Kvalitní obsah spojený s přírodovědnými i humanitními vědeckými tématy, původní reportáže o české vědě, zahraničních objevech i moderních trendech. Výraznou součástí zpravodajství České televize se stala věda. Objeví se nejen v pořadu Hyde Park Civilizace, ale také v novém týdeníku Věda 24 či měsíčníku Vědecké Interview 24.
Každodenní zpravodajství ze světa vědy je tady. Česká televize má novou redakci
„Pro zpravodajství ČT je věda a problematika s ní spojená dlouhodobě jednou z důležitých oblastí zájmu a vznik vědecké redakce je vlastně jen institucionalizací tohoto zájmu,“ představuje změny ředitel zpravodajství České televize Zdeněk Šámal. „Už před několika lety pro ČT24 vznikl samostatný vědecký pořad Hyde Park Civilizace, jehož tvůrčí tým dokázal rychle popřít názor, že věda a světy odborníků jsou mediálně nevděčné disciplíny. Právě kolem zkušeného týmu tvůrců tohoto pořadu bylo možné vytvořit novou odbornou redakci. A od té očekáváme další rozšíření nabídky v rámci denního vysílání zpravodajství ČT24 – ať už o reportáže nebo rozhovory se zástupci nejrůznějších vědeckých oborů,“ dodal.
Programovou nabídku ČT24 tak od 11. září doplní vědecký týdeník pod názvem Věda 24, který se zaměří především na aktuální zpravodajství a bude diváky informovat o vědeckých novinkách z domova i zahraničí. Vysílat se bude pravidelně každou neděli od 18:30. Měsíčník Vědecké Interview pak přinese rozhovory s exkluzivními hosty. Sobotní večery budou i nadále patřit interaktivnímu pořadu Hyde Park Civilizace.
Podívejte se na upoutávku pořadu Věda 24:
Upoutávka na pořad Věda 24 (zdroj: ČT24)
Kromě specializovaných pořadů začne redakce vědy dodávat obsah i do stávajících pořadů, jako jsou Události či kontinuální vysílání ČT24, a doplní tak dosavadní rozdělení zpravodajství na domácí, kulturní, ekonomickou a zahraniční redakci.
„Diváci uvidí úspěšné české i zahraniční vědce, dozví se o výzkumech, které změnily nebo mají šanci změnit svět. Budeme vysvětlovat vědecká bádání tak, aby se v nich mohli orientovat nejen odborníci z daného oboru,“ uvádí moderátor všech pořadů zaměřených na vědu Daniel Stach. „Chceme popularizovat vědu na konkrétních příkladech, díky kterým bude věda každému bližší. Žijeme v propojeném světě, ve kterém věda hraje velmi důležitou roli, i když si to mnohdy ani neuvědomujeme a věci kolem sebe bereme jako samozřejmost.“
Novinkou je i nový vědecký web ČT24 www.veda24.cz, jenž je součástí zpravodajského servisu webu kanálu ČT24 a který poskytuje ucelený pohled na veškerou produkci vědecké redakce a prostor k vědeckým diskusím.
Co k této novince říká Dan Stach?
Jaký byl impuls ke vzniku vědecké redakce?
Hlavním impulsem byl pořad Hyde Park Civilizace, který získal řadu ocenění, je oblíbený u diváků a respektovaný u vědců. O tom svědčí řada ocenění, která tým Civilizace získal. Teď chceme využít všechno, co jsme se za čtyři roky, kdy pořad vysíláme, naučili, a popularizovat vědu nejen jednou týdně, ale každý den.
Věda24
Jak velká je nová redakce?
Velmi malá – i při započtení redakčního týmu Hyde Parku Civilizace můžete jednotlivé pozice redakce vědy spočítat na prstech rukou a ani nebudou potřeba všechny. S jedinou výjimkou tvoří celý tým výhradně lidé, kteří už v České televizi pracovali a jen se přesunuli buď částečně, nebo úplně na nové místo.
Co je cílem?
Cílem je, aby byla věda součástí každodenního vysílání ČT24. Diváci uvidí úspěšné české i zahraniční vědce, dozví se o výzkumech, které změnily nebo mají šanci změnit svět. Budeme vysvětlovat vědecká bádání tak, aby se v nich mohli orientovat nejen odborníci z daného oboru. Chceme popularizovat vědu na konkrétních příkladech, díky kterým bude věda každému bližší. Žijeme v propojeném světě, ve kterém věda hraje velmi důležitou roli, i když si to mnohdy ani neuvědomujeme a věci kolem sebe bereme jako samozřejmost.
Mohou se tedy diváci těšit na to, že se zprávy z oblasti vědy stanou součástí každodenního zpravodajství?
Rozhodně, je to úkol redakce vědy. Věda nebude „jen“ v Hyde Parku Civilizace, ale témata zaměřená na vědu budou rozprostřena do celého vysílání ČT24. Vědecká redakce je pátou plnohodnotnou redakcí zpravodajství České televize a doplňuje tak už fungující domácí, zahraniční, ekonomickou a kulturní. Nejen že vznikne nový pořad, ale vědecká témata se budou daleko víc než dosud dostávat do už existujících pořadů v celém vysílání ČT24.
Jaké pořady budou na vědu zaměřeny?
