Detoxikační kúry jsou zbytečné, až škodlivé. A ani jedna nefunguje, prokazuje výzkum

Detoxikace slibuje vyčistit organismus od škodlivých látek a zároveň rychle zhubnout. Faktem ale je, že organismus už se čistí sám, a to díky ledvinám a játrům. I kilogramy, které rychle shodí, se brzy vracejí. Detoxikační nápoje nečistí organismus a navíc zpomalují metabolismus, upozorňují vědci, kteří se problematikou zabývají.

Když se cítíme provinile, že jsme to přehnali s jídlem a pitím, máme často zároveň pocit, že jsme intoxikováni. Proč tedy nevyzkoušet nějakou tu pročišťovací kúru, jimiž se to na internetu jen hemží. Detoxikace nám slibuje, že očistí organismus od škodlivých látek a zároveň že nám umožní hodně a rychle zhubnout. Jde ale o falešné sliby. V jednom z dokumentů Harvardovy univerzity se zdůrazňuje, že existenci údajných toxinů by bylo třeba nejprve prokázat.

„Medicína zná jen jednu reálnou detoxikaci, a to od alkoholu, léků a jedů pomocí specifických procedur. Toxiny, které jsou zodpovědné za bolesti hlavy, další bolesti, trávicí problémy, únavu či depresi, se neodstraní takzvanou pročišťovací kúrou, ale zlikviduje je sám náš organismus, který je k tomu dokonale vyzbrojen. Ledviny a játra postupně neutralizují a vypudí z těla kovy a chemické látky, které by nám mohly škodit. Džus nebo něco podobného nám v tom nepomůže,“ uvádějí vědci z Harvardské univerzity.

Jak funguje dieta - a jak nefunguje detoxikace

Pokud jde o shazování kilogramů, všechny očišťovací kúry drasticky snižují bazální metabolismus. Organismus, který je vystaven téměř půstu (nápoje většinou nahrazují jídlo), nastolí pohotovostní režim a zpomalí své funkce. Díky tomu, že konzumujeme málo kalorií, sice hubneme, dostavují se ale vedlejší účinky, jako je únava, návaly neovladatelného hladu, problémy s dýcháním, bolest hlavy a problémy se stolicí.

Po ukončení detoxikace se shozené kilogramy rychle vracejí. Navíc ztrácíme tekutiny, a tak jakmile se vrátíme k běžnému stravování, vrací se i původní váha, upozorňují vědci.

V pročišťovacích programech chybějí proteiny a další podstatné výživné látky. Obsahují jen málo sacharidů a často jsou doplňovány projímadly, která vyvolávají dehydrataci, ztrátu elektrolytů, které kontrolují vodní rovnováhu v těle, a dostavují se problémy se střevy. Tyto diety mohou těžce poškodit střevní mikroflóru, a pokud je často opakujeme, vystavujeme se riziku metabolické acidózy. Ta ohrožuje elektrolytickou rovnováhu, kdy se krev stává kyselejší, což může vést k velmi vážným následkům.

Jak poznamenal italský deník Corriere della Sera, technikám, které slibují pročištění střev, je lépe nevěřit. Ve střevech totiž „odpadní“ materiál nepřiléhá ke stěnám, proto je zbytečné střeva „promývat“, abychom se zbavili teoreticky toxických látek ze střevních stěn. Rizika, která při detoxikačních kúrách vznikají, převyšují jejich případný přínos.

Fakta místo reklamy

Podobně to vidí i profesor lékařství Edzard Ernst, který přednáší na Exeter University: „Existují dva druhy detoxu - jeden je uznávaný a účinný, druhý ne.“ Tím uznávaným je podle vědce lékařské odstranění chemikálií z těl lidí s těžkými závislostni. „Ten druhý je pojem, který si ukradli mastičkáři, podnikatelé a šarlatáni, aby prodávali mizernou pseudoléčbu,“  uvedl tento lékař pro britský Guardian.

