Zákony strana 2 z 3

Nové informace, které začaly vycházet najevo den po střeleckém útoku v texaské škole, vyvolávají pochybnosti o efektivitě zásahu bezpečnostních složek. Ty útočníka v městečku Uvalde podle oficiálních vyjádření zlikvidovaly až hodinu a půl poté, co dorazil na místo činu. Střelec byl zřejmě desítky minut zabarikádovaný v místnosti, kde zabíjel děti a učitele. Před areálem základní školy mezitím frustrovaní místní obyvatelé marně vyzývali policisty, aby vtrhli dovnitř, popsal svědek agentuře AP.

Při střelbě na základní škole v texaském městečku Uvalde, kde je silně zastoupena hispánská komunita, zemřelo nejméně 19 dětí a dva dospělí. S odvoláním na místní úřady o tom informovala agentura AP.  Agresora zabili policisté, uvedl guvernér Texasu Greg Abbott.

Vláda v týdnu schválila plán legislativních prací pro letošní rok. Ukazuje, jaké zákony plánuje v příštích měsících kabinet prosadit. Jde třeba o změny ve financování armády nebo novelu, která zvýší limit pro registraci k DPH i paušální dani z jednoho milionu na dva. Podle opozice ale v seznamu chybí některé aktuální úkoly.

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) ve středu předloží vládě dokument, díky kterému budou moci zdravotníci z Ukrajiny pracovat v tuzemských nemocnicích. Nastoupit by měli jako zahraniční stážisté, uvedl to v Otázkách Václava Moravce. Po dobu tří měsíců by tak mohli pracovat bez úředního uznání vysokoškolských diplomů. Aprobační zkouška by se navíc měla zjednodušit, kvalita však musí zůstat zachována, shodli se členka poslaneckého výboru pro zdravotnictví Iveta Štefanová (SPD) a předseda Sdružení praktických lékařů ČR Petr Šonka.

Rekordních téměř 150 milionů korun vyplatilo ministerstvo spravedlnosti vloni lidem, které poškodila rozhodnutí justice. Meziročně je to nárůst o téměř třicet milionů. Řada lidí se přesto o odškodnění musí soudit déle než deset let. Ministr spravedlnosti apeluje na soudy, aby nemajetkovou újmu posuzovaly citlivěji.

Vojenský soud v Táboře projednával případ někdejších komunistických prominentů. Vinil je ze skartace dokumentů Státní bezpečnosti a z nezákonného zadržování odpůrců režimu. U soudu svědčil někdejší generální tajemník KSČ Miloš Jakeš. Ten však na dotazy soudního senátu i novinářů odpovídal nejasně a svou angažovanost či odpovědnost v případu popřel.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Současnou pandemickou vlnu provází vzedmutí agrese proti zdravotníkům. Ke stupňování napětí jen přispívají sociální sítě, které konflikty ve společnosti prohlubují. Spor mezi zastánci a odpůrci vakcín na internetu teď například provází šíření příspěvků, které kritikům očkování přisuzují falešné výroky. Společnost se tak dál štěpí, uvedl komentátor Deníku N Petr Koubský. Podle přednosty Ústavu etiky na 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy Marka Orko Váchy nemůže být lež v diskusi legitimním nástrojem. Koubský a Vácha byli hosty pořadu Události, komentáře.

Cenzura přináší větší problémy než neregulovaná svoboda projevu, myslí si profesorka z New York Law School Nadine Strossenová. Na veřejný diskurz mají dohlížet sami občané, tvrdí v rozhovoru pro Události, komentáře autorka knihy Nenávist a proč bychom se měli bránit pomocí svobody projevu, nikoliv cenzurou. Otázky pokládal moderátor Michal Kubal.

Vyzyvatelem maďarského premiéra Viktora Orbána v parlamentních volbách v příštím roce bude pravděpodobně Péter Márki-Zay. Po sečtení zhruba 60 procent hlasů z primárních voleb opozice vede tento konzervativní starosta se ziskem přibližně 60 procent hlasů. Jeho oponentka, europoslankyně Klára Dobrevová už uznala svou porážku.

Lidem s příjmem do sto tisíc korun nechce zvyšovat daň z příjmu žádná z osmi stran, jejichž zástupci přišli do předvolební superdebaty České televize. Většina stran připouští nanejvýš zavedení digitální daně, levicoví lídři se zmínili i o možnosti více zdanit lidi s příjmem přes sto tisíc měsíčně. O ekonomice a také kauze Pandora Papers diskutovali Andrej Babiš (ANO), Petr Fiala (SPOLU), Vojtěch Filip (KSČM), Jan Hamáček (ČSSD), Zuzana Majerová Zahradníková (Trikolora), Tomio Okamura (SPD), Vít Rakušan (PirátiSTAN) a Robert Šlachta (PŘÍSAHA).

Vysoký počet mimořádných schůzí a méně schválených zákonů než v minulosti. I tak by se dalo popsat končící funkční období současné Poslanecké sněmovny, které významně ovlivnila pandemie koronaviru. Na činnost sněmovny se zaměřila nová datová analýza ČT24. Jaká byla účast poslanců na jednáních a jak jednotné byly poslanecké kluby při hlasování?

Poslední řádná schůze sněmovny v tomto složení začne v úterý. Na programu má hlavně zákony vrácené Senátem a taky několik třetích čtení. Projednat by měli politici 196 bodů, a ani tentokrát není jasné, jestli to zvládnou.

