Tycho Brahe patřil mezi nejvýznamnější středověké astronomy a alchymisty. Světu přinesl například popis oběžné dráhy Marsu – ale také záhadu jeho úmrtí.
Dánští a čeští vědci spolupracovali na projektu, jehož cílem bylo analyzovat jeho vlasy. „Ve vlasech Tycha Braha jsme našli stopy zlata a můžeme tedy dokázat, že byl zlatu vystaven v době, kdy tyto vlasy ještě byly na jeho těle,“ uvedl v tiskové zprávě chemik Kaare Lund Rasmussen z Jihodánské univerzity. „Výzkum Braheho pozůstatků je pro nás zajímavý díky jeho celoživotní aktivitě v přírodních vědách – včetně alchymie – na úsvitu moderní chemie,“ dodal vědec.
Rasmussenův tým a čeští vědci analyzovali vzorky z vlasů, vousů a obočí slavného dánského astronoma. Chemici v nich našli obsah zlata, který je 20–100krát větší než u normálního současného člověka. Je to podle nich důkazem, že Brahe byl nejméně dva měsíce před smrtí vystaven velkému množství zlata, uvádí se ve studii.
„Zlato bylo ve vyšších vrstvách renesanční evropské společnosti všudypřítomné,“ popisují autoři. „To znamená, že existuje několik způsobů, jak mu mohl být vystaven – od příborů, přes zlato v jídle, anebo dokonce plátky zlata, jež se úmyslně přidávaly do vína.
Poslední jmenovaná tradice existovala v Evropě již od středověku; alchymistické úvahy dokazovaly, že drahé kovy mohou přenést do člověka 'božský princip'.“
Mohl za to nos?
Dlouhá léta se věřilo, že Tycho Brahe používal umělý nos vyrobený ze slitiny zlata a stříbra – to by teoreticky mohl být také vektor, jímž se zlato přeneslo do jeho vlasů a zejména vousů. O pravý nos astronom přišel ještě v mládí v šermířském souboji se studentem Manderupem Parbsjergerem. Na vánočním večírku rostocké univerzity se pohádali o to, kdo z nich je horším matematikem – Brahe se ovšem ukázal být horším šermířem a v souboji na kordy přišel o nos.
Používal zbytek života nos umělý, sám tvrdil, že ze slitiny zlata a stříbra.
Nejnovější analýzy provedené při nedávném odkrytí jeho hrobu ale ukázaly, že na nose žádné stopy po stříbře ani zlatě nejsou. Naopak tam byly nalezeny stopy mědi a zinku – je tedy prakticky jisté, že protéza byla z mosazi.
Co prozradily vlasy
Zlato nebylo jediným kovem, jehož stopy vědci v Braheho vlasech nalezli. Obsahovaly také stopy železa, kobaltu, arsenu a stříbra – vše v koncentracích, které překonávají dnešní průměr, ovšem zdaleka ne tolik, kolik tam měl zlata. I z toho vyplývá, že zlato muselo hrát v astronomově životě něčím výjimečnou roli.
Vědci současně potvrdili, že koncentrace jiných kovů byla v mladších částech vlasů nižší: to znamená, že Brahe nebyl kovům vystaven dva měsíce před smrtí. Nejpravděpodobnějším vysvětlením je dle autorů práce, že byl již příliš slabý na to, aby poslední měsíce života ještě pracoval ve své laboratoři.
Navíc je to další důkaz, že nezemřel na akutní otravu. V té době to přitom byla relativně častá příčina úmrtí – zemřel tak například Isaac Newton. Lidé tehdy ještě nevěděli, jak rizikové jsou tyto látky.
Kdo byl Tycho Brahe?
Dánský astronom, astrolog a alchymista Tycho Brahe, který se narodil 14. prosince 1546, byl za svého života považován za nejlepšího a nejpřesnějšího pozorovatele hvězdné oblohy. Brahe při práci kladl důraz na přesná systematická pozorování nebeských těles, pro která také zkonstruoval řadu přístrojů, včetně vlastní měřicí stupnice. Jeho pozorování byla překonána až desítky let po vynalezení dalekohledu.
Brahe také vytvořil vlastní teorii o stavbě sluneční soustavy, v níž sice využil Koperníkova objevu, že planety obíhají kolem Slunce, ale Zemi nechal nepohyblivou uprostřed vesmíru. U Braha tedy vše obíhalo kolem Země jednou za hvězdný den, Slunce navíc kolem Země jednou za rok a planety obíhaly kolem Slunce podle svých drah. K tomu Braha přivedlo hledání odrazu ročního oběhu Země ve zdánlivém posouvání hvězd na obloze, takzvané roční paralaxy.
Vlastním jménem Tyge Ottesen Brahe pocházel ze starého šlechtického rodu v Knudstrupu. Kolem jeho smrti kolují legendy. Podle jedné z nich mu praskl močový měchýř, když se při hostině z úcty k císaři neodvážil odejít na toaletu. Podle jiné zase nechtěl přerušit pozorování zatmění Slunce (v té době ale žádné zajímavé nebylo). Podle historických pramenů Brahe onemocněl po bujaré hostině u Petra Voka z Rožmberka a zemřel zřejmě na selhání ledvin.
Astronom je pohřben v Praze v Týnském chrámu.
Novodobá zkoumání jeho vlasů a vousů zjistila velké koncentrace rtuti. Objevily se teorie, že Brahe mohl být zavražděn, a to dokonce na pokyn dánského krále Kristiána IV., u něhož byl v nemilosti. V listopadu 2010 byly ostatky Braha vyzvednuty a zkoumány, v odebraných vzorcích skutečně byla zjištěna rtuť, ale ne v koncentracích, které mohly ohrozit astronomův život. Přesná příčina smrti slavného vědce tak dál zůstává tajemstvím.
