Mužská antikoncepční pilulka funguje. Vedlejší účinky: bolest hlavy, deprese, akné

Zatímco ženy mají v současné době k dispozici celou řadu antikoncepčních metod, muži jsou již 2000 let odsouzeni k jediné – k prezervativu. Všechno by mohl změnit prokázaný úspěch mužské antikoncepční pilulky.

Zodpovědnost za antikoncepci se stále více přesouvá na ženy. Podle posledních průzkumů ji někdy během svého života používalo až 99 procent žen ve vyspělém světě. Zatímco ženy mají dnes rozsáhlé spektrum možností, jak dosáhnout dočasné neplodnosti, muži jsou odkázáni na kondomy, sterilizaci nebo abstinenci. Nový výzkum spolufinancovaný OSN by to ale mohl zcela změnit.

Autoři této studie testovali několik aspektů hormonální antikoncepce u mužů. Práce byla otestována na 320 zdravých mužích, kteří žijí v monogamickém vztahu se zdravou ženou. Výzkum probíhal od roku 2008 po celém světě – vybráni do něj byli jen muži ve věku 18–45 let, již ještě před startem pokusu prokázali, že mají normální počet spermií.

2 minuty
Spotřeba pohotovostní antikoncepce roste
Zdroj: ČT24

Antikoncepce byla založená na syntetickém koktejlu hormonů, které měly potlačit výrobu dalších spermií: především mužského testosteronu a ženského progesteronu a estrogenu. Muži dostávali injekci této směsi vždy jednou za 8 týdnů. Jak to funguje? „Když muž dostane dávku testosteronu, jeho mozek předpokládá, že tělo už má dost – a tak omezí produkce testosteronu i spermií ve varlatech,“ popsal účinky koktejlu pro CNN Dr. Seth Cohen, jenž se na výzkumu podílel.

Progestin (tedy kombinace progesteronu a estrogenu) pak mozek poblázní úplně. Výsledkem je, že varlata úplně přestanou vyrábět jak spermie, tak testosteron.

Předčasně ukončený výzkum

Muži během výzkumu dostávali injekce, do té doby než jim počet spermií poklesl na množství, které je označováno jako „neplodný“. Ženy celou tu dobu nesměly užívat žádnou antikoncepci. Vědci potom sledovali, jak rychle se mužům schopnost plodit vrací – a jak je tato antikoncepce účinná.

3 minuty
Aby léky nechyběly, pomůže omezení exportu i výroba v lékárně
Zdroj: ČT24

Výsledky studie ukázaly, že u 274 testovaných osob udržely injekce počet spermií pod úrovní 1 milion spermií na mililitr ejakulátu po dobu 24 týdnů. Antikoncepce fungovala u 96 procent testovaných. Čtyři ženy monitorovaných mužů během experimentu otěhotněly, všechny takto narozené děti byly zcela zdravé. 

Během výzkumu se také objevilo několik případů vedlejších účinků: 20 mužů experiment předčasně opustilo kvůli pestrému spektru důvodů – bolestem svalů a hlavy, zvýšenému libidu, silnému akné a nečekaným změnám nálady směřujícím k depresi. Jeden z mužů spáchal během testů sebevraždu.

Důsledky a následky

Poté, co se s injekcemi skončilo, se většina mužů vrátila k plodnosti – trvalo to nejméně 12 týdnů. Problém nastal, když se ukázalo, že osm mužů zůstalo neplodnými zřejmě trvale; plodnost se jim nevrátila ani po 52 týdnech. Vědci přiznávají, že jde o riziko, byť jen slabé, s nímž bude třeba do budoucna počítat.

Všechna tato rizika jsou však stále výrazně nižší než u žen, které používají hormonální antikoncepce. Vědecký tým zodpovědný za tento experiment se nyní chce zaměřit na vedlejší účinky antikoncepce, zejména na změny nálady a kožní problémy. Přesto bylo 75 procent mužů ochotných pokračovat se stejným druhem antikoncepce i do budoucna – a to i přes nepříjemnost použití injekce při aplikaci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
před 22 hhodinami

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávalo na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026

Emise z letecké dopravy lze snížit bez úbytku cestujících, navrhují vědci

Pro výrazný pokles skleníkových plynů z letecké dopravy by stačilo zavést jen několik jednoduchých pravidel, tvrdí švédská studie. Letecká doprava tvoří sice jen asi čtyři procenta celkových emisí skleníkových plynů v Evropské unii, představuje ale jeden z nejrychleji rostoucích zdrojů. Vědci nastiňují tři teoreticky jednoduché změny, kvůli kterým by lidé nemuseli omezovat četnost cestování.
8. 1. 2026

V Utahu předepisuje léky AI místo lékaře. Experti varují před chybami

Místo, aby léky předepisoval člověk, kterému to bere spoustu času, postará se o to umělá inteligence. Tohle je nyní možné na jediném místě světa, v Utahu. Experiment vzbuzuje naději na omezení byrokracie, ale současně vyvolává obavy z omylů nelidské „inteligence“.
8. 1. 2026
Načítání...