Poslanci se na své poslední řádné schůzi nejspíše vůbec nebudou zabývat návrhy, které do voleb již nemohou stihnout projednat – tedy zákony, které jsou v prvním nebo druhém čtení ani mezinárodními smlouvami v prvním čtení. Ze stovek neprojednaných bodů by tedy měly zbýt jen desítky – zákony ve třetím čtení, smlouvy ve druhém čtení a také předpisy, které do sněmovny vrátil Senát.

Hromadné žaloby nebo oddlužení během tří let, to jsou vládní návrhy ministryně spravedlnosti Marie Benešové (za ANO), které už do voleb neprosadí. Šéfka resortu to zdůvodňuje koronavirovou krizí, která přinesla jiné priority. Část opozice pak viní vládní poslance, že nechtějí podpořit některé návrhy své vlastní ministryně.

Na trhu s energiemi mají být spotřebitelé lépe chráněni, změny přinese vládní novela energetického zákona, kterou schválila s některými úpravami sněmovna. Předloha zavádí zejména registr zprostředkovatelů nabídek energií. Novelu ještě posoudí Senát. V pátek byla poslední sněmovní schůze před prázdninami, po nich bude do voleb už jen jedna řádná schůze. Na třetí čtení přitom čekají dvě desítky zákonů.

Poslanci se sešli, aby se vrátili k některým zákonům, které sice dříve schválili, ale nelíbily se senátorům. Nejspornějším předpisem vráceným z horní komory byl nový stavební zákon. Senátoři jej jednomyslně zamítli, poslanci ale jejich vůli přehlasovali také díky konzultacím ministryně pro místní rozvoj Kláry Dostálové (za ANO) s komunisty. Na začátku svého jednání sněmovna zvýšila přídavky na děti, zákon o pobytu cizinců na území České republiky schválila v původní sněmovní verzi.

Přídavky na děti, exekuce nebo žádost o vydání poslance Lubomíra Volného k trestnímu stíhání, to jsou některá z témat červencové schůze Poslanecké sněmovny. Jde už o jednu z posledních před volbami. V programu je celkem několik set položek, řada z nich ale nemá šanci, že je zákonodárci stihnou projednat.

Václav Havel se jel osobně seznámit s problémy českých zemědělců. Ti se mnohdy obávali nejisté budoucnosti. Zemědělská družstva se totiž s přechodem na tržní hospodářství dostávala počátkem 90. let do finančních problémů. Prezident navštívil družstvo ve Velkých Přílepech i soukromé zemědělce. Prohlédl si i tamní zchátralý zámek.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

Prezident Miloš Zeman podepsal v pátek devět zákonů. Živnostníci a další osoby samostatně výdělečně činné tak budou moci od příštího roku platit dobrovolně takzvanou paušální daň. Zahrne odvod na sociální i zdravotní pojištění a daň z příjmů. Konec skládkování odpadu se potom posune o šest let na rok 2030. Zároveň se budou zvyšovat poplatky za ukládání odpadu.

Ministerstvo zdravotnictví by chtělo ještě v tomto volebním období prosadit zákon, který by zrušil nebo přeměnil domovy pro děti do tří let, někdejší kojenecké ústavy. Reaguje tak na kritiku Evropského výboru pro sociální práva, která se týkala umisťování dětí s postižením a těch romských v kojeneckých ústavech. Česko je totiž jednou z posledních zemí v Evropě, kde je možné děti do tří let do takových zařízení umístit. Zástupci různých organizací ale upozorňují, že pokusů na zrušení kojeneckých ústavů bylo již několik, ale žádné vládě se to zatím nepodařilo.

Andrzej Duda prohlásil, že ženy by samy měly mít právo rozhodovat, zda donosí, anebo nedonosí smrtelně poškozený plod. „Není možné, aby právo nařizovalo ženě hrdinství tohoto druhu,“ řekl polský prezident rozhlasové stanici RMF FM a poukázal na to, jaké psychické a fyzické strádání by musela snášet žena při donošení plodu se smrtelnými vadami. Je nicméně i nadále zastáncem toho, že by stát měl ženě nařídit povinnost donosit dítě, pokud není plod poškozen vážně.

Pravomoc navrhovat zákony a předkládat je parlamentu ke schválení mají vedle poslanců, Senátu a vlády také krajská zastupitelstva. Příliš často však tuto možnost nevyužívají. Důvodem je podle představitelů regionů hlavně nižší šance na schválení. Za končící volební období došly z krajů až k podpisu prezidenta celkem tři zákony. Dalších 13 leží ve sněmovně a většina z nich teprve čeká na projednání. A pokud se na ně do roka nedostane, spadnou takzvaně pod stůl. Celkem se v tomto volebním období k poslancům dostalo 16 předloh z regionů.

Prezident Miloš Zeman podepsal několik zákonů, které nedávno schválili senátoři. Informoval o tom jeho mluvčí. Soudy tak budou moct častěji ukládat peněžité tresty místo krátkodobého vězení. Lidé pracující na dohody o provedení práce nebo o pracovní činnosti zase dostanou v případě výpadku příjmů v důsledku epidemie koronaviru náhrady 350 korun za den. Podmínkou pro získání peněz bude mimo jiné to, že odváděli nemocenské pojištění.

Koronavirová krize ovlivnila i chod Poslanecké sněmovny. Zbrzdila tempo schvalování zákonů, politici projednávali prioritně vládní návrhy. Ty poslanecké a hlavně opoziční se na řadu vracejí pomalu. Opozice už teď počítá s tím, že dolní komora řadu předloh do konce svého funkčního období nestihne projednat.