Deset děl, patnáct koní a 550 vojáků – tolik stačilo Hernandu Cortézovi, aby porazil Aztéckou říši, největší politický útvar v Mexiku. Cortés se mohl spolehnout nejen na kvalitní zbraně a střelný prach, ale také na pověrčivost Aztéků a vnitřní rozpory uvnitř této říše, jichž dokázal využít.
Když roku 1521 padl Tenichtitlán, hlavní město státu, zemřelo při masakru asi 100 tisíc Aztéků. Proti tomu, co následovalo později, to byla ale jen kapka v moři.
Španělé do Ameriky nedovezli jen svou kulturu, ale také vlastní nemoci. Právě ty byly nakonec hlavní příčinou pádu středoamerických kultur – podle posledních odhadů na ně zemřelo asi 75 procent původního obyvatelstva.
Aztékové byli postižení ještě hůř: před příchodem Evropanů jich žilo asi 25 milionů, o sto let později jich zbyl jen jeden milion. Domorodci neměli protilátky a nestačili si je vytvářet dostatečně rychle, během několika desítek let tedy málem vyhynuli.
Aztéky mohl vyhubit břišní tyfus
Vědci již desetiletí řeší, jaké nemoci se vlastně staly pro původní americkou populaci takovou katastrofou. Dvě nově zveřejněné studie naznačují, že vliv mohla mít také salmonela, která z toho doposud podezíraná nebyla.
Obě práce ukazují, že se mohlo jednat o podddruh Salmonella Enterica Parathypi C, který způsobuje břišní tyfus. I v současné době se úmrtnost pohybuje kolem 10–15 procent nakažených, v dobách bez odpovídající lékařské péče a protilátek byly následky ještě mnohem horší.
V první studii se vědcům podařilo sekvencovat DNA ze zubů Aztéků, kteří zemřeli v době, kterou nazývají cocoliztli – neboli „velký mor“, což bylo období mezi lety 1545–1576, kdy vymřelo asi 80 procent aztécké populace. V řadě vzorků z 24 testovaných zubů našli stopy po výše zmíněném poddruhu salmonely. Tato studie zatím sice neprošla procesem oponentního posouzení, ale této nemoci by odpovídal i popis jejích příznaků.
Mělo se jednat o velmi nakažlivou chorobu, která zabíjela během několika dní. Projevovala se bolestí, horečkami, žízní a silnou křečí. Řadě nemocných tekla krev z uší i nosu.
Druhá studie se zaměřila spíše na cestu, jak se mohla dostat tato choroba do Ameriky a zda mohla způsobovat zdravotní problémy i jinde než v Evropě. Vědci v jejím rámci studovali pozůstatky ženy, která zemřela kolem roku 900 v Norsku. Také u ní našli stopy po salmonele, a to stejného podtypu, jež zabíjel v Americe.
Obě práce, protože zatím nebyly zveřejněné v recenzovaných vědeckých časopisech, spíše kladou otázky, než že by na ně přinášely odpovědi. Jejich autoři také zatím netvrdí, že by právě salmonela byla jedinou nebo hlavní příčinou vymření Aztéků.
Klimatická změna
K jejich konci přispěla také klimatická změna, která v 16. století zasáhla Mexiko. Z letokruhů ve stromech vědci odvodili, že právě v letech 1545–1576 zasáhla tuto oblast vlna extrémních such. Právě úbytek potravy mohl přispět k menší schopnosti původní populace odolávat epidemii, ať už ji způsobilo cokoliv.