Ptakoještěr, který žil v Transylvánii, se živil dinosaury, prokázala rekonstrukce

Dvojice paleontologů z Velké Británie identifikovala fosilní pozůstatky nalezené v Rumunsku jako ostatky obřího ptakoještěra. Vědci mu dali jméno Hatzegopteryx.

  • Ptakoještěři bývají  mylně zahrnováni k dinosaurům. Žili sice ve stejné době jako oni, ale společně s krokodýly jsou jen jejich příbuznou vývojovou skupinou.

Pravěký svět vypadal zcela odlišně než ten současný. Na konci Křídy (v době před 70 miliony lety) se moře táhlo od Mexického zálivu přes dnešní Itálii až po Malajský poloostrov – rozdělovalo kontinent Pangea na dvě poloviny; geologové mu říkají moře Tethys.

Dnešní hornaté Rumunsko v něm tvořilo ostrov jménem Hateg. Ležel poblíž pobřeží moře Tethys a díky jeho izolaci představoval místo v mnoha ohledech podobné dnešnímu Madagaskaru. Mohlo na něm vzniknout mnoho unikátních druhů zvířat s jedinečnými vlastnostmi a celý tamní ekosystém byl výjimečný.

Mezi typické obyvatele tohoto ostrova patřili trpasličí dinosauři. Jde o typickou ukázku ostrovního nanismu – protože omezené prostředí ostrova poskytuje méně zdrojů, evolučně se zvířatům vyplatilo být menšími.

Naopak nález obrovského ptakoještěra je opakem přesně opačného fenoménu – tzv. ostrovního gigantismu. Zmenšení rozměrů u jedněch zvířat umožnilo jiným druhům, aby těžily ze své velikosti. Řada predátorů tak na ostrovech dorůstá mnohem větších rozměrů než na kontinetu. V současné době to známe například u varanů komodských, na ostrově Hateg se to týkalo ptakoještěrů.

Vrcholný predátor velký jako autobus

Paleontologové Mark Witton a Darren Naish potvrdilii v článku zveřejněném v odborném časopise Peer, že v dnešní Transylvánii žili ptakoještěři Hatzegopteryx. Šlo o jednoho z největší ptakoještěrů, jaký kdy žil. Jen lebka tohoto tvora musela měřit až tři metry, jeho rozpětí křídel překonávalo 11 metrů. Celková hmotnost těch největších Hatzegopteryxů se pohybovala kolem 250 kilogramů. Podle studie mohli tito pterosauři lovit až zvířata o velikosti dnešních oslů, že byli draví, dokazují vlastnosti jejich lebky.

Hatzegopteryx
Zdroj: PeerJ

Drtivá většina ptakoještěrů, jejichž kosterní pozůstatky se dochovaly do dnešní doby, byla poměrně malá; lovili zvířata o velikosti krys. Stavba jejich těl byla často značně podobná – měli dlouhý krk i nohy. V tom byl Hatzegopteryx odlišný: jeho krk byl spíše kratší a silný s pevnými masivními kostmi. Také jeho čelisti vypadaly jinak než u ostatních ptakoještěrů; protože byly hodně široké, mohl jimi zřejmě lovit velmi rozměrnou kořist – silný krk mu zase umožňoval ji udržet.

Analýza krčního obratle naznačuje, že mohli kráčet i po zemi a lovit kořist podobně jako dnešní čápi. Není to ale potvrzené, jde pouze o úvahu, kterou není možné doložit dříve, než se podaří nalézt další fosilie.

Předchozí nálezy na ostrově Hateg ukázaly, že zde žili vlastně jen zakrslí dinosauři velikosti oslíka a také pravěcí drobní koně s dlouhým krkem. Nic neprokázalo, že by zde žili silnější predátoři než právě Hatzegopteryx. Vědci doposud nebyli schopní určit, jaká je evoluční historie tohoto ptakoještěra, mají však podezření, že by mohl být příbuzným moderních krokodýlů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
před 20 hhodinami

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
před 20 hhodinami

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
16. 1. 2026

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
16. 1. 2026

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
15. 1. 2026
Načítání...