Zákony strana 2 z 3

Vojenský soud v Táboře projednával případ někdejších komunistických prominentů. Vinil je ze skartace dokumentů Státní bezpečnosti a z nezákonného zadržování odpůrců režimu. U soudu svědčil někdejší generální tajemník KSČ Miloš Jakeš. Ten však na dotazy soudního senátu i novinářů odpovídal nejasně a svou angažovanost či odpovědnost v případu popřel.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Současnou pandemickou vlnu provází vzedmutí agrese proti zdravotníkům. Ke stupňování napětí jen přispívají sociální sítě, které konflikty ve společnosti prohlubují. Spor mezi zastánci a odpůrci vakcín na internetu teď například provází šíření příspěvků, které kritikům očkování přisuzují falešné výroky. Společnost se tak dál štěpí, uvedl komentátor Deníku N Petr Koubský. Podle přednosty Ústavu etiky na 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy Marka Orko Váchy nemůže být lež v diskusi legitimním nástrojem. Koubský a Vácha byli hosty pořadu Události, komentáře.

Cenzura přináší větší problémy než neregulovaná svoboda projevu, myslí si profesorka z New York Law School Nadine Strossenová. Na veřejný diskurz mají dohlížet sami občané, tvrdí v rozhovoru pro Události, komentáře autorka knihy Nenávist a proč bychom se měli bránit pomocí svobody projevu, nikoliv cenzurou. Otázky pokládal moderátor Michal Kubal.

Vyzyvatelem maďarského premiéra Viktora Orbána v parlamentních volbách v příštím roce bude pravděpodobně Péter Márki-Zay. Po sečtení zhruba 60 procent hlasů z primárních voleb opozice vede tento konzervativní starosta se ziskem přibližně 60 procent hlasů. Jeho oponentka, europoslankyně Klára Dobrevová už uznala svou porážku.

Lidem s příjmem do sto tisíc korun nechce zvyšovat daň z příjmu žádná z osmi stran, jejichž zástupci přišli do předvolební superdebaty České televize. Většina stran připouští nanejvýš zavedení digitální daně, levicoví lídři se zmínili i o možnosti více zdanit lidi s příjmem přes sto tisíc měsíčně. O ekonomice a také kauze Pandora Papers diskutovali Andrej Babiš (ANO), Petr Fiala (SPOLU), Vojtěch Filip (KSČM), Jan Hamáček (ČSSD), Zuzana Majerová Zahradníková (Trikolora), Tomio Okamura (SPD), Vít Rakušan (PirátiSTAN) a Robert Šlachta (PŘÍSAHA).

Vysoký počet mimořádných schůzí a méně schválených zákonů než v minulosti. I tak by se dalo popsat končící funkční období současné Poslanecké sněmovny, které významně ovlivnila pandemie koronaviru. Na činnost sněmovny se zaměřila nová datová analýza ČT24. Jaká byla účast poslanců na jednáních a jak jednotné byly poslanecké kluby při hlasování?

Poslední řádná schůze sněmovny v tomto složení začne v úterý. Na programu má hlavně zákony vrácené Senátem a taky několik třetích čtení. Projednat by měli politici 196 bodů, a ani tentokrát není jasné, jestli to zvládnou.

Poslanci se na své poslední řádné schůzi nejspíše vůbec nebudou zabývat návrhy, které do voleb již nemohou stihnout projednat – tedy zákony, které jsou v prvním nebo druhém čtení ani mezinárodními smlouvami v prvním čtení. Ze stovek neprojednaných bodů by tedy měly zbýt jen desítky – zákony ve třetím čtení, smlouvy ve druhém čtení a také předpisy, které do sněmovny vrátil Senát.

Hromadné žaloby nebo oddlužení během tří let, to jsou vládní návrhy ministryně spravedlnosti Marie Benešové (za ANO), které už do voleb neprosadí. Šéfka resortu to zdůvodňuje koronavirovou krizí, která přinesla jiné priority. Část opozice pak viní vládní poslance, že nechtějí podpořit některé návrhy své vlastní ministryně.

Na trhu s energiemi mají být spotřebitelé lépe chráněni, změny přinese vládní novela energetického zákona, kterou schválila s některými úpravami sněmovna. Předloha zavádí zejména registr zprostředkovatelů nabídek energií. Novelu ještě posoudí Senát. V pátek byla poslední sněmovní schůze před prázdninami, po nich bude do voleb už jen jedna řádná schůze. Na třetí čtení přitom čekají dvě desítky zákonů.

Poslanci se sešli, aby se vrátili k některým zákonům, které sice dříve schválili, ale nelíbily se senátorům. Nejspornějším předpisem vráceným z horní komory byl nový stavební zákon. Senátoři jej jednomyslně zamítli, poslanci ale jejich vůli přehlasovali také díky konzultacím ministryně pro místní rozvoj Kláry Dostálové (za ANO) s komunisty. Na začátku svého jednání sněmovna zvýšila přídavky na děti, zákon o pobytu cizinců na území České republiky schválila v původní sněmovní verzi.

Přídavky na děti, exekuce nebo žádost o vydání poslance Lubomíra Volného k trestnímu stíhání, to jsou některá z témat červencové schůze Poslanecké sněmovny. Jde už o jednu z posledních před volbami. V programu je celkem několik set položek, řada z nich ale nemá šanci, že je zákonodárci stihnou projednat.