Nově vzniká pořad Věda 24. Je to týdeník, který budeme vysílat vždy v neděli před Událostmi – v 18.30. V něm se diváci dozvědí o nejdůležitějších událostech ze světa vědy za poslední týden. Využijeme reportáže a rozhovory, které redakce připraví během týdne, a rozšíříme je o zatím nepublikované materiály. Diváci se tak o daném výzkumu dozví ještě víc. V průběhu celého týdne budeme ve spolupráci s divizí Nových médií ČT psát na web www.veda24.cz články, které budou zaměřeny jak na témata, která budou ve vysílání, tak na zahraniční dění, které se na ČT24 už nevešlo. Diváci tak budou mít kompletní servis, protože na webu mimo jiné najdou celé rozhovory, které jsme neměli možnost během dne odvysílat.
Dál budeme každou sobotu od 20.05 vysílat Hyde Park Civilizace a hlavně nabízet a připravovat vědecká témata do jednotlivých pořadů ČT24. Díky vědecké redakci budou nejen dva specializované vědecké pořady, ale také řada vědeckých témat v dalším vysílání ČT24 včetně Událostí.
V čem se změní původní pořady, jako právě Hyde Park Civilizace?
Hyde Park Civilizace se bude dál zaměřovat na největší světové osobnosti vědy. Už teď je velká část hostů ze zahraničí a v budoucnu se budeme ještě víc snažit nabízet rozhovory v angličtině se zajímavými lidmi z jakékoli části planety.
Jaké zajímavé hosty máte v plánu vyzpovídat?
Takzvaná letní pauza pro nás nebyla moc pauzou. Natočili jsme rozhovory se čtyřmi nositeli Nobelovy ceny a také horolezcem, který nemá ruce ani nohy. Navíc hned v sobotu 10. září budeme vysílat díl s generálním ředitelem tokamaku ITER. Tokamak je zařízení, ve kterém probíhají podobné procesy jako ve Slunci, a díky tomu by měl zajistit čistou a bezpečnou energii. Tokamak ITER se po dokončení stane nejdražším vědeckým centrem na Zemi. Domluvené už také máme, že do Hyde Parku Civilizace přijde už desátý nositel Nobelovy ceny a máme rozjednané vystoupení hned několika lidí, kteří nejsou typickými zástupci vědecké komunity, ale svými názory ovlivňují svět. Konkrétní jména ještě prozradit nemohu, ale myslím, že diváci budou mít radost, že se Civilizace posouvá zase o kousek dál.
Podle jakých kritérií hosty vybíráte?
V Hyde Parku Civilizace máme tři základní pravidla. Za prvé, chceme toho nejlepšího hosta, jakého dokážeme sehnat. Je nám jedno, jestli je z Prahy, Brna, Moskvy nebo Londýna, jestli je to žena nebo muž. Za druhé, s anglicky mluvícími hosty děláme rozhovory v angličtině a diváci si tak mohou rozhovor poslechnout i bez tlumočení. Navíc se tak pořad a tedy i ČT dostává víc do světa. A za třetí se řídíme heslem velitele letu Apolla 13 Gena Kranze: „Failure is not an option,“ tedy neúspěch nepřipadá v úvahu. Proto oslovujeme hosty, na které by jiní možná ani nepomysleli, nebo si řekli: „Vždyť ten stejně nepřijde.“ My to ale zkusíme a někdy to vyjde hned, jindy po měsících snažení a v jiných případech to ještě nevyšlo, ale nevzdáváme se a zkoušíme to dál. Snažíme se nabídnout mix „tvrdé“ vědy – tedy například fyziky nebo chemie – s tématy, která jsou zaměřena víc na společnost – například historikové nebo filozofové. Svět nejsou jen čísla, která ale do něj zároveň patří.
Jaká oblast vědy zajímá Vás osobně?
Nemám jednu nejoblíbenější oblast – to je moje velká výhoda. Zajímá mě věda jako taková, to poznávání, spousta nových věcí, které se musím na každé téma naučit. Mě to prostě baví, mám radost z poznávání. Vždycky mě zajímalo, jak věci fungují. Moje nejoblíbenější otázka je „proč?“ Té se držím stále, a to i v rozhovorech. Dá se doplnit: Proč takhle? Proč teď? Proč tady? Ale pořád je základní otázka „proč?“ a na tu věda hledá odpověď, ať už je téma jakékoli.
Proč je podle Vás důležité vědu „podporovat“?
Protože je nedílnou součástí našeho světa a ovlivňuje nás daleko víc, než si většina lidí uvědomuje. Prakticky všechno, co máme a používáme, je výsledkem práce vědců. Rozhodně to nejsou jen každému jasné výsledky – léky, počítače, auta, letadla, mobilní telefony. Ale také na první pohled teoretické věci. Třeba obecná teorie relativity se nás týká neustále i v praktickém životě. Kdyby vědci neupravovali pozici GPS satelitů podle teorie relativity, po 24 hodinách by se GPS netrefila asi o 2,5 kilometru. Naše pozice by byla o tuto vzdálenost špatně, a to po jediném dnu. Myslím, že je klíčové, abychom si uvědomovali, že věda je doslova všude kolem nás a je součástí našeho života a že někdy ji bereme až příliš samozřejmě. Jenže za každým krokem byla něčí práce a na to je třeba nezapomínat.
Jakou pozici podle vás zaujímá věda v české společnosti?
Myslím, že Češi si vědců velmi váží. Všichni máme pořád hodně co zlepšovat a z mé zkušenosti také zlepšujeme. Na jedné straně máme vědce, kteří stále víc a častěji chápou, že je potřeba jejich výzkum popularizovat, vyrazit mezi lidi, kteří se jejich oboru vůbec nevěnují. Stejně tak si myslím, že se veřejnost o vědu zajímá čím dál víc a že čím dál víc lidí chce věcem skutečně rozumět a nezůstávat jen na povrchu.