Roku 2009 skupina britských vědců seskupených v neziskové organizaci Sence about Science kontaktovala výrobce 15 produktů nabízených v lékárnách a obchodech, které měly údajně „detoxikovat.“ Šlo o nejrůzmější druhy výrobků, od diet až po šampony a koktejly. Ani jediný z výrobců nebyl schopen uvést žádný argument, jakým způsobem jejich produkty detox provádějí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci objevili pět tisíc let zamrzlou bakterii. Odolá desítce moderních antibiotik

Objev bakterie odolné proti celé řadě moderních antibiotik v uzavřeném rumunském ekosystému zamrzlé jeskyně podle vědců vyvolává obavy, aby se tyto vlastnosti nepřenesly na jiné mikroorganismy. Současně ale nabízí naději pro nové léky.
před 17 hhodinami

Téměř to skončilo tragédií jako Challenger. NASA popsala problémy Starlineru

Americká vesmírná agentura NASA zkritizovala problémy mise kosmické lodi Starliner, kvůli nimž musela její posádka zůstat na Mezinárodní vesmírné stanici místo plánovaných osmi dní celé tři měsíce.
20. 2. 2026

Výzkum brněnské vědkyně ukazuje, jak zásadní je mezinárodní spolupráce

Tak náročný výzkum, jako je hledání léků proti rakovině, se nedá nikde dělat izolovaně, už jen kvůli tomu, jak drahý je. Proto se stále více vědců spojuje v mezinárodních organizacích. Jednou z nich je platforma canSERV, podporovaná EU, která propojuje vědce s výzkumnými službami a infrastrukturami a která má urychlit objevy a zlepšit péči o pacienty. Podílí se na ní i brněnská vědkyně Pavla Bouchalová.
20. 2. 2026

Mráz ze Sibiře před sedmdesáti lety sevřel Evropu

Únor před sedmdesáti lety přinesl výjimečně chladné teploty. Tehdy sevřel sibiřský mráz většinu Evropy, včetně tuzemska. Chlad, který přišel z ruské části Arktidy, způsobil kontinentu spoustu problémů.
20. 2. 2026

Vědci poprvé změřili znečištění vracející se rakety

Vědcům se poprvé podařilo změřit znečistění, které tvoří rakety a jiná obdobná tělesa při sestupu do atmosféry. Popsali to experti z Leibnizova ústavu fyziky atmosféry v odborném časopise Communications Earth & Environment. Vědci díky laserovému zařízení LiDAR zaznamenali lithiový oblak ve výšce 96 kilometrů nad zemským povrchem, který podle nich vznikl návratem části rakety Falcon 9 společnosti SpaceX.
20. 2. 2026

V Evropě se šíří bakterie odolávající antibiotikům. Přenáší se jídlem

Nové údaje evropských agentur pro zdraví a bezpečnost potravin ukazují, že u bakterií přenášených potravinami stále roste jejich odolnost vůči běžně používaným antibiotikům. To podle expertů ohrožuje léčbu řady onemocnění a může to způsobit spoustu zdravotních problémů, z nichž některé skončí smrtí.
20. 2. 2026

Na Slovensku objevili dva nové druhy minerálů

Objevit neznámý druh minerálů není úplně výjimečné, ale ve zdejším regionu to zase tak časté není. Teď se to podařilo slovenským vědcům, kteří popsali rovnou dva druhy najednou.
19. 2. 2026

V tělech volně žijících ryb se vyskytují antidepresiva, popsali jihočeští vědci

Vědci zjistili, že u jiker a následně i ryb se vyskytují psychoaktivní léky, které do vody unikají z odpadů. Na projektu mezinárodního týmu spolupracovali i zástupci Jihočeské univerzity (JU). Výzkum se konal na dvou místech na českých tocích. Psychoaktivní léky, které se používají například proti depresím, pak mohou negativně ovlivnit vývoj ryb.
19. 2. 2026
Načítání...