procent méně než v okolních, neobhospodařovaných porostech. Klíšťat v tuzemsku v posledních letech kvůli změnám klimatu přibývá a šíří se do vyšších nadmořských výšek. O výsledcích výzkumu informovala společnost Česká krajina.
11. 7. 2025
Načítání...