Mužská antikoncepční pilulka funguje. Vedlejší účinky: bolest hlavy, deprese, akné

Zatímco ženy mají v současné době k dispozici celou řadu antikoncepčních metod, muži jsou již 2000 let odsouzeni k jediné – k prezervativu. Všechno by mohl změnit prokázaný úspěch mužské antikoncepční pilulky.

Zodpovědnost za antikoncepci se stále více přesouvá na ženy. Podle posledních průzkumů ji někdy během svého života používalo až 99 procent žen ve vyspělém světě. Zatímco ženy mají dnes rozsáhlé spektrum možností, jak dosáhnout dočasné neplodnosti, muži jsou odkázáni na kondomy, sterilizaci nebo abstinenci. Nový výzkum spolufinancovaný OSN by to ale mohl zcela změnit.

Autoři této studie testovali několik aspektů hormonální antikoncepce u mužů. Práce byla otestována na 320 zdravých mužích, kteří žijí v monogamickém vztahu se zdravou ženou. Výzkum probíhal od roku 2008 po celém světě – vybráni do něj byli jen muži ve věku 18–45 let, již ještě před startem pokusu prokázali, že mají normální počet spermií.

Nahrávám video
Spotřeba pohotovostní antikoncepce roste
Zdroj: ČT24

Antikoncepce byla založená na syntetickém koktejlu hormonů, které měly potlačit výrobu dalších spermií: především mužského testosteronu a ženského progesteronu a estrogenu. Muži dostávali injekci této směsi vždy jednou za 8 týdnů. Jak to funguje? „Když muž dostane dávku testosteronu, jeho mozek předpokládá, že tělo už má dost – a tak omezí produkce testosteronu i spermií ve varlatech,“ popsal účinky koktejlu pro CNN Dr. Seth Cohen, jenž se na výzkumu podílel.

Progestin (tedy kombinace progesteronu a estrogenu) pak mozek poblázní úplně. Výsledkem je, že varlata úplně přestanou vyrábět jak spermie, tak testosteron.

Předčasně ukončený výzkum

Muži během výzkumu dostávali injekce, do té doby než jim počet spermií poklesl na množství, které je označováno jako „neplodný“. Ženy celou tu dobu nesměly užívat žádnou antikoncepci. Vědci potom sledovali, jak rychle se mužům schopnost plodit vrací – a jak je tato antikoncepce účinná.

Nahrávám video
Aby léky nechyběly, pomůže omezení exportu i výroba v lékárně
Zdroj: ČT24

Výsledky studie ukázaly, že u 274 testovaných osob udržely injekce počet spermií pod úrovní 1 milion spermií na mililitr ejakulátu po dobu 24 týdnů. Antikoncepce fungovala u 96 procent testovaných. Čtyři ženy monitorovaných mužů během experimentu otěhotněly, všechny takto narozené děti byly zcela zdravé. 

Během výzkumu se také objevilo několik případů vedlejších účinků: 20 mužů experiment předčasně opustilo kvůli pestrému spektru důvodů – bolestem svalů a hlavy, zvýšenému libidu, silnému akné a nečekaným změnám nálady směřujícím k depresi. Jeden z mužů spáchal během testů sebevraždu.

Důsledky a následky

Poté, co se s injekcemi skončilo, se většina mužů vrátila k plodnosti – trvalo to nejméně 12 týdnů. Problém nastal, když se ukázalo, že osm mužů zůstalo neplodnými zřejmě trvale; plodnost se jim nevrátila ani po 52 týdnech. Vědci přiznávají, že jde o riziko, byť jen slabé, s nímž bude třeba do budoucna počítat.

Všechna tato rizika jsou však stále výrazně nižší než u žen, které používají hormonální antikoncepce. Vědecký tým zodpovědný za tento experiment se nyní chce zaměřit na vedlejší účinky antikoncepce, zejména na změny nálady a kožní problémy. Přesto bylo 75 procent mužů ochotných pokračovat se stejným druhem antikoncepce i do budoucna – a to i přes nepříjemnost použití injekce při aplikaci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
před 1 hhodinou

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
před 21 hhodinami

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
včera v 14:34

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
včera v 11:14

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
včera v 04:00

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
28. 4. 2026

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
28. 4. 2026
Načítání...