Fukušimské krávy z města duchů slouží vědě. Radioaktivitu zvládají bez následků

Krávy pasoucí se na svěžích zelených pláních u opuštěného japonského města Namie zaslechnou povědomý rachot auta místního farmáře a začnou se shlukovat. Tentokrát je ale nečeká krmení.

 Místo toho budou zvířatům změřeny hodnoty radioaktivních látek v těle, aby se zjistilo, nakolik jsou ovlivněny pobytem v prostředí, kde radiace patnáctkrát přesahuje bezpečné hodnoty. Pastvina těchto krav se totiž nachází poblíž Fukušimy, kde zemětřesení a následná přívalová vlna tsunami poškodily v roce 2011 místní jadernou elektrárnu, píše agentura AP.

Oblast kdysi bývala zemědělským rájem s více než 3500 kusy dobytka a dalších domácích zvířat. Farmáři, kteří odmítli uposlechnout vládní nařízení pozabíjet své krávy, dál krmí a pečují o asi 200 zvířat. Stádo ale není chováno k využití v potravinářském průmyslu; nyní slouží vědě.

Krávy jako lakmusový papírek

Výzkumníci přijíždějí každé tři měsíce na toto místo nacházející se ve dvacetikilometrové zóně kolem jaderné elektrárny, kde se roztavila jádra tří reaktorů. Je to vůbec první studie na velkých savcích, kteří jsou dlouhodobě vystaveni nízké úrovni radiace.

Když udržujeme krávy naživu pro výzkumné účely, můžeme předat závěry studie dalším generacím a nezanecháme tak po sobě jen negativní dědictví.
Fumikazu Watanabe
farmář z okolí Fukušimy

Místní farmáři nechovali dobytek na maso, ale jsou to šlechtitelé, kteří mají ke svým zvířatům blízký vztah. Jednají s kravami téměř jako s dětmi, dokonce jim dávají i jména. Výzkum týkající se dopadů radioaktivity jim poskytuje důvod ponechat milovaná zvířata naživu a naději, že se do oblasti bude moci jednou zemědělství bez rizik vrátit. 

Lékaři a dobrovolníci odeberou kravám vzorky krve a moči a zkontrolují, zda nemají na těle bulky či zduřelé lymfatické uzliny. Vyšetření trvá u jedné krávy maximálně pět minut.

Namie, ležící 11 kilometrů severozápadně od elektrárny, je město duchů, které nebude obyvatelné ještě řadu let. Ale sedmapadesátiletý Fumikazu Watanabe dojíždí každý den na farmu, aby nakrmil 30 až 40 krav, které společně vlastní sedm zemědělců.

„Jaký by mělo smysl ty krávy pozabíjet?“ říká Watanabe v omšelé stáji, kde dříve zdravé krávy trávily noc a staraly se o svá telata. Kosti uhynulých zvířat jsou rozptýlené po celém okolí.

Špičkoví vědci u radioaktivních krav

Výzkumný tým vytvořený veterinářskými experty a odborníky na radioaktivní záření z univerzit Iwate, Tokai a Kitasato byl zřízen rok po jaderné katastrofě. Jeho členové jako dobrovolníci sbírají vzorky krve a moči a podrobují je testům.

V roce 2012 japonská vláda nařídila, aby byl všechen dobytek v uzavřené oblasti utracen. Obávala se toho, že se budou krávy dál množit a že zvířata vystavená radiaci nebudou mít žádnou tržní hodnotu.


Profesor veterinární medicíny a zemědělství Keidži Okada z univerzity Iwate uvedl, že vláda považovala za bezpředmětné zvířata studovat, protože krátce po katastrofě nebylo možné určit, jakým hodnotám radiace jsou vystavena.

Okada s tímto stanoviskem nesouhlasí. Podle něj získaná data pomáhají vědcům zjistit, zda se budou moci farmáři nakonec vrátit ke své práci v zasažených zónách.

„Neexistují žádné studie o zvířatech vystavených nízkým dávkám radiace a my netušíme, jaké výsledky získáme. Právě proto je potřeba krávy monitorovat,“ řekl.

Nečekaně pozitivní výsledky

Doposud není na vnitřních orgánech krav od Fukušimy patrná žádná zásadní změna a stejně je tomu i v případě jejich reprodukčních funkcí, prohlásil Okada. Je ale předčasné dělat nějaké závěry ohledně rakoviny štítné žlázy a leukémie, dodal.

Leukémie může být způsobena radiací, ale také ji mohou způsobit komáři, kteří roznášejí mezi kravami virus bovinní leukémie.

„I když odhalíme u krav leukémii, nebudeme vědět, jestli ji způsobila radiace nebo virus,“ uvedl Okada. „Cílem letošního výzkumu je, abychom byli schopni toto rozlišit,“ dodal.

Okada se svým týmem chce do března dospět k závěru, zda krávy zabíjí či postihuje nemocemi radioaktivní záření. Výzkum by měl také pomoci určit, jak by měli zemědělci jednat v případě, že by v budoucnu znovu došlo k podobnému úniku radioaktivních látek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 9 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 10 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 12 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 13 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 13 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 16 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
včera v 16:21

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
včera v 11:49
Načítání...