Václav Havel se jel osobně seznámit s problémy českých zemědělců. Ti se mnohdy obávali nejisté budoucnosti. Zemědělská družstva se totiž s přechodem na tržní hospodářství dostávala počátkem 90. let do finančních problémů. Prezident navštívil družstvo ve Velkých Přílepech i soukromé zemědělce. Prohlédl si i tamní zchátralý zámek.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

Prezident Miloš Zeman podepsal v pátek devět zákonů. Živnostníci a další osoby samostatně výdělečně činné tak budou moci od příštího roku platit dobrovolně takzvanou paušální daň. Zahrne odvod na sociální i zdravotní pojištění a daň z příjmů. Konec skládkování odpadu se potom posune o šest let na rok 2030. Zároveň se budou zvyšovat poplatky za ukládání odpadu.

Ministerstvo zdravotnictví by chtělo ještě v tomto volebním období prosadit zákon, který by zrušil nebo přeměnil domovy pro děti do tří let, někdejší kojenecké ústavy. Reaguje tak na kritiku Evropského výboru pro sociální práva, která se týkala umisťování dětí s postižením a těch romských v kojeneckých ústavech. Česko je totiž jednou z posledních zemí v Evropě, kde je možné děti do tří let do takových zařízení umístit. Zástupci různých organizací ale upozorňují, že pokusů na zrušení kojeneckých ústavů bylo již několik, ale žádné vládě se to zatím nepodařilo.

Andrzej Duda prohlásil, že ženy by samy měly mít právo rozhodovat, zda donosí, anebo nedonosí smrtelně poškozený plod. „Není možné, aby právo nařizovalo ženě hrdinství tohoto druhu,“ řekl polský prezident rozhlasové stanici RMF FM a poukázal na to, jaké psychické a fyzické strádání by musela snášet žena při donošení plodu se smrtelnými vadami. Je nicméně i nadále zastáncem toho, že by stát měl ženě nařídit povinnost donosit dítě, pokud není plod poškozen vážně.

Pravomoc navrhovat zákony a předkládat je parlamentu ke schválení mají vedle poslanců, Senátu a vlády také krajská zastupitelstva. Příliš často však tuto možnost nevyužívají. Důvodem je podle představitelů regionů hlavně nižší šance na schválení. Za končící volební období došly z krajů až k podpisu prezidenta celkem tři zákony. Dalších 13 leží ve sněmovně a většina z nich teprve čeká na projednání. A pokud se na ně do roka nedostane, spadnou takzvaně pod stůl. Celkem se v tomto volebním období k poslancům dostalo 16 předloh z regionů.

Prezident Miloš Zeman podepsal několik zákonů, které nedávno schválili senátoři. Informoval o tom jeho mluvčí. Soudy tak budou moct častěji ukládat peněžité tresty místo krátkodobého vězení. Lidé pracující na dohody o provedení práce nebo o pracovní činnosti zase dostanou v případě výpadku příjmů v důsledku epidemie koronaviru náhrady 350 korun za den. Podmínkou pro získání peněz bude mimo jiné to, že odváděli nemocenské pojištění.

Koronavirová krize ovlivnila i chod Poslanecké sněmovny. Zbrzdila tempo schvalování zákonů, politici projednávali prioritně vládní návrhy. Ty poslanecké a hlavně opoziční se na řadu vracejí pomalu. Opozice už teď počítá s tím, že dolní komora řadu předloh do konce svého funkčního období nestihne projednat.

Poslanci Federálního shromáždění hlasovali mimo jiné o několika zákonech důležitých pro rozvoj soukromého podnikání. Proč byl Miloš Zeman proti návrhu zákona o státním podniku a co říkal Václav Klaus na zrušení daňového osvobození politických stran?Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

Do Poslanecké sněmovny vrátili senátoři návrh na rozvolnění rozpočtových pravidel s návrhem na zamítnutí. Vláda si chce změnou zákona o rozpočtové odpovědnosti otevřít cestu ke zvýšení podílu strukturálního deficitu až na čtyři procenta HDP. Senát projednává balík „koronavirových“ zákonů a oproti minulým schůzím je již neschvaluje hladce jeden za druhým. U zákona, který má policii umožnit udělovat za porušování vládních nařízení až desetitisícové blokové pokuty, potom senátoři svým nejednoznačným rozhodnutím na necelý měsíc zablokovali, potom však může začít platit.

Jen den poté, co poslanci zrychleně schválili balík zákonů, od kterých si vláda slibuje zmírnění dopadů koronavirové krize, učinili totéž i senátoři. Pět předpisů, které k nim přišly, prošlo beze změn. Po podpisu prezidenta tedy již začnou platit. Jde o pozastavení elektronické evidence tržeb, rozšíření ošetřovného, odpuštění části záloh na sociální a zdravotní pojištění pro OSVČ a změny termínů zkoušek na středních školách.

Pokud by měla příprava stavby dálnic nebo třeba vysokorychlostních tratí výrazně zrychlit, jsou potřeba zásadní změny legislativy včetně způsobu výkupu pozemků. Na to ale Česko zatím není připraveno. V Interview ČT24 to řekl předseda dopravního podvýboru Poslanecké sněmovny Martin Kolovratník (ANO). Upozornil, že zákony, které například přiřknou státu pozemky hned po vydání územního rozhodnutí, stojí za polským dopravním „zázrakem“ posledních let.

Američtí lékaři provedli první transplantaci plic uživateli elektronických cigaret. Pod tlakem rychle rostoucí kritiky a dvou tisíc nových onemocnění slíbil Bílý dům přísnější zákony. Ty mají například zvýšit věkový limit prodeje těchto výrobků.