Aztéky mohla vyhubit salmonela, dokládají dvě studie

Autoři dvou na sobě nezávislých studií dospěli k podobným závěrům: mezi nemoci, které měly podíl na úmrtí většiny Aztéků poté, co bylo Mexiko dobyto Evropany, patřila zřejmě i salmonela.

Deset děl, patnáct koní a 550 vojáků – tolik stačilo Hernandu Cortézovi, aby porazil Aztéckou říši, největší politický útvar v Mexiku. Cortés se mohl spolehnout nejen na kvalitní zbraně a střelný prach, ale také na pověrčivost Aztéků a vnitřní rozpory uvnitř této říše, jichž dokázal využít.

Když roku 1521 padl Tenichtitlán, hlavní město státu, zemřelo při masakru asi 100 tisíc Aztéků. Proti tomu, co následovalo později, to byla ale jen kapka v moři.

Jak ubývalo Aztéků
Zdroj: Wikimedia Commons

Španělé do Ameriky nedovezli jen svou kulturu, ale také vlastní nemoci. Právě ty byly nakonec hlavní příčinou pádu středoamerických kultur – podle posledních odhadů na ně zemřelo asi 75 procent původního obyvatelstva.

Aztékové byli postižení ještě hůř: před příchodem Evropanů jich žilo asi 25 milionů, o sto let později jich zbyl jen jeden milion. Domorodci neměli protilátky a nestačili si je vytvářet dostatečně rychle, během několika desítek let tedy málem vyhynuli.

Aztéky mohl vyhubit břišní tyfus

Vědci již desetiletí řeší, jaké nemoci se vlastně staly pro původní americkou populaci takovou katastrofou. Dvě nově zveřejněné studie naznačují, že vliv mohla mít také salmonela, která z toho doposud podezíraná nebyla.

Obě práce ukazují, že se mohlo jednat o podddruh Salmonella Enterica Parathypi C, který způsobuje břišní tyfus. I v současné době se úmrtnost pohybuje kolem 10–15 procent nakažených, v dobách bez odpovídající lékařské péče a protilátek byly následky ještě mnohem horší.

V první studii se vědcům podařilo sekvencovat DNA ze zubů Aztéků, kteří zemřeli v době, kterou nazývají cocoliztli – neboli „velký mor“, což bylo období mezi lety 1545–1576, kdy vymřelo asi 80 procent aztécké populace. V řadě vzorků z 24 testovaných zubů našli stopy po výše zmíněném poddruhu salmonely. Tato studie zatím sice neprošla procesem oponentního posouzení, ale této nemoci by odpovídal i popis jejích příznaků.

Mapa Aztécké říše
Zdroj: Wikimedia Commons

Mělo se jednat o velmi nakažlivou chorobu, která zabíjela během několika dní. Projevovala se bolestí, horečkami, žízní a silnou křečí. Řadě nemocných tekla krev z uší i nosu.

Druhá studie se zaměřila spíše na cestu, jak se mohla dostat tato choroba do Ameriky a zda mohla způsobovat zdravotní problémy i jinde než v Evropě. Vědci v jejím rámci studovali pozůstatky ženy, která zemřela kolem roku 900 v Norsku. Také u ní našli stopy po salmonele, a to stejného podtypu, jež zabíjel v Americe.

Obě práce, protože zatím nebyly zveřejněné v recenzovaných vědeckých časopisech, spíše kladou otázky, než že by na ně přinášely odpovědi. Jejich autoři také zatím netvrdí, že by právě salmonela byla jedinou nebo hlavní příčinou vymření Aztéků.

