Detoxikační kúry jsou zbytečné, až škodlivé. A ani jedna nefunguje, prokazuje výzkum

Detoxikace slibuje vyčistit organismus od škodlivých látek a zároveň rychle zhubnout. Faktem ale je, že organismus už se čistí sám, a to díky ledvinám a játrům. I kilogramy, které rychle shodí, se brzy vracejí. Detoxikační nápoje nečistí organismus a navíc zpomalují metabolismus, upozorňují vědci, kteří se problematikou zabývají.

Když se cítíme provinile, že jsme to přehnali s jídlem a pitím, máme často zároveň pocit, že jsme intoxikováni. Proč tedy nevyzkoušet nějakou tu pročišťovací kúru, jimiž se to na internetu jen hemží. Detoxikace nám slibuje, že očistí organismus od škodlivých látek a zároveň že nám umožní hodně a rychle zhubnout. Jde ale o falešné sliby. V jednom z dokumentů Harvardovy univerzity se zdůrazňuje, že existenci údajných toxinů by bylo třeba nejprve prokázat.

„Medicína zná jen jednu reálnou detoxikaci, a to od alkoholu, léků a jedů pomocí specifických procedur. Toxiny, které jsou zodpovědné za bolesti hlavy, další bolesti, trávicí problémy, únavu či depresi, se neodstraní takzvanou pročišťovací kúrou, ale zlikviduje je sám náš organismus, který je k tomu dokonale vyzbrojen. Ledviny a játra postupně neutralizují a vypudí z těla kovy a chemické látky, které by nám mohly škodit. Džus nebo něco podobného nám v tom nepomůže,“ uvádějí vědci z Harvardské univerzity.

Jak funguje dieta - a jak nefunguje detoxikace

Pokud jde o shazování kilogramů, všechny očišťovací kúry drasticky snižují bazální metabolismus. Organismus, který je vystaven téměř půstu (nápoje většinou nahrazují jídlo), nastolí pohotovostní režim a zpomalí své funkce. Díky tomu, že konzumujeme málo kalorií, sice hubneme, dostavují se ale vedlejší účinky, jako je únava, návaly neovladatelného hladu, problémy s dýcháním, bolest hlavy a problémy se stolicí.

Po ukončení detoxikace se shozené kilogramy rychle vracejí. Navíc ztrácíme tekutiny, a tak jakmile se vrátíme k běžnému stravování, vrací se i původní váha, upozorňují vědci.

V pročišťovacích programech chybějí proteiny a další podstatné výživné látky. Obsahují jen málo sacharidů a často jsou doplňovány projímadly, která vyvolávají dehydrataci, ztrátu elektrolytů, které kontrolují vodní rovnováhu v těle, a dostavují se problémy se střevy. Tyto diety mohou těžce poškodit střevní mikroflóru, a pokud je často opakujeme, vystavujeme se riziku metabolické acidózy. Ta ohrožuje elektrolytickou rovnováhu, kdy se krev stává kyselejší, což může vést k velmi vážným následkům.

Jak poznamenal italský deník Corriere della Sera, technikám, které slibují pročištění střev, je lépe nevěřit. Ve střevech totiž „odpadní“ materiál nepřiléhá ke stěnám, proto je zbytečné střeva „promývat“, abychom se zbavili teoreticky toxických látek ze střevních stěn. Rizika, která při detoxikačních kúrách vznikají, převyšují jejich případný přínos.

Fakta místo reklamy

Podobně to vidí i profesor lékařství Edzard Ernst, který přednáší na Exeter University: „Existují dva druhy detoxu - jeden je uznávaný a účinný, druhý ne.“ Tím uznávaným je podle vědce lékařské odstranění chemikálií z těl lidí s těžkými závislostni. „Ten druhý je pojem, který si ukradli mastičkáři, podnikatelé a šarlatáni, aby prodávali mizernou pseudoléčbu,“  uvedl tento lékař pro britský Guardian.

Roku 2009 skupina britských vědců seskupených v neziskové organizaci Sence about Science kontaktovala výrobce 15 produktů nabízených v lékárnách a obchodech, které měly údajně „detoxikovat.“ Šlo o nejrůzmější druhy výrobků, od diet až po šampony a koktejly. Ani jediný z výrobců nebyl schopen uvést žádný argument, jakým způsobem jejich produkty detox provádějí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ceny Neuron dostali Kubala Havrdová, Jiří Grygar a mladé talenty

Během slavnostního galavečera v Planetáriu Praha ocenila nadace Neuron sedm nadějných vědkyň a vědců působících v Česku, předala cenu za propojení vědy s byznysem, cenu za rozvíjení lásky k vědě, kterou obdržel astrofyzik Jiří Grygar, a hlavní Cenu Neuron pro lékařku a vědkyni Evu Kubala Havrdovou za záchranu lidských životů a také poprvé udělila ocenění Rising Star pro zcela výjimečný talent.
před 11 hhodinami

Grónsko je klíčové pro Trumpovu kolosální Zlatou kopuli

Americký prezident Donald Trump a další představitelé jeho administrativy tvrdí, že získání Grónska je zásadní pro úspěšné dokončení projektu Golden Dome (Zlatá kopule). Tento vesmírný protiraketový štít nové generace má ochránit Spojené státy před stále vyspělejšími protivníky, píše server BBC News.
před 20 hhodinami

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
před 22 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
17. 1. 2026

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
17. 1. 2026

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026
Načítání...