Klimatická změna

K jejich konci přispěla také klimatická změna, která v 16. století zasáhla Mexiko. Z letokruhů ve stromech vědci odvodili, že právě v letech 1545–1576 zasáhla tuto oblast vlna extrémních such. Právě úbytek potravy mohl přispět k menší schopnosti původní populace odolávat epidemii, ať už ji způsobilo cokoliv.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nehoda concordu byla začátkem konce komerčních nadzvukových letů

Před pětadvaceti lety došlo k nehodě, od níž se začal odvíjet začátek konce jednoho ze snů lidstva, a to ten o komerčním létáním nadzvukovými letouny. Shořel v plamenech letounu Concorde, který tehdy odstartoval z pařížského letiště.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

OBRAZEM: Padesát oceněných snímků. Český fotograf zazářil v soutěži NASA

Husarský kousek se podařil českému astrofotografovi Petru Horálkovi. V pátek získal už padesáté ocenění s názvem Astronomický snímek dne NASA (Astronomy Picture Of the Day, zkráceně APOD), které každý den vybírá ten nejhezčí a nejzajímavější snímek vesmíru.
před 14 hhodinami

Žloutenky typu A přibývá dramaticky, říká Prymula

Nárůst případů onemocnění žloutenku typu A je v Česku dramatický, říká epidemiolog a bývalý ministr zdravotnictví Roman Prymula. Podle dat Státního zdravotního ústavu bylo letos k 21. červenci nahlášeno už 928 případů a deset úmrtí. Ve srovnání s celým loňským rokem je dosavadní počet nemocných zhruba o polovinu vyšší. Loni zemřeli dva lidé. Prevencí je zvýšení osobní hygieny a očkování.
před 17 hhodinami

Írán sužuje nedostatek vody, nelze vyloučit přemístění metropole, řekl prezident

Íránský prezident Masúd Pezeškján varoval, že kvůli kritickému nedostatku vody, s nímž se potýká velká část země včetně metropole Teheránu, nelze jako nouzové řešení vyloučit ani přemístění hlavního města. Informovala o tom agentura DPA. Podle ní mnoho obyvatel zhruba 15milionovou metropoli už opustilo a odešlo na sever na pobřeží Kaspického moře, kde problémy se zásobováním vodou zatím nejsou.
před 17 hhodinami

Klid před bouří? Hurikánová sezona je letos nápadně klidná

Když vědci modelovali letošní hurikánovou sezonu, předpokládali, že bude patřit k těm silnějším. Ale nejenže se to zatím neděje, v současné době je dokonce málo cyklon po celé planetě. Meteorologie vysvětluje, proč tomu tak je.
před 20 hhodinami

Země se točí rychleji, vědci zvažují negativní sekundu

Rotace Země se od začátku měření stále zrychluje. Za celou tu dobu se kolem své osy nikdy neotáčela tak rychle jako v posledních několika letech. Délka dne se kvůli tomu nepatrně zkracuje a ve hře je takzvaná negativní sekunda. Její zavedení může mít dalekosáhlé důsledky kvůli způsobu, jak funguje výpočetní technika a jakým spolu komunikují počítače po celém světě.
před 23 hhodinami

Putování losa Emila sleduje celé Česko. Ve známém prostředí je ale jako duch, říká zoolog

Los evropský, kterého lidé pojmenovali Emil, nadále bloudí Českem. Zvíře se stalo nečekaným hrdinou sociálních sítí i miláčkem venkova. Objevilo se totiž na místech, kde by ho málokdo čekal – tento týden třeba na frekventované křižovatce v Želechovicích nad Dřevnicí, kde museli zasáhnout policisté a doprovodit ho zpět do lesa. Podle odborníků zřejmě dorazil z Polska, kde je těchto majestátních zvířat víc. „Byli bychom rádi, kdyby dorazil na Šumavu a posílil tamní mikropopulaci,“ řekl v pořadu Události, komentáře, který moderovala Jana Peroutková, zoolog Národního parku Šumava Jan Mokrý.
24. 7. 2025

Vědci odhalili v oceánu „šokující množství“ nanoplastů

Když studie odhadovaly, kolik plastů lidstvo produkuje a kolik jich proniká do přírody, narazili už před roky na záhadu: desítky milionů tun umělých hmot chybí. Teď je zřejmě našli, v podobě miniaturních umělohmotných částeček ve vodě.
24. 7. 2025
Načítání...